Neautorizováno !

(9.20 hodin)

(pokračuje Páralová)

Každý snadno nahlédne, že agenda je velmi složitá a zdlouhavá. Navzdory tomu čteme v důvodové zprávě, že celou agendu zvládne sto lidí, z nichž sedm jich bude pracovat na Ministerstvu práce a sociálních věcí. K tomu je přiměřeně stanoven dopad do státního rozpočtu na platy a vybavení nových pracovišť ve výši 42 mil. Kč. S tímto nárůstem personálu je agenda v praxi neprůchodná. Troufám si tvrdit, že zde nás předkladatel uvedl v omyl, což pokládám na neseriózní a nezodpovědné. Náklady budou podstatně vyšší.

Obávám se, že pracovníci ministerstva jsou velmi vzdáleni od praxe a od dění na úřadech práce. Pracovní úřady praskají ve švech při zvyšujícím se počtu nezaměstnaných. Doporučovala bych, aby pracovníci ministerstva pravidelně absolvovali povinnou stáž na pracovních úřadech i na okresních správách sociálního zabezpečení. Pak by možná byla ustanovení, která v zákonech předepisují, realizovatelná v praxi.

Při projednávání předlohy ve výboru jsem položila předkladatelům následující otázku: Soudci krajského soudu, kteří mají s aplikací zákona o konkursu a vyrovnání zkušenosti, tvrdí, že vazba výplaty náhrady mzdy na pouhý návrh na prohlášení konkursu povede k šikanózním návrhům na prohlášení konkursu. Povinnost úřadů práce zveřejnit na úředních deskách po celé republice informace o pouhém podání návrhu na konkurs povede v případě šikanózního návrhu na prohlášení konkursu u některé banky ke krachu této banky. Soudy nesmí v současné době nic zveřejňovat o podaných návrzích a účastnících konkursního řízení do doby prohlášení konkursu a zveřejňování informací na úřední desce úřadů práce významně prolomí slovní zásadu mlčenlivosti.

Očekávala jsem seriózní argumenty proti výše uvedeným námitkám. Místo toho mi předkladatel pouze sdělil, že není důvod k obavám, protože Ministerstvo spravedlnosti s předlohou vyslovilo souhlas, a to by zcela určitě mohlo stačit. Mně ale tento argument nestačí a jako politik bych se neodvážila jej použít. Předkladatel ví, že tento návrh zákona má ve sněmovně podporu, proto se ani nenamáhal seriózně argumentovat, nebo - což by bylo horší - si tyto otázky vůbec nepoložil. Neumím odpovědět na námitky soudců krajského soudu. Přestože souhlasím s principem zákona, tedy s tím, aby lidem, kteří si mzdu zaslouží, byla vyplacena kompenzace, nemohu souhlasit se způsobem, jakým to činí předkladatelé.

Návrh jde nad rámec směrnic Evropské unie a je zpracován nezodpovědně. Proto dávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Václav Klaus: Rozuměl jsem tomu, že jste podala návrh na zamítnutí? (Poslankyně souhlasí.) Ano. Hlásí se ještě někdo další do obecné rozpravy? Ne-li, obecnou rozpravu končím. Táži se, jestli pan místopředseda chce závěrečné slovo.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, v rozpravě, která právě proběhla, nebyly předloženy argumenty, které by byly schopny zásadně zpochybnit konstrukci zákona. To, zda bude potřeba 100 nebo 200 lidí, je otázka, na kterou nám odpoví praxe, a je nepochybně ve schopnostech systému reagovat na situaci, která by teoreticky mohla nastat. Naše úvahy a naše výpočty prozatím ukazují, že oněch 100 osob pro posílení úřadů práce v daném okamžiku stačit bude.

Pokud jde o problém informací, který tak ostře napadla paní poslankyně Páralová, nebyla to záležitost, o které bychom rozhodovali lehkou rukou. Musím ale říci, že pokud má mít zaměstnanec efektivní možnost bez zbytečného prodlení předložit svůj návrh a tento návrh prosadit a zajistit, je nutné, aby byl informován. Obavy ze šikanózních konkursů jsou jistě možné, ale zkušenost ukazuje, že daleko častější je situace nevyplácení mezd, skutečná situace, kdy lidé jsou ve velmi těžké nouzi a neřešitelné situaci. To bylo klíčové a znovu musím zdůraznit - úvaha o tom, jakým způsobem zveřejňovat a v kterém okamžiku umožnit vstup do systému, byla úvaha klíčová a trvalo řadu týdnů, než jsme nalezli alespoň jakési řešení. Děkuji.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Teď teprve dám hlasovat o návrhu na zamítnutí.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 170 pro hlasovalo 50 poslanců, proti 120. Návrh nebyl přijat. (Potlesk v části sálu.)

Dostáváme se k podrobné rozpravě, do které se přihlásil opět jako první pan poslanec Štrait.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych s krátkým zdůvodněním přednesl pozměňovací návrhy k tisku 493.

Návrh č. 1. V § 3 písm. b) se za slova: podle dohody o pracovní činnosti vkládají slova: včetně úroků z prodlení. O zdůvodnění jsem hovořil už v části obecné. Oba věřitele je potřeba zrovnoprávnit.

Návrh č. 2. V § 5 odst. 1 se ve větě první mění číslice 3 na číslici 5.

Návrh č. 3. V § 10 odst. 1 se na konci textu mění číslice 3 na číslici 5.

Společné zdůvodnění pro bod 2 a 3: S ohledem na existující případy delšího zadržování mezd, než jsou tři měsíce, považujeme za správné, aby stát převzal výplatu dlužných částech za zaměstnavatele plně, nikoliv pouze částečně.

Návrh č. 4. Nad nadpis Část sedmá se vkládají nové části - sedmá, osmá, devátá a část sedmá se mění na část desátou. Nové části sedmá, osmá a devátá znějí:

Část sedmá - Změna zákona o konkursu a vyrovnání

Já budu…

Předseda PSP Václav Klaus: (Reakce na permanentní hluk v sále.) Poslouchejte pana poslance Štraita, prosím vás.

Poslanec Jaroslav Štrait: Já jsem nechtěl nikoho napomínat. Já jsem chtěl jenom poznamenat, že nebudu číst všechny ty peripetie a novely zákonů, ale vždycky to řeknu v platném znění:

Změna zákona o konkursu a vyrovnání - v platném znění:

§ 4 odst. 1 zní:

Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoliv z věřitelů anebo další osoba, pokud to stanoví zvláštní zákon. Návrh na konkurs je dlužník povinen podat vždy, pokud neuspokojoval splatné mzdové nároky zaměstnanců po dobu delší než tři měsíce.

Zdůvodnění: Nově navrhovaný systém ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele včetně širokých kompetencí a participace úřadů práce je založen na podání návrhu na konkurs samotnými zaměstnanci.

***