Neautorizováno !
(9.20 hodin)
(pokračuje Bendl)
Komise proto nepřijala zprávu jako celek a vyžádala si předložení dodatku, nebo chcete-li části II komentující personální vývoj, stav výrobně-technické základny a úroveň hospodaření ČT v roce 1998. Dodatek č. II k výroční zprávě byl projednán na schůzi stálé komise pro sdělovací prostředky v září roku 1999. Dovolte mi nejprve některá konstatování.
Zpráva uvádí, že Česká televize hospodařila v roce 1998 se 4 637 334 000 Kč, přičemž předpoklad byl 4 463 214 000 Kč. Prostředky získané z poplatků od občanů představují přibližně tři čtvrtiny objemu tohoto rozpočtu. Plán rozpočtu nebyl naplněn mj. také proto, že v systému výběru poplatků, který provádí Česká pošta, jsou zcela jednoznačně značné rezervy. Je smutným paradoxem, že si Česká televize musí ze zákona výběr poplatků objednat u České pošty; že je tím hodně ovlivněna výše platby za službu České pošty, asi nemusím příliš zdůrazňovat.
Ve výši reklamy Teleshoppingu byla ČT v roce 1998 úspěšnější o 12 %, ale toto číslo zkresluje skutečnost, že se zvedl počet hodin vysílání o 505, takže se zvedl i prostor pro reklamní čas, a také se udála některá sportovní klání, která zvýšila atraktivitu a sledovanost České televize.
Rada ČT ve své zprávě hodnotí hospodářský výsledek jako vyvážený, který ovšem do jisté míry zkresluje skutečnost, že došlo k prodeji nemovitostí ČT v hodnotě přibližně 221 mil. Kč. Rada České televize se ve své zprávě zmiňuje naprosto nedostatečně o majetkových účastech ČT ve společnostech. Je zde málo konkrétní rozpis investic bez možnosti dovědět se, kdo investice provádí a v jakém objemu. Ve zprávě byl nedostatečně zdůvodněn vzestup pohledávek České televize po lhůtě splatnosti. Není zde seznam dlužníků ani informace, jakým způsobem je proti nim postupováno. Rada ČT v dodatku ke zprávě uvádí, že se velmi věnovala dlouhodobé strategii investic. Výsledkem je podepsání dlouhodobých strategických smluv, aniž by bylo ve zprávě uvedeno, jací jsou to strategičtí partneři a jaká míra finančních závazků tím pro Českou televizi vznikla.
Výsledkem poměrně obsáhlé diskuse bylo nakonec jednomyslně přijaté následující usnesení:
"Stálá komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny parlamentu ČR žádá Radu České televize o doplnění druhé části zprávy v termínu do konce listopadu, a to
- seznamu sesmluvněných strategických partnerů ČT, dobu spolupráce a objem sesmluvněných závazků;
- seznam dodavatelů sesmluvněných dodávek pro Českou televizi včetně investic a poradenských firem s popisem průběhu výběrových řízení;
- seznam subjektů majících vůči ČT závazky po lhůtě splatnosti, rozbor důvodů, proč vznikly, a přijaté závěry;
- finanční zhodnocení účasti České televize ve společnostech, v nichž má ČT podíl, s jejich zdůvodněním;
- organizační strukturu České televize a podrobnou profesní strukturu;
- podrobný rozpis nákladů na jednotlivá střediska;
- náklady na jednotlivé typy pořadů včetně srovnání nákladů externích a interních."
Materiály k tomuto usnesení byly komisí projednány na jejím posledním zasedání v únoru, kdy Rada ČT byla znovu podrobena kritice, neboť z předložených materiálů vyplývá, že Rada České televize, jak se domnívá stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky, neplní roli dozoru nad efektivním hospodařením České televize.
Už úvodní komentář předsedy rady pana Kučíka k projednávaným materiálům je z mého pohledu tristní a poměrně vypovídající o stavu a personálním obsazení Rady ČT. Omluva předsedy rady za neznalost materiálů a nepřipravenost jeho komentáře, neboť prý člen rady, který měl komentář přednést, již není členem rady, působila z mého pohledu tragikomicky a jen utvrdila podle mého názoru přítomné, že rada nemá schopnost být České televizi dobrým partnerem na straně jedné a přísným revizorem na straně druhé.
