8. 

Obec Pražská Česká k auřadu městskému žalobně se utíká, že faráři a kněží w Praze služeb božích konati a swátostmi přisluhowati nechtějí.

W Praze, 1415 (asi měs. Oct.) (Z rkp. Česk, Museum.)

"Propositiones Communitatis Pragensis coram consulibus Pragensibus trium civitatum."

Milí páni! My obec waše Česká ne bez welikého zamúcenie našich srdcí k WM^ti sě utiekámy, tužiec a žalujíce na faráře a jiné kněží tohoto města, žeť ani nás ani hospodyň našich, ani dietek, ani jiné čeládky našie chtie zpowiedati a rozhřešowati, wedle řádu a obyčeje křesťanského.

Druhé: že swátostí swaté cierkwe nám k naší žádosti a potřebě nechtie rozdáwati řádem a probuoh, wedle ustawenie a zákona jeho; a našim nemocným potřebujícím a žádajícím těla božieho a swátosti poslednie žeť odpierají. A tak křesťánkowé mezi námi mrú jako skot neb pohanstwo, bez přijímáme těla božieho a bez žehnánie swátostí, k přewelikému našemu zármutku a k hanbě tohoto města slawného i wšeho našeho jazyku Českého.

Třetí: žeť nás i naši čeládku tisknú od slyšenie slowa božieho, tu kdež my najlepší zpráwu a najwětší požitek našim duším shledáwámy.

Čtwrté: žeť na našich krchowiech pohřebu bránie tělóm našich mrtwých, k swé wóli a  k naší weliké žalosti.

Páté: žeť swatých božích mší nám u našich far, jako jiným wěrným křesťanóm se děje, neslúžie ani chtie slúžiti; a to wše bez našeho prowiněnie, ale k weliké škodě našich duší a k weliké našie tesknosti.

Šesté: že kazatelowé na hradě i po jiných kostelech i klášteřiech zjewné bludy a lži hlásie ku pohanění wšeho králowstwie Českého, nedbajíc na přikázanie KM^ti, ani kněze arcibiskupa, ani pánów zemských, ani wašeho konšelského, ježto sě je swětle stalo na wěži o swátosti. A proto sě w pondělí na S. Lidmilu obec schodila, aby WM^ti tužila a za to prosila, aby byl zákon boží a čest a láska tohoto města zachowána.

Ej protož naši milí páni, prosímeť WM^ti pro pána boha, rač wám sě sželiti těchto našich welikých duchowních škod, pohaněnie, zámutków a teskností, kteréž pod waší ruku jsúc ot kněží trpíme. A račte jich před WM^t powolajíc tázati, které mají k nám příčiny a pro které naše winy sě nám tako děje. A shledajíc bohdá naši newinu, račte sě k tomu přičiniti pewně, jako páni naši milostiwí, aťby sě nám to od těch kněží wiece nedálo. Neb s radú a pomocí WM^ti (nemieníme) trpěti od nich tato weliká bezprawie, kteráž již od mnoha časów wedú, napřed proti pánu bohu, a potom proti řádu jeho swaté cierkwe, k škodě a k hanbě wšeho našeho jazyka Českého. Léta tisícieho čtrstého patnástého.