14. 

Oswědčowání Stawůw králowstwí Českého weřejné na krále Fridricha učiněné, w sauwěkém překladu z latiny. (Z rkp. Šternb. str. 93-100).

W Praze, 1448, 3 Mart.

"Oswědčowánie na krále Římského."

Najjasnější knieže a pane, pane najmilostiwější! Hotowé a nelené u wšelikých libostech poslúženie, s poctiwostí hodnú a slušnú. Přewelmi řiedko bez znamenité osoby statkuow škody každá země swého přirozeného zbawena býti widěna jest pána, aniž mníme, by kdy obecné dobré prospiewalo, kteréžby jedniem kniežetem, práw a sprawedlnosti weřejemi w panowání wešlým, i radami zprawowaným, nebylo zprawowáno; a to wše tak wěcí dáwno přiházelých příklady, jakžto rozomuow pewných dówody, jedině že krátce mluwiti chcem, snadně by mohlo ukázáno býti. Ale co tuto jest potřebie starých běhuow příhody přiwoditi, a nebo snad rozličností rozumów umieněný zámysl súžiti, a takowými wěcmi mateři tak pilnú a tak mnohým lidem známu zaměstknati? ano našeho králowstwie tohoto mnohé pohřiechu a nešťastné příhody, kteréžto skrze krále a kniežete i pána našeho osiřenie od dlúhých časów, jehož žalostiwě připomínáme, trwalé, dosawad trpíme, w dalekých také zawznělo jest krajinách; kterýchžto diel i okolnie země jsú okusily, a my pak wnitřními domácími a ustawnými bywše trápeni wálkami, nade wšecky jiné bezčislnými tak lidi, jako zboží škodami, pohřiechu, poznali jsme skutečné. Ale když pod časem najpowýšenější knieže a pán, pan Fridrich, Římský král najslawnější, skrze Welebnosti swé jisté a znamenité posly, nás po najposlednějším králów našich pánu jest obeslal, i žádostí swých nám podal za najjasnějšieho kněze a pána Ladislawa, krále Uherského a wýwodstwie Rakúského dědice etc. strýce swého, práwo i sprawedlnost Jasnosti Jeho širokými řečmi wyprawuje, žeby JM^ti k tomuto králowstwí mělo příslušeti, abychom JM^t za krále a za pána našeho přijali a se w těch wěcech ochotni ukázali a dobrowolni: takž tehdy my minulými asponě chtiec kázati se příhodami, myslili, jsme, a tak nákladów jakžto prací nelitowawše nikoli, wšemi jsme usilowali pilnostmi, že s pomocí božieho milosrdenstwie udidla již pokoj rušícím jsme odjali, a dále se wystřiehajíc, aby skrze netbánie naše pokročených snad wálek opět nezanítily se pochodně, a tak horšie wěci prwních, jehož bože nedaj, newznikly; znamenajíce také, že čím pocestný člowěk w poblúzení cesty wiece se obierá, tiem k zamieněnému cíli bez pochyby zpozdileji přicházie: rozmyslnú o těch wěcech společnú w obecném wšeho králowstwie sebrání jměwše radu, jednosworně wšech swolením k najjasnějšiemu kniežeti a pánu Ladislawowi swrchupsanému hlasy naše přidali jsme, a po několikokrát najpowýšenějšieho kniežete a pána, pana Fridricha, Římského krále prwé dotčeného, jehožto Welebnost tak z powinnosti swého najpowýšenějšieho duostojenstwie, tak pro příbuznost, klerúž jest najjasnějšiemu králi Ladislawowi strýci swému přirozená, jakžto pro súsedstwie také a blízkosti, kterúž k nám přisedí, nadali jsme se, že nám a králowstwí našemu, jakžto swaté říše znamenitému údu, mělaby najlépe raditi; jednak po dobrých a znamenitých lidí osobách, jednak po zwláštních poslech našich, jednak také skrze několika sjezduow rozmlúwánie, též Welebnosti prosili jsme i čímž mohli jsme pilněji žádali, aby to wolenie JM^t k našemu a toho králowstwie prospěchu, netoliko nám samiem, ale také říši swaté a jiným národóm, zemiem i jazykóm wehni, jakož jest nadějno, pohodlnému, k konci ráčila podobnému přiwesti. A wšak ta wěc s bezčislnými králowstwie našeho škodami prodléwána jest do této chwíle, tak až my, jsúce prsmi té koruny wychowáni a zkrmeni, a swobodami i rozličnými, jakž každému z nás božská milost popříeti jest ráčila, ctmi ozdobeni, ne jakožto cizí, ale wlastní přirození a dědiční téhož králowstwi synowé, pilnost hodné bedliwú o to nesúce, aby nepohojené již nemoci neduh škodliwější, jehož buoh nedaj, wiece se neobnowowal a zlých úmyslów snad ostřejšie nepowstala ukrutnost, ale pokoj, jehož w tom swetě nic dražšieho nenie, tomuto králowstwí šťastně byl přiweden, a den ote dne k lepšiemu našemu rostl a plodil se i žádostné přijímal rozmnoženie, k najjasnějšiemu kniežeti a pánu, panu Fridrichowi, Římskému králi swrchupsanému, znamenité jsme poselstwie poslali, z wnitřka srdcí našich žádajíc, aby nám den a miesto k rozmluwenie i k dokonánie toho wolenie, o němž swrchu zmienka jest, Welebnost Jeho ráčila položiti milostiwě, ku kterémužto plné wšeho králowstwie poručenstwie i moc majíce, že bez pochyby přijedem, po týchž poslech našich wzkázali jsme. K tomu Jeho Welebnost dobrotiwě jest swolila, a den sjezdu na hod sw. Michala w nowě minulého položila, i miesto we Wiedni jmenowala, slibiwši, by pak země Uherská měla býti ztracena, že toho dne nikoli zmeškati nemiení; a na to nám i gleitowé tak Jeho Welebnosti, jakožto duostojného w Kristu otce a kněze biskupa Pasowského, a jiných znamenitých urozených lidi, i také města Wiedně, pečetmi potwrzení wisutými, bezpečné nám skrze Welebnosti Jeho kniežetstwa a země příjezdy twrdiece i odjezdy, po týchž poslech našich byli jsú posláni. My pak takowými wiece než wěřeno býti muož odpowědí králowských utěšeni bywše nowinami, zpósoby a cesty tak slušné, poctiwé i tak hodné dobrowolně sami jsme wymyslili, ne z práwa neb obyčeje nikakého w takowém běhu kdy býwalého, ale wlastním hnutím a swobodnú nás wšech wolí, panstwí, jměnie i dědičných wlastních nákladów hotowi bywše nelitowati, jimižto krále woleného dwuor naweden i králowstwie byloby dobře zprawowáno mohlo býti. Ale když k tomu sjezdu od Jeho Welebnosti nám jakž již dotčeno položenému, pokoje a dobrého jsúc žádostiwi, we mnohém a welikém předních a starších králowstwie našeho počtu, w naději žádostí našich obdrženie, wyjeli jsme: potkali jsú nás, na póly téměř cesty, statečný rytieř pan Prokop z Rabšteina a pan Jürg Konacher, Welebnosti krále Římského poslowé, a úřad swého poselstwie jménem králowým pod listy Jeho Welebnosti wěricími, w neděli po swatém Matúši evangelistu, takto jsú nám dáli: "jestližeby ten byl náš úmysl, krále Ladislawa častopsaného sobě a králowstwí našemu žádati za pána, že Welebnost najpowýšenějšieho kniežete krále Římského boji se, bychom nákladów i práci nenaložili na darmo; neb Jeho Welebnost strýce swého žádnému z ruku nemieni wydati, doniž by swých nedošel rozomných let;" toto k tomu přidawše, že "JM^t wiece zemí má, a kdy let dospělých duojde, bude se moci obrátili do kteréž ráčí, a Králowa M^t král Římský chce toho raden i pomocen býti." To my uslyšewše, odpowěďmi tak pochybnými welmi zděšeni jsúc a zamúceni, a tak naděje žádostí našich konečně zbaweni, ne tak mnoho útrat, nákladów a práci břemena, jakžto hanby w tom nám učiněné nečest sobě wážiece , musili jsme se žalostiece zase nawrátiti; než wšak z toho miesta, na němžto nás poselstwie králowo jest zastihlo, znamenité opět poselstwie k Jeho Králowské Welebnosti jsme wyslali, aby JM^ti wšeho králowstwí našeho úmysl sworný a jednostajný byl powědien, krátce prawiece w tomto smystu: poněwadž Jeho Welebnost jest od sjezdu, s opatrným umu i rady swé rozmyšlením nám položeného, již téměř wratóm jeho nás přiblížené jest odstrčila, a ten, a my na póly cesty, odwolala, i nad škodami králowstwie našeho lítosti nemajíc nižádné, krále Ladislawa, strýce swého, nám za pána dáti jest odepřela, že my po mnohých a těžkých záhub rozličných příhodách, budúcích také sami se i to králowstwie wystřiehajíc nebezpečenstwie, ne z wšetečnosti ani které potupy, ale z samé prawé núze, abychom nedohynuli ani zkaženi byli dokonce, bez krále býti déle již nechceme, aniž muožem, ale tak o králi, jakžto zemi našie jiných potřebách musíme powědieti, čímž najužitečněji móžem. Protož Wašie najjasnějšie Welebnosti wšecky tyto wěci, kteréž již wypsány jsú, a kteréž také wýmluwnějšieho i dalšieho potřebowalyby wyloženie, přiwesti umienili jsme k známosti, pokorně prosiece a snažně, aby šíře, nežli se tuto klade, wšecky wěci wáhú prawoty rozwážíc, a potřeby i nebezpečnosti králowstwie našeho swětleji poznajíc, Welebnost Waše w paměti swé ráčila mieti, že od ižádných se cest prawdy a sprawedlnosti nechýléce, dáwnými přieliš pohřiechu wálek a záhub trápeni jsúce búřemi, i wětšim jakž najdále muožem odolati žádajíce, aby se nám w poslednie wěci prwních snad horšie wpadnúti skrze nedbanliwost nepřihodilo, a neboli bez krále těžká hrozných puolek břemena podniknuti, a tak prawú k tomu jsúc núzi připuzeni, ze dwého již nám jest jedno wybrati, to jest, anebo krále sobě wezmúc, pokoje a úklidu wšemi sílami hleděti, anebo zpuštěnie králowstwie našeho a bezčislná nebezpečenstwie, tak říši swaté jako i jiným zemiem škodná, trpěti, kterýmžby potom s těžkostí bylo odoláno. Jehož sobě krále a králowstwi našem hodného radše wzieti jsme umienili; Welebnosti Wašie čímž muožem snažněji prosiece, ačby kteraké jiné powěsti od kohožkoli WM^ti došly, aby ráčila Welebnost Waše, jisté prawdy jsúci tuto duowodem zprawena, poznali, žeť z núze hodných příčin a potřeb welikých to činíme. Datum dominica, qua cantatur Laetare, anno domini M etc. XLVIII.