18.
Prohlášení weřejné čtyř artikulůw Pražských.
Bez dat. (r. 1420, 3 Jul.) (Z několikera starých rukopisůw.)
Wšem wuobec a každému křesťanu zwláště buď to swědomo i oznámeno, že obec Česká a w naději boží wěrní křesťané stojie a s boží pomocí státi mienie wším swým statkem i žiwotem i smrtí, jakož najdéle budú moci, proti každému žiwému jim w tom odpornému, nic o jiné se nepokazujíc a wydáwajíc, než o tyto kusy čtyry křesťanské a w nowém zákoně přikázané od pana Jesu Krista:
Najprwé: aby slowo božie po králowstwí Českém swobodně a bez překážky od křesťanských kněží bylo zwěstowáno a kázáno, jakož spasitel náš přikazuje (Mat. 28 a Marci 16): jdúc po wšem swětě, kažte čtenie wšemu stwoření člowěckému; neb podlé swatého Pawla (IIdo Timothei, 2): slowo božie nenie zawázáno, ale die (IIdo Thess. 3): modlte se, aby slowo boží běžalo a oswědčowalo se. Také die (I Cor. 14): děkuji bohu mému, že wšech wás jazykem mluwím, a wy jazyky mluwiti neroďte zapowiedati, neb die Christus: což wám prawím, we tmě, prawte na swětle, a co w ucho slyšíte, prawte neb kažte nad střechami.
Druhé: aby welebná swátost těla a krwe božie pod oběma spósobama chleba a wína wšem wěrným křesťanuom, jimž hřiech smrtedlný neprekážie, swobodně byla dáwána, podlé ustawenie a přikázánie spasitele (Math. 26, Marci 14, Lucae 22) jenž die: wezměte a jezte, toť jest tělo mé, a píte z toho wšichni, toť jest krew má nowého pořučestwie, jenž za mnohé wylita bude; a tu přikazuje apoštolóm řka: to čiňte; a wýklad (glossa interlimaris) die: to jest, wezměte a jiným dáwajte na mé zpomínánie; a Johanis 6 spasitel wšecky křesťany zawazuje ku přijímaní této swátosti pod smrtí duše, jenž jest hřiech smrtedlný, takto řka: amen, amen prawím wám nebudeteli jiesti těla syna člowěka a píti jeho krwe, nebudete mieti žiwota w sobě; kdo jie mé tělo a pije mú krew, má žiwot wěčný, nebo tělo mé jest jistě pokrm a krew má jest jistě nápoj; ktož tehda jie tělo mé a pije mú krew, we mně prebýwá a já w něm. Též S. Pawel die (I Cor. 11): ale zkus sám sebe člowěk, a tak z chleba toho jez a z kalicha pij. A žeť miení o poswátném a ústném jedění a pití, i die potom: nebo kdož jie a pije nedóstojně, súd sobě jie a pije. Ei w tom že die nedóstojně, miení o poswátném jedení a pití; nebo nižádný nemuož nedóstojně jiesti a píti, kdož toliko duší a neposwátně jie a pije. A k témuž jsú práwa a řeholy cierkwe swaté (de Concil. distinctione III: comperimus) a kanon sboru Karthaginenského (XXVI, quaest. Is qui,) a sw. Řehoř w kázaní welikonočním (de Concil. distinctione II, quid sit), a sw. Augustin (eadem distinctione, dum frangitur, et capitulo: quia passus); a sw. Jeronym mluwě na Sofoniáše proroka (Ia quaest Ia: sacerdotes); a sw. Dionysius (libro de ecclesiastica hierarchia, capo de Eukaristia); a sw. Cyprian mučedlník (epistola XXXVII de lapsis); a sw. Ambrož (de Conc. distinct. II, hujus sacramenti); a Origenes (XVI Omelia super Numeri); a sw. Augustin (libro primo de symbolo, et in sermone quadragesimali, qui incipit: praedicaturus vobis, jenž tu dáwá potom znáti Manichejské kacieře, kteříž prawie, že jedúc pod spósobú chlebnú i nechtie krwe božie z kalicha píti); a Fulgentius (libro de divinis officiis); a Remigius (super Ia Cor. XIo); a sw. Tomáš z Aquinie (super IV sententiarum quest. XLVIII, et parte III, quest. LXXVII, et quaest. LXXIII articulo II, et quest. LXXXIIo articulo IIIo); a Innocentius papež (libro de sacramentis, et in summa sua cap. XXXIX); a Paschasius (libro de sacramentis cap. X et XVI et XX) a Lyra (super illo Proverb. IX: venite, comedite; panem meum, et super Ia Cor. XI); a Wilhelm; de monte Lauduno: (in suo sacramentali); a Albert weliký, Řezenský biskup (in tractatu de officio missae); a mnoho jiných swatých a doktoruow jest na tento kus swědkuow, jichž písmo jest tuto opuštěno pro krátkost. A kdož newěří, ten je přečti.
