7.

Zápis welikého sněmu pánůw Českých i Morawských, w Praze o S. Jiljí držaného.

W Praze, 1415, 5 Sept. (Z kopie w arch. Třeboň.)

My Čeněk z Weselé, jinak z Wartemberka, najwyšší purkrabie Pražský, Lacek z Krawař, hauptman markrabstwie Morawského, Boček starší z Kunstatu jinak z Poděbrad, Hanuš z Lipé, najw. maršálek král. Českého, Petr z Krawař jinak ze Strážnice, najw. komorník desk Olomuckých, Jan z Lomnice, najw. komorník desk Brněnských, Wilém ze Zwieřetic, Jan starší ze Hradce, Wilém z Pernštaina, Mikeš z Potenštaina jinak z Žampachu, Jindřich Škopek z Dubé, Oldřich ze Hradce, Jan mlazší z Opočna, Waněk z Boskowic jinak z Črnéhory, Jan z Bietowa, Aleš z Kunstatu jinak z Rajic, Smil ze Šternberka, Hynek Krušina z Lichtenburka, Boček mlazší z Kunstata, Jaroslaw ze Šternberka jinak z Weselé, Wok z Holšteina, Erhart mlazší Puška z Kunstata, Milota z Krawař, Heřman z Landštaina, Jan z Rožmitála, Puota z Častolowic, Sigmund a Milota bratřie z Křižanowa, Petr z Sowince, Zdislaw ze Zwieřetic, Wok z Waldštaina, Wáclaw ze Zwieřetic, Wilém z Potenštaina, Arnošt z Richemburka, Petr ze Zwieřetic, Jan z Wlašimě, Jan z Landštaina, Zdeněk Medek z Týnce, Zdeněk z Rožmitála, Kuník z Drahotúše, Štěpán z Wartemberka, Dobeš z Cimburka, Milota z Tworkowa, Jindřich z Walštaina, Jan Ozor z Boskowic, Jindřich z Lipé, Mikuláš z Walštaina, Petr z Janowie jinak z Chlumce, Artleb z Weteřowa, Jimram Dúbrawka z Dúbrawic, Zbyněk z Dúbrawie, Zbyněk ze Strálek, Mikuláš z Mochowa, Jan z Milčína jinak z Kostelce a Jan z Košemberka: wyznáwáme tiemto listem wšem, ktož jej čísti aneb slyšeti budu, že sme wstúpili a mocí tohoto listu wstupujem w takowú smlúwu: najprwé, abychom poslali do Konstancí k tomu zboru o M. Jana Hus, a o newinné a křiwé narčenie králowstwie Českého a markrabstwie Morawského, tak (jakž) sme smluwili. Také abychom po wšech swých panstwích a zbožích přikázali, aby swobodně slowo božie bylo kázáno a slyšenie dáno, ráno, po obědích i po nešpořích, w kostelích i w klášteřích bez překážky. A kterýžby koliwěk kněz přišel a prosil we jme božie, aby jemu odpustili slowo božie kázati podlé písma swatého, aby byl dopuštěn; a bylliby ten kněz, kterýby kázal, kterým neřádným bludem nařčen, aby byl pohnán z toho před toho biskupa, pod kteréhož sluší, w Čechách neh w Morawě; a byloliby naň dowedeno písmem swatým ohlasně, žeby které bludy kázal, toho aby biskup nad ním poprawil a pomstil ohlasně, jakožby na to slušelo, a my tomu knězi nemáme dáti ani připustiti wiec kázati na našich panstwích. Pakliby který biskup mstil kterých nařčení neřádně, neohlasně a nedówodně písmem swatým nad kterýmžkoliwěk knězem, tehdabychom takowých kněží wiec nechtěli dáti ani přepustiti před toho biskupa pohnati, než před rektora, doktory a mistry písma swatého učenie Pražského, aby ti toho rozdielce byli podlé ustawenie božieho a písma jeho swatého. Také sme smluwili, abychme wšemu duchowenstwí, kteréž pod sebú máme, přikázali, aby ižádných kleteb nepřijímali od žádného, kromě biskupów těch, pod kterýmiž sedíme w Čechách a w Morawě; neb těch póhonów i kleteb řádných chcme rádi poslušní býti. Pakliby který z těch biskupów, pod kterýmiž