B. IV.
SNĚMOWNÍ WĚCI ČESKÉ
od r. 1446 do 1452.
(Pokračowání: srownej díl I, str. 245-296.)
A. Jednání na sněmu walném o S. Martině r. 1446 [K snadnějšímu porozumění aktám těmto srownati se dá wyprawowání podané w Časopisu Česk. Museum na r. 1827, swazku III, str. 45 a 46].
1.
Instrukci od Stawůw králowstwí Českého ze sněmu daná pp. Jindřichowi ze Stráže a Přibíkowi z Klenowa, poslům ku králi Fridrichowi Římskému. (Z rkp. Šternb. [Rukopis Šternberský, zde připomínaný, jest pod nápisem "Liber generosi domini Alšonis de Sternberg, in quo continentur compactata et congregationes regnicolarum regni Bohemiae etc." (w archivu Třeboňském a w Českém Museum) půwodní zbírka důležitějších akt weřejných we králowstwi Českém, kterauž někdy pan Aleš Holický ze Šternberka, nejw. komorník zemský (+ 1455), pro sebe sepsati dal] str. 69-76).
"Poselstwie k králi Římskému."
Najprvé službu ode wšech pánów, ritieřów, zeman, měst a tak ode wšeho králowstwie buď JMti powědieno, ozdobiece to, jakž poslowé k tomu wydaní uměti budú najlépe.
Potom mají ohraditi zemi i nás wšech, a zwláště ty pány a dobré lidi, kteříž jsú před chwilí některé wěci s JMtí o zpráwu země byli namluwili, že odpowěd JMti tak dlúho nenie dána, prosiece, aby JMt neráčila w tom za zlé mieti, že jest to šlo z jistých a dobře hodných příčin, neb WMt wie, i téměř zemi okolních wšem lidem jest známo, kterak naše králowstwie w rozličné a těžké nejednoty a nezpósoby jest tak zašlo pohřiechu, ježto nenie o tom potřebie široce wyprawowati. A jakžkoli rozličnými obyčeji pracowali sme o to, se wšech stran rad i zpuosobów těch wyhledajíc, kudyby ta země w řád a pokoj wešla: wšak pro jisté příčiny w tom přicházelé nemobla jest w té chwíli odpowěd WMti dána býti, až když WMt po pánu Haškowi swú dobrú wuoli nám wzkázala, powolujíce, abychom sami sobě zemi zřiedili jedním zpráwcí, nebo jich wiece, jakžby se nám zdálo, že plnú k tomu wuoli WMt dáwá. Tehdy úmysl WMti a wuoli takowú wědúc, i welmi toho wděčni jsúc, tiem pilněji wšecky wěci sme před se (brali), a sněmów několik o to wšie země měwše, již teď na tomto sněmu nynějším wšichni páni, rytieři, zemané a města, i jiné dobré lidi k té koruně příslušné swolawše, ustanowili sme se i s nimi jednostajně na wěcech konečných takowých a tak, jakož teď bude WMti powědieno. Dále toto WMt rač wěděti, že wšecko králowstwie, i také s těmi dobrými lidmi k králowstwí příslušnými, jakož již wypowědieno jest, na sněmu nynějším obecném a walném spolu sebranými, wážiwše mezi sebú s welikými pilnostmi ty wšecky puotky, wálky, nejednoty, záhuby a mnoho zlého, kteréž se jest pohřiechu léta předešlá dálo, i mysléce i měřiece k tomu, aby netoliko w zemi to zlé přestalo, ale abychom se i to králowslwie budúcně také z téhož, co na nás jest, wystriehli: takž jiné cesty k jich úmyslu bližšie newědúce, poručili jsú nám wšichni jednosworně a jedním hlasem, i na to nás teď k WMti poslali, žeť společně wšichni prosie i žádají, aby WMt ráčila tomu králowstwie a jim i nám wšem krále Ladislawa, strýce wašeho, za krále a za pána wydati. Nenieť úmysl jich, aťby snad w řeči a w hlasu toliko pánem té země a jich byl, ale již i w skutku aby sobě JMt korunowali, podlé práw a obyčejuow té země starodáwních. Neb toto rač WMt wěděti, žeť tiem obyčejem a tiem kusem zwláště to králowstwie, bohu děkujiec, w mier a jednotu jest wešlo, ježto ktož byli w nepřieznich, ti již přietelé jsú, ktož w ruozniciech, ti již w jednotě, a ktož se dělili, již jsú w swornosti. Pak