Studie
ISSN 2533-4131
Sociální politika a zdravotnictví
6.027 Informační podklad k zákonnému opatření Senátu, kterým se mění zákon 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (Dokument PDF, 443 KB)Autor: Petra Bartošková
(informační podklad, 11/2013, 6 str.)
2.088 Spotřebitelské úvěry v ČR (Dokument PDF, 329 KB)
Autoři: Marcela Cupalová, Lukáš Svátek
(informační studie, 11/2008, 9 str.)
Práce podává ucelený přehled o vývoji situace na trhu spotřebitelských úvěrů v České republice, a to jak v bankovním, tak v nebankovním sektoru. Analyzuje také zadlužení českých domácností a jeho dopady na domácnosti i ekonomiku jako celek. Na závěr monitoruje vývoj počtu zahájených a ukončených exekucí a úspěšnost ve vymáhání dluhů.
1. Práce a sociální věci, zaměstnanost
5.419 Zaměstnávání zdravotně postižených osob v zemích EU a koncept sociálního podnikání (Dokument PDF, 1 MB)Autor: Klára Jankovská
(studie, 5/2023, 32 str.)
Problematikou zaměstnávání zdravotně postižených osob se zabývá jak Evropská unie, tak jednotlivé členské státy. Každý stát však definuje osoby zdravotně postižené (OZP) jinak, stejně jako těmto osobám poskytuje jiné podmínky, co se týče jejich zaměstnávání. Většina států má stanovenou kvótu pro zaměstnávání OZP, která se často dá nahradit i jiným způsobem. Tento text přináší stručný přehled kvót pro zaměstnávání OZP a případně jejich ekvivalentů, výčet a definice specializovaných podniků pro OZP v jednotlivých státech a podrobnější případové studie pěti členských států.
5.424 Důchodové systémy v zemích EU (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Tereza Krček, Daša Smetanková
(srovnávací studie, 3/2023, 74 str.)
Studie se věnuje analýze důchodových systému v zemích EU. V úvodu jsou představeny teoretické koncepty, modely a jednotlivé prvky důchodových systémů posilující jejich udržitelnost. Studie obsahuje podrobný popis důchodových systému v pěti členských státech EU. Vybrané byly různorodé systémy, jež reprezentují různé formy nastavení: Slovensko, Německo, Dánsko, Švédsko a Irsko. Slovensko v roce 2004 zavedlo klasický třípilířový systém, jež je pravidelně upravován. Od roku 2023 opět zavedeno propojení důchodového věku se střední délkou života. Německý veřejný pilíř obsahuje dva instituty podporující udržitelnost – faktor udržitelnosti a rezervu udržitelnosti. Dánsko je příkladem země, kde je důchodová dávka téměř stejná pro všechny a velkou roli hraje zaměstnanecké či soukromé připojištění. Podobně významnou roli hraje zaměstnanecký důchod také ve Švédsku. V Irsku je státní důchod nízký a závisí na počtu odvedených příspěvků do systému, a ne na jejich výši.
5.425 Veřejné práce v rámci sociálních dávek poskytovaných nezaměstnaným (Dokument PDF, 466 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 3/2023, 25 str.)
Dávky v nezaměstnanosti a podpora v hmotné nouzi jsou dávky, které mohou být podmíněny řadou výkonů osoby, která se o ně uchází. Součástí těchto výkonů jsou i aktivizační výkony. V rámci aktivizačních výkonů je možno stanovit i povinnost účastnit se veřejných prací. Studie srovnává sociální systémy a postavení veřejných prací v nich. Povinnost veřejných prací musí splňovat - kromě toho, že osoba musí být schopná pracovat - řadu nároků, které vyplývají z dodržování základních práv.
2.108 Stručný přehled důchodových systémů v zemích EU (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 11/2018, 21 str.)
