Studie
ISSN 2533-4131
Bezpečnost
3.179 Právní rámec přechodu z mírového do válečného stavu ve vybraných státech NATO (Dokument PDF, 280 KB)Autoři: Tomáš Kabíček, Jan Němec
(studie, 12/2015, 12 str.)
Studie poskytuje bližší informace o právním rámci ve vybraných členských státech NATO, konkrétně v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Estonsku, Kanadě, Maďarsku, Německu, Řecku a Turecku. Země byly vybrány s ohledem na srovnatelnost s Českou republikou, tj. jedná se o parlamentní systémy a ve většině případů o země střední velikosti. Cílem komparace je identifikovat společné parametry právního rámce přechodu z mírového do válečného stavu. Mezi hlavní proměnné právní úpravy patří a) lhůty pro činnosti kompetentních orgánů, a to jejich samotná existence a délka, b) lhůty pro platnost mimořádných opatření, c) zapojení parlamentu do schvalování mimořádných opaření (předběžné, průběžné, ex post) a potřebná většina pro schválení takových opatření (běžná, kvalifikovaná), d) existence zvláštních kolektivních orgánů pro výjimečné stavy (parlamentní výbory, rady národní obrany apod.) a způsob jejich vytváření a obsazování (stálé vs. ad hoc, se zapojením parlamentu, či spíše vládně-obranné), e) odstupňování vyhlášení mimořádných stavů (stav nouze, stav ohrožení, válečný stav atp.
5.312 Možnosti státu v přidělování zakázek strategického významu (Dokument PDF, 263 KB)
Autoři: Tomáš Babka, Petr Mylková
(studie, 5/2011, 15 str.)
Práce se zabývá otázkou strategických zakázek a jejich zadávání v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Vzhledem k tomu, že v českém právním řádu v současné době neexistuje zákonná definice strategických veřejných zakázek či zakázek strategického významu, považuje tato studie pro účely vlastního textu za strategické takové zakázky, kde předmětem plnění jsou dodávky, služby či stavební práce, které zajišťují bezpečnost, fungování a infrastrukturu země. Zvláštní důraz je pak kladen na zakázky na dodávky vojenského materiálu a na výstavbu jaderných elektráren. Důležitou součástí práce je podrobnější analýza platné právní úpravy, která se na předmětnou otázku vztahuje, a to jak na úrovni národní, které je věnována největší pozornost, tak i na úrovni evropské a mezinárodní. Účelem závěrečné kapitoly je posoudit z právního hlediska konkrétní možnosti a nástroje státu při přidělování zakázek strategického významu, tedy zejména v případech, kdy se stát snaží ochránit své základní politické a bezpečnostní zájmy.
3.074 Environmentální bezpečnost – teoretický rámec (Dokument PDF, 223 KB)
Autor: Jitka Fojtíková
(informační studie, 12/2008, 6 str.)
Práce vymezuje teoretické zařazení tzv. environmentální bezpečnosti do systému národní bezpečnosti. Předkládá přehled hlavních hrozeb, významných aktérů a nástrojů sloužících k zajištění environmentální bezpečnosti. Zvláštní část práce je věnována představení dokumentu Evropské komise a Vysokého představitele pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Konkrétní zlepšení v oblasti environmentální bezpečnost by se podle tohoto dokumentu mělo projevit v oblasti výzkumu, monitoringu, systému včasného varování, civilní ochrany, užití krizového managementu a nástrojů reakce na přírodní katastrofy.
3.069 Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie v návrhu Reformní smlouvy (Dokument PDF, 416 KB)
Autor: Václav Štěrba
(studie, 10/2007, 18 str.)
Cílem této Informační studie je poskytnout přehled o fungování Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, důvodech pro její reformu a metodě této reformy. Hned po podpisu smlouvy v prosinci 2007 se začnou realizovat její ustanovení týkající se Evropského útvaru pro vnější činnost, tak aby tento byl se vstupem smlouvy v platnost plně připravený zahájit svoji činnost. Nastavení pravidel pro fungování tohoto útvaru a vytvoření podmínek pro práci „nového“ Vysokého představitele přitom zásadně ovlivní budoucí podobu zahraničních vztahů EU a tím i pozici Unie na světové scéně.
