50.
Instrukcí poslům ku králi Fridrichovi wyslaným od sněmu swato-kateřinského wydaná [W prwní částce instrukcí této opětují se nazwíce tatáž slowa, která již r. 1446 na sněmu svatomartinském wydána byla. Wiz nahoře na str. 209 násl.]. (Z rkp. Šternb. p. 191-203.)
W Praze, 1451, 6 Januar.
"Poselstwie ku králi Římskému od králowstwíe na sněmu w Praze na sw. Kateřinu wydané z jednosworné wuole wšech pánów i zeman."
Najprwé služba ode wšech pánów, rytieřów, zeman i měst, a také ode wšeho králowstwíe buď JMti powědiena, ozdobiece to, jakž poslowé k tomu wydaní uměti budu najlépe.
Dále takto buď mluweno: WMt dobře wie, i téměř zemí okolních wšem lidem jest známo, kterak naše králowstwíe w rozličné a těžké nejednoty a nezpuosoby tak zašlo jest pohřiechu, ježto nenie o tom potřebie široce wyprawowati. A kakžkoli rozličnými obyčeji pracowali jsme o to, se wšech stran zpuosobuow těch wyhledujíc, kudyby ta země w řád a pokoj wešla: wšak pro jisté překážky a příčiny w tom přiházelé nemohlo se jesť w tej mieře státi, až když WMt po panu Haškowi pod listy wěřicími swú dobrú wuoli nám wzkázala, powolujíce, abychom sami zemi zřiedili jediném zpráwcí, nebo jich wiece, jakžby se nám zdálo, že plnú k tomu wuoli WMt dáwá. Tehdy úmysl WMti a wuoli takowú wědúce, i welmi toho wděčni jsúc, tiem pilněji wšecky wěci wzali jsme před se, a sněmów o to několik wšie země jměwše, již teď na tomto sněmu nynejšiem wšichni páni, rytieři, zemané a města ustanowili jsme se jednostajně na wěcech konečných takowých a tak, jakož teď bude WMti powědieno.
Račiž WMt wěděli, že wšecko králowstwíe, tak jakož powědieno, na sněmu obecniem a walném společně sebrané, wážiwše mezi sebú s welikými pilnostmi ty wšecky puotky, wálky, nejednoty, záhuby i mnoho zlého, které se jest pohřiechu léta předešlá dalo, a mysléce i meřiece k tomu, aby netoliko w zemi to zlé přestalo, ale abychom se i to králowstwíe budúcně také téhož, což na nás jest, wystřiehli: takž jiné cesty k tomu úmyslu bližšie newedúce, poručili jsú nám wšichni jednosworně a jedniem hlasem, i na to nás teď k WMti poslali, žeť společné wšichni prosie i žádají, aby WMt ráčila tomu králowstwí a jim i nám wšem krále Ladislawa, strýce wašeho, za krále a za pána wydati. Nenieť úmysl jich, aťby snad w řeči a w hlasu toliko pánem té země a jich byl, ale již i w skutku aby sobě JMt korunowali, podlé práw a obyčejów té země starodáwních. Neb to rač WMt wěděti, žeť tiem obyčejem a tiem kusem zwláštne to králowstwíe, bohu děkujíc, w mier a jednotu jest wešlo, ježto ktož byli w nepřiezniech, ti již přietelé jsú, ktož w ruozniciech, ti již w jednotě, a ktož se dělili, již jsú we swornosli. Pak Twá Mt i každý šíře muož tomu rozuměti, nežť my tuto prawíme, jeslližeby se to dlilo, ano tiem ta země, jakož již řekli jsme, we swornost a jednotu i poklid jest uwedena, a tak žádosti jich nebyly uslyšány: strach, byť potom králowstwíe to mnohem k horšiemu nepřišlo, nežli dřiewe; a mohloby to WMti i téměř wšem zemiem okolním škodno býti. Protož wěřieť WMti, že pro wýstrahu budúcieho zlého, kteréžby z našich roztržení pojiti mohlo, i také pro tak mnoho dobrého, kteréž z našich jednot a dobrých úmysluow, netoliko tomu králowstwí, ale i wšem zemiem okolním pošloby, ráčí WMt, jakožto král Římský, jemužto zwláštnie péče říše swalé býti má, a zwláště koruny naši, jakožto přednieho léměř údu též říše swaté, k tomu dobrému té země úmyslu raden býti i pomocen, a tiem spieše krále nám Ladislawa wydati, abychom korunowánim JMti w jednotě a we swornosti pracně již uwedené tiem se lép utwrditi a zlého wystřieci mohli.