Studie popisuje a analyzuje základní znaky důchodových systémů 27 členských zemí EU (s výjimkou České republiky). V současnosti probíhají ve většině evropských zemí reformy důchodových systémů reagující především na demografický vývoj, deficity systémů a rostoucí chudobu důchodců, především žen. Komparace vychází z třípilířového modelu představeného světovou bankou v 90. letech. Uvádí základní charakteristiky systémů: zda se jedná o průběžný nebo fondový, dávkově nebo příspěvkově definovaný, spojen nebo nespojen s výší výdělku, povinný nebo dobrovolný model systému. Dále je uveden způsob financování, způsob výpočtu důchodové dávky a podmínky pro přiznání důchodu, jako např. dosažení daného důchodového věku. Studie se zaměřuje také na sociální aspekty důchodových systémů, konkrétně jestli důchodové systémy řeší ohrožení chudobou u důchodců a také značné rozdíly ve výši důchodových dávek mezi muži a ženami (gender pension gap). Studie využívá informace a data především ze zpráv Evropské komise: Ageing Report 2018 a The 2018 Pension Adequacy Report.
5.357 Přesčasy lékařů v národní, unijní a právně-komparativní perspektivě (Dokument PDF, 289 KB)
Autoři: Michal Pohl, Magda Komínková
(studie, 5/2015, 13 str.)
Studie se zabývá problematikou práce přesčas vykonávané lékaři v ČR ve světle směrnice EU o pracovní době. Tato směrnice stanoví některá omezení, která se týkají mimo jiné i práce přesčas vykonávané lékaři, a která Česká republika musí implementovat do svého právního řádu. Studie rovněž přináší přehled o implementaci směrnice ve vybraných státech EU.
5.330 Rozsudek Hartz IV (Dokument PDF, 424 KB)
Autor: Martina Černá
(překlad zákona, 10/2012, 55 str.)
Rozsudek Hartz IV, jehož název odkazuje na balíček zákonů pojmenovaný podle předsedy komise pro reformu sociální politiky a trhu práce Petera Hartze, je jedním ze stěžejních rozhodnutí Spolkového ústavního soudu v oblasti sociálních práv. Spolkový ústavní soud v této věci přezkoumával ústavnost předpisů, které reformovaly poskytování sociální podpory, přičemž shledal, že určité elementy přezkoumávané úpravy jsou v rozporu s čl. 1.1. a čl. 20.1. německé Ústavy, tedy s právem na lidksou důstojnost a sociálním charakterem Spolkové republiky Německo. Díky brilantní argumentaci a celkově přesvědčivému stylu se rozsudek stal inspirací i pro český Ústavní soud, jenž na něj výslovně odkazuje např. v rozhodnutí Pl. ÚS 8/07.
5.322 Regulace investování důchodových fondů v rámci druhého a třetího pilíře důchodového systému ve vybraných státech (Dokument PDF, 184 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(informační podklad, 9/2011, 8 str.)
Práce přináší základní přehled regulace investování důchodových fondů v rámci druhého a třetího pilíře důchodového systému. Některé země přistupují k detailní regulaci a výrazně omezují možnost fondů investovat, některé země zase naopak nechávají fondům v rámci druhého a třetího pilíře důchodového systému pro investování relativní volnost. Ve většině zemí EU také platí poměrně komplikovaná regulace investic do jednoho subjektu (emitenta akcií), konfliktu zájmu a pravidel pro koncentraci vlastnictví i jiných kvantitativních pravidel.
5.306 Důchodová reforma – role členských států a EU (Dokument PDF, 249 KB)
Autor: Michal Pohl
(studie, 1/2011, 8 str.)
Práce se zabývá velmi aktuálním tématem důchodové reformy, přičemž zohledňuje především evropské aspekty této problematiky. Ačkoliv je důchodová reforma především vnitřní záležitostí členských států, vzhledem k tomu, že ovlivňuje i jiné oblasti, než jen oblast penzijního zabezpečení, např. fiskální, či politiku zaměstnanosti, je předmětem pozornosti EU. Cílem studie je zhodnocení přístupu EU k problematice důchodových reforem, a to především z hlediska právního.
