Studie
ISSN 2533-4131
Právo
5.386 Reforma autorského práva EU – 2. copyrightový balíček (Dokument PDF, 960 KB)Autor: Darina Nezkusilová
(studie, 8/2019, 17 str.)
Tato studie se zabývá tzv. 2. copyrightovým balíčkem, který Komise zveřejnila dne 14. září 2016. Studie přináší stručné shrnutí tohoto legislativního balíčku a podrobněji se zabývá směrnicí o autorském právu na jednotném digitálním trhu, která byla přijata dne 17. dubna 2019 a byla velmi diskutovanou částí 2. copyrightového balíčku. Detailněji jsou rozebrány především dvě ustanovení návrhu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, a to konkrétně návrh na zavedení nového výhradního práva souvisejícího s právem autorským pro vydavatele tiskových publikací a návrh na zavedení některých nových požadavků na poskytovatele služeb pro sdílení obsahu on-line. Tato dvě ustanovení byla při projednávání návrhu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu v odborných kruzích často vnímána jako problematická.
1. Ústavní právo a politologie
5.370 Hanobení prezidenta (Dokument PDF, 455 KB)Autoři: Eva Sochorová, Jindřiška Syllová, Petr Valenta
(studie, 11/2016, 13 str.)
Práce přináší přehled historických souvislostí institutu hanobení hlavy státu na území České republiky a komparativní přehled trestněprávní ochrany hlavy státu v sousedních zemích ČR a v dalších zemích EU. Součástí práce je také výklad Evropského soudu pro lidská práva, který se týká míry ochrany osob aktivních ve veřejném životě.
1.180 Přehled návrhů ústavních zákonů od roku 1993 do současnosti (Dokument PDF, 476 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Robert Vyklický, Lucia Vaculová, Soňa Šteigerová
(informační podklad, 12/2013, 11 str.)
1.198 Majetkové nároky sudetských Němců ve vazbě na Lisabonskou smlouvu (Dokument PDF, 413 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
(studie, 6/2009, 17 str.)
Povinnost členských států dodržovat základní práva upravená v Listině EU může Soud EU posuzovat jen tehdy, pokud členské státy jednají v rámci práva EU. Problematika restitucí a další problematika dekretů prezidenta republiky nespadá do práva EU vymezeného ve zvláštních článcích zakládacích smluv a proto nemohou být dekrety a akty vzniklé jejich aplikací Soudem EU posuzovány. Pokud se jedná o možnost vyloučení použití Listiny EU na posuzování aktů v některém členském státu, není Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království skutečným nástrojem, který by tuto možnost přinášel. Odst. 2 protokolu naznačuje, že protokol nepředstavuje žádnou výjimku. Protokol pouze říká, že je přijat, „aby se předešlo jakékoliv pochybnosti“. Protokol pouze potvrzuje, že Listina EU nerozšiřuje působnost soudu EU posuzovat národní předpisy a jiné akty, pokud se tyto netýkají uplatňování práva EU. Z tohoto hlediska pouze potvrzuje pojetí, které bylo vysvětleno výše, tedy to, že soud EU nemá pravomoc posuzovat soulad aktu netýkajícího se práva EU s ustanoveními Listiny EU. I když Česká republika nevyjednala stejnou úpravu protokolu, jako má Velká Británie a Polsko, nic to nemění na rozsahu aplikace ustanovení Listiny EU na naše právo. Tomu odpovídá i Prohlášení České republiky k Listině základních práv EU, které bylo připojeno k závěrečnému aktu Lisabonské konference. Z výše naznačeného je možno uzavřít, že dekrety prezidenta republiky nebo akty vzniklé jejich aplikací splňují náležitosti stanovené v čl. 52 Listiny EU pouze tehdy, pokud by se jimi „uplatňovalo“ právo EU. Pokud tomu tak není (přičemž je nutno brát na zřetel i časové hledisko), není Listina EU použitelná a soud EU proto nemůže dekret nebo akt podle ní posuzovat.
1.194 Změna ústavní a právní úpravy v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy v Německu (Dokument PDF, 273 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 1/2009, 15 str.)
V r. 2008 bylo připraveno spolu s Lisabonskou smlouvou několik dokumentů, které měly doprovázet Lisabonskou smlouvu při jednání ve Spolkovém sněmu. Kromě Zákona k Lisabonské smlouvě, který odpovídá duálnímu vztahu mezinárodního a vnitrostátního práva v Německu, a který má zmocňovací a transformační funkci pro znění smlouvy ve vztahu k německému právnímu řádu, byly připraveny: Zákon pozměňující Základní zákon, který má vstoupí v účinnost spolu s Lisabonskou smlouvou a Zákon provázející Lisabonskou smlouvu (tzv. Begleitgesetz). Tento zákon nakonec nebyl schválen, protože podle judikatury Spolkového ústavního soudu by měl prováděcí zákon vstoupit v platnost až po vstupu v účinnost zákona, který je jím prováděn. Zákon pozměňující základní zákon se týká jen tří záležitostí. Nový odstavec čl. 23 upravuje žalobu k ESD. Obě komory mají právo samostatně podat žalobu kvůli porušení subsidiarity a proporcionality, Spolkový sněm je povinen podat žalobu dokonce na návrh jen ¼ všech svých členů. Dále odstavec upravil možnost připuštění hlasování ve Spolkovém sněmu odlišnými většinami od většin běžných stanovených v Základním zákoně. To znamená, že v případech aplikace práv komor parlamentu ze smlouvy EU může zákon stanovit, že komory budou o těchto záležitostech rozhodovat jinými většinami, než obecně stanoví Základní zákon. Dále byla přidána práva výboru pro záležitosti EU Spolkového sněmu – zákon může výbor zmocnit, aby vykonával práva, která jsou dána Spolkovému sněmu smluvním základem EU. (Dále bylo změněno jedno ústavní ustanovení, které se netýká práva EU.)
5.284 Ústavní konformita účelového určení finančních náhrad církvím (Dokument PDF, 347 KB)
Autoři: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová, Jindřiška Syllová
(studie, 1/2009, 10 str.)