1. Armáda
3.072 Zřízení radarové stanice protiraketové obrany (ústavněprávní aspekty) (Dokument PDF, 314 KB)Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 10/2008, str. 17)
Spolupráce České republiky s USA o zřízení radarové stanice protiraketové obrany Spojených států je z ústavněprávního hlediska komplikovanou záležitostí, skládající se z několika rozdílných právních úkonů. Tato práce má dva základní účely: Prvním účelem je analyzovat charakter jednotlivých úkonů tak, aby je bylo možno identifikovat s ústavněprávními pojmy a procedurami. Druhým pak zjistit, zda není některý z těchto úkonů z hlediska ústavněprávního zpochybnitelný – zda by některý z těchto úkonů nemohl být za určitých okolností Ústavním soudem zrušen.
3.061 Zapojení ČR do systému obrany proti balistickým raketám (ústavněprávní aspekty) (Dokument PDF, 311 KB)
Autoři: Martin Kavěna, Jindřiška Syllová
(studie, 2/2007, 17 str.)
Zapojení České republiky do systému obrany proti balistickým raketám je z ústavněprávního hlediska komplikovanou záležitostí, skládající se z několika rozdílných právních úkonů. Dohoda (smlouva) o protiraketové obraně je dvoustrannou mezinárodní smlouvou, upravenou v čl. 49 Ústavy. Pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky se rozumí služební umístění specifikované součásti ozbrojených sil cizího státu nebo cizích států na území České republiky. K pojmu „pobyt“ je možno citovat důvodovou zprávu k současnému znění čl. 43 Ústavy: „Parlament vyslovuje souhlas s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Za pobyt se nepovažuje průjezd nebo přelet státního území ozbrojenými silami jiných států, proto je tato záležitost navrhována v odstavci 5 do rozhodovací působnosti vlády. Ozbrojenými silami ve smyslu rozhodovací pravomoci ústavních orgánů se rozumí vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary“. Ústava a její důvodová zpráva vykládají pojem tak, že se jím rozumí rovněž umístění vojenských zařízení jiného státu na území České republiky. Při tomto výkladu je nutno takový pobyt schválit oběma komorami Parlamentu kvalifikovanou většinou. Režim vlastního pobytu příslušníků ozbrojených sil cizího státu nestanoví usnesení Parlamentu, ale zákon. Tento zákon upravuje obecně podmínky, za nichž příslušníci cizích ozbrojených sil na území ČR pobývají. Takovým zákonem je nyní zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Podmínky pobytu stanovené zákonem jsou obvykle předem dohodnuty prostřednictvím mezinárodních smluv (nyní SOFA). Jde o smlouvu podle čl. 49 Ústavy, k jejichž ratifikaci musí vyslovit souhlas obě komory Parlamentu.
2. Policie a další bezpečnostní sbory
3.268 Regulace soukromého bezpečnostního sektoru (Dokument PDF, 1 MB)Autor: Magdalena Zachová
(srovnávací studie, 8/2022, 31 str.)
Studie nastiňuje, jakým způsobem je právně regulován soukromý bezpečnostní sektor ve vybraných evropských státech. V práci jsou představeny relevantní právní předpisy, které upravují činnosti prováděné bezpečnostními agenturami a aktivity soukromých detektivů. Studie popisuje podmínky provozování soukromé bezpečnostní činnosti a konkrétní požadavky, jež jsou kladeny na bezpečnostní pracovníky.
1.227 Právní regulace legálního odposlechu členů parlamentů ve vybraných státech Evropy (včetně vazeb na úpravu imunity) (Dokument PDF, 338 KB)
Autoři: Marie Vlčková, Jitka Havlenová, Jindřiška Syllová
(studie, 7/2013, 34 str.)