Item, jestližeby KMt tázala, na který běh a zpuosob mělby nám král Ladislaw wydán býti? k tomu poslowé mají takowú odpowěď dáti: Již jsme WMti powěděli, kterak země wšecka po takowých róznicech a nepřiezniech i neswornostech w jednotu prawú od mnohých nenadálú skrze práce a snažnosti dobrých lidí šťastně bohdá jest wešla; na tuť jednotu i swornost, ježtoť róznic není již bohu dekujíc ižádných, krále žádáme, aby pod JMti jiné země již okolnie k tomu králowstwí příslušné, kteréž onde i onde pro neswornosti naše pomocí rozličných sobě hledaly jsú, již asponě krále u nás podlé starodáwních práw a obyčejów majíce, zase w hromadu se, jakžto k swé hlawě, hrnuly, a tu se přiwinuly i zuostaly, jakož učinili mají z práwa.
Pak byloliby od KMti k té odpowědi snad řečeno, žeby ještě jiných zpuosobuow k tomu bylo potřebie, utykaje na to snad a řka, čím král má žiw býti, ano králowstwie mnoho jest zastaweno a zapsáno? Tehdy takto dále buď odpowědieno: Nenieť tak, jakož WMt snad zprawují, wše zastaweno; neb města, w nichžto kráIowa komora jest, nejsú zapsána, a dielť i jiných zboží weliký swoboden jest; a k tomu poklad a klenot země najwyšší, hory zlaté i striebrné dobře hojné, jimižto králowstwie naše nad jiné země jest obdarowáno, ježtoť wše ku králowě ruce přijde; a pak nad to, aby žádný se nenadal, byť to králi našemu budúciemu některak snad nákladně a s těžkosti jíti mělo, ježte jsme k tomu i o jiný zpuosob se swolili, sami sebe w našem wlastniem dědictwí a držení ujmúc, ku pomoci králowstwie i také krále a pána našeho společně wšichni a jednostajně, že jeden úrok každý znáš, jenž platy na zemi jakéžkoli máme, chceme dáti, i dědinníci mají se k témuž přičiniti, když králem jisti budem, a to dobrowolně, ne z práwa; ježtoť summa toho, každý rozoměti muož, nemalá bude sebrána, aby z toho některé wěci JMti užitečnějšie byly wyplaceny, a dwuor jeho mohl tak, jakž na krále slušie, naweden a zřiezen i držán býti. A na to jsme se již i o zpráwu toho králowstwie, podlé wuole od WMti nám wzkázané a dané swolili, že úředníci i jiné osoby, s jichžto radú mají ty i jiné wěci w zemi býti řiezeny pod panowáním králowým až do let JMti, k němužlo páni i jiní dobří lidé winúli se budu jakžto ku pánu swému, a jeho jménem i mocí wšecky wěci králowstwí potřebné a užitečné budu jednány, a k tomu také i jiné země ku králowstwí příslušné JMt ku pomoci bude mieti; a jeslližeby zpráwce s radú swú a země čemu snad nemohli učiniti, utečem se k WMti, jakžto k králi Římskému a hlawě říše swaté, jejiežto také jeden úd jsme, a jakožto k strýci krále Ladislawa i poručníku, wěřiece WMti, že nám ráčíte radni býti a pomocni.
Takéť pamatujem a máme za to, žeť i WMt o tom wie, kterak mezi námi a pány Rakúskými w poselstwí k zemi naší činěném býwaly jsú takowé řeči a zmienky, že jedné ruce samé takowú tiež zdwihali jest nesnadno, ale kdyby jedna druhé pomohla, žeby tak bylo každé břiemě lehčejše nésti. Protož myť jako jednu ruku zdwihnúti již chcem, a na to i swolili jsme se o tu daň tiem obyčejem, jakož jsme powěděli dřiewe; ježtoť nebude toho málo. Račiž WMt se také přičiniti, ať druhá ruka pro lepší těch zemí také s námi zdwihne, naši takowú hotowost k dobrému widúce.
Poslowé pak na tom někaký čas postojiec, což již napřed jest powědieno, a wždy tak w té žádosti potrwajíc, aby ráčil krále Ladislawa nám wydati, čím najspieš muože býti, srozumějíli, žeby tomu swoliti ráčil, a již řekl, že to učiniti miení: tehdy poslowé mají k času a miestu jistému mluwiti, kde a kdyby to mělo býti a to pod pečetí KMti nebo rady jeho i swými sepsati, aby to již tak šlo. A hned artikulowé a žádosti od země swolené buďte KMti podáni, jakož se teď hned píší:
Najprwé o ty čtyři artikule, o než se jest tato země zasadila, i smlúwa se o to stala s koncilium Basilejským, a kompaktáta sepsána mezi týmž zborem Basilejským a králowstwím tiemto i markrabstwím Morawským, kteréžto držíme a držeti mieníme: abychom w tom byli zachowáni; a jestližeby nás chtěl od toho kto tisknuti, aby nás w tom JMt hájila a bránila, abychom od toho tištěni nebyli.
