Studie

ISSN 2533-4131

 

Vzdělání, kultura, média a informace

5.403 Právní úprava statusu umělce - umělec „na volné noze“, jeho právní postavení a sociální zabezpečení (Dokument PDF, 972 KB)
Autor: Marta Krausová
(studie, 1/2021, 13 str.)
Studie se zabývá právním postavením samostatně výdělečně činných umělců (nebo jiných osob činných v kulturních a kreativních odvětvích) v sousedních zemích České republiky a dalších evropských zemích. Pokouší se popsat různé modely právního zakotvení statusu samostatně výdělečně činného umělce, který je obvykle spojen se zvláštním systémem sociálního zabezpečení/jinou formou podpory umělce v nouzi.

5.342 Vyvlastnění kulturních, architektonických a jiných památek z pohledu mezinárodního práva, unijního práva a vnitrostátního práva vybraných sousedních států a ČR (Dokument PDF, 398 KB)
Autor: Martin Kavěna
(studie, 1/2014, 33 str.)
Studie poskytuje srovnávací pohled na právní úpravu vyvlastňování kulturních, architektonických a jiných památek státem nebo místní samosprávou, např. z důvodu záchrany takové památky. Povinnost státu chránit památky je na jedné straně zakotvena v řadě mezinárodních dokumentů, na druhé straně však mezinárodní závazky České republiky stanoví přísná omezení pro případ vyvlastnění (taková omezení jsou například stanovena ve dvoustranných smlouvách o ochraně investic, ale též v mnohostranných úmluvách o ochraně lidských práv a svobod v souvislosti s ochranou vlastnictví). Studie dále poskytuje srovnávací pohled na právní úpravu vyvlastňování památek v Německu, Polsku a na Slovensku, jakož i shrnutí platné právní úpravy v České republice.

5.302 Historie klíčů od korunovačních klenotů (Dokument PDF, 254 KB)
Autor: Petr Valenta
(studie, 10/2010, 13 str.)
Dlouhá historie klíčů, které uzamykají dveře do korunní síně ve svatováclavské kapli katedrály sv. Víta, se bezprostředně odvíjí od vlastních osudů českých korunovačních klenotů. Uložení korunovačních klenotů a s ním spojené okázalé obřady měly odpovídat hodnotě a symbolickému významu, který je klenotům přisuzován…

1. Vzdělání, výchova a sport

5.399 Distanční vzdělávání a digitální kompetence v době koronavirové krize (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Jan Vlna
(studie, 1/2021, 14 str.)
Studie se věnuje tématu distančního online vzdělávání a digitálních kompetencí, které se s ohledem na přerušení prezenční výuky na školách v době koronavirové krize stalo celosvětově velmi aktuálním. První teoretická část se věnuje formám a výzvám spojeným s online distanční výukou a předkládá možné nástroje podpory této formy vzdělávání. Dále definuje digitální kompetence a její ukotvení v kontextu evropské politiky a praxe na školách. Druhá část studie přináší zhodnocení zkušeností s distanční online výukou v době uzavření škol na jaře 2020 z důvodu koronavirové krize, a to ve vybraných zemích: Česká republika, Finsko, Rakousko a Velká Británie.

5.401 Mediální výchova ve vybraných zemích EU (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Štěpán Pecháček, Vojtěch Tuzar
(studie, 1/2021, 18 str.)
Práce se zabývá problematikou mediální výchovy a mediální gramotnosti se zaměřením na schopnost rozeznávat tzv. falešné zprávy. V první časti je vymezen obsah mediální výchovy a gramotnosti. Druhá část obsahuje přehled formálního systému mediální výchovy ve vybraných zemích EU. Země jsou vybrány na základě Indexu mediální gramotnosti.

5.375 Profesní komory pedagogů/pedagogických pracovníků ve vybraných evropských zemích (Dokument PDF, 445 KB)
Autor: Barbora Mičicová
(srovnávací studie, 9/2017, 11 str.)
Práce je zaměřena na existenci profesních komor učitelů ve vybraných evropských státech. V první části práce je popsán systém profesních komor v České republice a následně je uveden popis profesní samosprávy učitelů v Irsku, jednotlivých zemích Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, ve Finsku, Německu, Norsku, Rakousku a Slovensku.

5.371 Doktorské studium ve vybraných zemích (postavení doktorandů, délka studia, systém financování) (Dokument PDF, 470 KB)
Autor: Monika Šamová
(srovnávací studie, 4/2017, 15 str.)
Práce nabízí podrobný přehled vnitrostátní právní úpravy doktorských studií ve vybraných evropských zemích (Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Slovensko a Spojené království). Cílem práce je popsat a porovnat délku doktorského studia, postavení doktorandů a způsobů financování jejich doktorského výzkumu ve výše jmenovaných státech. V závěru jsou shrnuty rozdíly a podobnosti v jednotlivých právních úpravách, na základě kterých je většina států rozdělena do dvou skupin v závislosti na tom, zda v dané zemi převládá model zaměstnávání doktorandů univerzitou nebo výzkumným střediskem.