Většina analyzovaných států dovoluje odposlechy poslanců za stejných podmínek jako ostatních občanů (a to jak poslechy policejní, tak odposlechy tajných služeb). Pouze v omezeném počtu zemí poslanecká imunita pokrývá i odposlechy a je pro ně nutno získat souhlas určitého orgánu parlamentu. V několika málo zemích je zvláštní úprava odposlechů poslanců založena na tom, že je povoluje jiný orgán než parlamentní komora, odlišný však od orgánu, který je povoluje pro ostatní občany. Pokud se týká kontrolního orgánu odposlechů, většina států žádný parlamentní orgán nemá. Kontrolní orgány na půdě parlamentu mají většinou postsocialistické státy (komise nebo výbory).
5.293 Právní úprava postavení policejních agentů (Dokument PDF, 221 KB)
Autor: Hana Veselá
(studie, 1/2010, 12 str.)
Práce se zabývá použitím institutu agenta ve vybraných zemích a jeho zakotvením v právním řádu. Srovnávány jsou evropské úpravy (agent kontrolor) s odlišnou úpravou ve Spojených státech (agent provokatér). Zvláštní část práce se zabývá relevantními rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Použití skrytého (tajného) vyšetřovatele - agenta se změněnou identitou patří mezi zvláštní vyšetřovací postupy, které podléhají zpřísněné kontrole. Jejich použití totiž zasahuje do soukromí osob, které jsou pomocí této metody vyšetřovány. Mezi zvláštní vyšetřovací prostředky patří nejenom použití agenta se změněnou identitou, ale také odposlechy, odposlechy telefonních hovorů, sledování dat v elektronickém styku (včetně jejich rozšifrování), a pod.
5.286 Odebírání vzorků DNA, nakládání s nimi a následná identifikace osob (Dokument PDF, 258 KB)
Autor: Hana Veselá
(studie, 3/2009, 16 str.)
Práce se zabývá srovnáním právních úprav analýzy vzorků DNA pro potřeby policejních vyšetřování v České republice a ve vybraných evropských státech. Je popsán odběr vzorků DNA a jeho uchovávání, a dále DNA databáze v jednotlivých státech a jejich právní úprava.
5.285 Právní úprava instalace kamerových dohlížecích systémů a právní úprava uchovávání záznamů z kamerových systémů a používání záznamů (Dokument PDF, 304 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Jan Pulda
(srovnávací studie, 1/2009, 15 str.)
Právní úprava problematiky kamerových dohlížecích systémů a videozáznamů je rozložena do několika právních oborů. Instalace systémů pro účely vnitřní bezpečnosti státu je obvykle upravena v policejních zákonech. Právní úprava v některých zemích umožňuje instalaci kamer za účelem bezpečnosti i jiným subjektům než policejním sborům, pak je obvykle tato úprava obsažena v obecním zřízení. U přípustnosti použití kamerových systémů v soukromých objektech je nutno zejména rozlišovat, zda jde o veřejnosti (nebo mnoha osobám) přístupné místo či zda se jedná o čistě soukromý prostor. Právní úprava uchování a používání videozáznamů z kamer je obsažena ve většině států v zákonech na ochranu osobních údajů. Je přitom třeba určit, v jakém okamžiku se stává videozáznam osobním údajem. Pokud kamery nepoužívají záznamové zařízení, ale dochází jen k jejich sledování v reálném čase, nebo pokud nejsou záznamy použitelné jako zdroj osobních údajů z jiných důvodů, pak se legislativa určená pro ochranu osobních údajů na činnost kamerových systémů pravděpodobně nevztahuje. Pokud je tomu opačně, pak všechny shora uvedené systémy musí odpovídat zákonným ustanovením na ochranu osobních údajů. Instalace dohlížecích systémů na pracovních místech je specifickou částí problematiky, kde se akcentuje zejména souhlas pracovníků i jiných osob, ochranu míst soukromého použití (toalety), ochranu záznamů před zneužitím, identifikace pracovníka kontroly aj. Podobně je tomu u použití systémů ve školách. Práce obsahuje přehled právní úpravy v evropských státech, které představují různé řešení této problematiky. Vzhledem k tomu, že jde o obor rychle se rozvíjející, bude práce postupně doplňována o další poznatky.