sedíme, chtěl nás neb naše duchowenstwí neřádnými kletbami neb mocí tisknuti pro slowo božie neb zákon jeho, neb proč pro jiné, ježtoby prwé k swětskému sudu slušalo: těch bychom nechtěli poslušní býti, ani jich přijímati, než těm se protiwiti, a toho sobě pomocní býti, abychom od nich nebyli tištěni. Pakliby nás ktožkoliwěk kterýmikoliwěk jinými cizími kletbami chtěl tisknuti, a na pomoc wezma ruku swětskú podlé wydánie těch kleteb: toho sobě máme i chcme také pomocní býti, abychom tištěni nebyli, poněwadž řádných kleteb a póhonów swých biskupów chcme poslušní býti. A kdyby milý pán bóh ráčil zjednati z swé milosti, žeby jeden papež zwolen byl tím řádem, jakož za našich předków bylo, a w swém řádu a w swé stolici Římské seděl swobodně a mocně bez překážky: tehda chcme k JS^ti poselstwie učiniti, a jemu swé weliké hanby tužiti, která se je přede wším křesťanstwím nám newinně stala, i toho newinného a křiwého narčenie, kterýmž jest naše koruna Česká zhyzděna; a což nám koliwěk JS^t rozkáže, ježtoby proti pánu bohu a jeho zákonu nebylo, wtom we wšem chceme JS^ti poslušní býti, jakož sú kdy naši předkowé poslušní byli. A toho wšeho my swrchupsaní, což jest w tomto listu obsaženo i napsáno, slibujem sobě pomáhati a podlé sebe státi pode ctí a pod wěrú a pod tím což máme. Pakliby kto z nás od nás odstúpil a nám toho nepomáhal, jakož swrchupsáno jest, a naň to napřed psaní páni Čeněk, Lacek a Boček starší jednostajně seznali: ten aby propadl čest a wieru a to což má k těm, kteřížby spolu stáli a swrchupsaných kusów sobě pomáhali; a ti aby mohli se w jeho zbožie uwázati mocí aneb práwem, a ten aby se tomu neprotiwil ani řečí, ani skutkem. Pakliby který z těch tří pánów, Čeněk, Lacek, Boček, odstúpil a nezdržel, co swrchupsáno stoji, a to dwa ostatní jednostajně naň seznala: ten aby propadl základ, jakož swrchupsáno stojí;  pakliby  dwa z těch tří pánów odstúpila, tehda ten třetí, kterýžby ostal, podlé swrchupsaných panów má plnu moc základ seznati swrchupsaný na tato dwa, jakožby wšichni třie spolu bylí, A také byloliby, žeby knám potom ktožkoliwěk chtěl přistúpiti a nám takýž zápis, jakož jest tento, na se dáti: tomu sme powinni a dlužní též pomáhati, kdyžby nám list položil u jednoho z těch tří pánów, jakoby se s námi zapsal w tomto listě pod tím základem swrchupsaným. A také byloliby kdy potřebie, žeby chrne sobě proti komu měli pomáhati, to máme učiniti podlé rozkázanie těch tří pánów napřed psaných; a umřelliby který z těch tří pánów napředpsaných, ta dwa zóstalá majie plnu moc, miesto toho umrlého k sobě woliti třetieho z těch ze wšech pánów swrchupsaných i jiných pánów, kteřížby k nám přistúpili, kolikrátžby toho potřebie bylo, k wyznánie základu a k rozkázanie pomoci, a tak aby wždy dwa pány z Čech byla a jeden z Morawy. A tato smlúwa má trwati mezi námi za šest let pořád zběhlých; a po šesti létech aby žádné moci neměla, lečbychom z nowa ji obnowili. Tomu wšemu na potwrzenie, pewnost i jistost, my wšichni swrchupsani swé sme pečetí s naším dobrým wědomím k tomuto listu přiwěsili. Jenž jest dán w Praze, léta od narozenie syna božieho tisicieho čtyrstého patnáctého, we čtwrtek S. Viktorina.