Neautorizováno !


 

(17.20 hodin)

(pokračuje Motejl)

Ale i v tom, jak byl tento signál spojený s novým zákonem o výkonu trestu odnětí svobody vězni přijímán v okamžiku, kdy vlastně s jeho aplikací neměli nebo dost dobře nemohli mít - šlo o deset dní účinnosti tohoto zákona - žádné praktické zkušenosti. Myslím, že v tomto směru se poučení z průběhu a poznatků nepokojů v podstatě vyplatilo a že v současné době v tomto směru vězňové a stejně tak i orgány vězeňské služby měli z událostí ze začátku ledna poučení potud, že především je, myslím v zákonu, tak jak platí, pochopen, vysvětlen, provedou se určité korektury ve vnitřních řádech jednotlivých věznic, které právě byly některé schvalovány poměrně na poslední chvíli, a odtud se odvíjelo to moje určité znepokojení nebo pochybnosti o správné interpretaci celého předpisu.

Pokud jsme provedli analýzu požadavku věznic z období těch nepokojů, dovolte, abych vás informoval - tady vycházíme tedy z průběhu jednání ve všech těch 16 věznicích, kde vesměs důsledně docházelo podobu dvou až tří týdnů k projednávání konkrétně formulovaných požadavků, které přednášeli ad hoc ustanovení mluvčí, nebo které přednášeli tito mluvčí spolu s představiteli vězeňské samosprávy, kteří existují a se kterými komunikovali nejen ředitelé jednotlivých věznic, ale státní zástupci, kteří vykonávají od 1. března dozor nad výkonem trestu odnětí svobody, vedoucí pracovníci generálního ředitelství Vězeňské služby a pracovníci Ministerstva spravedlnosti oddělení vězeňství -, že na prvém místě jako nejčastější výtka bylo nedostatečné zajištění hygienických podmínek. Na druhém místě byla nejčastěji vytýkána přeplněnost věznic, na třetím místě vystrojování, to je otázka ústavních oděvů, na čtvrtém místě kvalita a množství stravy a teprve na pátém místě se objevily poznatky týkající se omezeného množství prostředků, kterými vězni v duchu nového zákona mohou disponovat vzhledem k nepatrným nebo neexistujícím pracovním výdělkům a té povinnosti hradit z peněz, které mají k dispozici, alespoň symbolicky těch 40 Kč denně na náklady výkonu trestu, eventuálně uspokojovat z těch prostředků, pokud je mají k dispozici, své závazky vyplývající z povinností vyživovacích a povinností náhrady škody. Tedy i tady, na této sestavě, dá se říci analytické, se ukazuje, že jsou to skutečně především materiální podmínky výkonu trestu, které ovlivnily a inspirovaly průběh nepokojů.

Já sám jsem se tou problematikou dost výrazně zabýval. Také jsem navštívil s určitým časovým odstupem jednak věznici ve Vinařicích, jednak věznici v Heřmanicích, což byly vlastně věznice, kde byly nepokoje, řekl bych, v počátku nejmasovější. Dovolím si tvrdit, že skutečným iniciačním momentem je fenomén, který je pro naše vězeňství typický a který přijde někdy až absurdní. Vězňové i v tomto případě čekali, že k 1. lednu bude amnestie. Vy, pane místopředsedo, jste pracoval v oboru justice a dovedete to pochopit, že vězeňský život se prakticky otáčí nebo spočívá v listování v kalendáři a v uvažování, kdy, k jakému datu by amnestie mohla být. A jsou to tedy některá data, která jsou velice citlivá. Jedno z nich je prakticky od roku 1990 i datum 1. ledna jako datum poměrně rozsáhlé amnestie pana prezidenta Havla, které je posilováno ještě takovým určitým skutečným rozněžněním navazujícím na ty nesentimentální vánoční svátky ve věznici, a ukázalo se podle mých zkušeností a rozhovorů ve věznicích s těmi skupinami vězňů, že vlastně tady někde se po zjištění, že žádná amnestie nebude, začala rodit, řekl bych, ta legitimní, ale částečně i spekulativní hodnocení poměrů v našich věznicích.

Jsem rád, pane místopředsedo, že se mě ptáte a že otevíráte problematiku vězeňství i na tomto fóru, protože skutečně situace v našich věznicích je neobyčejně vážná. Podmínky a okolnosti, které mohou vyvolat takovéto opakování, jsou stále neměnné a nejsou řešitelné žádným opatřením ze dne na den, z hodiny na hodinu. Dneska ráno jsem byl informován pracovníky generálního ředitelství Vězeňské služby, že kapacita českých věznic k dnešnímu dni je překročena o 4 000 osob. Jsem si vědom, že tomuto faktu nemůže resort spravedlnosti žádným způsobem zabránit. Nemohu ty lidi nepřijímat do výkonu trestu, Vězeňská služba je nemůže propouštět, my nemůžeme odmítat přijímat obviněné do vazby, pokud je o jejich vazbě rozhodnuto. Já mohu jenom usilovat o dvě věci, které jsou ovšem řešitelné pouze v dlouhodobém výhledu: částečně zvýšit kapacitu věznic - říkám částečně zvýšit kapacitu věznic, protože do nekonečna nelze počet vězněných osob zvyšovat a stávající trestní politiku tolerovat -, a současně věřit a doufat, že zejména i těmi již navrženými zákonnými předlohami, to je novelou trestního řádu a novelou trestního zákona a zákonem o probační a mediační službě, které jsou na světě, částečně i připravovanou novelou zákona 555 o vězeňské a justiční službě, se podaří některé z těch problémů, které jsou v pozadí nebo které jsou skutečnými příčinami těchto situací, měnit.

Mohu jenom s potěšením konstatovat, ovšem také současně částečně politovat, že vláda ČR v návrhu rozpočtu pro rok 2000 jaksi respektuje potřeby justice i vězeňství a že ovšem stále dosud ještě pracujeme v rozpočtovém provizoriu, což do značné míry brání řešení některých opatření, která si vyžádají určité náklady, zejména potom finalizaci některých investičních akcí, které by měly ve svém souhrnu v letošním roce zvýšit kapacitu našich věznic v řádu asi o tisíc míst.

Děkuji, pane místopředsedo, že jste vyslechl tuto moji informaci. Samozřejmě, pokud jsem neuspokojil vaše předpoklady, je mi to líto, a pokud mě na to upozorníte, pokusím se eventuálně tyto údaje ještě doplnit. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře spravedlnosti, za uspokojivou odpověď na mé tři otázky.

Dalším interpelujícím je pan poslanec Zdeněk Kořistka, interpelovaným ministrem ministr financí Pavel Mertlík ve věci odstupného řediteli Komerční banky Kollerta a dalším manažerům.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP