21.
"Odpowěď Rozmberskému a Šwihowskému od krále Římského, anno etc. XLVIII w středu po matky božie narozenie daná na jich poselstwie." (Z rkp. Šternb. p.103-106.)
We Wídni, 1448, 11 Sept.
Urození nám zwláště milí! Jakož před sím od pánów, rytieřów, panoší a obci králowstwie Českého na nás wznesli jste, že jich žádost jest, abychom my jim našeho milého strýce krále Ladislawa wydali za pána, a jestli že bychom my toho učiniti nechtěli a krále Ladislawa jim wydati nechtěli, žeby již déle bez pána a krále býti nemohli, než žeby na to chtěli pomysliti, aby krále měli a pána, a že jsú sobě nato také již rok do Prahy položili na den swatého Šimoniše a Judy, jestli žeby zde o to konce neměli, žeby sobě již pána a krále zjednati mienili; a nad to wy nás prosíte, abychom tu wěc před se wzali milostiwě, pro téhož králowstwie, krále také Ladislawa i domu našeho dobré, jakož jste nám pak též poselstwie napsawše dali.
Na něžto my wám wěděti dáwáme, wedle toho, jakož pak před sím na sněme w Praze, kdežto najpoctiwejší otec kardinál legat, rada také naše byli jsú, zuostali na tom, a našim za odpoweď jest dáno konečné , žeby páni Čeští chtěli ku obeslání legatowu od pánów, rylieřslwa i měst swé k nám wyslati etc. Poněwadž pak wy již tak přišli jste, wždy jsme tomu doufali, žeby tíž páni odpowědi našie cekali, a ižádných wěcí takých nowotných, jimižto jsme porozoměli, nezačínali. To se pak opět wedle toho, jakož k nám poselstwí přišlo jest, nestalo, že někteří páni lantfridowé i jiní, w takých již námluwných taidinciech prawú se moci wyzdwihše, města Pražská dobywše, k sobě přiwinuli, a pana Menharta z Hradce tudíž jali, ježto se to nám zdá welmi neznámo, neb by hnutie a moci takowé nebylo potřebie, aniž se to w takých dobrotiwých taidinciech mělo dieti.
Pak jakž se to koli stalo, takúto wám dáwáme odpowěď: poněwadž ta wěc tak zašla, proto aby již dále a snad w horšie nerostla, než ještě w dobré byla radše uwedena, wedle toho, jakož dobře wiete, že král Ladislaw wáš prawý a erbowní pán jest, a úmysl náš wždycky byl a ještě jest, že podwolujem dle krále Ladislawa i také pro wšecky nynie minulé a potřebné wěci rok a den sobě uložiec držeti s králowstwim Českým na slušném miestě, ku kterémužto bychom my i s našimi slušně přijíti mohli; kdežto my pak s nimi o wšecky weci takowé potřebné rozmlúwati mieníme a w těch wěcech učiniti, což tu wedle rady najdeni, ježto bychom to s bohem a se ctí učiniti mohli.
Item, s legatem jsme také k waší žádosti mluwili o wěci duchownie, a ten nám již odpowěděl jest, též také wám Rožmberskému a Šwihowskému, jakož pak wy to dobře dále powiete.
Wšak nad to, jeslli žeby témuž králowstwie bylo wděk, proto aby wždy w tom dobru wuoli naši lépe seznati mohli, že jim k libosti chcem naše znamenité a poctiwé poselstwie k otci swatému papeži učinili, s nímžto králowstwie České swé také poselstwie wyslati muože, a při Jeho Swatosti ty wěci také k lepšiemu wésti, kteřížto pak na den určený také zase přijeti mohu; a aby ten den k tomu tiem prostranněji byl jmenowán, cožby najspieš býti mohl beze lsti, wšak takowý, aby od swatého Michala nynie příštieho do roka nikterak odtažen nebyl; a že to králowstwie wedle toho muož znamenati, že we wšech jeho wěcech chtiwi jsme, a že námi nic sníti nemá, cožby bylo ke cti téhož králowstwie a dobrému; nébrž zdá se nám, žeby tomu slušně měli nasledowati, neb my to činíme tak, jakož králi Římskému přislušie, jehožto i říše swaté králowstwie České úd jeden jest znamenitý, a to také dobře hodné jest a božské, aby strýc náš král Ladislaw při swém dědicstwie a sprawedlnosti i také my a duom tudiež náš Rakúský při našich starodáwních znamenitých a ujištěných zuostali zápisiech.
Item, aby nad to wšecky wěci zhladili nowotnie, a každého při tom zuostawili, duchownie i swětské, w týchž mierách, jakož jsú byli prwé, a také aby pan Menhart i jiní wězni wšelicí byli prosti.
Item, cožby úmysla panského bylo w těch wěcech, aby nám to dali wěděti, abychom my to wědúce, wedle toho se uměli zprawowati.