Třetí, že mnozí kňežie a mnišie swětským práwem panují nad welikým zbožím tělesným, proti přikázaní Kristowu a na přiekazu swému úřadu knězskému a k weliké škodě pánóm stawu swětského: aby takowým kněžím to ňeřádné panowánie odjato a staweno bylo, a aby podlé čtenie nám příkladně žiwi byli a nawedeni byli k stawu Kristowu a apoštolskému. Nebo psáno jest we čtení (Mat. X): "a zawolaw Kristus dwanáct učedlníkuow swých, poslal je, přikazuje jim a řka: neroďte wládnúti střiebrem, ani zlatem, ani penězmi w měšcích wašich"; a (Mat. XX) die: "kniežata pohanská panují jiným, a kdož moc mají nad jinými, jich slowú dobrodějci: ale wy ne tak, ale kdož jest z wás wětší, buď jako najmenší, a kdož jesti wuodcí, buď jako slúha"; a též die jinde (Marci X). K témuž die sw. Petr (I, kap. 5): "nepanujíc w žákowstwu, ale z úmysla jsúc příklad stádu"; též sw. Pawel Timoteowi biskupu (I, kap. 6) die: "majíc pokrm a to jímžbychom se odieli, mějmež na tom dosti"; a I Corinth. IV die: "následowníci moji buďte bratřie, jako já Kristuow"; a (Filipen. III): "následowníci moji buďte a pozorujte těch, kteříž tak chodie, jakož máte zpósob náš." Ale zpósob apoštolský tento bieše, jenž die sw. Petr (Actorum III): "zlato a střiebro nepříslusie ke mně". K témuž jest písmo (Numeri XVIII): řekl jest pán k Aronowi w zemi jich: ničímž nebudete wládnúti, ani budete mieti dielu mezi nimi; já diel twój a dědictwie twé prostřed synuow Israëlských". Též psáno jest Levitici XXV, Numeri XXVI, Deuteron. X et XII et XIV et XVIII, Josuae XII, I Paralipomenon VI, et Josuae XIV et XVIII et XXI, a Ezechielis XLIV die pán buoh: "nebude kněžím dědictwie, já jsem jich dědictwie a wladařstwie; nedajte jim w Israeli, nebo jsem já jich wladařstwie"; a sw. Pawel die (primo Timothei ultimo): "ale ty člowěče boží těchto wěcí utiekaj", totiž bohatým býti a požitky časné wybierati; nebo tu die wýklad obecný: "nic nenie tak ostré ani tak škodliwé, jakožto muž duchowní, a ten najwiece, jenž wysoké miesto drží, když jest pilen zbožie tohoto swěta, nebo ne toliko sám sobě, ale wšem jiným škodí, jimž odporný zpósob dáwá sw. Pawel, řka : "toho utiekaj"; a k témuž jest sw. Jeronym, Ambrož, Augustin, (jakož jest psáno in canon. XII, quaest. I, cap. clerici, et capitulis sequentibus; et extra libro III, titulo de vita et bonestate clericorum, cap. fraternitatem); a též die S. Bernhard ku papeži Eugeniowi, a mnoho jiného jest k témuž swědectwie z písma swatého.