Návrh zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi by teoreticky mohl obsahovat účelové omezení využití kompenzační náhrady. Posudek pojednává o tom, zda – pokud stát má zákonem zmírnit křivdy a částečně vrátit majetek - je ústavně přípustné, aby zároveň vyžadoval, aby byl tento majetek určen pro účely, které sám považuje za prospěšné. Účelem omezení nemůže být (jako je tomu u nadací) zachování darovaného majetku účelu, který chce jeho původní vlastník. Účelem je tedy pouhá obava z autonomního využití kompenzací církvemi. Má tato obava své opodstatnění například v historickém kontextu? Do určité míry ano. Podle konfesních předpisů v 19. století státní správa dohlížela na uchování jmění kostelů (tzv. záduší) i na obročí, zákony upravovaly i určitou formu daně z majetku obročí, která sloužila na uhrazení potřeb Katolické církve. Posudek dochází ke konstatování, že úprava výhradního použití kompenzací na neziskový sektor nemá žádný cíl nebo účel, který by odpovídal ustanovením Ústavy a Listiny nebo veřejnému zájmu. Čl. 16 odst. 4 Listiny nevylučuje a priori účelové omezení využití církevních kompenzací. Jejich účelové omezení však musí být omezeno na tu jejich část, která je nezbytná pro účely podpory kultu a musí být určeno právě pro účely kultu. Zbylá část finančních kompenzací může být účelově omezena jen z velmi malé části tak, aby nebyla omezena nezávislost církví na státu, a za takovým účelem, který je úměrný případnému omezení. Mezinárodní lidskoprávní judikatura přitom zastává názor, že stát vlastním uvážením a prostřednictvím demokraticky přijatého zákona nejlépe určí, jak restituovat nespravedlivě zabavený majetek.
1.193 Komentář ke změnám francouzské ústavy ze dne 21. července 2008 (Dokument PDF, 178 KB)
Autor: Jan Pulda
(studie, 12/2008, 8 str.)
Ústava francouzské Páté republiky byla přijata 4. října 1958 a od data svého přijetí byla osmnáctkrát novelizována. Poslední zásadní novelu se podařilo přijmout na Kongresu obou komor francouzského parlamentu dne 21. července 2008. Práce popisuje nejzásadnější ústavní změny ke kterým došlo po 21. červenci 2008: jde o novelu, která byla silně prosazována novým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym s tím, že hlavním cílem návrhů jeho administrativy byla institucionálni modernizace Páté republiky. Prezident Sarkozy za tímto účelem zřídil komisi již v červenci 2007, tedy krátce poté co se ujal svého úřadu. Komise pro ústavní změny byla řízena Edouardem Balladurem, bývalým předsedou vlády. Komise sestávala především z ústavních právníků a politiků. Výsledkem práce bylo popsání nejdůležitějších posunů v pravomocích a změnách vztahů mezi prezidentem, parlamentem a vládou v paragrafovém znění spolu se stručným přehledem k samotnému projednávání a posléze přijetí ústavních změn. Dále pak práce hovoří o změnách v postavení opozice v parlamentu a změnách týkajících se legislativního procesu spolu s vlastním projednáváním zákonů.
3.072 Zřízení radarové stanice protiraketové obrany (ústavněprávní aspekty) (Dokument PDF, 314 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 10/2008, str. 17)
Spolupráce České republiky s USA o zřízení radarové stanice protiraketové obrany Spojených států je z ústavněprávního hlediska komplikovanou záležitostí, skládající se z několika rozdílných právních úkonů. Tato práce má dva základní účely: Prvním účelem je analyzovat charakter jednotlivých úkonů tak, aby je bylo možno identifikovat s ústavněprávními pojmy a procedurami. Druhým pak zjistit, zda není některý z těchto úkonů z hlediska ústavněprávního zpochybnitelný – zda by některý z těchto úkonů nemohl být za určitých okolností Ústavním soudem zrušen.
3.061 Zapojení ČR do systému obrany proti balistickým raketám (ústavněprávní aspekty) (Dokument PDF, 311 KB)
Autoři: Martin Kavěna, Jindřiška Syllová
(studie, 2/2007, 17 str.)
Zapojení České republiky do systému obrany proti balistickým raketám je z ústavněprávního hlediska komplikovanou záležitostí, skládající se z několika rozdílných právních úkonů. Dohoda (smlouva) o protiraketové obraně je dvoustrannou mezinárodní smlouvou, upravenou v čl. 49 Ústavy. Pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky se rozumí služební umístění specifikované součásti ozbrojených sil cizího státu nebo cizích států na území České republiky. K pojmu „pobyt“ je možno citovat důvodovou zprávu k současnému znění čl. 43 Ústavy: „Parlament vyslovuje souhlas s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Za pobyt se nepovažuje průjezd nebo přelet státního území ozbrojenými silami jiných států, proto je tato záležitost navrhována v odstavci 5 do rozhodovací působnosti vlády. Ozbrojenými silami ve smyslu rozhodovací pravomoci ústavních orgánů se rozumí vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary“. Ústava a její důvodová zpráva vykládají pojem tak, že se jím rozumí rovněž umístění vojenských zařízení jiného státu na území České republiky. Při tomto výkladu je nutno takový pobyt schválit oběma komorami Parlamentu kvalifikovanou většinou. Režim vlastního pobytu příslušníků ozbrojených sil cizího státu nestanoví usnesení Parlamentu, ale zákon. Tento zákon upravuje obecně podmínky, za nichž příslušníci cizích ozbrojených sil na území ČR pobývají. Takovým zákonem je nyní zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Podmínky pobytu stanovené zákonem jsou obvykle předem dohodnuty prostřednictvím mezinárodních smluv (nyní SOFA). Jde o smlouvu podle čl. 49 Ústavy, k jejichž ratifikaci musí vyslovit souhlas obě komory Parlamentu.
2. Trestní právo
5.433 Děti uvězněných rodičů (Dokument PDF, 680 KB)Autor: Marta Krausová
(srovnávací studie, 4/2024, 20 str.)
Studie mapuje postavení dětí uvězněných rodičů ve Finsku, Německu, Norsku, Nizozemsku a Rakousku. Zabývá se možnostmi navýšení návštěvních hodin pro rodiče s dětmi a existencí pro děti upravených návštěvních místností ve vězeních či delších návštěv v bytech mimo věznice. Dále řeší možnost online komunikace, telefonické komunikace a potřeby zranitelných dětí. Součástí studie je také šetření o existenci programů pro rodiče a děti, jakož i programů pro vězně k získaní rodičovských dovedností.
