Neautorizováno !

(10.50 hodin)

(pokračuje Exner)

V některých případech však může jít o situace, že vůbec nejde o zaměstnance, zvláště ne o zaměstnance obce. Na druhé straně se v dalším paragrafu požaduje, aby k zápisu bylo vyjádření orgánu, případně zaměstnance, jejichž činnosti se kontrola týkala, a tudíž i stanovisko, resp. podpis takového člověka je v dalším odstavci zajištěn.

Navrhuji proto následující dva pozměňovací návrhy:

V § 117 odst. 4 druhá věta zní: "Zápis podepisují nejméně dva členové výboru."

Zde se domnívám, že je možné umožnit, chtějí-li i ostatní členové - nebo je-li to žádoucí - výboru podepsat zápis, aby jim to bylo umožněno.

V § 117 odst. 5 slovo "zaměstnance" nahradit slovem "zaměstnanců". Nemusí jít v každém případě jen o jednoho zaměstnance.

V § 118 se návrh zabývá problematikou osadního výboru. Velmi vítáme, že tato problematika byla otevřena, a domníváme se, že je správné, aby vznikla určitá samospráva také na této úrovni. Pojetí zákona to však staví do roviny, že nejde o samosprávu, nýbrž o orgán, který je v příslušné části obce fakticky zastupitelstvem určen.

Jsem si vědom, že k této otázce už byl přednesen jeden pozměňovací návrh. Nicméně navrhuji, aby odstavce 2 a 3 § 118 zněly následovně:

"Odst. 2. Členy osadního výboru jsou občané, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen. Osadní výbor určí zastupitelstvo obce na základě návrhu veřejné schůze občanů, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou se osadní výbor zřizuje. Takovou schůzi musí starosta z podnětu nejméně 5 občanů řádně svolat tak, aby oznámení o svolání bylo zveřejněno na úřední desce a způsobem v místě obvyklým, a to nejméně 15 dnů předem. Návrh na zřízení osadního výboru musí být na veřejné schůzi přijat za účasti aspoň 10 občanů, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou se osadní výbor zřizuje."

"Odst. 3. Navrhne-li veřejná schůze i předsedu osadního výboru, může ho zastupitelstvo určit. Není-li předseda osadního výboru určen, zvolí ho zastupitelstvo z řad členů osadního výboru."

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Nyní bude hovořit pan kolega Hojdar, nicméně mezitím se již nestal posledním přihlášeným, dorazily další přihlášky k naší obecné radosti. Připraví se tudíž pan kolega Jiří Payne.

Poslanec Josef Hojdar: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, mám zde jenom velmi krátký pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 422/1. A je to:

V § 4 odst. 1 se mění a doplňuje závěr věty, a to následovně:

vypouští se mezi slovy "Opava a Havířov" slůvko "a", dává se tam čárka, takže znění bude: "Opava, Havířov a Most".

Stručné zdůvodnění. Město Most poslalo už 10. ledna 1996 na základě souhlasných stanovisek samosprávných orgánů města prostřednictvím Ministerstva vnitra žádost Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR o zařazení města Most mezi města se zvláštním postavením. Tato žádost byla podána v souladu s připravovanou novelou zákona č. 367/1990 Sb., o obcích. Protože od té doby k novelizaci zákona nedošlo a Poslanecká sněmovna se vrátila k novelizaci až v současné době a Ministerstvo vnitra zřejmě od té doby někam tuto žádost založilo nebo se prostě neobjevila, považuji za nutné dát tento pozměňovací návrh, tak aby byla tato žádost naplněna.

Děkuji vám.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Hojdarovi. Nyní bude hovořit pan kolega Jiří Payne, připraví se pan kolega Jaromír Schling.

Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená sněmovno, vážená vládo, dovolte napřed dvě všeobecné připomínky.