5.369 Příprava budoucích učitelů (Dokument PDF, 557 KB)
Autoři: Barbora Mičicová, Monika Šamová
(srovnávací studie, 10/2016, 18 str.)
Práce přináší přehled přípravy budoucích učitelů ve vybraných evropských zemích. Obsahuje popis kvalifikace pedagogických pracovníků, osnovy učitelské přípravy, popis přijímacího řízení do učitelské přípravy, způsob financování pedagogických fakult a další vzdělávání učitelů. Do přehledu jsou zařazeny Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Finsko, Francie a Velká Británie (Anglie).

5.366 Inkluzivní vzdělávání ve vybraných evropských státech (Dokument PDF, 841 KB)
Autoři: Renáta Zahořáková, Petr Kala
(srovnávací studie, 5/2016, 19 str.)
Práce přináší přehled forem inkluzivního vzdělávání ve vybraných evropských zemích. Obsahuje popis právního rámce a dále popis základních metod zapojení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do vzdělávacího systému. Do přehledu jsou, kromě aktuálního popisu situace v ČR, zařazeny Finsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Velká Británie (Anglie a Wales).

5.365 Žákovské samosprávy ve vybraných zemích Evropy (Dokument PDF, 424 KB)
Autor: Renáta Zahořáková
(srovnávací studie, 3/2016, 11 str.)
Práce přináší přehled působnosti žákovských samospráv ve vybraných zemích Evropy. Popisuje právní zakotvení a působnost žákovských samospráv v České republice, ve Francii, v Německu, Norsku, Polsku, Rakousku a na Slovensku.

5.354 Individuální vzdělávání ve vybraných evropských státech (Dokument PDF, 395 KB)
Autoři: Renáta Čermáková, Barbora Obračajová
(studie, 3/2015, 27 str.)
Práce se zabývá komparací individuálního vzdělávání ve vybraných státech Evropy. Zaměřuje se na popis právní úpravy individuálního vzdělávání v jednotlivých státech a na podmínky a proces povolování takovéto formy vzdělávání. Součástí práce je také srovnání s právní úpravou a praxí v otázce individuálního vzdělávání v České republice.

5.351 Státní podpora vyučování oficiálního jazyka v zahraničí (Dokument PDF, 265 KB)
Autoři: Štěpán Pecháček, Tibor Môcik
(srovnávací studie, 11/2014, 14 str.)
Studie obsahuje přehled způsobů podpory vyučování oficiálního jazyka v zahraničí ve vybraných zemích Evropské unie a mimo Evropskou unii. U každé země je sledováno zda a jakým způsobem právně zakotvuje existenci oficiálního jazyka, dále jakým způsobem podporuje výuku takovéhoto jazyka v zahraničí a zda vytváří zvláštní podporu pro výuku jazyka pro diasporu žijící v zahraničí.

5.350 Systém financování hendikepovaných sportovců v ČR a ve vybraných zemích EU (Dokument PDF, 391 KB)
Autoři: Daša Smetanková, Renáta Čermáková
(srovnávací studie, 10/2014, 19 str.)
Studie porovnává systémy financování sportovních aktivit hendikepovaných sportovců, především těch vrcholových. Zaměřuje se hlavně na specifika a rozdíly, kterými se systémy jednotlivých zemí vyznačují. Financování aktivit zdravotně postižených sportovců je ve většině zemích součástí obecného systému financování sportu. Odlišuje se tak např. existencí vlastní zastřešující organizace, vlastních dotačních programů, různých projektů nebo také specifických dodatečných zdrojů odkud je možné získat finanční prostředky. Sport může být financován jak ze soukromých (příspěvky domácností), tak veřejných zdrojů (např. státní nebo místní granty, dotace). Veřejné zdroje putují jednotlivým sportovním organizacím, federacím nebo svazům většinou formou grantů nebo dotací, přičemž častým zdrojem jsou příjmy z loterie. Jednotlivé státy také upravují podporu sportu zákonem.

5.302 Historie klíčů od korunovačních klenotů (Dokument PDF, 254 KB)
Autor: Petr Valenta
(studie, 10/2010, 13 str.)
Dlouhá historie klíčů, které uzamykají dveře do korunní síně ve svatováclavské kapli katedrály sv. Víta, se bezprostředně odvíjí od vlastních osudů českých korunovačních klenotů. Uložení korunovačních klenotů a s ním spojené okázalé obřady měly odpovídat hodnotě a symbolickému významu, který je klenotům přisuzován…

5.282 Systém předškolního vzdělávání ve vybraných zemích EU (Dokument PDF, 436 KB)
Autoři: Patricie Gillová, Vladimíra Pejchalová, Petra Bartáková
(studie, 7/2008, 40 str.)
Práce přináší přehled systémových a právních úprav vybraných zemí týkajících se organizace, financování a provozování zařízení předškolní péče. Autorky se zaměřují na rozsah poskytovaných služeb, povinnosti provozovatelů, podíl soukromých a veřejných zřizovatelů. Pozornost je věnována statistickým údajům o struktuře zařízení a míře jejich využívání cílovou skupinou dětí v předškolním věku.

