Neautorizováno !

(17.30 hodin)

(pokračuje Langer)

Dříve než udělím slovo panu poslanci Kořistkovi, dovolím si přečíst písemnou omluvu pana ministra financí, která zní: Vážený pane předsedo, dovolte mi, abych vás požádal o omluvení mé neúčasti při projednávání bodu 131 - Ústní interpelace schváleného pořadu 22. schůze PSP ČR dne 24. února 2000. Důvodem je moje nezbytná účast na zasedání schůze Senátu Parlamentu ČR, který projednává ve stejnou dobu materiály, jichž jsem předkladatelem. Na základě § 111 odst. 7 plyne, že není-li interpelovaný při přednesení ústní interpelace přítomen nebo prohlásí, že na ústní interpelaci, popř. na doplňující otázku není možné odpovědět bezprostředně, odpoví poslanci písemně do 30 dnů. Tak se také stane.

Pane poslanče, prosím.

Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážený pane předsedající, děkuji. Já tedy využiji svého práva a tuto interpelaci přednesu, i když tady není ministr přítomen.

Vážený pane ministře, na úvod chci sdělit, že jsem zaregistroval váš jasný názor, který se týká problematiky tzv. zlatých padáků, tedy názor, že např. bývalý šéf Komerční banky pan Kollert by neměl toto odstupné dostat. Jsem přesvědčen, že manažeři musí mít vysoké výdělky, protože mají velkou odpovědnost, ale tyto výdělky musí být závislé na ekonomické prosperitě firem, jež řídí. Nemravné je, že přes neúspěch jsou smlouvy formulované tak, že lze vyplácet obrovské finanční prostředky v odstupném. Argumenty, že je třeba dobře zaplatit odborníky ve státních a polostátních firmách a že je nutné jim nabídnout stejné podmínky jako v soukromém sektoru, jsou dle mého mínění špatné. Tzv. práci špičkových manažerů, ve velké většině bývalých členů KSČ, v bankovním sektoru musíme sanovat k dnešnímu dni částkou přes 230 miliard Kč. Další skupina tzv. špičkových manažerů se pohybuje ve velkých polostátních podnicích, z nichž většina stojí před krachem, a manažery opět čeká sladké odstupné. Občan se nestačí divit. On je za nekvalitní práci trestán a propuštěn. Nikdy nepadá do načechrané milionové peřiny a nezíská další lukrativní post ve svém oboru, tak jako tito manažeři.

Vážený pane ministře, vím, že nenesete za tuto praxi odpovědnost. Přesto mi dovolte tyto otázky:

1. Můžete garantovat, že se již rok a půl podobné vstřícné smlouvy neuzavírají?

2. Ve velké většině byl management velkých firem po nástupu vlády ČSSD vyměněn. Jsou uzavírány s těmito managementy již smlouvy bez tzv. zlatých padáků?

3.Nemyslíte si, že manažer má být hodnocen především podle výsledků své práce?

4. Jaké kroky podniknete, aby tato vysoká odstupná nebyla vyplácena jak v případě bývalého šéfa Komerční banky, tak i v dalších budoucích případech neúspěšných manažerů?

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Znovu odkazuji na ustanovení § 111 odst. 7 zákona o jednacím řádu.

Dalším interpelujícím je pan poslanec Pavel Severa. Interpelovaným ministrem je ministr spravedlnosti Otakar Motejl, a to ve věci stavu vězeňství a soudů.

Poslanec Pavel Severa: Vážený pane ministře, velice pozorně jsem poslouchal vaši odpověď na předcházející interpelaci. Je dobře, že o vězeňství je tady poslední dobou skutečně často slyšet, ale byli bychom rádi, kdybychom o takto palčivém problému hovořit nemuseli. Došlo k velkému zanedbání. Došlo k tomu, že skutečně máme kapacitní problémy, máme problémy se zaměstnáváním vězňů, máme problémy s tím, že soudy jsou zahlceny. Zejména si myslím, že problém nastává už u soudů. Nejsou dostatečně využívány možnosti udělování alternativních trestů. Proto si dovoluji doplnit otázky, na které nebylo odpovězeno v první interpelaci. Chtěl bych slyšet, pane ministře, i když jsem velice rád, že jste hovořil o tom, že bude zákon o mediační a probační službě konečně projednán a schválen, odpověď na dvě otázky:

Jakým způsobem, pane ministře, chcete dosáhnout informovanosti a metodické vybavenosti soudců, aby výsledkem byly již tak očekávané alternativní tresty? Tím by se samozřejmě zlepšila situace i ve věznicích z hlediska kapacit.

Za druhé: Jakým způsobem hodláte, pane ministře, uvést do praxe právě mediační a probační službu?

Myslím si, že přijetí zákona je pouze část toho úkolu, který musíme splnit, ale zejména musíme zavést do praxe to, co se tímto zákonem sleduje. Poprosil bych vás o to, zda máte koncepci, jak toto v praxi provádět. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr spravedlnosti Otakar Motejl.

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci Poslanecké sněmovny, šťastný osud způsobil, že pan poslanec Severa byl vylosován hned dvakrát v interpelacích na mě. Domnívám se, že tak jak byla ta otázka položena, mohu se pokusit předpokládat, že bych touto odpovědí vyřešil problémy obou dvou interpelací, tedy interpelace č. 2 i č. 13, protože interpelace č. 2 se týká poměrů u soudů a interpelace č. 13 se týká alternativních trestů a té mediační a probační služby jako skutečně nadějného instrumentu na jejich aplikaci.

Navázal bych na to, co jsem říkal o poměrech ve vězeňství a k otázkám týkajícím se situace v justici jako takové. Faktem je, že resort justice - a není rozhodně sám, nechtěl bych tady kořistit z toho, že jsem tázán já a že bych si nárokoval nějaké zvláštní místo na slunci - je v takové situaci, že porovnáme-li grafy stoupajícího nápadu věcí u soudu, vývoje nápadu věcí u soudu, porovnáme-li grafy stoupajícího počtu vězněných osob, ať už ve vazbě, nebo ve výkonu trestu, s prostředky, které byly do justice vynakládány, dostáváme zcela evidentní obraz dvou protisměrných pochodů.

Od roku 1994 prakticky nepřetržitě investiční výdaje na resort justice, ať už o nich uvažujeme jako o celku, nebo rozebíráme ty dvě části, rapidně klesaly, ze 614 milionů v roce 1994 na 357 v roce 1999. To všechno se týká resortu, jehož úkoly výrazně stoupaly a který byl v období 40 let vědomě potlačován nebo omezován. Zejména po roce 1960 byl prováděn - a vaši kolegové z krajů to vědí - evidentně metodou degradace, byl redukován třeba i počet kvalitních soudních budov. V tehdejším Východočeském kraji byl Krajský soud v Jihlavě(?) předán školství, dodnes je tam škola. Veliká budova Krajského soudu v Uherském Hradišti byla odevzdána školství, dodnes je tam škola. Prakticky většina justičních sídel byla kumulována s pracovišti tehdejšího SNB, event. dalších státních orgánů. S výjimkou novostavby zcela nefunkční budovy Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Jičíně prakticky až do roku 1990 v České republice žádný nový soud vybudován vůbec nebyl.

***