Neautorizováno !
(9.30 hodin)
(pokračuje Štrait)
Tato možnost však existuje již od roku 1991 a zatím nikdy - alespoň o tom nevíme - nebyla využita. Domníváme se, že i v současných podmínkách vysoké nezaměstnanosti je kontraproduktivní zakládat spouštěcí mechanismus ochrany na subjektu, který je nejvýrazněji existenčně zainteresován na zachování pracovních míst insolventní firmy. Navíc zaměstnanec, kterému zaměstnavatel nevyplácí mzdu, nemá na zaplacení 10 000 Kč na zálohy na náklady konkursů, které je soud oprávněn po něm vyžadovat. Viz § 5 zákona č. 94/1996 Sb. Proto se nově specifikuje závazná povinnost přímo zaměstnavateli pod trestní sankcí podat návrh na konkurs své firmy, pokud zadržuje splatné mzdy déle než 3 měsíce.
Část 8 - Změna zákona o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), opět v platném znění.
V § 8 odst. 1 se za větu první doplňuje věta druhá, která zní: "Při opakovaném prohlášení konkursu pro neuspokojování splatných mzdových nároků zaměstnanců nemůže právnická a fyzická osoba provozovat živnost po dobu 5 let."
Také jsem o této pětileté distanci hovořil už ve svém slovu v obecné rozpravě.
Část 9 - změna trestního zákona v platném znění.
Paragraf 119 - Zadržování mezd.
První odst.: "Kdo svévolně neuspokojoval splatné mzdové nároky zaměstnanců (poznámka 20) více než polovině zaměstnanců po dobu nejméně 6 měsíců, bude potrestán odnětím svobody na 1 až 3 roky."
Druhý odst.: "Odnětím svobody na 6 měsíců až 1 rok bude potrestán pachatel, jestliže nepodal návrh na konkurs, přestože neuspokojoval splatné mzdové nároky zaměstnanců (pozn. 20) po dobu delší než 3 měsíce."
Pozn. 20: "Zákon č. (zatím neznáme, pod jakým číslem bude tento zákon přijat) o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých dalších zákonů."
Opět zdůvodnění vyplývá z kontextů, o kterých jsem hovořil.
Pozměňovací návrh 5: Dosavadní § 22 se mění na § 25. Jde o legislativně technickou úpravu za předpokladu, že tyto některé pozměňovací návrhy budou přijaty.
Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Další se přihlásila paní poslankyně Machatá.
Poslankyně Marie Machatá: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, v rámci prvního čtení jednání o vládním návrhu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a změně některých zákonů, sněmovní tisk č. 493, jsem upozornila na některé rizikové faktory, které vládní návrh zákona obsahuje: riziko prodlení podání návrhu na konkurs zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, a riziko spojené s převodem finanční zodpovědnosti z privátních subjektů na stát. Proto po absolvování jednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví předkládám pozměňovací návrh tohoto znění:
1. Paragraf § odst. 2 přečíslovat jako odst. 3, přičemž vložit odst. 2 v tomto znění:
"Úřad práce je povinen podat návrh na prohlášení konkursu podle zvláštního předpisu neprodleně po prozkoumání oprávněných mzdových nároků zaměstnance."
2. V § 11 odst. 3. ve větě první změnit tečku na čárku a doplnit pokračování věty: "na základě převodu splatné pohledávky".
Zdůvodnění těchto dvou bodů: "Na úřady práce přicházejí splatné pohledávky zaměstnance a tím se stávají věřitelem zaměstnavatele v platební neschopnosti. Z tohoto titulu mají úřady práce právo a zákonem určenou povinnost podat návrh na konkurs.
3. Paragraf 22 přečíslovat jako § 23. Vložit § 22 v tomto znění: V § 10 zákona č. 593/1992 o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., 323/1993 Sb., 244/1994 Sb., 132/1995 Sb., 213/1996 Sb., 211/1997, 32/1998 Sb. a 333/1998 Sb. se současné znění označí jako odst. 1 a doplní se odst. 2 v tomto znění:
"Rezervu, která je výdajem, nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je povinen vytvořit poplatník (i stálá provozovna na území České republiky), který zaměstnává zaměstnance v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti podle zvláštního zákona, ve výši 20 % z celkového objemu hrubých mezd pravidelnou tvorbou ve výši 0,5 % měsíčně z hrubých mezd ve výplatní den poplatníka od data účinnosti zvláštního zákona. Tuto rezervu je možno rozpustit jedině při prohlášení konkursního řízení na poplatníka nebo při zániku poplatníka s likvidací nebo zrušením účinnosti zvláštního zákona."
Teď mi dovolte další zdůvodnění.
Je navržena tvorba rezervního fondu, kde z úroků uložených finančních částek u České národní banky bude činnost státního aparátu samofinancována a vlastní jistina uložená v tomto fondu slouží ke krytí vyplácených oprávněných mzdových nároků zaměstnanců. Technika tvorby a evidence takovéhoto fondu již byla ověřena při uplatnění dovozních depozit v roce 1997, kde evidence jednotlivých poplatníků byla dle jejich přiděleného IČO. Existuje software centrální evidence i vyzkoušený systém vedení účtů takového fondu.
Protože vytvořená rezerva je stále majetkem zaměstnavatele, jsou taxativně vymezeny podmínky, za kterých se uložená finanční hotovost opět vrací zpět zaměstnavateli. V případě již provedených výplat k uspokojení mzdových nároků zaměstnanců se vytvořená rezerva vrátí do konkursní podstaty, ze které bude hrazen nárok věřitele jako přednostní pohledávka dle znění § 54, v současné chvíli č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, kde jsou nositelé pohledávek vyplývajících z pracovněprávních vztahů přednostními věřiteli.
Předpokládáme, že procedurální kroky související se vznikem kont u České národní banky budou řešeny jako součást prováděcích předpisů k tomuto zákonu.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Machaté. Jako třetí se do podrobné rozpravy přihlásil poslanec Žižka.
Poslanec Jan Žižka: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl velmi krátký pozměňovací návrh k § 4 odst. 4 projednávaného tisku.
Dovolím si velmi krátký úvod. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví na návrh paní kolegyně Páralové doporučil upravit § 4 odst. 4 návrhu zákona tak, že druhá věta bude nahrazena novou větou, tzn., že původní se vypouští a nová věta zní: "Tyto informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení."
Takto předložený návrh ovšem znamená, že úřad práce po obdržení informace od soudu a podání návrhu na prohlášení konkursu nesdělí tento údaj všem úřadům práce, ale pouze Ministerstvu práce a sociálních věcí.
***