23.
Král Sigmund wšem stawům a obcem králowstwí Českého na sněm sebraným poselstwí swé wzkazuje.
W Trenčíne, 1421, 27 Mai. (Z kroniky Wawř. z Březowé.)
My Sigmund z božie milosti Římský král po wše časy rozmnožitel říše, a Uherský, Český, Dalmatský, Charwatský etc. král: wzkazujem wšem pánóm, rytieřóm, panošem, městóm i wšie obci králowstwie našeho Českého náš úmysl, a dáwajíce wám wěděti, že sme srozuměli, žeby měl sněm panský a obecní nynie w Čechách býti: a protož sme urozené, Alše ze Šternberka, alias z Holic, a Puotu z Častolowic, raddu naši a wěrné milé k wám wyjednali, aby naše poselstwie tu k wám ďáli. Žádajíce na wás, jakož sme to dřiewe často ot wás žádali, abyste k tomu radili a pomohli, aby ta země při řádu sprawedliwém a u pokoji molila zóstati, a z nepoctiwého narčenie wyjiti. A z wláště proti těm, kteřížby nás chtěli ot našeho dědictwie tisknuti; nebo jste nám toho powinni, jakožto pánu swému: neb to buoh wie, že nám té záhuby žel, která se děje této. zemi. A protož sme wždy prodlili, a ještě prodléwáme, nechtiece rádi widěti, aby ta koruna dokonce od cizozemcuow zahubena byla: Pak o ty čtyři kusy, jako ste s námi častokrát mluwili a wzkazowali, žádajíce ot nás, abychom wám toho pomocní byli, abyste o to mohli řádné slyšenie mieti: jenž sme k tomu wám wždycky swolowali, né i sami sme wám toho často podáwali, a ještě wám toho podáwáme; a což sprawedliwé jest podlé pána boha, při tom každý má ostawen býti. A w té mieře aby obe straně u pokoji bylé, jedna na druhu nikoli nesahajíc, ani jie tisknúc. Neb skrze to příslówie zlé té země muože poctiwě očištěno býti. A zdáloliby sě komu, žeby námi kteří neřádowé w té zemi byli, jehož nám sě nezdá: chcem to rádi oprawiti, i dáti sě nawesti, aby námi wždy ižádný neřád nebyl. A přes to wšichni wiete, že sme wždycky ještě za dobré paměti bratra našeho milého krále Wáclawa o té země dobré stáli, aby při řádu ostala, a každý podlé swého řádu aby při sprawedliwém ostal; a na to sme nemálo naložili, a o to welikú práci měli. Pakliby kto toho, což podáwáme i což ste sami žádali, wždy přijieti nechtěli, než wždy tu zemi k dalšie záhubě a hanbě wésti chtěli, nebo nás ot našeho králowstwie Českého tisknuti chtěli: tehdybychom toho již dále držeti ani dlíti nemohli, než musilibychme wšechny přátely naše i wšecky země okolnie na pomoc wzieti, a w to tak sáhnuti, abychme wždy ty neřády, kteříž se té zemi dějí, stawili, a nás ot našeho sprawedliwého králowstwie tisknuti nedali. A to pohřiechu bez záhuby té země konečníe i bez wašie i wasich budúcích hanby nenabyté nebude moci býti. Jakož wás toho wšeho i jiných wěcí našeho úmysla swrchupsaný Aleš a Puota plnějie mají zprawiti. Protož ot wás žádáme, což takowě k wám naším jménem dieti budu, abyste jim neb jich jednomu, ačby tu druhý nemohl býti, toho úplně swěřili, jako nám samiem. Dán w Trenčíně, léta ot narozenie božieho M°CCCCXXI°, ten úterý po božiem těle post Urbani, králowstwie našeho XXXVo.
Ad mandatum domini regis: Michael canonicus Pragensis.