Neautorizováno !

(14.30 hodin)

(pokračuje Bartoš)

Dalším problémem v oblasti financování na úrovni krajů jsou náklady spojené s tzv. přímou pedagogickou činností, to znamená náklady především na mzdy. Financování přímých výdajů půjde sice z kapitoly 333 a na základě normativního rozpisu, avšak dává možnosti krajskému úřadu a samozřejmě i dalším článkům na úrovni okresů silně přerozdělovat a de facto princip normativní metody silně změnit. Hrozí tak možnost, jak už o tom mluvil kolega Brousek, vzniku 14 různých školských systémů s různými pravidly, vzdělávacími podmínkami, mzdami pedagogů apod. A opět jsem u toho, o čem jsem se před chvílí zmínil, u rovných podmínek, popř. nerovných. Jsem přesvědčen, že stát by měl zajistit všem občanům stejný vzdělávací standard, a tudíž vstupování kraje je možné v této oblasti pouze ve sféře nadstandardů. Posílení vlivů krajské byrokracie považuji proto v této oblasti za zcela nežádoucí.

Dalším závažným problémem, který dokonce ohrožuje pluralitu vzdělávací nabídky, je způsob, jakým je řešeno budoucí postavení soukromých a církevních škol. Mluvil o tom opět kolega Brousek. Bohužel těm, kteří reformu připravovali, uniklo, že ve školství existuje také zákon o poskytování dotací soukromým školám, a tudíž i jej by se měly týkat změny obsažené ve sněmovním tisku 426. Podle současné právní úpravy se dotace soukromým školám odvozuje procentuálně od normativu škol státních. U státních středních škol je obsažena v normativu kromě výdajů na mzdy a pomůcky také částka na provoz. V nově navrhovaném znění však normativ bude nižší, neboť provoz již v něm nebude obsažen a v samostatné působnosti jej v budoucnu bude hradit samospráva. Od tohoto nižšího normativu se bude odvozovat nová dotace pro soukromé školy. Samozřejmě že musí být také logicky nižší. To ovšem bude znamenat výrazné zhoršení postavení soukromého školství v tomto státě. Nikde v návrzích se totiž neříká, a v samostatné působnosti to ani nejde nařídit, kdo dorovná soukromým školám tuto sníženou dotaci. Nevím, jestli se jedná o úmysl tvůrců reformy, nebo o fatální neznalost školské problematiky.

Reforma veřejné správy by měla začít fungovat také s organizačními a kurikulárními změnami ve vzdělávací soustavě. Diskuse o bílé knize a příprava školského zákona budiž toho dokladem. Obě reformy však jdou proti sobě, neboť kurikulární změny není možno realizovat v institucionálně neukotveném prostředí.

V důsledku toho bude obtížně realizovatelná pedagogická autonomie kurikulární oblasti, což znemožňuje systémové změny a znemožňuje nastoupit na evropské trendy. Jedinou možností, jak udržet systém pohromadě, pak bude znamenat vzdát se liberální myšlenky založené na vzdělávacích programech a v tom případě budeme muset přistoupit k utužení systému striktních osnov a samozřejmě tvrdé inspekce. To ovšem povede k těžkopádnosti a nemožnosti jednotlivých vzdělávacích zařízení reagovat na momentální poptávky na trhu vzdělání. Bohužel musím opět konstatovat, že nás toho pojetí vrací o mnoho let zpět. Dnes, kdy se rychle mění podmínky, je to postup sebevražedný.

V programovém prohlášení vlády se v kapitole Vzdělání mluví o tom, že právě tato oblast se považována za prioritní. Z předložené reformy veřejné správy však nabývám dojem, že se jedná pouze o plané sliby a prázdné proklamace.

Z tohoto důvodu si dovolím zopakovat návrh pana kolegy Brouska. Podle § 93 odst. 2 jednacího řádu navrhuji, aby sněmovní tisk č. 426 byl vrácen výboru k novému projednání. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Bartošovi. Udílím slovo panu poslanci Doležalovi, připraví se pan poslanec Miroslav Beneš.

Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji, paní předsedající, dámy a pánové, nebudu se tady snažit dostat se dopodrobna do některých problematik, kterých je v tomto zákoně určitě velice mnoho, dovolím si jenom přečíst název tohoto zákona - o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích i se zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze. Všichni asi víme, že tyto zákony v konečné podobě do této chvíle neexistují. Přesto my už teď měníme ostatní zákony v závislosti na nich.

Další věc, kterou si dovolím konstatovat, je, že mi připadá velice zajímavý a poprvé možná se objevující ve sněmovně zákon, kterým se mění nebo novelizuje celkem 63 zákonů.

Musím konstatovat, že si myslím, že je to dle mého názoru velice nedobré, a věřím, že zanášíme příliš mnoho změn a možná i příliš mnoho chyb, které by mohly dále škodit. Proto si dovolím navrhnout následující proceduru: po ukončení obecné rozpravy a před ukončením podrobné rozpravy tohoto bodu přerušit projednávání tohoto bodu a vrátit ho zpět k projednání výboru. Pokud tento návrh neprojde, navrhuji následující, a to po ukončení obecné rozpravy a před ukončením podrobné rozpravy pokračovat až po ukončení třetího čtení zákona o obcích, okresech, krajích a zákona o hlavním městě Praze. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Doležalovi. Slovo má pan poslanec Miroslav Beneš.

Poslanec Miroslav Beneš: Paní předsedající, členové vlády, dámy a pánové, myslím, že všichni mí předřečníci se shodli v tom, že tento návrh zákona o změně zákonů je velmi závažný. Někteří k tomu přistupují tak, že je základním pilířem pro další zákony. Můj předřečník hovořil o tom... - Teď použiji triku, který používal pan ministr (řečník přerušil výklad a čekal na uklidnění v sále). Děkuji panu ministrovi, že mě naučil tento trik, je velmi osvědčený a velmi účinný…

Všichni se shodují v tom, že je to základní pilíř dalších kamínků oné mozaiky. Já bych kromě triku si také vzal z úst pana ministra ještě jeho slova, která uváděl při úvodním slově předkladatele. Hovořil o tom - a já s ním souhlasím - že žádné nové kompetence tímto zákonem nevznikají, že se jedná pouze o převod stávajících kompetencí. A zde je právě ona elementární otázka, zda pouze převod kompetencí je reformou, nebo zda je pouze decentralizací, decentralizací z jednoho centra do center v tuto chvíli čtrnácti. Anebo zda bychom mohli opravdu některé věci odstraňovat, některé věci nadbytečné dále občanům nevnucovat a život jim spíše zpříjemňovat.

Nechtěl bych příliš silně hovořit o školství, protože školství bylo věnováno poměrně hodně času, nicméně myslím si, že to je vcelku logické, protože když se podíváte na ty další zákony, když se podíváte na objemy peněz, tak v podstatě z hlediska školství se jedná o největší pohyb peněz. Proto bych chtěl upozornit, že výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu projednával původní vládní návrh, neprojednával komplexní pozměňovací návrh výboru prostě proto, že jej nemohl mít, jakkoliv jednal před jednáním našeho výboru, ale náš komplexní pozměňovací návrh nebyl plně k dispozici.

Chtěl bych upozornit, že na našem výboru došlo k zásadní změně oproti vládního návrhu, k převodu kompetencí ze školských úřadů, které podle vládního návrhu měly být převedeny na krajské úřadu, k převodu těchto kompetencí na úřady okresní. K tomuto se zatím tento výbor nevyjadřoval. Alespoň já předpokládám, když si vzal ke svému jednání vládní návrh, takže tento efekt neuvažoval. To je jedna věc, ta věc technická, týkající se školství.

Opět použiji trik pana ministra. (Řečník přerušil výklad a čekal na uklidnění v sále.)

Já vím, že je pátek odpoledne, ale naše rozhodování není jenom o pátečním odpoledni ale o mnoha letech dalších a následujících.

Vzal bych si jinou oblast, o které jsme zatím nehovořili. Je to v podstatě převedení územní kompetence finančních ředitelství, krajských hygieniků, zeměměřických a katastrálních inspektorátů.

***