5.428 Dohoda o vině a trestu v kontextu trestných činů znásilnění a domácího násilí (Dokument PDF, 505 KB)
Autoři: Magdalena Zachová, Marta Krausová
(srovnávací studie, 10/2023, 19 str.)
Dohoda o vině a trestu patří mezi instituty, které mají svůj původ v anglosaském právu. Tato práce popisuje, jakým způsobem byla dohoda o vině a trestu včleněna do právních řádů kontinentálního typu ve vybraných evropských státech. Zvláštní pozornost je pak věnována možnosti uzavření této dohody v případě trestného činu znásilnění a domácího násilí.
5.427 Průběh a délka přípravného řízení ve vybraných zemích (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Marta Krausová, Kristýna Šopková, Dominik Malina
(srovnávací studie, 8/2023, 40 str.)
Studie srovnává trestní řízení ve vybraných státech. Ze států s kontinentálním právním systémem jde o Německo, Francii, Norsko a Švédsko. Ze států anglosaského (angloamerického) právního systému jde o USA a Spojené království: Anglii a Wales. Studie se zaměřuje na přípravné řízení a jeho průběh. V tomto ohledu mapuje jednotlivé fáze přípravného řízení a procesní úkony, které jsou v jejich průběhu vykonávány. Speciální otázkou, na kterou se studie zaměřuje, je existence lhůt pro trvání přípravného řízení a dále jeho skutečná délka. Pokud má daný stát taková data dostupná, studie tato data uvádí a v závěrečné tabulce se pokouší o jejich srovnání (ačkoli vzhledem k odlišnosti trestněprávních systémů je jakékoli srovnávání komplikované).
3.271 Důkazní použití informací získaných zpravodajskými službami (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Magdalena Zachová
(studie, 6/2023, 37 str.)
Studie je srovnáním používání informací získaných zpravodajskými službami pro účely přípravy, vyšetřování a trestního stíhání osob. Všechny podrobněji analyzované státy rozlišují mezi zpravodajskými funkcemi a funkcemi, které slouží k prověřování popř. k vyšetřování a stíhání osob. Analyzované státy mají v zákoně stanovenu formu spolupráce mezi zpravodajskými službami a policejními orgány. Tato forma spolupráce umožňuje přinejmenším předání informací mezi zpravodajskými službami a policejními orgány nebo dalšími orgány provádějícími trestní řízení.
5.420 Restorativní justice v zahraniční právní úpravě (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Marta Krausová, Magdalena Zachová, Andrej Polák
(srovnávací studie, 2/2023, 71 str.)
Studie představuje pojem restorativní justice a zkoumá zakotvení principů restorativní justice zejména v trestněprávních předpisech vybraných států. Pozornost je věnovávána také tématu mediace a právům obětí trestných činů.
5.404 Skutková podstata znásilnění v právních řádech států, kde je znásilnění definováno na základě absence souhlasu (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Marta Krausová, Magdalena Zachová
(studie, 6/2022, 52 str.)
Práce rozebírá skutkové podstaty znásilnění v evropských státech, kde je definice znásilnění založena na základě absence souhlasu (Belgie, Dánsko, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Řecko, Slovinsko, Spojené království, Švédsko), včetně dvou států, u kterých lze přijetí takové definice v brzké době očekávat (Slovensko, Španělsko). Práce obsahuje překlady definic znásilnění z trestních zákoníků a u některých států též kontext jejich přijetí a aplikaci v praxi. Kromě toho práce představuje také závaznou definici znásilnění uvedenou v Istanbulské úmluvě, relevantní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Modelový zákon o znásilnění (Rada OSN pro lidská práva).
5.410 Srovnání způsobů určování výše náhrady nemajetkové újmy za nezákonné zbavení svobody, nezákonné trestní stíhání a neúměrně dlouhé trestní řízení v zemích EU (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Marta Krausová, Markéta Nováková, Magdalena Zachová, Martin Tefr
(studie, 11/2021, 54 str.)
Práce představuje srovnání právních úprav ve vybraných členských státech EU ohledně způsobu určení výše náhrady nemajetkové újmy od státu, přičemž se zaměřuje na náhradu nemajetkové újmy za: 1) neoprávněné zbavení svobody (např. uvalením vazby, zadržením apod., nikoli z důvodu uložení trestu odnětí svobody), 2) nezákonné trestní stíhání a 3) nepřiměřenou délku trestního stíhání. Cílem bylo vyhledat zahraniční právní úpravy, které obsahují konkrétní, nikoli jen obecná pravidla pro určení výše náhrady nemajetkové újmy, například pomocí stanovení pevných hranic výše náhrady, maximálních limitů aj.
5.323 Právní úprava přestupků ve vybraných zemí Evropy, se zaměřením na přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku
Autoři: Tomáš Babka, Martin Kavěna, Petra Mylková, Jan Němec, Michal Pohl, Jindřiška Syllová, Eva Tetourová, Barbora Mičicová, Radek Píša
(srovnávací studie, 11/2017, 51 str.)
Práce se zabývá problematikou právní úpravy přestupků ve vybraných zemích Evropy, přičemž zvláštní důraz je věnován přestupkům v oblasti veřejného pořádku, občanského soužití a majetku. Práce se zaměřuje především na sankce udělované za tato protiprávní jednání a na postupy uplatňované, jestliže pachatel dobrovolně neplní uložené sankce. Mimo jiné se text zabývá také vymezením subjektů příslušných k projednávání takto spáchaných přestupků a postupů, které mohou být uplatněny, jestliže pachatel jedná při spáchání přestupku recidivně. Součástí této práce je také zodpovězení otázky, zda právní řády vybraných zemí umožňují postihovat dávky sociální povahy v případě nesplnění sankcí uložených za spáchaný přestupek.
5.370 Hanobení prezidenta (Dokument PDF, 455 KB)
Autoři: Eva Sochorová, Jindřiška Syllová, Petr Valenta
(studie, 11/2016, 13 str.)
Práce přináší přehled historických souvislostí institutu hanobení hlavy státu na území České republiky a komparativní přehled trestněprávní ochrany hlavy státu v sousedních zemích ČR a v dalších zemích EU. Součástí práce je také výklad Evropského soudu pro lidská práva, který se týká míry ochrany osob aktivních ve veřejném životě.