5.303 Penzijní reformy v zemích OECD s bližším zaměřením na střední a východní Evropu (Dokument PDF, 191 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 11/2010, 8 str.)
Práce analyzuje reformy penzijních systémů tak, jak byly realizovány v zemích OECD, a to jak parametrické, tak také hlubší systémové reformy, které ovšem byly provedeny jen v některých zemích. Dále se zaměřuje na země střední a východní Evropy, které prošly reformním procesem teprve v nedávných letech. Dochází k názoru, že penzijní systémy zemí střední a východní Evropy vykazují výrazné známky podobnosti, ačkoli v rámci jednotlivých pilířů existují i podstatné rozdíly, které souvisí s mírou liberalizace penzijních systémů (druhý pilíř) a možností volby forem akumulace penzijního kapitálu v třetím pilíři. Největší rozdíly existují v rámci třetího pilíře. Zde existuje několik možných forem akumulace penzijního kapitálu, která je vždy dobrovolná. Práce se také zabývá projekcí vývoje veřejných výdajů v oblasti penzí.
5.272 Další profesní vzdělávání - právní úprava a stav ve vybraných evropských zemích (Dokument PDF, 227 KB)
Autor: Jan Němec
(5/2007, 15 str.)
Další profesní vzdělávání, tedy profesní vzdělávání dospělých, patří k jednomu z faktorů rozvoje kvalifikace osob a zvyšování jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Práce se zaměřuje na oblast dalšího profesního vzdělávání ve vybraných západoevropských zemích, přičemž pozornost je věnována právní úpravě, administraci na vládní a dalších úrovních státní správy, zmíněny jsou hlavní zdroje financování kurzů dalšího profesního vzdělávání a u každé z vybraných zemí je rovněž popsán proces akreditace a evaluace organizací, které studijní programy v rámci dalšího profesního vzdělávání poskytují, ze strany příslušných veřejných autorit.
5.267 Právní úprava dobrovolnictví ve vybraných zemích Evropské unie (Dokument PDF, 328 KB)
Autor: Jan Němec
(3/2007, 32 str.)
Práce poskytuje přehled o podobě právní úpravy dobrovolnictví ve vybraných zemích Evropské unie. Některé země přijaly zvláštní úpravu dobrovolnictví a tato úprava stanoví jednotná pravidla a požadavky jak na dobrovolníky, tak na organizace, ve prospěch kterých se angažují. U zemí, kde tato speciální úprava není, poskytuje naše studie přehled obecných právních norem, kterými se dobrovolnictví řídí. U každé země je uvedena definice dobrovolnictví, právní normy, které dobrovolnictví upravují, vzdělávání dobrovolníků, povinnosti organizací, sociální zabezpečení dobrovolníků, výkon dobrovolnické služby mimo území domovského státu a u zemí s povinnou vojenskou službou i vztah mezi dobrovolnickou službou a výkonem náhradní vojenské služby.
5.265 Povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat zdravotně postižené osoby (povinné kvóty) (Dokument PDF, 179 KB)
Autor: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
(2/2007, 6 str.)
Obsahem práce je přehled právní úpravy povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat zdravotně postižené osoby (povinné kvóty) ve vybraných členských státech Evropské unie - v Belgii, Dánsku, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Rakousku, Švédsku, a ve Velké Británii. Z analýzy příslušných právních úprav zkoumaných států jsou patrné dva přístupy k dané problematice. Většina států má v právních řádech upravenou povinnost zaměstnavatelů rezervovat určitý počet pracovních míst pro zdravotně postižené osoby - Belgie, Francie, Německo, Rakousko, Polsko, Itálie. Zákonné alternativní plnění této povinnosti má upraveno pouze Francie (formou plateb příspěvků a uzavírání dílčích a kolektivních smluv). Druhá skupina států nemá výslovně právně upraveny povinné kvóty. Obecně se jedná o státy severské, ze zkoumaných států jsou to Dánsko, Švédsko a Velká Británie. Tyto státy garantují právo na zaměstnání zdravotně postižených osob, na úrovni zákonných předpisů, nepřímo prostřednictvím antidiskriminačních zákonů a zákonů o rovnosti při zaměstnávání, které zakazují diskriminační přístup ze strany zaměstnavatelů ve vztahu ke zdravotně postiženým osobám ve všech aspektech zaměstnávání.
