Neautorizováno !
(9.10 hodin)
Poslanec Pavel Tollner: Usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s Dohodou mezi Českou republikou a Organizací spojených národů o Informačním centru OSN v Praze, podepsanou dne 16. července 1999 v Praze."
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 284, které zahajuji. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 284 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 146 pro vyslovilo 138 a nikdo nebyl proti. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Pan místopředseda Gross má náhradní kartu č. 8.
Dalším bodem je
125.
Souhrnná zpráva o postupu integrace České republiky do Evropské unie
/sněmovní tisk 506/
Prosím, aby se úvodního slova ujal místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kavan.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení poslanci. Poslanecká sněmovna požádala svým usnesením č. 336 z 9. 6. 1999 vládu o předložení souhrnné svodné zprávy o postupu integrace ČR do EU. Krátce po zahájení přípravy podkladů pro zpracování zprávy se ukázalo nezbytné, aby v uvedeném materiálu byl zohledněn obsah Pravidelné hodnoticí zprávy EU a Souhrnného dokumentu EU, které byly předmětem jednání vlády na jejím zasedání 27. října loňského roku. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto předložit zprávu k projednání před začátkem první schůze Poslanecké sněmovny v roce 2000.
První verze zprávy vznikla z příspěvků příslušných resortů k jednotlivým kapitolám podle osnovy, jež se převážně podobá struktuře pravidelných zpráv Evropské komise či národního programu. Následně proběhla dvě kola meziresortního připomínkového řízení.
Ministerstvo zahraničních věcí ve finální fázi materiál upravovalo se zřetelem na přizpůsobení jednotlivých kapitol celkovému kontextu. Snahou finálních zpracovatelů bylo rozsah jednotlivých částí pokud možno minimalizovat. V nejširším pojetí, jež by muselo vzít v úvahu hodnocení implikací strategického politického významu zhodnocení přínosu, ale i rizik členství v EU, dosavadního sociálně ekonomického rozvoje ČR v kontextu přípravy členství, globalizace atd., by bylo nutné současně vzít v úvahu hodnocení všech legislativních i nelegislativních kroků, které ČR dosud ve své přípravě na integraci učinila. Takový dokument by si vyžádal mnohaměsíční analytickou a syntetickou práci rozsáhlého týmu zpracovatelů, přičemž užitečnost a využitelnost výsledného dokumentu by zřejmě nebyla adekvátní vynaloženému úsilí, už proto, že mnohé z prvků přípravy na integraci do EU nelze odlišit od nezbytného dokončení transformace ekonomiky a společnosti České republiky.
Ze všech těchto důvodů je předkládaný materiál pouze popisem nejdůležitějších oblastí, které mají prokazatelnou a přímou souvislost s přípravou ČR na členství v EU.
Ze zprávy je patrné, že ČR již z převážné části plní tzv. kodaňská kritéria. V oblastech, kde tomu tak není, je schopna je plnit ve střednědobé perspektivě, což se týká především schopnosti vyrovnat se s tlaky a tržními silami ve vnitřním trhu EU.
V předložené zprávě byly vedle výčtu uskutečněných opatření a legislativních kroků naznačeny též mnohé otázky, jejichž řešení je do budoucna podmíněno finančním zajištěním prostředků státního rozpočtu, organizačními opatřeními, zkvalitněním výkonu státního aparátu a zdaleka ne v poslední řadě též zlepšením spolupráce mezi vládou a Parlamentem ČR v harmonizaci české legislativy s právem ES.
Z textu zprávy vyplývá, že postup integrace ČR probíhal v některých oblastech nestejnoměrným tempem, místy i menším, než bylo žádoucí. Vcelku jej však lze hodnotit jako uspokojivý, a to zejména v kontextu plnění hlavního instrumentu přibližování ČR k EU, to je Evropské dohody.
Desátého února letošního roku byla za přítomnosti státního tajemníka a prvního náměstka ministra zahraničních věcí dr. Teličky zpráva projednána ve výboru pro evropskou integraci. S potěšením konstatuji, že zpráva byla výborem přijata bez zásadnějších výhrad. Nicméně plně akceptuji připomínku, že by bylo vhodné, kdyby se zpráva zvlášť zabývala institucionálním uspořádáním přípravy ČR na vstup do EU.
Poslední malou připomínku. Materiál byl finalizován na počátku ledna letošního roku, a tudíž obsahuje některé nepřesnosti, resp. není aktualizován do dnešního dne. Vezměte v úvahu vývoj od té doby a s tím zprávu posuzujte. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Kavanovi. Na návrh organizačního výboru tuto zprávu projednal výbor pro evropskou integraci, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 506/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Jaroslav Zvěřina a informoval nás o jednání výboru a přednesl také návrh na usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, výbor pro evropskou integraci se zabýval tímto materiálem na své 24. schůzi. Po úvodním slovu prvního náměstka ministra zahraničních věcí pana doktora Pavla Teličky a po vyslechnutí zprávy zpravodaje a po obšírné rozpravě se usnesl na závěru, že doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala usnesení tohoto znění:
"Poslanecká sněmovna bere na vědomí Souhrnnou svodnou zprávu o postupu integrace České republiky do Evropské unie, jak je uvedena ve sněmovním tisku 506, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby o výsledku jednání informoval schůzi sněmovny."
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zvěřinovi. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Jaroslav Zvěřina.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Dámy a pánové, vzhledem k charakteru materiálu si dovolím několik slov.
Myslím, že se sluší připomenout, že timing rozhodujících integračních kroků byl pro tuto republiku málo výhodný, protože vždycky korespondoval s nějakou naší vnitropolitickou krizí. Podpis Evropské dohody s Československem v roce 1991 musel být po rozpadu republiky opakován Českem. O zahájení předvstupních rozhovorů s ČR rozhodl lucemburský summit EU v prosinci 1997 a příslušná bilaterální mezivládní konference o našem přistoupení byla zahájena 31. března 1998. V těchto počátečních fázích jsme také dospěli k tomu, co pracovně lze nazvat naším národním evropským zpožděním.
***