Twá Mt i každý množ tomu šíře rozoměti, nežť my tuto prawime, jestli žeťby se to dlilo, ano tiem ta země, jakož již řekli jsme, w swornost a jednotu i poklid jest uwedena, a tak žádosti jich nebyly uslyšány: strach, byť potom králowstwie to mnohem k horšiemu nepřišlo, nežli dřiewe; a mohloby to WMti i téměř wšem zemiem okolním škodno býti. Protož wěřieť WMti, že pro wýstrahu budúcieho zlého, kteréžby z našich roztrženie pojíti mohlo, i také pro tak mnoho dobrého, kteréž z našich jednot a dobrých úmysluow, netoliko tomu králowstwie, ale i wšem zemiem okolním pošloby, ráčí WMt, jakožto král Římský, jemužto zwláštnie péče říše swaté býti má a zwláště koruny naši, jakožto přednieho téměř údu též říše swaté k tomu dobrému té země úmyslu raden býti i pomocen, a tiem spíše krále nám Ladislawa wydati, abychom korunowánim JMti w jednotě a swornosti pracně již uwedené tiem se lép utwrditi a zlého wystřieci mohli.
Item, jestližeby Králowa Mt tázala, na který běh a zpuosob mělby nám král Ladislaw wydán býti: k tomu poslowé mají takowú odpowěď dáti: Jižť jsme WMti powěděli, kterak země wšecka i s těmi dobrými lidmi, k ní příslušnými, po takowých ruoznicech a nepřiezních, i neswornostech w jednotu prawú od mnohých nenadálú skrze práce a snažnosti dobrých lidí šťastně bohdá jest wešla. Na tu jednotu i swornost, ježto ruoznic nenie již bohu dekujíc ižádných, krále žádáme, aby pod JMtí jiné země již okolnie, k tomuto králowstwí příslušné, kteréž onde i onde pro naše neswornosti pomocí rozličných sobě hledaly jsú, již aspoň krále u nás podlé starodáwních práw a obyčejuow majíce, zase w hromadu se, jakožto k swej hlawě, hrnuli a tu se přiwinuli i zuostali, jakož učiniti mají z práwa.
Pak byloliby od Králowy Mti k té odpowědi snad řečeno, žeby ješte jiných k tomu zpuosobuow bylo potřebí, utykajíce na to snad a řkúce, čím král má žiw býti, ano králowstwie mnoho jest zastaweno a zapsáno? Tehdy dále takto buď odpowědieno: Nenieť, jakož WMt snad zprawují, wše zastaweno; nebť města, wnichžto králowa komora jest, nejsú zapsána, a dílť i jiných zboží weliký swoboden jest, a k tomu poklad a klenot země najwyšší, hory zlaté i střiebrné dobře hojné , jimižto králowstwie naše nad jiné země jest obdarowáno, ježtoť to wše ku králowě ruce přijde; a pak nad to, aby žádný se nenadal, byť to králi našemu budúciemu některak snad nákladně a s těžkostí jíti mělo, sami sebe w našem wlaslním dědicstwi ujmúc, ku pomoci králowstwie, i také krále a pána našeho, swolili jsme se wšichni společně a jednostajně, že jeden úrok každý z nás, jenž platy na zemi jakéžkoli máme, chceme dáti, a to dobrowolně, ne z práwa; ježtoť summa, to každý rozuoměti muož, nemalá bude sebrána, aby z toho některé wěci JMti užitečnějšie byly wyplaceny, a dwuor jeho mohl, jakož na krále slušie, naweden a zřiezen a zdržán býti. A na to jsme již o zpráwci toho králowstwie, podle wuole od WMti nám wzkázané a dané, se swolili, aby w řádu a w panowání králowu země až do let JMti stála, k němužto páni i jiní dobří lidé winúti se budú, jakožto ku pánu swému, a jeho jménem i moci wšecky wěci králowstwi potřebné a užitečné budú jednány; a k tomu také i jiné země, ku králowstwí příslušné, JMt ku pomoci bude jmieti ; a jestliže by týž zpráwce s radú swú, a země, čemu snad nemohli učiniti, utečem se k WMti, jakžto králi Římskému a hlawě říše swaté, jejiežto také jeden úd jsme, a jakžto k strýci krále Ladislawa i poručniku, wěřiece WMti, že nám ráčíte radni býti a pomocni.