5.078 Sociální zabezpečení migrujících pracovníků v zemích EU
(překlad, 9/1996, 56 str.)
Osoby, na které se nařízení 1408/71 vztahuje; rodinní příslušníci pracovníků a pozůstalí; dávky sociálního zabezpečení upravené nařízením; zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti; vyplácení dávek do jiných členských států; starobní a pozůstalostní důchody; nezaměstnanost.
2. Zdravotnictví
5.432 Srovnání přístupu vybraných zemí k doplňkové a alternativní medicíně (Dokument PDF, 854 KB)Autoři: Markéta Nováková, Magdalena Zachová
(srovnávací studie, 4/2024, 49 str.)
Srovnávací analýza se věnuje popsání přístupu sledovaných zemí k problematice doplňkové a alternativní medicíny z hlediska její profesní regulace, požadavků na vzdělání a toho, zda mohou být výkony doplňkové a alternativní medicíny hrazeny státní zdravotnickou službou nebo ze zákonného zdravotního pojištění. Sledovanými zeměmi jsou Francie, Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Spojené království a Švýcarsko.
5.417 Regulace přístupu mladistvých k energetickým a slazeným nápojům ve vybraných zemích (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Markéta Nováková
(srovnávací studie, 10/2022, 38 str.)
Cílem práce bylo zmapovat, zda ve vybraných státech existuje regulace přístupu k energetickým nápojům potažmo slazeným nápojům obecně ve vztahu k mladistvým. Vybranými státy byly Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Spojené království a Švédsko. Předmětem studie bylo dále i zhodnocení možné regulace přístupu k energetickým nápojům z hlediska práva EU.
5.412 Právní úprava povinného očkování ve státech EU - komparace států EU a Spojeného království, současný stav (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 12/2021, 25 str.)
Studie obsahuje právní úpravy států, které zavedly nebo právě zavádějí povinné očkování proti covidu-19. Obsahuje podrobné zpracování zejména francouzské, německé, rakouské a lotyšské regulace. Studie dochází k tomu, že většina států usiluje o to, aby vakcinace byla podmínkou pro přístup do zaměstnání.
5.400 Harm reduction v kontextu závislosti na nikotinu - opatření harm reduction a přístup vybraných evropských států (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Magdalena Zachová
(studie, 1/2021, 20 str.)
Tato práce se zabývá tématem harm reduction. V první kapitole je tento pojem krátce představen. Druhá kapitola se zaměřuje zejména na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES. Třetí kapitola nabízí přehled strategií a přístupů vybraných členských států Evropské unie.
5.398 Zdravotnická data - sběr a zveřejňování, otevřená data (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Magdalena Zachová
(studie, 11/2020, 35 str.)
Práce se zabývá tématem zdravotnických dat. V první kapitole je představen pojem otevřených dat a zmíněny jsou rovněž některé benefity, které otevřená data přináší. Druhá kapitola se věnuje sběru a zveřejňování zdravotnických dat ve vybraných členských státech Evropské unie. Pozornost je kladena zejména na instituce, které data sbírají a zveřejňují. Práce se rovněž zaměřuje na to, zda jsou zdravotnická data zveřejňována v otevřeném formátu.
5.382 Právní úprava radiofarmak v ČR, Slovensku a Rakousku se zaměřením na neregistrovaná radiofarmaka vyráběná v malém rozsahu (Dokument PDF, 850 KB)
Autoři: Michal Pohl, Marta Krausová
(srovnávací studie, 9/2018, 21 str.)