Item jakož Ciesařowa Mt slawné paměti pán náš zapsal se jest nám a zemi w některé wěci, zwláště ježto to zápisowé jeho s majestátem JMti zemi daní šíře ukazují a swědčí: w ty wšecky wěci aby se nám tento též zapsal a je dowedl k miestu, i o arcibiskupa woleného; a chtělliby nás od toho kto tisknuti, aby nás w tom jakžto pán náš hájil a bránil před každým.
Zwláště pak o arcibiskupu WMt rač wěděti, že CMt slawné paměti pán nás, ku pilné a snažné žádosti wšie země našie, wolenie to arcibiskupa, kteréž JMti jakžto králi Českému jest příslušalo, dal jest a postúpil toho času nám a zemi takowě, ktožby koli námi a zemí k témuž arcibiskupstwí byl wolen, že JMt dal nám k tomu swú plnú moc i wuoli. A tak my wuoli w tom i moc JMti majíc listem potwrzenú, wolili jsme poctiwého muže mistra Jana z Rokycan wšecka země společně a jednostajné, a CMt toho našeho wolenie zwláštním opět listem s majestátem jest potwrdil, slíbiw žádného jiného arcibiskupa w králowstwí našem nemieti, než jej až do jeho smrti. Protož i toho žádáme od WMti, aby se nám o tom kusu král Ladislaw k dowedení a dokonání jeho swěcenie též jako CMt zapsal, i WMti také prosíme, aby jste, když toho čas příhodný uzříme, waše posly ráčili poslati a přičiniti se tu, kdežby najplatněji a najužitečněji zdálo se, aby nám swěcen byl, a myť swé posly podlé WMti také pošlém. Neb tomu wšichni rozumíme, že tiem obyčejem a skrze to snadněji a lépe i spěšněji bude moci w jednotu a swornost i w řád králowstwíe naše uwedeno a w tom i zachowáno býti, nežli jinak; a také nebyloliby toho, strach, žeby králowstwie w takowé ruoznice a nejednoty mohlo přijíti, jako dřiew, neb whoršie; ježto by to i králi našemu, i také nám a králowstwie ke škodě mohlo býti.
Item o práwa a swobody této koruny, aby JMt ráčila každý staw we swém řádu a swobodě zachowati a držeti, jakož bylo jest od staradáwna, a též i práwa zemská aby JMt ráčila zachowati a držeti, jakož jsú byla a šla od staradáwna.
Item, wšecky dluhy a zápisy w této zemi slawné paměti ciesaře Karla, krále Wáclawa i ciesaře Sigmunda, kteréž JMti zapisowali, buďto na králowstwí, nebo na duchowenstwí, ježtoby s jich wědomim a wolí wyšli, ty aby ráčil držeti a každého při nich zachowati, jakož swědčie.
Item o odúmrtí, kteréžby w České zemi od smrti ciesaře Sigmunda, pána našeho, až do krále nynejšieho korunowánie na král spadly, ježto dědicowé zemřeli, dluhy na tom zapsawše a rukojmě zastawiwše listy, nebo jinými obyčeji, anebo také we dsky to klásti jměwše, a rukojmě by w tom hynuli neb hynuti měli, aneb snad jistec i rukojmě zemřeli, ježto skrze to we dsky jest kladeno nemohlo býti: za to prosíme, aby král ty odúmrtí tak na JMt spadlé mimo se ráčil pustiti a propustil. Pakliby co rukojmě takowých zboží po smrti jistce listem dosti chtiec učiniti we dsky kladli, tomu aby JMt wuoli dal a toho potwrdil, jakoby se od dědice kladlo.
Také umřelliby kto w tej chwíli, swého zbožie nikterakž neopatřiw, aby to na najbližšieho přietele buď mužského neb ženského pohlawie připadlo plným práwem, lečby kto práwo lepšie prowedl a okázal.
Item dalliby kto, neb poručil w tej mieře swé dědictwie na zemi listem s pečetmi komužkoli, buď za zdrawého žiwota neb w nemocné posteli: to aby mocno bylo a we dsky řádně potom wešlo bez králowy překážky, léčby komu prwé s dobrým bylo swědomím kterak zawázáno a zapsáno.
A komuž jsú co páni o sněmiech obecních we dsky zemské nebo dworské klásti swolili, anebo zbožie swá dáti, k tomu KMt aby také ráčil swú wuoli dáti a tiem jinak nehýbati.
Item cožby koli sum a úroków králowských w městech, neboli také sum králowských na klášteřiech od smrti ciesaře Sigmunda až do nynejšieho krále korunowánie bylo zadržáno, ježtoby jinam nebyly zapsány, ty aby ráčil propustiti a kwitowati, aby z nich potom nebylo upomínáno.