5.272 Další profesní vzdělávání - právní úprava a stav ve vybraných evropských zemích (Dokument PDF, 227 KB)
Autor: Jan Němec
(5/2007, 15 str.)
Další profesní vzdělávání, tedy profesní vzdělávání dospělých, patří k jednomu z faktorů rozvoje kvalifikace osob a zvyšování jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Práce se zaměřuje na oblast dalšího profesního vzdělávání ve vybraných západoevropských zemích, přičemž pozornost je věnována právní úpravě, administraci na vládní a dalších úrovních státní správy, zmíněny jsou hlavní zdroje financování kurzů dalšího profesního vzdělávání a u každé z vybraných zemí je rovněž popsán proces akreditace a evaluace organizací, které studijní programy v rámci dalšího profesního vzdělávání poskytují, ze strany příslušných veřejných autorit.

5.266 Vymáhání studentských půjček (Dokument PDF, 281 KB)
Autoři: Michal Částek, Eva Medková
(srovnávací studie, 3/2007, 17 str.)
Studie se ve své první části věnuje nástrojům vymáhání studentských půjček ve vybraných zemích, ve kterých se poskytování půjček na studium tradičně využívá. Studie analyzuje jak systém odloženého splácení studentských půjček (Spojené království, Austrálie, Spojené státy americké) tak modely studentských půjček a jejich vymáhání ve vybraných evropských zemích. Druhá část studie poskytuje příklady různých forem vymáhání dlužných částek v České republice, a to ze strany státních správních úřadů (dlužné pojistné na zdravotní pojištění, na sociální zabezpečení, daňové nedoplatky) či bankovních domů při nesplácení úvěrů poskytnutých bankami. Uvedené nástroje vymáhání různých forem dluhu vůči státu či bance by představovaly klíčové vodítko při nastavení systému splácení a vymáhání půjček na studium v ČR. Studie může modelově posloužit jako inspirace při hledání vhodného modelu poskytování a vymáhání studentských půjček v České republice.

5.155 Systém domácího vzdělávání v USA a ve vybraných zemích Evropy
Autor: Mgr. Petr Kolář
(informační podklad, 1/2000, 22 str.)
Práce pojednává o právní úpravě domácího vzdělávání (tzv. homeschoolingu) v USA, v některých zemích EU, v Polsku a v ČR.

5.153 Finanční podpora sportu ve vybraných zemích Evropy
Autor: Mgr. Petr Kolář
(informační podklad, 12/1999, 8 str.)
Práce pojednává o finanční podpoře sportu v zemích EU a v Polsku a Maďarsku. Uvedeny jsou dotace ze státního rozpočtu, z místních fondů, z loterií a ze sponzorských darů.

5.091 Hodnotová orientace a využití volného času dětí a mládeže
Autor: Bc. Petr Kolář
(informační podklad, 5/1997, 33 str.)
Práce je úvodem do problematiky vlivu masových sdělovacích prostředků na děti a mládež. Obsahuje statistické údaje o výzkumu hodnot, které mladí lidé pokládají za důležité a o využívání jejich volného času.

2. Média

5.418 Srovnání postupů pro výběr členů dohledových orgánů veřejnoprávních televizí - se zaměřením na výběr členů orgánu, jejich odvolávání a soudní přezkum (Dokument PDF, 2 MB)
Autoři: Marta Krausová, Markéta Nováková
(informační podklad, 11/2022, 86 str.)
Cílem této práce je popsat, jakým způsobem jsou nominováni, voleni či jmenováni členové dozorčích (kontrolních) orgánů veřejnoprávních televizí ve vybraných evropských zemích. Zároveň práce poskytuje analýzu celkové struktury orgánů zkoumaných veřejnoprávních televizí, včetně způsobu výběru členů výkonných orgánů a jejich vztahu k dozorčímu orgánu. Dále se práce zabývá popisem podmínek, které musejí kandidáti splňovat pro výkon funkce v orgánech, včetně pravidel upravujících střet zájmů nebo neslučitelnost funkcí, délkou trvaní mandátu členů orgánů nebo podmínkami odvolávání a jeho případného soudního přezkumu. Práce je rozdělena do tří částí. V první jsou představena doporučení Rady Evropy k danému tématu, druhá část obsahuje stručné shrnutí regulace v 18 vybraných evropských zemích a v třetí části je do hloubky představena právní úprava v pěti vybraných zemích (Finsko, Francie, Německo, Polsko a Spojené království).

5.416 Reformy funkcí rad médií veřejné služby ve státech střední a východní Evropy a jejich srovnání se západoevropskými modely (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Jindřiška Syllová
(informační podklad, 9/2022, 26 str.)
Omezení funkcí mediálních rad médií veřejné služby je jedním z nástrojů, jak bránit politizaci médií veřejné služby. Dalšími z nástrojů je omezení politických nominací do rad médií, rozptýlení pravomocí mezi více orgánů kontrolujících média a rovněž kontrola politizace ze strany soudů. Studie popisuje, které nástroje depolitizace používají státy střední a východní Evropy.

5.411 Způsoby financování veřejnoprávních médií (Dokument PDF, 919 KB)
Autor: Klára Jankovská
(studie, 10/2021, 28 str.)
Financování veřejnoprávních médií je otázkou jak na celoevropské, tak na národní úrovni. Jednotlivé evropské státy si, s ohledem na existující dokumenty na nadnárodní úrovni, samy volí systém financování své veřejnoprávní televize a rozhlasu. Veřejnoprávní média mohou být financována výhradně z veřejných prostředků, které jsou buď vybírány různými způsoby v podobě poplatků či jsou uvolněny ze státního rozpočtu. Mohou ovšem mít i jiné zdroje příjmů, například reklamu. Tento text přináší přehled přístupů jednotlivých členských států EU a Velké Británie v otázce financování veřejnoprávních médií.