Radiofarmaka jsou léčivé přípravky obsahující jeden nebo více radionuklidů využívané v rámci nukleární medicíny k diagnostickým i terapeutickým účelům. Kromě radiofarmak vyráběných průmyslově nebo za užití registrovaných radionuklidových kitů, generátorů a prekursorů, které podléhají registraci (market authorization) podle zákona č. 378/2008 Sb., o léčivech (respektive podle směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků), je možné radiofarmaka též připravovat v malém rozsahu a pro individuální potřebu (small-scale radiopharmaceuticals). Úprava těchto radiofarmak nepodléhá registraci a je v členských státech EU rozdílná. Tato práce se ve své první části zabývá právními předpisy upravujícími radiofarmaka na úrovni EU, včetně výjimky z úpravy směrnice, která umožňuje přípravu radiofarmak v malém rozsahu na lékařský předpis nebo v lékárně podle lékopisu. V další části se práce komplexně věnuje české právní úpravě radiofarmak vyráběných v malém rozsahu na základě § 79 zákona o léčivech a dále též dalším „výjimkám“ z povinnosti registrace léčivých přípravků, jakož i samotnému procesu registrace. Poslední část práce se zabývá úpravou radiofarmak vyráběných v malém rozsahu na Slovensku a v Rakousku.
5.381 Péče o duševně nemocné (Dokument PDF, 667 KB)
Autoři: Eva Balounová, Jana Francová, Michal Pohl
(srovnávací studie, 5/2018, 44 str.)
Práce Parlamentního institutu analyzuje právní úpravu péče o duševně nemocné ve vybraných evropských zemích. Vzhledem k tomu, že se jedná o obsáhlou problematiku, zaměřuje se práce zejména na poslední trendy. Je zkoumáno, zda ve vybraných zemích proběhla v poslední době určitá reforma či rozsáhlá novela v této oblasti a pokud ano, jaké jsou aktuální trendy a směry těchto změn. Je také analyzován systém právní úpravy péče o duševně nemocné, tedy zda existuje zvláštní legislativa týkající se této problematiky (př. zvláštní zákon). Konečně byl kladen důraz na opatření prováděná směrem k lepší dostupnosti péče, deinstitucionalizaci péče, poskytování komunitní péče, integraci nemocných do společnosti, péči o duševně nemocné na pracovišti a ve školách, atp. Byly také analyzovány snahy o zlepšení a posílení práv pacientů a o zlepšení postavení osob starajících se o osoby s duševní poruchou. Práce rovněž závěrem obsahuje odkazy na další relevantní studie.
5.368 Použití léčivého přípravku mimo schválené indikace nebo pro jinou skupinu pacientů („off-label“) v EU a ve Francii (Dokument PDF, 0 MB)
Autoři: Michal Pohl, Darina Šimková
(studie, 9/2016, 17 str.)
Tato práce Parlamentního institutu se zabývá některými aspekty použití léčivých přípravků v režimu off-label podle unijního práva a rovněž podle právní úpravy ve Francii. Jde o problematiku předepisování léčivého přípravku v jiných indikacích nebo u jiné skupiny pacientů, než vyplývá z jeho schváleného povolení k uvedení na trh. Francie je uváděna jako příklad státu, kde je tato praxe rozšířená. Práce nejprve popisuje právní úpravu EU a následně pak vnitrostátní úpravu ve Francii, která navazuje na požadavky stanovené unijním právem. Popisuje konkrétní důvody, jež mohou vést k předepsání léčivého přípravku nad rámec jeho povolení k uvedení na trh a které jsou často legitimní. Podrobněji popisuje tzv. Doporučení k dočasnému použití (RTU), což je model regulace předepisování léčivých přípravků nad rámec jejich schválených indikací nebo podmínky pro použití, který je ve Francii uplatňován. Práce vysvětluje např., který subjekt je oprávněn k vydání RTU, jaký postup jeho vydání předchází a jakým způsobem probíhá sledování pacientů, jimž byl léčivý přípravek aplikován, pokud se jedná o jeho účinnost a bezpečnost. V neposlední řadě se práce věnuje také podmínkám úhrady léčivého přípravku v rámci RTU z veřejného zdravotního pojištění. V závěru pak práce stručně hodnotí přínosy a negativa související s existencí režimu Doporučení k dočasnému použití (RTU) ve Francii.