Čtwrté, aby wšichni hřiechowé smrtedlní a zwláště zjewní a jiní neřádowé zákonu božiemu odporní řádem a rozumně od těch, jenž úřad k tomu mají, w každém stawu byli stawowáni a kaženi, a zlá a křiwá powěst o tejto zemi aby wyčištěna byla, a tak aby se obecné dobré dálo králowstwí a jazyku Českému. Nebo kdož ty hřiechy činie, jakož die sw. Pawel, hodni jsú smrti, netoliko jenž je činie, ale i ti, jenž jim k tomu swolují. Jakožto w obecném lidu jsú smilstwa, obžerstwa, zlodějstwie, wraždy, lži, lsti, křiwé přísahy, čáry, řemesla a obchodowé lstiwí a škodliwí, lakomí požitkowé, lichwy a jiné zlé jim podobné; ale w žákowstwu, jakož jsú kacieřstwa swatokupecká a wymoženie peněz ode krstu, od biřmowánie, od zpowědi, od swátosti těla božieho a swatého oleje, od oddáwánie, a ceny za třidceti mší a jiné mše zádušnie, vigilie, neb jiné modlitby úročnie a zakúpené neb zakázané, za pohřeb, za spiewánie kostelnie, neb zwoněnie, od swěcenie kněží, kosteluow, kapel, oltářuow, hřbitowów, za odpustky, za biskupstwie, arcipřištstwie, proboštstwie, děkanstwie, farářstwie, a za každé oltářstwie, za směny, za bully a jiné také listy, a za wšelikaké obroky a duostojenstwie, a za každé ceny za jiné duchownie wěci a jiné bezčíslné zlosti a kacieřstwa, jenž z těchto wycházejí a poškwrňují swatú cierkew; takéž i jiné neprawosti a hřiechowé, jakož sú pýcha, lakomstwie, cizoložstwie, kuběnářstwie a jiné nečistoty, hněwowé, záwisti, swárowé a zlostní póhonowé a súdowé, platuow, ofěr, peněz a jiných statkuow na kostely a stawenie pokryté žebránie, a falešnými sliby a obešlú řečí na lidech sprostných wymoženie a oklamánie; a wšecky takowé jiné zlosti a hřiechy, kteréžto každý wěrný křesťan powinen jest jako ďábla otce jich nenáwiděti a jim se protiwiti a je tupiti a kaziti, každý podlé powolánie swého.
Pakliby kdo co zlého, bludného, hanebného aneb nečistého o nás psal, nebo prawil a na nás cpal, žádáme a prosíme, aby takému nebylo wěřeno, jakožto tomu, jenž z nepřiezni a nelásky křiwdu mluwí, a jako křiwému a falešnému swědku. Nebo to před pánem bohem i přede wším swětem směle wyznáwáme: že dálibuoh w srdci našem jiného úmysla nenie, než wší naší mocí, silú i statkem jest slúžiti a slíbiti se pánu Jesu Kristu, a jeho zákon a přikázanie wésti a plniti, jakož na každého dobrého křesťana slušie, a o tyto čtyři kusy, jenž záležie pod přikázáním božím, pilně státi, a wšemu zlému, protiwnému i každému, kdožby nás od toho dobrého nutil a pudil, musíme podlé zákona božieho a prawdy jeho odporni býti, a podlé našeho powolánie proti takému násilí musíme prawdy i sebe brániti ruku swětskú; a jestližeby kakým wýtržkem někoho z našeho množstwie co se zlého stalo, wyznáwáme, že to nenie naše wuole, nebo dálibuoh stojíme proti každému smrtedlnému hříechu; a zdáli se, žeby komu od nás stala se která škoda, to se stane neb pro přewelikú núzi, neb jakožto božiemu a našemu nepřieteli, kdyžto zákona božieho a sebe hájiti musíme jeho násilí a ukrutenstwí. A nade wšeckno wyznáwáme, že zdáli se komu do nás co zlého, hotowi jsme polepšiti a we wšem zpráwu a naučenie z písma swatého srdečně přijieti.