5.388 Srovnání vybraných orgánů regulujících audiovizuální média v EU (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Marta Krausová, Markéta Nováková, Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 10/2019, 42 str.)
Díky měnícímu se mediálnímu prostředí, jehož změna je spojena především s digitalizací a možnostmi, které nabízejí nové technologie, lze zaznamenat v regulatorním prostředí trend tzv. konvergence. Trend konvergence spočívá ve spojování dříve oddělených agend, které spolu díky změnám více a více souvisejí, pod správu jednoho úřadu. V případě orgánů, kde došlo ke konvergenci, spadají pod tyto orgány rozdílné oblasti od telekomunikací, dopravy, nových technologií po regulaci médií. Práce nabízí přehled vybraných regulačních orgánů v EU a jejich agendy dle dělení na orgány, kde došlo ke konvergenci řady agend pod jeden úřad až po orgány, které se dle tradičního modelu úzce specializují pouze na oblast médií. Práce představuje základní informace o právní úpravě regulatorních orgánů ze strany Evropské unie a Rady Evropy. Dále je v práci srovnáván rozsah působnosti vybraných regulačních úřadů a způsoby řešení personálních otázek (výběr osob do orgánů regulátora, délky výkonu mandátu, způsoby odvolávání). Práce představuje základní popis fungování orgánu, srovnává to, zda orgány přidělují licence k rozhlasovému a televiznímu vysílání či skutečnost, zda regulatorní orgány kontrolují obsah z hlediska dodržování principu objektivity a plurality vysílání.

5.348 Veřejnoprávní média v zemích EU – jejich řízení a kontrola, vymezení činnosti (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Milan Šmíd
(studie, 8/2014, 98 str.)
Studie navazuje na předchozí studii č. 5.309 z roku 2011, která analyzovala vysílací systémy ve třinácti zemích Evropské unie. Analýza situace v jednotlivých zemích byla tehdy strukturována do pěti tematických okruhů: stručná historie a současná situace duálního systému vysílání v zemi, právní rámec veřejnoprávního vysílání a jeho provozovatelů, veřejnoprávní vysílání a jeho programové výstupy, financování a další informace. Současná studie navazuje na studii předešlou s tím, že byla zařazena nová témata: mediální rady – složení, nominace, volební období, sporné záležitosti a výslovná zákonná úprava obsahu veřejnoprávních médií – povinnost chránit a rozvíjet kulturní identitu, občanskou gramotnost, povinný pluralitní názor apod.

5.339 Regulace vlastnictví médií v evropském právu a ve vybraných členských státech EU (Dokument PDF, 309 KB)
Autor: Darina Šimková
(srovnávací studie, 12/2013, 23 str.)
Práce se zabývá právní regulací vlastnictví médií na evropské úrovni a ve vybraných členských státech EU (Německo, Itálie, Velká Británie a Francie). Část práce věnující se právní regulaci vlastnictví médií na evropské úrovni je rozdělena do podkapitol, přičemž první podkapitola se věnuje právním předpisům přijatým na půdě Rady Evropy a druhá analyzuje právní předpisy EU upravující vlastnictví médií. Pozornost je věnována také Evropské úmluvě o přeshraniční televizi, jež v oblasti transparentnosti médií zaručuje poměrně vysoké standardy i ve srovnání s odpovídající právní úpravou EU. Komparativní metodou je následně analyzována právní úprava vlastnictví médií ve výše uvedených čtyřech členských státech EU. Důraz je kladen především na srovnání relevantních vnitrostátních právních předpisů, existenci a míru omezení nabývání majetkové účasti na mediálních společnostech v rámci jednoho druhu média i napříč více druhy médií, případná omezení počtu licencí, které je možno udělit jednomu subjektu, regulaci dominantního postavení mediálních společností na trhu a na povinnost zveřejnění určitých údajů v zájmu zachování transparentnosti médií.

5.309 Vysílání veřejné služby v zemích Evropské Unie, jeho organizace a fungování (Dokument PDF, 4 MB)
Autor: Milan Šmíd
(studie, 3/2011, 89 str.)
Způsob organizace rozhlasového a televizního vysílání má v různých zemích různou podobu, podmíněnou politickými, ekonomickými, technologickými a kulturními specifikami daného státu. Při určité míře zjednodušení lze v této rozmanitosti vysledovat dva typy vysílání, které jsou výsledkem historického vývoje, a z něhož vyplývají také dva odlišné typy organizací (co do formy společnosti, financování, způsobu řízení, požadavků na programové výstupy atd.), jež toto vysílání provozují. Jedná se o rozhlasové a televizní organizace veřejného sektoru (státní nebo založené veřejným právem) a soukromého sektoru.