5.270 Trestní a správní odpovědnost právnických osob ve vybraných členských státech EU (Dokument PDF, 524 KB)
Autoři: Kristýna Hračovová, Martin Kavěna, Dominik Skočovský, Monika Šamová
(studie, 6/2016, 26 str.)
Práce poskytuje přehled veřejnoprávních postihů protiprávního jednání právnických osob (trestní a správní odpovědnost). V první části práce jsou uvedeny nejčastější cíle veřejnoprávních postihů (prevence protiprávního jednání, odplata za spáchaný čin, náprava pachatele). Zdůrazňuje se, že právní akty Evropské unie nepřikazují členským státům zcela jednotný regulační model odpovědnosti právnických osob. Postihy mohou spočívat jak ve správním, tak v trestním právu. Ve světě existují tři základní modely odpovědnosti právnických osob: americký model (trestní odpovědnost právnické osoby za širokou škálu jednání zaměstnanců firmy), anglický či francouzský model (více restriktivní model trestní odpovědnosti) a německý model (správní odpovědnost právnických osob).
5.336 Prokazování původu majetku ve vybraných zemích Evropy (Dokument PDF, 242 KB)
Autor: Petra Bartošková
(srovnávací studie, 10/2013, 6 str.)
Tato práce podává základní přehled fungování modelů přiznávání majetku a příjmů osob ve vybraných evropských státech v porovnání s navrhovanými modely, jejichž zavedení do českého právního řádu je zvažováno. Úvodem práce jsou představeny aktuální návrhy českých politických stran, a to včetně návrhů zákonů podaných v VI. volebním období. Následuje srovnání se slovenskou právní úpravou, která zavádí povinnost prokazování majetku v režimu zvláštního řízení, a také s polskou právní úpravou, která postihuje neprokázané příjmy v daňovém řízení. Závěrem je zmíněna také daňová úprava v německy mluvících zemích, která postihuje majetek osob nad určitou stanovenou hranici.
1.227 Právní regulace legálního odposlechu členů parlamentů ve vybraných státech Evropy (včetně vazeb na úpravu imunity) (Dokument PDF, 338 KB)
Autoři: Marie Vlčková, Jitka Havlenová, Jindřiška Syllová
(studie, 7/2013, 34 str.)
Většina analyzovaných států dovoluje odposlechy poslanců za stejných podmínek jako ostatních občanů (a to jak poslechy policejní, tak odposlechy tajných služeb). Pouze v omezeném počtu zemí poslanecká imunita pokrývá i odposlechy a je pro ně nutno získat souhlas určitého orgánu parlamentu. V několika málo zemích je zvláštní úprava odposlechů poslanců založena na tom, že je povoluje jiný orgán než parlamentní komora, odlišný však od orgánu, který je povoluje pro ostatní občany. Pokud se týká kontrolního orgánu odposlechů, většina států žádný parlamentní orgán nemá. Kontrolní orgány na půdě parlamentu mají většinou postsocialistické státy (komise nebo výbory).
5.334 Právní úprava úplatkářství v mezinárodních souvislostech (Dokument PDF, 305 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Eva Tetourová
(studie, 7/2013, 21 str.)
Subjektem korupčních trestných činů v České republice a ve Francii je osoba obstarávající veřejný zájem. V německých zemích je subjekt užší, jedná se o úředníky veřejné správy. Skutková podstata uplácení a přijetí úplatku se v uvedených státech příliš neliší. Úplatkem je vždy výhoda materiálního i nemateriálního charakteru. Judikatura všech zemí určuje, co je ještě úplatkem a co je pouze společensky akceptovatelnou pozorností. Ve všech státech musí u přijetí úplatku existovat souvislost mezi výhodou a jednáním pachatele, které následovalo nebo předcházelo jejímu přijetí či přislíbení. Případ ujednání spočívajícího v přijetí slibu o poskytnutí politické funkce za závazek určité činnosti v rámci zastupitelského mandátu (např. vzdání se mandátu) nebyl u uvedených státech konkrétně nalezen. Pokud se týká Francie, kde mohou být poslanci potenciálními pachateli přijetí úplatku, dostupné komentáře podobný případ nezaznamenaly.
5.333 Trest doživotí jako výjimečný trest (Dokument PDF, 376 KB)
Autoři: Petra Bartošková, Martina Černá, Veronika Fuksová, Hana Pultarová, Eva Tetourová
(studie, 3/2013, 26 str.)
Studie se zabývá srovnáním trestu odnětí svobody na doživotí ve vybraných evropských zemích z hlediska jeho povahy jako trestu výjimečného. Práce je zaměřena zejména na podmínky udělení a výkonu doživotního trestu, a na možnost podmíněného propuštění z výkonu trestu doživotí. V práci jsou také představeny specifické instituty spojené s trestem doživotí v některých zemích (časově neomezená detence, možnost přeměny doživotního trestu apod.)
5.332 Právní úprava tzv. whistleblowingu a ochrany whistleblowerů ve vybraných zemích (Dokument PDF, 681 KB)
Autoři: Martin Kavěna, Petra Mylková, spolupráce: Radek Blížkovský, Dana Pelíšková
(studie, 10/2012, 89 str.)
Studie vychází z pojmu „whistleblowing“, který je využíván v odborné literatuře i Evropskou unií za účelem popisu situace, kdy jednotlivec poskytne nebo zveřejní informaci o tom, že dochází k protiprávní či jiné (např. neetické) činnosti. Právní úprava whistleblowingu pak označuje soubor právních norem, které dopadají na takto popsanou situaci – od právní úpravy, která předepisuje způsob oznamování takových informací, až po ochranu oznamovatele (ochrana oznamovatele jako svědka, ochrana v pracovněprávních vztazích) nebo případnou odměnu pro oznamovatele. Informační podklad poskytuje přehled právní úpravy ve vybraných zemích (ČR, Irsko, Maďarsko, Nový Zéland, Slovinsko, Spojené Království, USA, SRN, Rumunsko) a dále přehled vybraných relevantních mezinárodněprávních dokumentů přijatých na půdě OSN a Rady Evropy.
5.028 Pomoc státu obětem násilných trestných činů ve vybraných státech (Dokument PDF, 353 KB)
Autor: Eva Tetourová
(srovnávací studie, 8/2011, 38 str.)