5.327 Vývoj politiky Evropské unie a České republiky v oblasti e-zdravotnictví v letech 2004 až 2012 (Dokument PDF, 384 KB)
Autor: Martin Kavěna
(studie, 6/2012, 23)
Studie popisuje vývoj politiky Evropské unie a České republiky v oblasti elektronického zdravotnictví v letech 2004 až 2012. Obsahuje shrnutí i podrobný popis jednotlivých iniciativ a kroků orgánů EU (akční plány, závěry Rady EU a ministerská prohlášení, odborné komparativní a vědecké studie financované z prostředků EU, doporučení Komise) v této oblasti a současně poskytuje podrobný přehled koncepčních materiálů, které vznikaly paralelně v České republice ve stejném období za působení jednotlivých ministrů zdravotnictví - od ministryně Marie Součkové až po současného ministra Leoše Hegera (tj. od původní koncepce čipových karet, dočasného návratu k papírovým zdravotním knížkám, až po současné iniciativy v oblasti elektronizace). Studie dále popisuje současnou právní úpravu elektronických zdravotních záznamů (které mohou, ale nemusejí nahrazovat klasickou zdravotnickou dokumentaci), právní úpravu elektronické preskripce, jakož i právní úpravu národního zdravotnického informačního systému a národních zdravotních registrů.
5.314 Dobrovolná sterilizace žen v Evropě (Dokument PDF, 231 KB)
Autoři: Vojtěch Lovětínský, Petra Mylková
(studie, 5/2011, 12 str.)
Práce se zabývá komparací právních úprav vybraných evropských států týkajících se možností provedení lékařského zákroku sterilizace na žádost pacientky jako formy antikoncepční metody. Zhruba od 70. let dochází k postupnému přijímání zákonů, které umožňují podstoupit sterilizaci na základě dobrovolné a svobodné vůle pacientky. Komparace srovnává zejména podmínky, na jejichž splnění právní úpravy vážou možnost provedení tohoto zákroku. Právní úprava v České republice v porovnání s úpravami ostatních zpracovaných zemí zakotvuje poměrně přísné požadavky a omezení, za nichž může být sterilizační zákrok proveden, zatímco jiné, zejména severské země, volí výrazně liberálnější přístup a ponechávají toto rozhodnutí na pacientce samotné. Společným znakem většiny úprav je pak zvýšená ochrana mladistvých či právně nezpůsobilých pacientek při podávání žádostí o provedení sterilizačního zákroku.
5.279 Určení hodnoty bodu, výše úhrad a objemu poskytnuté péče (hrazené z veřejného zdravotního pojištění) z hlediska ústavnosti a úmluv o lidských právech (Dokument PDF, 409 KB)
Autoři: Vladimíra Pejchalová Grünwaldová, Katarzyna Krzyžanková, Jindřiška Syllová
(studie, 10/2007, 32 str.)
Předkládaná studie se zabývá problematikou určení hodnoty bodu, výše úhrad a objemu poskytnuté péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění z hlediska ústavnosti a úmluvu o lidských právech. Podle autorčina názoru podloženého odbornou literaturou lze na rámcové smlouvy pohlížet jako na akty soukromého práva i jako na akty veřejného práva. Je nutno rozlišovat mezi vztahem soukromoprávním, tj. vztahem mezi příslušnými zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami vznikajícím na základě rámcové smlouvy jako aktu soukromého práva, a vztahem veřejnoprávním, tj. povinností adresátů podzákonného právního aktu – v daném případě vyhlášky jako normativního aktu veřejného práva, jehož obsah rámcová smlouva tvoří - řídit se jejími ustanoveními. Z toho vyplývá, že Z uvedeného vyplývá, že rámcové smlouvy mohou ukládat povinnosti zdravotnickým zařízením pouze na základě zmocnění zákonem, v jeho mezích a při zachování základních práv a svobod. Rámcové smlouvy nesmí překračovat meze základních práv a svobod dané zákonem. Studie obsahuje i rámcovou komparaci s vybranými evropskými zeměmi.