5.299 Public relations v parlamentech zemí Visegrádské čtyřky (Dokument PDF, 269 KB)
Autor: Stanislav Caletka
(studie, 9/2010, 15 str.)
Práce je zaměřena na oblast public relations v parlamentech zemí Visegrádské čtyřky. Jsou v ní popsány kompetence odborů nebo oddělení, které mají v příslušných parlamentech - či jejich komorách - na starosti oblast vztahů s veřejností. Důraz je kladen především na popis vzdělávacích aktivit a na organizaci prohlídek. Prostor je věnován také činnosti parlamentních informačních středisek nebo struktuře jejich internetových stránek. Informace uvedené v této práci svědčí o skutečnosti, že otevřenost parlamentů se stala jednou z priorit zákonodárných sborů jak v České republice, tak v Maďarsku, Polsku a na Slovensku.

5.301 Public relations ve vybraných parlamentech evropských států a Izraele (Dokument PDF, 296 KB)
Autoři: Robert Vyklický, Jakub Živanský
(informační studie, 9/2010, 29 str.)
Tato studie se zaměřuje na popis a fungování Oddělení pro styk s veřejností v jednotlivých parlamentech evropských států (s výjimkou zemí Visegrádské čtyřky, které jsou zpracovány v samostatné studii) a v Izraeli. Parlamenty, jakožto orgány volené občany svých států, musí svoji činnost prezentovat i vůči veřejnosti. Prostředkem pro větší transparentnost je zřizování různých platforem pro komunikaci s veřejností, pro které v této studii používáme obecný termín Oddělení pro styk s veřejností. S ohledem na zaměření studie vnímáme parlamentní činnost jako neustálou komunikaci mezi zákonodárným orgánem a společností, která se neomezuje pouze na období voleb, ale probíhá po celé funkční období. K tomuto účelu Oddělení pro styk s veřejností zajišťuje informační servis pro zástupce tisku a dalších sdělovacích prostředků, komunikuje s občany a poskytuje relevantní informace a ve většině států také samo aktivně tvoří informační a publikační materiály.

5.289 „Neoprávněné nakládání s osobními údaji“ § 178 trestního zákona v kontextu trestních zákonů vybraných evropských států (tzv. náhubkový zákon) (Dokument PDF, 300 KB)
Autor: Hana Veselá
(srovnávací studie, 8/2009, 13 str.)
Práce srovnává trestný čin "Neoprávněné nakládání s osobními údaji" s právní úpravou ve vybraných zemích a řeší otázku, zda i v jiných státech existují trestněprávní ustanovení, stěžující práci žurnalistů takovým způsobem, jak je tomu v České republice.

1.153 Regulace médií v parlamentu (televizní přenosy, přístup k poslancům) v Evropě a USA (Dokument PDF, 396 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 4/2009, 27 str.)
Přístup novinářů do parlamentu signalizuje do značné míry otevřenost parlamentní demokracie ve státě. V posledních několika letech se vztah parlamentu k novinářům významně změnil. Tímto procesem se zabývá komparace více než dvacítky evropských a mimoevropských států. Ve většině parlamentů je situace taková, že novinář nemůže plnit své povinnosti bez příslušné akreditace. V některých zemích se parlamentní zpravodajové sdružují a jejich organizace hraje významnou úlohu v proceduře udělování akreditací. V Rakousku a Itálii udílí tato organizace akreditaci sama. Ve Francii je vytvořen zvláštní výbor, složený ze zástupců novinářů a parlamentu, který zajišťuje akreditace. Na rozdíl od pléna je přístup novinářů do výborů omezen. Jejich přítomnost je - pokud není jednání veřejné - možná pouze pokud jsou pozváni. Ve státech, kde je veřejné zasedání výboru, není ve většině zemí přístup omezen, často se provádí i přenos do vnitřního okruhu a prostřednictvím internetu. V řadě zemí je omezen pohyb novinářů po budově sněmoven. Je zakázáno např. dělat rozhovory v určitých prostorách a novináři musí jít do vlastní kanceláře poslance. Druhým řešením je vyhrazení prostor, které jsou určeny k setkávání s novináři, popř. k přenosu rozhovorů s nimi. Ve většině zemí existuje určitá forma televizních nebo rozhlasových přenosů z parlamentu. Pravidelné přenosy celých plenárních zasedání se praktikují ve většině států /většinou jsou prováděny přímo v parlamentu a použity pro uzavřený televizní okruh a internetový přenos/. Tyto přenosy jsou zpracovávány parlamentním personálem (nebo najatou firmou) podle pevně stanovených pravidel, technicky jsou zajištěny ve většině států pohyblivými kamerami z pevných stanovišť. Operátoři jsou umístěni mimo sál. Kvalita tohoto přenosu je velmi důležitá. Pokud má tento přenos sloužit pro televizní společnosti, musí jít a jde většinou o velmi kvalitní přenos, který je kontinuálně řízen z režie – soubor kamer je jednotlivě a stabilně z režie ovládán a jejich pohled se mění (tento přístup k přenosu má velká většina států). Některé státy mají automatické zařízení, které zaměřuje pohled na poslance, který zrovna mluví do mikrofonu z místa (např. Slovinsko, autorka studie viděla toto zařízení v Senátu v Kazachstánu). Zejména v parlamentech, v nichž poslanci mluví z místa (což je velká část parlamentů), je nutno operativně měnit pohledy kamer (typicky Velká Británie, Portugalsko a další státy). Pro použití materiálů z parlamentu existují v řadě zemí pravidla, stanovená usnesením sněmovny nebo předsedou parlamentu, která brání jejich zneužití zejména za účelem ohrožení vážnosti parlamentu (tedy např. záběry z parlamentu se nesmí používat v montážích pro pořady určitého charakteru). V ostatních státech se přenáší výběr, pro který je buď použit materiál z interního okruhu, nebo je společnostem dovoleno pořídit vlastní přenos. Pro tento přenos jsou zařízena pevná místa pro kamery, někdy je však možno snímat i z galerie z jakéhokoli místa či přímo z pléna.

