Neautorizováno !

(10.00 hodin)

(pokračuje V. Vymětal)

Smutnou doložkou celkově pochybného pořadu jsou závěrečné titulky, z nichž vyplývá jednak to, co je naprosto zřejmé, že totiž odbornou spoluprací se na tvorbě tohoto pořadu žádná renomovaná vědecká instituce nepodílela, a pak ještě smutnější fakt, že pořad byl natočen za finanční podpory Ministerstva pro životní prostředí ČR a Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Dílo bylo vyrobeno za spolupráce České televize a společnosti s ručením omezeným Originální videožurnál v roce 1999.

Je pravda, že pořad byl odvysílán v nepříliš sledovaném čase, v podvečerních hodinách na programu ČT 2, a že tedy jeho ohlas zřejmě nebyl velký. Zákon však nevymezuje, kdy Česká televize má poskytovat ony objektivní, vyvážené a ověřené informace a kdy tak činit nemusí.

Odvysílání tohoto pořadu nebylo doprovázeno besedou odborníků, kteří by mohli, když už k zveřejnění tak lživých informací došlo, na ně reagovat a dosáhnout tak oné vyváženosti a objektivity. A tak mi nezbývá než konstatovat, že odvysíláním třídílného pořadu Magická moc energie Česká televize zákon č. 483/91 Sb. porušila.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan ministr kultury Dostál, připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský.

Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Dámy a pánové, vážená paní předsedající. Promiňte, dámy a pánové, než řeknu své názory k tomuto problému, chci varovat tuto sněmovnu po tom, co jsem slyšel - nerozebírejme tady jednotlivé příspěvky České televize, je to nešťastné, a hlavně je to kontraproduktivní.

Na straně druhé mnohé z toho, co zde ve sněmovně zaznělo na adresu České televize a Rady České televize, je nepochybně, i z hlediska ministra, který má na starosti mediální legislativu, velice relevantní, a to bez ohledu na to, jak to budou zítra prezentovat média. Bez ohledu na to, že jsem se již dnes ráno při holení z veřejnoprávního rádia dověděl, kterak jsme nebezpeční pro nezávislost České televize. Není to pravda. Je totiž povinností sněmovny prostřednictvím stálé komise kontrolovat, jak je naplňován zákon o České televizi. Pokud mediální komise jako kontrolní orgán sněmovny ve své většině napříč politickými stranami dojde k názoru, že Česká televize neplní své veřejnoprávní poslání, je naší povinností se tímto problémem zabývat bez ohledu na to, že nás Ivan Hofman bude zítra ráno prohánět uličkou hanby.

Na straně druhé si ale musíme přiznat, že současná slabá a bojácná Rada České televize, která není schopna plnit svou kontrolní funkci, je jakýmsi zrcadlovým obrazem situace ve sněmovně. Slabá a bojácná rada, závislá na politických stranách, nepomůže k vytvoření silné veřejnoprávní televize. Slabá a bojácná rada je ale přece výsledkem naší volby, v této slabé a bojácné radě zasedají naši kandidáti, zasedají tam kandidáti, pro které jsme v této sněmovně zvedali ruce. A je to tedy také naše slabost, která způsobuje, že si neumíme představit jiný způsob volby rady, volby, která by minimalizovala závislost členů rady na jakékoli - opakuji na jakékoli - politické straně.

Ano, já souhlasím, odvolejme slabou a bojácnou radu, která neumí přesvědčit management České televize, že veřejnoprávnost není vysílání názorů, které konvenují redaktorům České televize, anebo vysílání názorů, které jsou jenom jejich názory. Odvolejme radu, která neumí zajistit vyvážené a všestranné vysílání, kterak to stanovuje příslušný zákon o České televizi. Odvolejme tuto slabou radu, ale vytvořme prosím podmínky pro zvolení rady odborně zdatné, silné a nezávislé. Tato možnost bude brzy v našich rukou. Nebojme se toho. Já bych vám to rád připomněl, až budeme zde ve sněmovně probírat návrh zákona o České televizi.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Dostálovi. Omlouvám se panu poslanci Jičínskému, kterého jsem vyvolala omylem, jeho přihláška je totiž až k dalšímu bodu.

S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Talíř.

Poslanec Jaromír Talíř: V rámci faktické poznámky bych chtěl reagovat na předchozí vystoupení pana ministra kultury. S většinou jeho vystoupení souhlasím. Jestliže však volá po silné radě, měl by vědět, že parlament ji může ustanovit na základě zákona, na který čekáme a který by měl předložit.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se ještě pan ministr Dostál.

Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Dovolte mi malou technickou poznámku pro pana poslance Talíře. Zřejmě jste neposlouchal poslední větu mého vystoupení, byla přesně o tom. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Jičínský, který si přece jen přeje vystoupit k tomuto bodu.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, i já patřím k těm, kteří nemají žádný zvláštní důvod ke spokojenosti s prací jak Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, tak s prací vlastní České televize.

Při posuzování této věci, a zde souhlasím s tím, co říkal předtím Pavel Dostál, bych byl přesto pro to, abychom k této otázce přistupovali komplexněji, s vědomím historicity tohoto problému a s vědomím vlastní odpovědnosti. Neřešíme zde momentální problém. Radu jsme volili my, je složena z těch kandidátů, kteří byli předloženi této Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna jim dala svůj hlas. Ptejme se, zda tu nejsou některé problémy hlubší. Proč docházíme k tomuto stavu a jak to, že se stalo, že v průběhu doby, kdy Poslanecká sněmovna mohla výrazněji ovlivnit fungování rady, se toho stalo málo.

Vadí mi mnohdy velmi momentální přístup k řešení problému daný potřebami dne, bez vědomí jeho historického pozadí. Zde bychom se skutečně měli zamyslet nad tím, jaký je vývoj našeho zákonodárství v této věci, proč se tak uspěchaně svého času zavedlo duální vysílání, proč tak neuváženým způsobem bylo rozhodnuto o licenci CET, proč NOVA se vyvíjela tak, jak se vyvíjela, atd. Doporučuji kolegům přečíst si velmi zasvěcený článek pana Šmída v posledních Listech i řadu rozborů Jana Čulíka v Anglických listech k této věci. I toto patří do problematiky, o které teď hovořím. To není jenom výsek České televize, to je problém vůbec fungování našich televizních prostředků včetně někdy velmi podivného pojetí svobody, ať už jde o svobodu projevu, či svobodu podnikání. I to jsou věci, které bychom zde měli brát v úvahu.

***