Tento návrh zákon je prošpikován termíny, které odpovídají teorii socialistického řízení, a myslím si, že tento zákon není dobře zpracován. Troufám si předpovědět, že jakmile tato vláda ukončí svoji činnost, každá příští vláda jednou z prvních věcí, kterou bude muset udělat, je to, že opět přistoupí k reformě, k celkové rekodifikaci tohoto zákona. Čili reforma veřejné správy, kterou tato vláda navrhuje, nevede ke stabilizaci, ale naopak k jakémusi řešení na přechodnou dobu, s tím, že vlastně bude bezprostředně nutné okamžitě po nástupu jiné vlády přistoupit k rekodifikaci těchto zákonů.

Je bohužel smutné, že příprava těchto zákonů nebyla provedena v dostatečném konsensu tak, aby zaručovala reforma veřejné správy stabilitu na období delší než dobu tří let. To za prvé.

Za druhé, charakteristikou tohoto zákona je, že dramaticky omezuje práva jednotlivého občana a dramaticky posiluje vliv státu jak vůči občanovi, tak vůči obcím.

Třetím charakteristickým rysem tohoto zákona je, že vláda navrhuje, aby byly významně omezeny prvky přímé demokracie, které jsme doposud na obecní úrovni měli. Ať mi již nikdy neříká sociální demokracie, že je zastáncem referenda a prvků přímé demokracie. Ve své podstatě to není pravda.

Nyní tedy ke konkrétním pozměňovacím návrhům.

Navrhuji, aby § 1 zněl takto:

"Obec je základním samosprávným společenstvím obyvatel, kteří žijí na území obce."

Vysvětlím proč. Za prvé územní samosprávné společenství je termín, kde není přesně zřetelné, co znamená. Kdybychom se přidrželi definic, které známe z období 20. a 30. let, pak bychom prostě řekli, že obec je veřejnoprávní korporace na územním principu s nuceným členstvím. Bohužel tato vláda se nehlásí k odkazu první republiky a pokouší se o variace socialistickým způsobem.

První věcí tedy je, že slova "územní samosprávné společenství" je velmi nepřehledný termín.

Za druhé se tam hovoří o občanech. Tímto způsobem již jsou vyloučeni ti, kdo nejsou občany, jsou cizími státními příslušníky nebo případně jsou bez státní příslušnosti, a přesto mají trvalý pobyt na území obce. A domnívám se, že v rámci harmonizace našich právních předpisů s evropským právem jsme si přáli, aby i tito lidé patřili do územní korporace.

Můj návrh tedy směřuje k tomu, abychom byli v souladu s tím, co po nás požaduje Evropská unie. A jestliže jsme se pro to politicky rozhodli, jestliže to je zřetelně společná vůle, a z jiných míst tohoto zákona to vyplývá, pak není důvod, abychom již v této definici vylučovali tyto lidi ze samosprávného svazku, ze samosprávné korporace.

V § 2 se říká, že obec má vlastní majetek. Znamená to, že kdyby nějaká obec neměla vlastní majetek, tak vlastně není obcí podle této definice. A myslím si, že na jistou přechodnou dobu takové případy za prvé nastávat budou, za druhé si myslím, že není povinností obce, aby majetek vlastnila. Z toho důvodu se domnívám, že záměrem první věty odst. 1 § 2 bylo nikoliv to, že obec musí mít majetek, jak z této dikce vyplývá, ale spíše to, že obec může být vlastníkem majetku.

Jde o to, že takto vytvořená veřejnoprávní korporace má právo vlastnit majetek. A proto doporučuji, abychom za první částí věty: obec je veřejnoprávní korporací, zbytek nahradili slovy: může být vlastníkem majetku.

Dále v § 5 se poprvé používá slovo "organizační složka", typický termín pro teorii socialistického řízení. Tomu, co se pravděpodobně má na mysli na tomto místě zákona, se u nás tradičně po desetiletí říkalo úřad. A navrhuji, abychom v celém zákoně všude, kde je používán tento socialistický termín "organizační složka", nahradili slovem "úřad". Jedná se tedy o jednotku, která není nadána právní subjektivitou, není to samostatná právnická osoba. Je přímo podřízená nějakému orgánu obce a je také z rozpočtu obce financována.

***