Pomoc obětem trestných činů od státu vychází z principu ochrany práv a oprávněných zájmů osob, které se staly oběťmi trestného činu a v souvislosti s ním utrpěly újmu. Tato pomoc předpokládá vytvoření systému, na základě kterého by stát za splnění určitých podmínek kompenzoval škodu, která těmto osobám vznikla. Ve většině států má však tato pomoc spíše subsidiární charakter. V prvé řadě by to tedy měl být pachatel trestného činu, kdo nahradí oběti vzniklou škodu a poskytne oběti určitou kompenzaci za to, co jí způsobil. V řadě případů však náhrada škody od pachatele není možná a na jeho místo tak nastupuje stát.
5.320 Postihování praní špinavých peněz – obrácení důkazního břemene (Dokument PDF, 255 KB)
Autor: Petra Mylková
(srovnávací studie, 8/2011, 15 str.)
Práce se zabývá tématem zajišťování výnosů pocházejících z trestného činu praní špinavých peněz. Problémem postihování pachatelů v těchto případech je nutnost prokázání nezákonného původu majetkového prospěchu orgány činnými v trestním řízení. Některé evropské země (zejména Německo a Nizozemí) proto do své právní úpravy zavedly ustanovení přispívající k ulehčení důkazního břemene a k usnadnění postupů orgánů činných v trestním řízení v těchto případech. Práce zkoumá míru důkazního ulehčení v právních řádech vybraných evropských zemí ve vztahu k trestnému činu praní špinavých peněz a další opatření, která tyto státy zavádějí ve snaze o efektivnější a účinnější postihování těchto trestných činů.
5.317 Oznámení úplatku v evropských státech (účinná lítost, polehčující okolnosti, privilegované skutkové podstaty) (Dokument PDF, 245 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 6/2011, 10 str.)
Tato práce se zabývá komparací zákonných úprav některých evropských států pokud se týká určitých forem aktivní součinnosti pachatelů podplácení (včetně oznámení činu) s orgány činnými v trestním řízení. Zabývá se zvláštní formou účinné lítosti u uvedeného trestného činu. Pokud pachatel podplácení dobrovolně a sám oznámí svůj čin, za splnění určitých dalších podmínek je jeho čin podplácení beztrestný. Tato práce reaguje na změnu zákonné úpravy resp. na vypuštění účinné lítosti u podplácení, které přinesl nový trestní zákoník.
5.296 Legislativní opatření namířená proti extremismu ve vybraných zemích (Dokument PDF, 450 KB)
Autoři: Jan Pulda, Hana Veselá
(informační studie, 6/2010, 21 str.)
Studie popisuje situaci v boji s extremismem ve Spolkové republice Německo, v Rakousku, ve Francii a ve Spojených státech amerických. U každé země se zaměřuje na popis historických kořenů politického extremismu a popisuje také současnou situaci. U každé země je následně popsán legislativní a institucionální rámec, kterým daný stát čelí extremistickým hnutím.
1.207 Parlamentní imunita (Dokument PDF, 413 KB)
Autor: Eva Částková
(informační studie, 1/2010, 23 str.)
Parlamentní imunita je chápána jako nástroj preventivní ochrany, jako institut, který vznikl za účelem ochrany činnosti zákonodárného sboru jako celku. Jeho smyslem je chránit parlament prostřednictvím ochrany jeho jednotlivých členů. Nejedná se tedy o ochranu členů parlamentu jako soukromých osob. Není proto možné chápat imunitu jako osobní privilegium zákonodárců, jako výsadu udělenou v jejich prospěch, ale jako privilegium parlamentu a zprostředkovaně pak i osob, které jej tvoří. Imunita představuje funkční privilegium, je udělena parlamentu a jeho členové jsou chráněni jen proto, že jsou jeho členy. Studie obsahuje historický a teoretický výklad parlamentní imunity, stejně tak jako příklady její úpravy ve vybraných zemích. Zvláštní část práce je věnována popisu platné úpravy v České republice.
5.289 „Neoprávněné nakládání s osobními údaji“ § 178 trestního zákona v kontextu trestních zákonů vybraných evropských států (tzv. náhubkový zákon) (Dokument PDF, 300 KB)
Autor: Hana Veselá
(srovnávací studie, 8/2009, 13 str.)
Práce srovnává trestný čin "Neoprávněné nakládání s osobními údaji" s právní úpravou ve vybraných zemích a řeší otázku, zda i v jiných státech existují trestněprávní ustanovení, stěžující práci žurnalistů takovým způsobem, jak je tomu v České republice.
5.283 Dohoda o vině a trestu v USA, Německu a na Slovensku (Dokument PDF, 261 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Hana Veselá
(srovnávací studie, 1/2009, 10 str.)
Práce poskytuje přehled o podobě právní úpravy dohody o vině a trestu ve třech vybraných zemích. U každé země je uvedena definice tohoto právního institutu, zákonné podmínky, formální náležitosti a následná aplikace. Pozornost je věnovaná také efektivnosti této právní úpravy.
5.268 Exemplární náhrada škody v angloamerických a kontinentálních právních řádech (Dokument PDF, 326 KB)
Autor: Martin Kavěna
(studie, 4/2007, 18 str.)
Exemplární náhrada škody (angl. punitive damages, exemplary damages) je pojem, který se v angloamerickém právu užívá k označení náhrady škody s represivní funkcí v rámci občanskoprávního řízení. Jde o situaci, kdy soud rozhodne, že žalovaná strana musí nejen nahradit skutečnou újmu, kterou způsobila žalující straně, ale i zaplatit částku, která má represivní i odstrašující funkci. Kromě anglosaských států existuje jen několik států s kontinentální právní tradicí, které umožňují v omezeném rozsahu ukládat exemplární náhradu škody. Práce poskytuje přehled platné právní úpravy v angloamerických jurisdikcích (Velká Británie, Austrálie, Nový Zéland, USA, Kanada) a v některých kontinentálních jurisdikcích (Québec, Filipíny, Itálie, Brazílie) a dále zmiňuje přesun k soukromoprávní regulaci jako vhodnějšímu nástroji pro vynucování práva v Evropské unii.
5.264 Komunitarizace bez Ústavy? (Dokument PDF, 302 KB)
Autor: Lenka Pítrová
(studie, 2/2007, 11 str.)
Diskuse o rozsahu legislativních pravomocí Společenství v oblasti trestního práva.