5.287 Legislativní úprava ochrany zdroje informací ve vybraných evropských zemích a srovnání s úpravou v České republice a judikatura Nejvyššího soudu Spojených států ve vztahu k ochraně zdroje informací (Dokument PDF, 329 KB)
Autoři: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová, Jan Pulda
(studie, 4/2009, 23 str.)
Právo na ochranu zdroje informací novinářů je garantováno v řadě mezinárodních dokumentů. Toto právo bylo zvláště uznáno Organizací spojených národů, Radou Evropy, Organizací amerických států, Africkou unií a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Evropské státy k ochraně zdrojů informací novinářů přistupují různě - některé státy (většina) mají speciální zákony a některé (podstatná menšina) přiznávají garanci ochrany zdrojů informací v Ústavě jako součást ústavní ochrany svobody slova. V common law jurisdikcích (USA, Kanada, Austrálie nebo Spojené království Velké Británie a Severního Irska) není vymezena explicitní ústavní ochrana zdroje informací novináře. Ve všech těchto zemích se problematika ochrany zdrojů informací novináře stala předmětem legislativní úpravy nebo rozhodovací činnosti soudů. Studie přináší přehled základních národních úprav týkajících se této problematiky a přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva.

5.110 Pluralismus a koncentrace médií ve vnitřním trhu
(informační podklad, 10/1998, 114 str.)
Překlad Zelené knihy Komise ES (COM(92)480final): Vymezení problému; míra koncentrace médií;přehled opatření přijatých na národní úrovni; vyhodnocení potřebnosti akce; přehled národní legislativy

5.111 Předpisy SRN upravující televizní a rozhlasové vysílání
(překlad, 2/1998, 28 str.)
Státní smlouva o vysílání ve sjednoceném Německu ve znění Třetí novely státní smlouvy o vysílání z 26. 8. do 11. 9. 1996

5.101 Socializační role masmédií u dětí a mládeže. Negativní prvky ve vysílání (drogy, násilí). Děti a reklama.
Autor: Bc. Petr Kolář
(informační studie, 7/1997, 47 str.)
Práce vychází z podkladových materiálů vypracovaných v Centru mediálních studií FSVUK a v Institutu dětí a mládeže MŠMT. Je poslední částí uceleného souboru prací PI, týkajících se vztahu dětí a mládeže k masmédiím. Práce zvláště upozorňuje na nebezpečné negativní vlivy masmédií na děti a mládež.

5.098 Nabídka a sledovanost masmédií u dětí a mládeže
Autor: Bc. Petr Kolář
(informační podklad, 6/1997, 37 str.)
Práce je součástí ucelené studie zaobírající se vztahem dětí a mládeže k masmédiím. Práce obsahuje aktuální nabídku tiskových a audiovizuálních médií pro děti a mládež. V další části je podrobně a graficky zpracována otázka sledovanosti masmédií u dětí a mládeže.

3. Reklama

5.326 Právní úprava srovnávací reklamy (Dokument PDF, 290 KB)
Autor: Tomáš Babka
(studie, 2/2012, 31)
Práce přináší rozbor právní úpravy institutu srovnávací reklamy v České republice a na evropské úrovni. K přímému zakotvení institutu srovnávací reklamy, jakožto zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže, do českého práva došlo až v roce 2000, v důsledku toho bylo po celá devadesátá léta nakládáno se všemi případy srovnávací reklamy jako se zakázanými nekalosoutěžními praktikami. Téměř jakékoliv reklamní srovnání s konkurujícím subjektem, respektive s vlastnostmi jeho výrobku či služby, tak bylo před rokem 2000 soudy takřka automaticky shledáváno jako porušení dobrých mravů soutěže. Právě oblast klamavé a srovnávací reklamy je totiž předmětem regulace na úrovni Evropské unie a jednotlivá ustanovení tzv. harmonizačních směrnic EU se tak prostřednictvím transpozičních předpisů promítají do národního práva.

5.299 Public relations v parlamentech zemí Visegrádské čtyřky (Dokument PDF, 269 KB)
Autor: Stanislav Caletka
(studie, 9/2010, 15 str.)
Práce je zaměřena na oblast public relations v parlamentech zemí Visegrádské čtyřky. Jsou v ní popsány kompetence odborů nebo oddělení, které mají v příslušných parlamentech - či jejich komorách - na starosti oblast vztahů s veřejností. Důraz je kladen především na popis vzdělávacích aktivit a na organizaci prohlídek. Prostor je věnován také činnosti parlamentních informačních středisek nebo struktuře jejich internetových stránek. Informace uvedené v této práci svědčí o skutečnosti, že otevřenost parlamentů se stala jednou z priorit zákonodárných sborů jak v České republice, tak v Maďarsku, Polsku a na Slovensku.