5.059 Systém zdravotnictví ve skandinávských zemích, Izraeli a Kanadě
Autor: Ing. Eva Procházková
(informační podklad, 7/1995, 15 str.)
Popis systému zdravotnictví, zejména financování systému a způsob pojištění ve vybraných zemích.
3. Bytová politika
5.421 Právní úprava řešení problematiky chátrajících neobydlených staveb - instituty stavebního práva, přestupky, vyvlastnění a památková péče (Dokument PDF, 0 MB)Autoři: Marta Krausová, Markéta Nováková, Magdalena Zachová
(srovnávací studie, 12/2022, 19 str.)
Práce se zabývá instituty, kterými je možné řešit chátrající neobydlené stavby, a to jak v rámci stavebního práva, tak v rámci památkové péče, případně i nástroji z dalších právních oblastí. Jsou rozebrány čtyři státy: Francie, Německo, Polsko a Rakousko.
5.402 Regulace nájemního bydlení - komparace právních nástrojů států a samospráv a ochrana práv nájemníků (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Marta Krausová, Markéta Nováková, Ivan Milev
(studie, 1/2021, 32 str.)
Práce se zabývá regulací nájmů bytů ve vybraných evropských zemích. V první části definuje typy regulace soukromého nájemního sektoru (regulace nájemného první generace, regulace nájemného druhé generace). Rozebírá též vývoj regulace nájmu bytů v postkomunistických zemích a vliv judikatury lidskoprávních soudů na tuto regulaci. Detailněji se práce zaobírá zejména judikaturou českého Ústavního soudu. Dále práce rozebírá modely regulace nájemného v Dánsku, Francii, Německu, Polsku, Rakousku a Švédsku. Řeší především, zda ve státě existuje regulace výše nájemného u nově uzavíraných nájemních smluv a jak je řešeno zvyšování nájmu v rámci již uzavřených smluv. Zabývá se též ochranou práv nájemníků, možností výpovědi nájemní smlouvy a možností uzavírání smluv na dobu neurčitou. Na závěr práce obsahuje srovnávací tabulku.
5.308 K naléhavým právním otázkám nájemního bydlení (Dokument PDF, 280 KB)
Autor: Michal Pohl
(studie, 2/2011, 13 str.)
Regulace nájemného, či spíše její neexistence, doprovázena specifickou právní úpravou sjednávání výše nájemného vyústila v rozsáhlou judikaturu Ústavního soudu, která povolala obecné soudy k ochraně vlastnických práv vlastníků pronajímaných nemovitostí. Účelem práce je zhodnotit možné důsledky judikatury především z hlediska současného stavu. Práce se dále zabývá ústavními a komparativními aspekty této tématiky.
5.277 Úprava nájemních vztahů ve vybraných evropských zemích (Dokument PDF, 422 KB)
Autoři: Michal Částek, Martin Kavěna
(studie, 5/2007, 35 str.)
Srovnávací práce se věnuje úpravě nájmů v soukromém nájemním sektoru ve vybraných zemích. Studie se soustředí na právní úpravu nájmu bytových prostor (příp. shrnutí postupného vývoje právní úpravy) a na podmínky týkající se nájemních smluv (doba nájmu, pravidla týkající se smluvní výpovědi, cena nájemného a pravidla pro její stanovení). Ve všech sledovaných státech je sektor soukromých nájmů alespoň minimálním způsobem regulován a právní řády zde obvykle obsahují kogentní pravidla, pokud jde o stanovení ceny nájemného (resp. možnost navyšování této ceny) a o ochranu nájemce v některých dalších aspektech (výpovědní doba atd.). U vybraných zemí (Finsko, Norsko, Portugalsko, Velká Británie) jsou ve druhé části kapitol uvedeny možnosti získání příspěvku na bydlení včetně výpočtu podpory a metod zjišťování vhodnosti uchazečů o dávku. Při výpočtu příspěvku na bydlení se zejména zohledňuje výše příjmu domácnosti, výše nájemného, velikost nájemního bytu a počet osob zde bydlících.