Informace poskytnuté Radou ČT podle mého názoru prokázaly několik závažných skutečností. Za prvé, že rada, ač má zákonnou povinnost schvalovat rozpočet a účetní závěrky, nemá vytvořeny zpětné kontrolní mechanismy, nekontroluje zpětně efektivitu vynaložených prostředků. Za druhé, Rada České televize nekontroluje namátkou "výběrová" řízení na dodavatele investičních celků. Za třetí, Rada ČT neporovnává náklady na produkci jednotlivých pořadů, tzn. nezajímá ji, zda byl ten či onen produkt drahý či levný. Rada České televize, za čtvrté, zveřejňuje neúplné zápisy ze svého jednání, čímž není možné kontrolovat, zda plní funkci danou jí zákonem o České televizi. Tím mám na mysli § 9 odst. 2, který říká, že Česká televize nesmí bez souhlasu Rady ČT zcizit nemovitost či její části nebo pronajmout majetek na dobu delší tří měsíců. Za páté, Rada České televize nemá zájem na zveřejnění informací o průběhu a způsobu výběrového řízení jednotlivých zakázek, neboť k tomuto v materiálech, o které požádala stálá komise, zmínka není, ač o to usnesením komise byla rada požádána. Za šesté, špatná práce rady se projevila - a troufnu si říci - až ve skandálním stavu situace, v níž se Česká televize nachází ve společnostech, kde má majetkový podíl.
Nebudu rozebírat zcela podrobnosti, pokusím se pouze o stručnou informaci. Česká televize měla majetkový podíl ve čtyřech společnostech. V akciové společnosti ČT Invest - 270 000 akcií po 1000 představujících odhad majetku v hodnotě cca 33 264 000 Kč. Společnost, o jejímž průhledném fungování a finančním efektu by se dalo podle mého názoru vážně spekulovat, byla dána 15. dubna roku 1998 do likvidace.
Ve společnosti Euronews Editorial - 200 akcií v hodnotě 107 000 Kč, kde akcionáři jsou veřejnoprávní televize sdružené v Evropské rozhlasové a televizní unii. Pro Českou televizi tento vklad znamená bezplatné zpravodajství Euronews a je to jediná majetková účast, která je podle mého názoru pro Českou televizi zjevným pozitivem.
Tisíc kusů akcií Českého národního investičního majetkového fondu, vklad ČT 1 110 000 Kč. Toto rozhodnutí o majetkové účasti poškodilo Českou televizi, neboť fond již fyzicky neexistuje a Česká televize tak o vložené peníze s největší pravděpodobností přišla.
Čtvrtou společností, resp. stejně dopadla investice České televize do 1000 podílových listů Českomoravského fondu zřízeného akciovou společností Delta Invest Praha, které ČT zakoupila v roce 1994, a to v hodnotě 1 050 000 Kč. Fond je na základě rozhodnutí soudu v likvidaci, ovšem toto rozhodnutí dosud nenabylo právní moci pro nemožnost doručení bývalému představenstvu. Tolik aspoň něco málo, z mého pohledu spíše telegraficky, k přehledu informací uváděných ve zprávě.
Pokud se týká kritiky rady, nebyla mediální komise sama, kdo kritizoval Radu ČT ve vztahu k hospodaření České televize. Neslouží ke cti Rady ČT, že nebyla schopna reagovat na kritiku FITES, že chybějí pravidla hry při jednání s nezávislými tvůrci a nakládání s nezávislou tvorbou, neboť i toto má své dopady na efektivní hospodaření ČT. Adekvátní veřejné reakce se podle mého názoru nedočkala veřejnost od rady ani na stanovisko vyřčené otevřeným dopisem České filmové a televizní akademie, kde byla upozorňována na významné skutečnosti ovlivňující efektivitu hospodaření. Mám na mysli kritiku neustálých přestaveb studií, úprav grafických znělek, které něco stojí. Také informace o kapitálových aktivitách ČT na burze rada podle mého názoru zcela jednoznačně nepotvrdila ani nevyvrátila.
***