5.301 Public relations ve vybraných parlamentech evropských států a Izraele (Dokument PDF, 296 KB)
Autoři: Robert Vyklický, Jakub Živanský
(informační studie, 9/2010, 29 str.)
Tato studie se zaměřuje na popis a fungování Oddělení pro styk s veřejností v jednotlivých parlamentech evropských států (s výjimkou zemí Visegrádské čtyřky, které jsou zpracovány v samostatné studii) a v Izraeli. Parlamenty, jakožto orgány volené občany svých států, musí svoji činnost prezentovat i vůči veřejnosti. Prostředkem pro větší transparentnost je zřizování různých platforem pro komunikaci s veřejností, pro které v této studii používáme obecný termín Oddělení pro styk s veřejností. S ohledem na zaměření studie vnímáme parlamentní činnost jako neustálou komunikaci mezi zákonodárným orgánem a společností, která se neomezuje pouze na období voleb, ale probíhá po celé funkční období. K tomuto účelu Oddělení pro styk s veřejností zajišťuje informační servis pro zástupce tisku a dalších sdělovacích prostředků, komunikuje s občany a poskytuje relevantní informace a ve většině států také samo aktivně tvoří informační a publikační materiály.

4. Ochrana údajů a informační systémy

3.284 Přístup zpravodajských služeb a policie k informacím od telekomunikací a elektronických sítí - komparace (Dokument PDF, 788 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Magdaléna Zachová, Prokop Holý
(srovnávací studie, 5/2024, 53 str.)
Automatizované zpracování a kombinování informací vede k plnějšímu obrazu o skutečnostech a subjektech údajů včetně získání důkazů v trestním řízení, popř. k získání informací zpravodajských služeb v rámci plnění zpravodajských funkcí. Přesto právní úprava ve většině států tento technologický posun dostatečně nereflektuje. Studie se zabývá právní úpravou přístupu k lokalizačním a provozním údajům provozovatelů komunikací. Dále přístupem zpravodajských služeb a policie k dalším informacím a osobním údajům. Základní otázkou je zpracování těchto údajů, které je v právních předpisech ve většině států opomíjeno.

5.319 Svobodný přístup k informacím v EU a ve vybraných státech
Autoři: Eva Tetourová, Petra Mylková, Michal Pohl, Radek Píša
(srovnávací studie, 5/2018, 26 str.)
Práce se zabývá aktuálně velmi diskutovanou problematikou svobodného přístupu k informacím, a to zejména z pohledu přístupu vybraných států k poskytování informací ve veřejném sektoru. Pozornost je věnována v prvé řadě právní úpravě tohoto tématu na úrovni Evropské unie, jejíž legislativa podstatným způsobem ovlivňuje úpravu této problematiky v jednotlivých členských státech. Další část práce je pak věnována přehledu podmínek pro přístup k informacím ve vybraných evropských státech, a to především ve vztahu k subjektům, které mají právo o informace žádat, druhu informací, na které mají právo, orgánům, které jsou povinny informace poskytovat, či postupu jednotlivých subjektů v procesu poskytování informací a jeho kontrole.

5.324 Přístup veřejnosti k platům vysokých úředníků ve vybraných státech (Dokument PDF, 332 KB)
Autoři: Marie Beranová, Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 12/2011, 23 str.)
Práce se zabývá otázkou přístupu veřejnosti k platům vysokých úředníků. Jedná se o komparativní studii, která porovnává míru přístupu veřejnosti k platům vysokých úředníků ve vybraných státech. Cílem práce je zjistit jednotlivé právní úpravy a přístupy a vybraných zemí k poskytování údajů o platech vysokých státních úředníků třetím osobám. Jak z komparace vyplývá, většina států dosud považuje údaj o výši vypláceného individuálního platu úředníka (s výjimkou platů ústavních činitelů, které nekolísají, například platů poslanců, ministrů, soudců apod., tedy platů, jejichž celá výše je dána předpisem) za osobní údaj, který je takového charakteru, že je chráněn před povinností poskytovat ho podle zákona o poskytování informací ve veřejné správě. Ze zkoumaných států umožňují získat informaci o specifickém platu včetně jména úředníka především severské země jako Švédsko a Finsko. V žádném z těchto států však nejsou tyto individuální platy souhrnně uveřejňovány ani nejsou souhrnně veřejně přístupné. Nově se k této skupině států připojilo Slovensko. V Itálii byly platy vysokých úředníků uveřejněny v důsledku reformy veřejné správy, která proběhla v roce 2009 a jejímž cílem bylo zvýšení transparentnosti italské veřejné správy. Specifickou právní úpravu má Litva, kde jsou na internetu publikovány průměrné platy zaměstnanců na stejné pracovní pozici v určitém úřadě nebo organizaci. V případě, že na této pozici pracuje v dané organizaci pouze jedna osoba, je vyžadován její souhlas s uveřejněním takovéto informace. Další přístup k této problematice se momentálně vytváří ve Velké Británii, kde se uveřejňují nikoliv vyplacené přesné platy, ale vyplacené roční platy v intervalu 5000 liber. V Nizozemsku jsou úřady a právnické osoby, které jsou z větší části financovány státem, povinny sdělovat výši platů, pokud převyšují hranici odvozenou od průměrného ministerského platu.V některých státech, jako například v Norsku, se uveřejňují jen platy manažerů institucí a firem, navázaných na stát, pokud to vyžadují obchodně právní předpisy upravující transparentnost hospodaření. Práce dále obsahuje shrnutí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2011 s komentářem A. Furka k rozsudku a na evropské úrovni shrnutí právního případu řešeného Evropským soudním dvorem ze dne 20. 5. 2003.