Takéť pamatujem a máme za to, žeť i WMt o tom wie, kterak mezi námi a pány Rakúskými, w poselstwí k zemi našie učiněném, býwaly jsú takowé řeči a zmienky, že jedné ruce samé takowú tiež zdwíhati jest nesnadno, než kdyžby jedna ruka druhé pomáhala, žeby tak bylo každé břiemě lehčejšie nésti. Protož myť, jakžto jednú rukú, zdwihnúti již chcem, a na to i swolili jsme se o tu daň, jakož jsme powěděli dřiewe, ježtoť nebude toho málo. Račiž WMt také se přičiniti, ať druhá ruka pro lepšie těch zemí také s námi zdwihne, týmž během a takúž daní, naši takowú hotowost k dobrému widúce.
Poslowé pak na tom nějaký čas postojiec, což již napřed jest powědieno, a wždy tak w té žádosti potrwajíc, aby ráčil krále Ladislawa nám wydati, což najspieše muože býti, a srozomějíli, žeby tomu swoliti ráčil a již řekl, že to učiniti miení: tehdy poslowé mají k času i k miestu jistému mluwiti, kde a kdyby to mělo býti, a to pod pečetí KMti nebo rady jeho i swými sepsati, aby to již tak šlo. Pakliby konečně srozoměli, žeby nám JMti wždy wydati neráčil, tehdy najposléz takto mají powědieti od země JMti:
Poněwadž WMt krále Ladislawa nám a té koruně za pána wždy wydati neráčí, zpósoby naše k tomu i úmysly widúce tak petctiwé a hodné, i netoliko našemu králowslwí, ale říši swaté i domu wašemu užitečné, ježtoť pilností swých, i prací i nákladuow zwláštních dědictwí našich nelitujem, ne z práwa, ale dobrowolně se podwolujíc, ježto se jest to z králuow a pánów té koruny nikdy nestalo ižádnému : tak nám jest poručeno powědieti WMti i kázáno, žeť wšecko to králowstwie již miení otci swatému, králóm okolním a korferstóm, i jiným kniežatóm a dobrým lidem, což najdále moci budem, oswědčiti a oznámiti wšecky tyto žádosti na WMt od země wznešené, i také zpuosoby k tomu zjednané, a kterak ty wěci wšecky WMtí sešly jsú, ale ne námi; a potom lítost nad sebú i nad tiem králowstwím tak dlúho osiřalým a od WMti zanedbaným majíce, i w té sirobě déle toho trpěti nemohúc, a tak dřewními příhodami budúcich se škod netoliko nám, ale snad i okolním zemiem přihoditi se mohúcích, wystřiehajice, musíme již i chcem to králowstwie s boží pometcí i sami se tak opatřiti, abychom déle bez krále nebyli a bez pána; aby wšichni widěli, že z hodných potřeb a příčin, pro té země sirobu to činíme. A to WMt rač wěděti, což tuto ďáli jsme od země i dějeme, že to prawíme a mluwíme jednostajně a z jednoho úmysla ode wšech.