5.064 Zkušenosti z realizace bytové politiky v Kanadě
Autor: Ing. Eva Procházková
(informační podklad, 10/1995, 10 str.)
Podstatné náležitosti novelizovaného Zákona o bydlení a zákona o Kanadské hypoteční společnosti. Organizace a činnost této "Společnosti" - poskytování půjček na bydlení, na stavbu nájemních domů, na koupi a leasing pozemku, ochrana výše úroků z půjčky, státní a obecní výstavba, půjčky poskytované na projekty, zajišťující studentům bydlení.
4. Rovné příležitosti
5.415 Gender pay gap v EU a v České republice (Dokument PDF, 1 MB)Autor: Tereza Krček
(srovnávací studie, 8/2022, 25 str.)
Krátká studie se zabývá přehledem statistik, které ukazují na rozdíly v odměňování žen a mužů (gender pay gap), včetně neupraveného rozdílu v odměňování žen a mužů používaného ke sledování nerovnováhy v příjmech mezi muži a ženami. Odpovídá na otázku, proč ženy vydělávají méně než muži. Zabývá se diskriminací v odměňování, nerovnostmi, kterým ženy čelí v přístupu k práci, přijímání do pracovního poměru více než muži. Studie se zaměřuje na Evropskou unii a na Českou republiku.
5.298 Boj proti diskriminaci, přímý horizontální účinek směrnic na případu Mangold (Dokument PDF, 214 KB)
Autor: Marek Chmel
(studie, 9/2010, 8 str.)
Případ Mangold je jedním z dalších střípků mozaiky komplikovaného vztahu Soudního dvora EU na straně jedné a národními soudy jednotlivých členských států na straně druhé. Signifikantním je zejména vztah mezi Soudním dvorem a německým Spolkovým ústavním soudem, který již vytvořil na toto téma poměrně bohatou judikaturu. Přitom stav kooperace je do jisté míry žádoucím stavem pro obě strany. Diskutovaný případ se týká transpozice antidiskriminační směrnice, i když případ sám o sobě není ani tolik zajímavý pro samotnou antidiskriminační směrnici, jako spíše pro obecné otázky, velmi úzce související se základními principy, na kterých stojí celé evropské právo, ale i s principy, na základě kterých by měly národní soudy se Soudním dvorem spolupracovat. V práci je tak diskutováno přiznání přímého horizontálního účinku směrnice či problematika ústavních tradic společných členským státům.
5.294 Homosexuálové a adopce v evropském kontextu (Dokument PDF, 290 KB)
Autor: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
(informační studie, 6/2010, 17 str.)
Tato práce pojednává o právní úpravě přípustnosti adopce dětí osobami s homosexuální orientací v evropských státech. V úvodu je vymezena moderní terminologie vztahující se k jiné než k heterosexuální orientaci a k adopcím obecně. Další části jsou zaměřeny na relevantní dokumenty mezinárodního práva a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva v této oblasti. Z poslední věcné kapitoly této práce vyplývá, že individuální a společnou adopci dětí homosexuálně orientovanými osobami umožňují Belgie, Dánsko, Island, Nizozemí, Norsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, a dále, že adopce dětí pouze svobodnými osobami s homosexuální orientací je přípustná v Rakousku. Z evropských států, ve kterých je přípustná pouze adopce biologických dětí homosexuálně orientovaného partnera, jsou uvedeny Finsko a Německo.
5.104 Diskriminace na základě pohlaví
(překlad, 8/1997, 37 str.)
Diskriminace na základě pohlaví, překlad kapitoly 21 nazvané "Sex discrimination" z knihy Wyatt, D., Dashwood, A., European Community Law, s. 616-639, Sweet & Maxwell, Londýn 1993, 3.vydání. Práce se zabývá provedením principu rovného zacházení v oblasti zaměstnání a sociálního zabezpečení v komunitárním právu.