5.113 Pravidla přístupu k úředním informacím
(překlad, 7/1998, 59 str.)
Pravidla přístupu k úředním informacím. Fungování pravidel. Zpráva výboru pro Parlamentního zmocněnce pro administrativu. Pravidla a odpovědnost vůči parlamentu. Přístup k informacím v místní správě. Nařízení o informacích o životním prostředí.

5. Informační technologie

5.409 Vznik právního rámce pro jednotný trh s daty - současný stav, zamýšlené cíle a prostředky k jejich dosažení (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Miroslav Jakab, Adam Bouhetal
(studie, 7/2021, 23 str.)
Se stále rostoucím významem informačních technologií v evropské i světové ekonomice roste i význam dat, která jsou těmito technologiemi generována, sbírána, předávána a jinak zpracovávána. Zatímco unijní strategické dokumenty i legislativa reagovaly na fenomény spojené s daty již od konce 20. století, v posledních letech se data stávají jedním z explicitních cílů unijních politik. Tato práce stručně popisuje vývoj unijních politik souvisejících s daty, hodnotí význam dat pro vnitřní trh a překážky jejich volného pohybu, shrnuje současnou relevantní úpravu na tomto poli a popisuje budoucí plány Komise.

5.391 Otevřená data: Přínosy, nástroje hodnocení, základní informace o právní úpravě a povinné subjekty ve vybraných státech (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Markéta Nováková
(srovnávací studie, 1/2020, 37 str.)
Práce se zaměřuje na fenomén publikování otevřených dat, což jsou strukturované informace shromážděné veřejnou správou, které jsou zveřejňovány ve formě, která umožňuje jejich další využití ze strany obyvatelstva a soukromého sektoru. V úvodní části práce jsou shrnuty přínosy otevírání dat a principy vysvětlující, jak by otevřená data měla vypadat. Dále práce nabízí srovnání nejznámějších indexů, které ve světě měří využívání otevřených dat publikovaných veřejnou správou dle jednotlivých států. V druhé části práce je představeno srovnání situace ve vybraných státech světa se zaměřením na identifikaci relevantní právní úpravy a subjektů, které jsou povinny otevřená data poskytovat. Mimo jiné je i představena právní úprava Evropské unie v dané oblasti, která ovlivňuje právní prostředí ve vybraných státech.

5.383 Kyberterorismus - úvod do problematiky, podoby a přehled aktů kybernetického terorismu, kybernetická bezpečnost, mezinárodní srovnání (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Martin Kuta, Radek Píša, Adam Novák
(srovnávací studie, 1/2019, )
Práce se věnuje úvodu do problematiky kybernetického terorismu a kybernetické bezpečnosti. Nejprve jsou nastíněny rozdíly mezi počítačovou (kybernetickou) kriminalitou, na níž se dá pohlížet prismatem trestního práva, kybernetickým terorismem a kybernetickým útokem coby možným projevem válečného aktu. Pozornost je též věnována nově vznikajícím hybridním hrozbám. Součástí této části je také popis nejčastěji se vyskytujících typů kybernetických útoků a jejich výskyt v historii. Další část práce se věnuje přehledu kybernetické bezpečnosti jako souboru preventivních i reaktivních opatření na kybernetické události a incidenty. Česká republika je v mezinárodním srovnání hodnocena jako jeden z prvních deseti nejlépe připravených států. Z toho důvodu je věnována pozornost architektuře kybernetické bezpečnosti v České republice i v mezinárodním srovnání.

5.374 Digitalizace státní správy v evropských zemích (Dokument PDF, 518 KB)
Autor: Barbora Mičicová
(srovnávací studie, 6/2017, 17 str.)
V práci je uveden přehled orgánů státní správy odpovědných za digitalizaci státní správy ve vybraných evropských zemích.

1.231 Elektronické internetové hlasování v Estonsku (Dokument PDF, 275 KB)
Autoři: Karel Hlaváček, Martin Kuta
(studie, 9/2014, 9 str.)
Práce se věnuje elektronickému hlasování v Estonsku, které jako jediné elektronické (internetové) hlasování pro parlamentní volby přijalo. Detailně popisuje systém internetového hlasování v zemi. Dále na základě estonské (a nizozemské) zkušenosti zhodnocuje argumenty pro a proti zavedení elektronické (internetové) volby.

5.066 Právo na informace od státních úřadů
Autoři: JUDr. Lenka Pítrová CSc., Doc. JUDr. Vladimír Sládeček, JUDr. Jindřiška Syllová CSc.
(informační podklad, 12/1995, 26 str.)
Právo občana na obdržení informace od státního orgánu v mezinárodním právu, omezení práva na informace z důvodu veřejných zájmů a soukromí občana, zvláštní právo novinářů na informaci, v Německu, Rakousku, USA, Švédsku a V.Británii





ISP (příhlásit)