25.
Stížní artikulowé proti králi Sigmundowi ze sněmu Čáslawského wydaní.
Bez datum, r. 1421, m. Jun. (Z kroniky Wawř. z Březové.)
Najjasnějšie knieže a králi! Jakož Waše Milost w swém listě jest položila, byliliby kteří neřadowé Waší Milostí, žebyšte je chtěli oprawiti w králowstwí a w koruně České: titoť jsú neřádowé dolepsaní a křiwda.
Prwní neřád: že WMt mistra Jana Husi pod swým gleitem dopustila upáliti, na hanbu a potupu wšemu Českému jazyku.
Druhé: wšichni rozdělenci a potupní kacieři ot cierkwe swaté měli plnú swobodu w Konstanském zboru: a WMt množe wždy hanbu Českú, dopustila druhého mistra Jeronyma upáliti proti papežskému a wašemu gleitu w swém křesťanstwí a mieru.
Třetie: že WMt dopustila otsúzenie na Českú zemi, že jsú Čechowé ot toho zboru Konstanského za kacieře otsúzeni; a na to kříž nebo kruciatu papežskú wydali, aby Čechy i jiné křesťanstwo wšechno jakožto kacieřstwo potupili, wypleli a zhladili.
Čtwrté: WMt ten kříž w městě Wratislawi kázala prowolati a ohlásiti, wšemu jazyku Českému k weliké hanbě a k škodě králowstwí Českému.
Páté: WMt wšech zemí okolních a kniežat tiem křížem a kaceřowáním křiwým proti jazyku Českému zbudila a zbúřila; a potom sama je uwedla do králowstwie Českého.
Šešté: ta kniežata a cizozemci Twú Mtí a wedením zemi Česku pálili, hubili a lúpili, wěrné Čechy duchownie i swětské, muže i ženy i dietky pálili, pannám a paniem násilé činili.
Sedmé: měštěnína Pražského, Krásu řečeného, u Wratislawi pro přijímanie těla a krwe božie kázala koňmi wláčiti, potom upáliti, k hanbě a potupě jazyku Českému.
Osmé: mnohé měštěníny Wratislawské WMt kázala stínati, pro winy slawné paměti králem Wáclawem odpuštěné; a druhé wyhnala a šacowala, k weliké škodě a hanbě České.
Dewáté: TMt zemi Bramburskú ot země České ottrhla, kterúž ciesař Karel slawné paměti s welikú prací a s pokladem země České zjednal a dobyl; a k tomu Marky staré zastawila, k weliké škodě a umdlení králowstwie Českého, bez powolenie panského a obecnieho.
Desáté: korunu Českého králowstwie, k weliké hanbě a potupě králowstwie Českého, bezewšeho powolenie obecného, panského, města Pražského, rytieřského, panošského i jiné wšie obce České, wywezl z králowstwie proti wšemu řádu a mimo swuoj slib.
Jedenácté: swátost Římskú, kteréžto slawné paměti ciesař Karel s welikú snažností a s náklady welikými a s krwe prolitím předkuow našich ke cti králowstwí dobyl, neřádně ku potupnosti země wywezls, bezewšeho obecného powolenie.
Dwanácté: klenoty rozličné, kterýchž naši předci dobyli a zjednali ke cti bohu a k chwále našim dědicóm swátým a ku pokladu králowstwí Českému; ty klenoty w Pražském kostele i na hradě Karlšteině, a což i jiných kláštéruow tu bylo snešeno, a též w Morawě: ty wšecky klenoty pobral, utratil a z země wywezl, k nesmierné škodě a k umdlení a potupě králowstwí Českému.
Třinácté: dsky zemské bez obecného powolenie schowal jsi, a penieze u desk w Čechách i w Morawě chudých sirotkuow i wdow i jiných dobrých lidí proti řádu a práwu zemskému prodal i pobral.
Čtrnácté: ze swobod a práw našich, w kteréž země Česká i Morawská jest usazena, a (od) předkuow jeho králuow a kniežat Českých jest zachowána, wšecky stawy utiskl a wywedl.
Protož to wšecko swrchupsané pohaněnie a kaceřowánie a potupenie nekřesťanské, i tu swrchupsaní neřádowé WMti jsú šli, a jdú Waší mocí až do dnešnieho dne. A žádné země okolnie nesmělyby se o to pokusiti, co se jest dálo, aneb co sě ještě děje králowstwí Českému a markrabstwí Morawskému.
A protož žádámeť, aby je Twá Mt ráčila oprawiti: Najprwé: aby ta haněnie a potupenie swrchupsaná stawil, a králowstwie České a markrabstwie Morawské z nich wywedl.
Item: aby země ty swrchupsané, kteréž bez powolenie panského, města Pražského, rytieřského a panošského i wšie obce České, ot koruny České otjal, aby ráčil to zase nawrátiti koruně České.
Item: aby korunu a swátost řískú, klénoty swrchupsané a dsky zemské zase wrátil, a listy, kteréžs na králowstwie w Karlšteině i jinde pobral, kteréžto jsú buďto na swobodu, i jiné řády ke cti a k koruně České.
Item: aby; ráčil země okolnie, kterýchž si na nás popudil a zbúřil bez winy, a zwláště ty, kteréž pod korunu Českú slušejí, stawiti a ukojiti, aby wiece králowstwie a markrabstwie swrchupsaná nebyla hubena, a krew wěrných křesťanuow nebyla proléwána.
Také rač wěděti úmysl náš a ustawenie nás wšech, na kterémž sme sě konečně swolily, sjednali a ostawili, o ty čtyry kusy: najprwé o příjímanie těla božieho a krwe božie pod obojí zpósobú lidu obecnému; druhé kázanie swobodné slowa bóžieho řádem ot řádných kněží; třetie o neřádném přielišném nadání stawu duchownieho; čtwrté o potupení zjewných smrtedlných hřiechów: že ty kusy držeti mieníme a chcme do zpráwy lepšie písmem swatým, ač muož býti. Také chcme ostati při našich řádiech, práwiech a swobodách, jakož jest králowstwie České a markrabstwie Morawské ot staradáwna ot králuow a kniežat wysazeno a ot našich předkuow držáno.