5.263 Právní úprava ochrany svědka v rámci trestního řízení a možnosti snížení trestu výměnou za spolupráci s orgány činnými v trestním řízení (Dokument PDF, 624 KB)
Autoři: Tereza Burianová, Martin Kavěna
(srovnávací studie, 1/2007, 38 str.)
Boj proti organizovanému zločinu a proti dalším formám závažné trestné činnosti vyžaduje právní nástroje, které usnadní orgánům činným v trestním řízení získávání informací, které mohou vést k odhalování a objasňování takovéto trestné činnosti. V prvé řadě je nutné motivovat svědky, aby poskytli potřebné informace. Ochota svědků spolupracovat může být podpořena nabídnutím vhodné ochrany, resp. nabídnutím určitých úlev, pokud sami spáchali trestný čin (možnost snížení trestu, dohoda o imunitě). Práce srovnává právní úpravu ve vybraných státech EU a v USA.
5.075 Trestněprávní ochrana mládeže před násilím a pornografií
Autoři: JUDr. Jindřiška Syllová, CSc.
(informační studie, 5/1996, 12 str. a 4 příl.)
Trestné činy líčení násilností, zpřístupnění pornografických písemností mladistvým v Německu, Rakousku, Švédsku, Velké Británii.
3. Občanské právo, rodinné právo
5.378 Kolektivní právní ochrana ve vybraných členských státech EU (Dokument PDF, 975 KB)Autor: Darina Nezkusilová
(srovnávací studie, 7/2019, 27 str.)
Práce se zabývá kolektivní právní ochranou ve vybraných zemích EU. Nejdříve se stručně věnuje dosavadnímu vývoji právní úpravy na úrovni EU, kde bylo s ohledem na komplexnost této problematiky a rozdílnost právních řádů a právních tradic jednotlivých členských států přijato prozatím pouze doporučení, z něhož vyplývají zásady, na nichž by členské státy měly své systémy kolektivní právní ochrany založit, pokud se je rozhodnou ve svých právních řádech zavést. Právní úprava kolektivní právní ochrany se v členských státech v mnoha aspektech liší. Rozdílné jsou např. oblasti práva, v nichž lze v jednotlivých členských státech kolektivní právní ochranu uplatňovat. Tyto oblasti zpravidla zahrnují ochranu investorů, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí nebo ochranu hospodářské soutěže, avšak jednotlivé členské státy kolektivní právní ochranu zpravidla připouštějí jen v některých z těchto oblastí, přičemž mezi nimi existují rozdíly v tom, o které oblasti se jedná. Nejednotnost lze spatřovat i v tom, jaké nároky lze prostřednictvím kolektivní žaloby uplatnit. V některých členských státech lze podat pouze zdržovací žalobu, jejímž cílem je dosáhnout soudního zákazu určitého protiprávního jednání podnikatele, v jiných je naopak možné podat i žalobu na náhradu škody. V členských státech existují různé přístupy i k aktivní legitimaci subjektů, které mohou žalobu jménem skupiny poškozených nebo v jejich zastoupení podat. V neposlední řadě mezi členskými státy existují různé přístupy i v tom, jakým způsobem se poškození připojují ke skupině žalujících. Kolektivní právní úprava může být založena buď na principu „opt-in“, kdy se poškození ke skupině žalujících připojují na základě svého aktivního projevu vůle nebo naopak na principu „opt-out“, podle něhož jsou poškození automaticky součástí žalující skupiny, pokud výslovně neprojeví svoji vůli ji opustit. Existují i členské státy, v nichž je kolektivní právní ochrana založena na kombinaci obou těchto přístupů. Práce se stručně zabývá i otázkami náhrady nákladů řízení, možnostmi financování kolektivní právní ochrany ze strany třetího subjektu a rozdělení vymoženého nároku na náhradu škody mezi poškozené.
5.372 Evidence bydliště vlastních občanů ve vybraných státech Evropy, včetně navazující lidskoprávní judikatury nejvyšších soudů ČR (Dokument PDF, 390 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, spolupráce Pavel Raus
(srovnávací studie, 6/2017, 11 str.)
V Evropě existují různé systémy registrace bydliště občanů států. Francouzský systém pochází z domicilu, tedy původního bydliště resp. domovského práva člověka. Každý občan podle tohoto systému musí mít svůj domicil, jehož úlohou je péče o občany. Z domicilů se vytváří databáze občanů a je na něj navázán systém evidence občanů a občanské průkazy. Domicil je zároveň používán v jiných právních oborech včetně sociálního zabezpečení. Podobný systém je v Belgii. Německý systém je založen na prvotním technicko-administrativním hlášení bydliště jednotlivých občanů a dalších obyvatel. Systém umožňuje více druhů pobytu (hlavní, vedlejší bydliště). Na bydliště jsou pak navázány další právní obory (procesní řády apod.), ovšem nikoliv bezpodmínečně. Některé právní předpisy mají vlastní konstrukci bydliště. Podobný jako v Německu je systém evidence v ČR, v Rakousku a na Slovensku. Ve Švédsku má Daňový úřad kromě daňových úkolů i pravomoci v evidenci obyvatel a jejich bydlišť.
5.358 Výživné a zálohové výživné ve vybraných evropských státech (Dokument PDF, 533 KB)
Autoři: Renáta Zahořáková, Michal Pohl, Barbora Obračajová
(srovnávací studie, 7/2015, 17 str.)
Práce představuje komparaci právní úpravy výživného ve vybraných státech Evropy. Zaměřuje se na popis právní úpravy výživného v jednotlivých státech a na podmínky pro poskytování zálohového výživného. Součástí práce je také srovnání s právní úpravou a praxí v České republice.
5.337 Sankční funkce náhrady škody (Dokument PDF, 354 KB)
Autoři: Martin Kavěna, Petra Bartošková
(srovnávací studie, 12/2013, 17 str.)
Srovnávací stude se zabývá otázkou, zda a v jakém rozsahu může institut náhrady škody plnit i sankční funkci (v občanském soudním řízení). V angloamerickém právu jde o zvláštní typ reparace, kdy nad rámec běžné náhrady škody může soud rozhodnout o povinnosti povinného uhradit poškozenému určitou sankční částku, zejména pokud způsobil škodu bezohledným či zavrženíhodným chováním. I v kontinentálních státech začínají soudy přiznávat určitý represivní a odstrašující účel kompenzace. Jde např. o zohlednění represivního účelu při stanovení výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Ve specifických případech pak německé soudy rozhodují o tom, že dlužné pojistné plnění může být navýšeno o sankční částku, pokud pojišťovna jednala ve špatné víře, když bezdůvodně odmítla vyplatit pojistné plnění.