3.071 Vízová amnestie v evropských zemích (Dokument PDF, 291 KB)
Autor: Eva Částková
(studie, 5/2008, 14 str.)
Vízová amnestie, jakožto jedna z možností regularizace nelegální migrace (tzn. legalizace nelegálních imigrantů) je používána mnoha evropskými státy jako nástroj migrační politiky státu. Potřebu řešit postavení nelegálních imigrantů v Evropě pociťuje nejen většina evropských států, ale tato otázka je diskutována i na mezinárodní úrovni. V nedávné době se problematice regularizace nelegální migrace věnovala Rada Evropy a v důsledku španělské regularizace z roku 2005 se tato tematika projednávala i na půdě EU. V úvodu práce jsou uvedeny argumenty svědčící pro používání regularizačních programů i proti němu tak, jak vyplývají ze zprávy Rady Evropy z 6. června 2007. Těžiště práce spočívá v přehledu regularizačních programů, které proběhly v posledních letech ve Španělsku, Francii, Belgii, Řecku, Itálii, Lucembursku, Portugalsku, Spojeném království a v Polsku a v bližší charakteristice některých z nich. Zejména je uvedeno časové trvání programů, jejich podmínky, cíl, ke kterému směřovaly a výsledná efektivita.
5.271 Otázky spojené se začleněním Prümské úmluvy do právního rámce ES/EU (Dokument PDF, 255 KB)
Autor: František Čakrt
(studie, 4/2007, 8 str.)
Posilování přeshraniční policejní spolupráce je důležitým kompenzačním opatřením v souvislosti s odstraňováním kontrol na vnitřních hranicích. Pro Českou republiku je v dnešní době prioritou zapojení do schengenského prostoru, a proto je obecná podpora iniciativy na posílení přeshraniční policejní spolupráce přirozeným důkazem naší odhodlanosti stát se plnohodnotným členem schengenské spolupráce. Návrh rozhodnutí Rady č. 6002/07, o vystupňování přeshraniční spolupráce, zejména při potírání terorismu a přeshraniční trestné činnosti, ze dne 6. února 2007, takové posílení nabízí a v současné době se na evropské úrovni jedná o jeho konečné podobě. Cílem této práce je přiblížit vývoj spojený s Prümskou úmluvou, která je základem zmíněného návrhu rozhodnutí Rady č. 6002/07 a která, protože se dá předpokládat, že nebude návrhem převedena do právního rámce EU celá, bude i nadále mezi jejími signatářskými státy fungovat. Práce se zaměřuje na obsahovou stránku předkládaného návrhu rozhodnutí, stejně jako na způsob, jakým má k přenesení Prümské úmluvy do práva ES/EU dojít.
3.064 Struktura policie ve vybraných státech EU
Autor: Eva Medková
(studie, 3/2007, 54 str.)
Obsahem práce je nástin uspořádání policejních sil ve čtrnácti státech Evropské unie, konkrétně v Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Itálii, Irsku, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Rakousku, Řecku, Španělsku, Švédsku, Velké Británii a České republice. Práce se věnuje popisu struktury policie a jednotlivých sil, které ji tvoří (civilního a případně i vojenského charakteru) z pohledu územního i kompetenčního uspořádání a z pohledu celkového řízení. Důraz je přitom kladen na hierarchicky nejvyšší řídící úrovně (včetně ministerské), od nichž se vlastní struktura odvíjí. Jednotlivým zemím jsou věnovány samostatné kapitoly, které se dále člení v případě existence více policejních sil, ať již federálních a zemských v případě federací, věcně specializovaných, či těch, jejichž kompetence jsou územně či jinak omezeny. Zvláštní přílohou k tomuto textu jsou organizačními schémata vztahující se k jednotlivým policejních složkám. Příloha je dostupná elektronicky na adrese: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-064_prilohy.pdf
5.263 Právní úprava ochrany svědka v rámci trestního řízení a možnosti snížení trestu výměnou za spolupráci s orgány činnými v trestním řízení (Dokument PDF, 624 KB)
Autoři: Tereza Burianová, Martin Kavěna
(srovnávací studie, 1/2007, 38 str.)