Item, wšecky jiné země, nebo zámky, ježto jsú od země této České odtrženy, aby JMt o ně státi a jich dobyti zase ráčil.
Item kniežata Slezská, i jiné země a města, kteréž'k koruně České příslušejí, aby je ráčil při jich swobodách a práwiech držeti a zuostawiti, a jich brániti před každým.
Item prosíme, aby JMt ráčila Horu opatřiti a wyzdwihnúti, a to pro swé a této koruny i jiných zemí dobré, poctiwé a užitečné.
Item JMt kteréž úřady nebo zámky w této zemi má, aby neráčil na ty saditi jiných, nežli Čechy, kteříž se JMti líbiti budú a zdáti.
Item, cožby této koruny dotýkalo, aby JMt ráčila ty wšecky wěci činiti s radú Čechuow země této.
Item, jestližeby JMt pro které swé potřeby, nebo jiné příčiny, kdy z země odjeti ráčil, prosíme, aby tu zemi pro wšecky zmatky ráčil opatřiti podlé rady pánuow a zeman Českých, a země neporúčeti cizozemcóm, ale Čechóm, komužby se JMti s radú panskú a zeman zdálo.
Pakliby poslowé konečně srozoměli, žeby nám krále Ladislawa wydati wždy neráčil: tehdy najposléz takto mají powědieti od země JMti.
Poněwadž WMt krále Ladislawa nám a této koruně za pána wydati wzďy neráči, zpuosoby naše k tomu i úmysly widúce tak poctiwé a hodné, i netoliko našemu králowstwí, ale říši swaté i domu wašemu užitečné, ježtoť pilností swých a prací i nákladuow zwláštních dědictwí našich nelitujem, ne z práwa, ale dobrowolně se podwoluíic, ježto se jest to z králów této koruny nikdy nestalo ižádnému: takť nám jest poručeno powědieti WMti i kázáno, žeť wšecko to králowstwie již miení otci swatému, králóm okolním, korferštóm, i jiným kniežatóm a dobrým lidem, i wšie říši, což najdále moci budeni, oswědčiti wšecky tyto žádosti na WMt od země wznešené, i také zpuosoby k tomu zjednané, a kterak ty wěci wšecky WMti sešly jsú, ale ne námi; a potom lítost nad sebú i nad tiem králowstwím tak osiřalým a od WMti zanetbalým, majíce, i w té sirobě déle ho trpěli nemohúc, a tak dřewními příhodami budúcích se škod netoliko nám, ale snad i okolním zemiem přihoditi se mohúcích, wystřiehajíce, musíme již i chcem to králowstwí s boží pomocí i sami se tak opatřiti, abychom déle bez krále nebyli a bez pána; aby wšichni widěli, že z hodných příčin, pro té země welikú sirobu, to činíme. A to WMt rač wěděti, cožť tuto dáli jsme k WMti od země i dějeme, že to prawime a mluwíme jednostajně a z jednoho úmysla ode wšech.
Podlé toho wšecky wěci k tomu poselstwí potřebné tak, jakož již psáno jest, zawřewše, swolenie opět wšeho králowstwie o sněmu potom budúciem takto jest čteno a prohlášeno, jakož se tuto píše:
Jakož podlé smluw na Wildšteině učiněných bylo jest swoleno a jednostajně zuostáno, ktožby zde na tomto sněmu nynejšiem osobně býti nemohl, aby pod listem wěřicím jiného člowěka urozeného s plnu moci swú poslal: tak také ustanowili jsme se i ustanowujem, aby na sněmu potom budúciem w Praze, kterýž bude uložen, wšichni byli, anebo s mocí swú pod listy wěřicími poslali, podlé těch smluw Wildšteinských, ku přijatí a držení wšech wěci, kteréž tuto budu zjednány.
Tudiež také dána jest moc, ten sněm budúcí složiti, panu z Rožmberka a panu Jiříkowi z Kunstatu, kdyžby se jim zdálo.
Poslowé také ku KMti k králi Římskému tito jsú wydáni:
Z pánuow:
Oldřich z Rožmberka s synem swým panem Jindřichem, Aleš ze Šternberka, Zbyněk Zajiec z Hazmburka, Zdeněk ze Šternberka, najwyššie purkrabie Pražský, Oldřich anebo pan Jan ze Hradce, Wáclaw z Michalowic a ze Strakonic, Hašek z Waldšteina, Hanuš z Kolowrat.
Z zeman:
Jan ze Smiřic, Jakub ze Wřesowic, Jan Čabelický ze Sútic, Soběslaw Mrzák z Miletínka, Zdeněk Kostka z Postupic, Arnošt z Leskowce, Beneš z Mokrowús.