6.029 Informační podklad k zákonnému opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (Dokument PDF, 503 KB)
Autor: Michaela Kučerová
(informační podklad, 11/2013, 8 str.)
5.335 Úprava soužití stejnopohlavních párů ve vybraných zemích (Dokument PDF, 336 KB)
Autoři: Petra Bartošková, Karel Hlaváček, Martin Kavěna, Jan Němec, Eva Tetourová
(srovnávací studie, 8/2013, 17 str.)
Práce přináší přehled o právní úpravě soužití stejnopohlavních párů ve vybraných zemích v Evropě i mimo Evropu. Zaměřuje se především na vztah soužití stejnopohlavního páru s institutem manželství, zejména na způsob úpravy tzn. zda existuje zvláštní právní norma či zda došlo ke zrovnoprávnění statusu stejnopohlavních párů rozhodnutím soudu. Práce se dále zabývá možností adopcí dětí stejnopohlavními páry.
5.318 Postup při řešení společného jmění manželů v insolvenčním řízení v rámci předlužení (Dokument PDF, 276 KB)
Autor: Martin Kavěna
(studie, 7/2011, 12 str.)
Práce se zabývá účinky insolvenčního řízení na majetek v SJM v případě úpadku jednoho nebo obou manželů, a to s přihlédnutím k aktuální odborné literatuře a judikatuře. Studie uvádí jednotlivé způsoby řešení úpadku manželů (zejména konkurs a oddlužení, event. reorganizace u OSVČ), vč. procesních otázek souvisejících s podáním insolvenčního návrhu a návrhu na oddlužení. Práce dále popisuje postup při uplatnění pohledávky náležející do SJM, jestliže jsou manželé v postavení věřitelů.
5.304 Ochrana nabytí vlastnictví k věci v dobré víře (Dokument PDF, 275 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 1/2011, 8 str.)
Vlastnické právo k věci (movité i nemovité) vzniká převodem práva (kupní smlouvou či jinak) jen tehdy, pokud převodci (zciziteli) vlastnické právo k téže věci v době převodu svědčilo. Uplatňuje se tak zásada „nemo plus juris ad alium transfere potest quam ipse habet“ („nikdo nemůže převést na druhého více práv než má sám“). Dobrou vírou se obvykle rozumí to, že nabyvatel nevěděl a nemohl vědět (resp. nevěděl i když dodržel péči řádného hospodáře, nebo nevěděl, aniž by se dopustil hrubé nedbalosti – podle modelů, které jsou popsány dále), že věc není ve vlastnictví zcizitele (prodávajícího). Dále jsou rozpracovány i otázky dobré víry v souvislosti s registrem nemovitostí.
5.205 Provozní doba ve službách (Dokument PDF, 139 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(informační podklad, 1/2010, 4 str.)
Právní úprava provozní doby ve službách včetně omezení provozní doby v období svátků a dnů pracovního volna ve vybraných státech.
5.268 Exemplární náhrada škody v angloamerických a kontinentálních právních řádech (Dokument PDF, 326 KB)
Autor: Martin Kavěna
(studie, 4/2007, 18 str.)
Exemplární náhrada škody (angl. punitive damages, exemplary damages) je pojem, který se v angloamerickém právu užívá k označení náhrady škody s represivní funkcí v rámci občanskoprávního řízení. Jde o situaci, kdy soud rozhodne, že žalovaná strana musí nejen nahradit skutečnou újmu, kterou způsobila žalující straně, ale i zaplatit částku, která má represivní i odstrašující funkci. Kromě anglosaských států existuje jen několik států s kontinentální právní tradicí, které umožňují v omezeném rozsahu ukládat exemplární náhradu škody. Práce poskytuje přehled platné právní úpravy v angloamerických jurisdikcích (Velká Británie, Austrálie, Nový Zéland, USA, Kanada) a v některých kontinentálních jurisdikcích (Québec, Filipíny, Itálie, Brazílie) a dále zmiňuje přesun k soukromoprávní regulaci jako vhodnějšímu nástroji pro vynucování práva v Evropské unii.
4. Správní právo - obecná část
5.319 Svobodný přístup k informacím v EU a ve vybraných státechAutoři: Eva Tetourová, Petra Mylková, Michal Pohl, Radek Píša
(srovnávací studie, 5/2018, 26 str.)
Práce se zabývá aktuálně velmi diskutovanou problematikou svobodného přístupu k informacím, a to zejména z pohledu přístupu vybraných států k poskytování informací ve veřejném sektoru. Pozornost je věnována v prvé řadě právní úpravě tohoto tématu na úrovni Evropské unie, jejíž legislativa podstatným způsobem ovlivňuje úpravu této problematiky v jednotlivých členských státech. Další část práce je pak věnována přehledu podmínek pro přístup k informacím ve vybraných evropských státech, a to především ve vztahu k subjektům, které mají právo o informace žádat, druhu informací, na které mají právo, orgánům, které jsou povinny informace poskytovat, či postupu jednotlivých subjektů v procesu poskytování informací a jeho kontrole.
5.323 Právní úprava přestupků ve vybraných zemí Evropy, se zaměřením na přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku
Autoři: Tomáš Babka, Martin Kavěna, Petra Mylková, Jan Němec, Michal Pohl, Jindřiška Syllová, Eva Tetourová, Barbora Mičicová, Radek Píša
(srovnávací studie, 11/2017, 51 str.)
Práce se zabývá problematikou právní úpravy přestupků ve vybraných zemích Evropy, přičemž zvláštní důraz je věnován přestupkům v oblasti veřejného pořádku, občanského soužití a majetku. Práce se zaměřuje především na sankce udělované za tato protiprávní jednání a na postupy uplatňované, jestliže pachatel dobrovolně neplní uložené sankce. Mimo jiné se text zabývá také vymezením subjektů příslušných k projednávání takto spáchaných přestupků a postupů, které mohou být uplatněny, jestliže pachatel jedná při spáchání přestupku recidivně. Součástí této práce je také zodpovězení otázky, zda právní řády vybraných zemí umožňují postihovat dávky sociální povahy v případě nesplnění sankcí uložených za spáchaný přestupek.