Boj proti organizovanému zločinu a proti dalším formám závažné trestné činnosti vyžaduje právní nástroje, které usnadní orgánům činným v trestním řízení získávání informací, které mohou vést k odhalování a objasňování takovéto trestné činnosti. V prvé řadě je nutné motivovat svědky, aby poskytli potřebné informace. Ochota svědků spolupracovat může být podpořena nabídnutím vhodné ochrany, resp. nabídnutím určitých úlev, pokud sami spáchali trestný čin (možnost snížení trestu, dohoda o imunitě). Práce srovnává právní úpravu ve vybraných státech EU a v USA.
3.058 Problematika právní úpravy používání operativní techniky (Dokument PDF, 314 KB)
Autor: Petra Bartáková
(srovnávací studie, 12/2006, 20 str.)
Práce se zabývá problematikou používání operativní techniky ve Finsku, Francii, Německu, Norsku, Rakousku, Slovensku, Švédsku a Velké Británii. U každé země jsou definovány nástroje spadající pod pojem operativní technika a jsou vymezeny jednotlivé instituce, které mohou konkrétní nástroje používat. U každé země je také popsán povolovací mechanismus pro použití operativní techniky, kontrolní mechanismus a způsob nakládání s výsledky pátrání, zejména ve vztahu ke třetím osobám.
3. Tajné služby
3.271 Důkazní použití informací získaných zpravodajskými službami (Dokument PDF, 1 MB)Autoři: Jindřiška Syllová, Magdalena Zachová
(studie, 6/2023, 37 str.)
Studie je srovnáním používání informací získaných zpravodajskými službami pro účely přípravy, vyšetřování a trestního stíhání osob. Všechny podrobněji analyzované státy rozlišují mezi zpravodajskými funkcemi a funkcemi, které slouží k prověřování popř. k vyšetřování a stíhání osob. Analyzované státy mají v zákoně stanovenu formu spolupráce mezi zpravodajskými službami a policejními orgány. Tato forma spolupráce umožňuje přinejmenším předání informací mezi zpravodajskými službami a policejními orgány nebo dalšími orgány provádějícími trestní řízení.
3.068 Legislativní úprava pro nakládání s utajovanými informacemi ve vybraných členských státech NATO (Dokument PDF, 414 KB)
Autoři: Petra Bartáková, Václav Štěrba
(studie, 7/2007, 33 str.)
Jedná se o studii komparující legislativní úpravy nakládání s utajovanými informacemi ve vybraných evropských státech (Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Norsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko). Srovnávanými aspekty jsou 1) instituce odpovědné za nakládání s utajovanými informacemi a vydávání bezpečnostních oprávnění, 2) pravidla pro klasifikaci utajovaných informací, 3) oprávnění pro přístup k utajovaným informacím a realizace bezpečnostních prověrek, 4) sankce.
3.057 Struktura tajných služeb a jejich parlamentní kontrola ve vybraných zemích (Dokument PDF, 370 KB)
Autoři: Jan Němec, Václav Štěrba
(srovnávací studie, 12/2006, 32 str.)