5.238 Svátky ve vybraných zemích světa (Dokument PDF, 527 KB)
Autoři: Rostislav Hefka, Martin Kavěna, Eva Medková, Josef Palán, Jana Pantoflíčková, Viktor Pavlík, Štěpán Pecháček, Jindřiška Syllová
(informační podklad, 12/2016, 28 str.)
Tento přehled si klade za cíl informovat o aktuálním stavu státem uznaných svátků, při kterých je poskytováno pracovní volno.
5.270 Trestní a správní odpovědnost právnických osob ve vybraných členských státech EU (Dokument PDF, 524 KB)
Autoři: Kristýna Hračovová, Martin Kavěna, Dominik Skočovský, Monika Šamová
(studie, 6/2016, 26 str.)
Práce poskytuje přehled veřejnoprávních postihů protiprávního jednání právnických osob (trestní a správní odpovědnost). V první části práce jsou uvedeny nejčastější cíle veřejnoprávních postihů (prevence protiprávního jednání, odplata za spáchaný čin, náprava pachatele). Zdůrazňuje se, že právní akty Evropské unie nepřikazují členským státům zcela jednotný regulační model odpovědnosti právnických osob. Postihy mohou spočívat jak ve správním, tak v trestním právu. Ve světě existují tři základní modely odpovědnosti právnických osob: americký model (trestní odpovědnost právnické osoby za širokou škálu jednání zaměstnanců firmy), anglický či francouzský model (více restriktivní model trestní odpovědnosti) a německý model (správní odpovědnost právnických osob).
5.360 Domovské právo – historie, komparace a současný pohled (Dokument PDF, 353 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Barbora Obračajová, Martin Kavěna
(studie, 6/2015, 15 str.)
Studie se zabývá historickým vývojem domovského práva v českých zemích, jakož i zrušením institutu domovského práva v roce 1948. Dále obsahuje komparaci s právní úpravou (historickou i současnou) v Německu, Rakousku a Švýcarsku. V poslední části se studie zabývá domovským právem z pohledu současného ústavněprávního, unijního a mezinárodněprávního rámce.
5.355 Centrální nákupy (centralizované zadávání veřejných zakázek) - právní úprava v ČR, EU a ve vybraných státech Evropy (Dokument PDF, 353 KB)
Autoři: Jana Křížová, Jan Brojáč
(studie, 3/2015, 19 str.)
Tato práce Parlamentního institutu se zabývá problematikou centralizovaného zadávání veřejných zakázek. Za tím účelem práce vymezuje platnou právní úpravu podle českého zákona o veřejných zakázkách a platnou úpravu EU podle směrnice č. 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Práce dále poskytuje přehled o centrálním zadávání veřejných zakázek ve vybraných státech Evropy.
5.352 Veřejný zájem jakožto institut správního práva (Dokument PDF, 265 KB)
Autor: Jana Křížová
(studie, 1/2015, 11 str.)
Cílem práce je přiblížit problematiku správně-právního institutu veřejného zájmu v právním řádu České republiky. Za tímto účelem text uvádí zakotvení pojmu veřejného zájmu v samotném ústavním pořádku ČR, stejně jako demonstrativní výčet příslušných ustanovení norem, které s ním pracují na úrovni zákonné. Z hlediska teoretického práce dále charakterizuje kategorii tzv. neurčitých právních pojmů, do které pojem veřejného zájmu náleží, a poukazuje na jejich odlišnosti ve srovnání s obsahově blízkým institutem správního uvážení. Pro upřesnění rozsahu veřejného zájmu neopomíná zmínit relevantní závěry rozhodovací praxe soudů. Závěrem vymezuje, za jakých podmínek je v právním řádu ČR přípustné, aby byl veřejný zájem paušálně normován zákonem.
5.342 Vyvlastnění kulturních, architektonických a jiných památek z pohledu mezinárodního práva, unijního práva a vnitrostátního práva vybraných sousedních států a ČR (Dokument PDF, 398 KB)
Autor: Martin Kavěna
(studie, 1/2014, 33 str.)
Studie poskytuje srovnávací pohled na právní úpravu vyvlastňování kulturních, architektonických a jiných památek státem nebo místní samosprávou, např. z důvodu záchrany takové památky. Povinnost státu chránit památky je na jedné straně zakotvena v řadě mezinárodních dokumentů, na druhé straně však mezinárodní závazky České republiky stanoví přísná omezení pro případ vyvlastnění (taková omezení jsou například stanovena ve dvoustranných smlouvách o ochraně investic, ale též v mnohostranných úmluvách o ochraně lidských práv a svobod v souvislosti s ochranou vlastnictví). Studie dále poskytuje srovnávací pohled na právní úpravu vyvlastňování památek v Německu, Polsku a na Slovensku, jakož i shrnutí platné právní úpravy v České republice.
5.338 Provozování výherních hracích přístrojů ve vybraných státech EU (Dokument PDF, 347 KB)
Autoři: Darina Šimková, Petra Bartošková
(srovnávací studie, 12/2013, 20 str.)
Práce se zabývá právní regulací provozování výherních hracích přístrojů ve vybraných členských státech EU (Francie, Neměcko, Rakousko, Slovensko, Itálie, Polsko). Komparativní metodou jsou porovnávány konkrétní dílčí oblasti právní úpravy provozování výherních hracích přístrojů, a sice právní regulace počtu a druhu výherních hracích přístrojů, dalších požadavků na jejich provoz a systém regulace celých provozoven, systém výběru výnosů z provozu a poplatková politika, alokace výnosů a daňové zatížení provozovatele výherních hracích přístrojů, kontrola provozovatelů výherních hracích přístrojů, rozsah kontroly a případné rozdělení kontrolní funkce mezi obec a stát.
5.300 Liniové stavby ve vybraných státech EU (Dokument PDF, 375 KB)
Autoři: Jan Pulda, Jindřiška Syllová
(studie, 10/2010, 20 str.)
Práce se zabývá procesem přípravy a povolování významných liniových staveb. Autoři dochází k závěru, že všechny uvedené státy upravují, ve srovnání s běžným stavebním řízením, zvláštním způsobem přípravu a povolování velkých liniových. V žádném z analyzovaných států však neexistuje komplexní úprava určená společně pro všechny druhy liniových staveb.