Ve vzorku vybraných zemí (EU-15, Izrael, Rusko, Spojené státy americké) je zkoumána struktura a způsob kontroly tajných služeb. Práce definuje základní strukturu tajných služeb a konstatuje, že nejčastěji je možné se setkat s existencí dvou samostatných větví tajných služeb, a to - civilní domácí (vnitřní) zpravodajské služby, orientované na vnitřní bezpečnost státu, a - vojenské zpravodajské služby, které se zaměřují na vnější hrozby státu. Toto rozdělení však není mezi různými zeměmi totožné především co se úkolového obsahu a kompetencí jednotlivých institucí týká. Konkrétní struktura zpravodajského a bezpečnostního aparátu té které země závisí na jejím postavení a významu v mezinárodních vztazích, geopolitických determinantech, historickém vývoji, reálné existenci vnějšího a/nebo vnitřního ohrožení stávajícího pořádku atd. Kontrola činnosti tajných služeb se v demokratických zemích odehrává na několika úrovních, přičemž vždy podléhá jistému stupni utajení. Nejsilnější postavení vůči tajným službám má exekutivní moc státu (vláda, případně jen někteří její členové), která je z povahy věci odpovědná za chod tajných služeb, také proto že je to exekutiva, která prostřednictvím svých zástupců – příslušných ministrů, případně přímo předsedy vlády či prezidenta republiky – tajné služby úkoluje. Parlamentní kontrola tajných služeb se potom zaměřuje především na kontrolu jejich financování (často ve spolupráci s institucí typu Nejvyššího kontrolního úřadu), zákonnosti metod práce, způsob jejich úkolování ze strany exekutivní moci a jejich politickou neutralitu. V souladu s praxí utajení bývají o činnosti tajných služeb informování jen vybraní členové parlamentu (např. členové zvláštního výboru pro kontrolu tajných služeb, předsednictvo parlamentní komory aj.).
3.058 Problematika právní úpravy používání operativní techniky (Dokument PDF, 314 KB)
Autor: Petra Bartáková
(srovnávací studie, 12/2006, 20 str.)
Práce se zabývá problematikou používání operativní techniky ve Finsku, Francii, Německu, Norsku, Rakousku, Slovensku, Švédsku a Velké Británii. U každé země jsou definovány nástroje spadající pod pojem operativní technika a jsou vymezeny jednotlivé instituce, které mohou konkrétní nástroje používat. U každé země je také popsán povolovací mechanismus pro použití operativní techniky, kontrolní mechanismus a způsob nakládání s výsledky pátrání, zejména ve vztahu ke třetím osobám.
1.097 Spolkový zákon na ochranu ústavy
(překlad, 6/1996, 40 str.)
(Zákon o spolupráci Spolku a zemí ve věcech ochrany ústavy a o Spolkovém úřadu na ochranu ústavy),
4. Zbraně
5.367 Posudek psychologické způsobilosti k držení zbraní ve vybraných státech (Dokument PDF, 526 KB)Autoři: Jan Šeba, Eva Balounová, Alena Nevyhoštěná, Marta Krausová
(srovnávací studie, 4/2024, 22 str.)
Práce stručně představuje evropskou a českou právní úpravu podrobení se psychologickému vyšetření k získání zbrojního průkazu, jádrem práce je pak komparace dané problematiky ve vybraných zemích EU a v Izraeli. Součástí práce je rovněž tabulka, která shrnuje získané poznatky o tom, zda je v dané zemi k získání zbrojního průkazu nutné se podrobit psychologickému či psychiatrickému vyšetření, popř. jestli je potřeba jej opakovat za účelem obnovení licence. Práce se rovněž zabývá tím, jestli lékaři mají možnost nahlížet do centrálního registru zbraní, či jestli mají povinnost ohlašovat osoby, u nichž by se držení zbraně mohlo jevit jako problematické (v souvislosti s de lege ferenda navrhovaným stavem v ČR).
3.028 Zbrojní embargo vůči Číně a evropský Kodex vývozu zbraní (Dokument PDF, 313 KB)
Autoři: Marino Radačič, Štěpán Pecháček
(informační studie, 4/2005, 14 str.)
Vývoj zbrojního embarga, aktuální diskuse, názory a postoje vybraných států a institucí EU, vývoj Kodexu chování EU v oblasti vývozu zbraní.