32. 

Strana Táborská w Čechách wstupuje w příměří s p. Oldřichem z Rosenberka i se stranau jeho až do S. Hawla n. př.

Bez místa, 1424, 10 Sept. (Orig. arch. Třeboň.)

My Chwal z Machowic, Zbyněk  z Buchowa zpráwce obcí Táborských, Bohuslaw z Šwamberka, Heřman z Lanštaina otjinud z Borotína seděním na Střele, Petr z Swejšína seděním na Orlíku, Jan Smilek z Křemže otjinud z Husi, Mikuláš Sokol z Lamberka, Jan  Kosoř z Malowic, Beneš z Dubného, města Hradiště, Piesek a Prachatice, wyznáwáme tiemto listem před každým  člowěkem; kdož jej čísti neb čtúc slyšeti budú, že sme wstúpili a wstupujem w wprawé a upřémé přímiřie křesťanské, ot dánie listu tohoto do S. Hawla najprwé přištieho a ten den celý, s urozenými pány, p. Oldřichem z Rosemberka, Wilémem z Potenštaina, Janem z Risemburka, Drhú z Dolan a Milostú poručnicí sirotków i wšeho zbožie Teleckého, a slowutnými Hájkem z Hodětína purkrabí ze Zwiekowa, Kunatem z Sulejowic seděním na Winterberce, Buškem z Čudic hajtmanem z Hluboké, Zdeslawem z Hertwikowa hajtmanem na Bechyni, Buškem z Rowného purkrabí na Krumlowě, Matějem Wišní z Wietřně purkrabí z Welešína, s urozeným pánem Janem z Rožmitála seděním ha Blatné, s oběma hrady na Rosemberce a s hradem Wítkowým Kamenem, i s jinými jich hrady, twrzemi, hajtmany a purkrabiemi. Za kteréžto příměřie my wšichni nadepsaní jednostajně slibujem pode ctí a pod wěrú, a pod základem osm tisíc kop grošiew dobrých střiebrných rázu Pražského, za sě i za wšecky swé wlastnie i poddané, že to přímiřie weřitelóm našim swrchupsaným i jich wšem bude zdržáno a zachowáno bez přerušenie wěrně, ctně a křesťansky, jakož jest swrchu psáno. Pakli, jehož bože nedaj, žeby swrchupsaným weřitelóm našim anebo komu z nich i kterému jich w tom času nadepsaném která se škoda stala na žiwotech nebo na statciech nebo kterakkoli jinak proti příměří tomuto nadepsanému ot nás otewšech swrchupsaných anebo ot kterého z nás nebo z našich, a to hodně pokázáno bylo: tehdy my swrchupsaní wšichni bezewšie otpory máme i slibujem sáhnúti na ty i na toho, od kokož anebo od kterýchžby se proti přímiří tomuto stalo, a k toho i k těch hrdlu a sboží sáhnúti, a je k tomu wždy připrawiti, aby sě to weřitelóm naším nadepsaným otestalo, i odčiněno i nawráceno i otbyto bylo ihned w jednom měsieci pořád počítajíc od toho času, kterýžby sě weřitelóm našim častopsaným škoda neboli příhoda jiná proti příměří tomuto stala. Paklibychom toho neučinili: tehdy my wšichni nadepsaní pro přerušenie toho přímiřie, a pro neodčiněnie, jakož jest swrchu psáno, bezewšeho na nás seznánie, ztratili sme swú čest a wieru, a k tomu k weřitelóm našim nadepsaným propadli sme osm tisiców grošiew stříbrných dobrých rázu Pražského základu swrchupsaného. Kteréžto peniezei wěřitelóm našim častopsaným plniti jmáme i slibujem dobrú naší wěrú, rukú nedielnú, ihned we dwú měsiecí pořád počítajíc po přerušení přímiřie swrchupsaného. Paklibychom toho neučinili  a základu prwépsaného weřitelóm našim na čas swrchupsaný nesplnili: tehdy ihned my rukojmě již jmenowaní, kdyžbychom ot wěřitelów našich listem neboli poslem byli upomenuti, jeden na druhého neukazuje ani sě wěcí kterú wymlúwaje, ale bezewšie otpory, každý z nás s jedniem pacholkem a se dwěma koňoma má wjeti do města Krumlowa neb do Třeboně k hospodáři do ctné hospody, tu kdež nám ot wěřitelów našich nadepsaných bude ukázáno; anebo miesto sebe každý z nás w to leženie bude moci wložiti panoši řádu rytieřského, také s jedniem pacholkem a se dwěma koňoma; a tu máme prawé leženie držeti řádem a obyčejem této České země; a odtud z toho leženie nemóžem na nižádné práwo wyjeti wyníti, donižbychom weřitelóm našim peěz swrchupsaných úplně nezaplatili i s škodami. A kdyžby minulo čtrnádcete dní otedne napomenutie, ležme my neb neležme, tehdy my rukojmě wšichni jmenowaní dáwáme tiemto listem plnu moc i práwo wěřitelóm našim již nadepsaným těch peněz swrchupsaných optati, dobyti a wzieti w křesťanech i w židech kdežkoli w České zemi, na naši wšech škodu. A kdež jich oni koli optají, dobudu a wezmú, na tom miestě my slibujem je zastúpiti sami sebú aneboli našimi dobrými základy aneb jistými rukojměmi w těch penězích í we wšech škodách, kteréžby škody wěřitelé naši častopsaní wzeli pro naše neplněnie, jiezdami, poselstwím, napomínáním, nebo kterakkoliwěk jinak, ježtoby ty škody wěřitelé naši častopsaní dobrým swědomím pokázali; ty wšechny škody mají naše býti, ale nic wěřitelów našich nadepsaných. A z těch ze wšech škod slibujem wyprawiti wěřitele naše nadepsané bezewšie jich škody. A když budem k leženi napomenuti my rukojmě swrchupsaní, tehdy otewšie strany wěiřitelów našich nadepsaných máme gleitowáni býti, abychme bezpečně w swrchupsaných městech mohli ležeti a plniti. A jestližeby který z nás rukojmí nadepsaných w tom času umřel: tehdy my žiwi iósfelí slibujem jiného tak dobrého a tak bohatého k sobě w to rukojemstwie přistawiti na miesto toho rukojmě umrlého ihned w jednom měsieci pořád počítajíc od smrti toho umrlého, s obnowením listu tohoto w táž slowa, kolikrátžby toho potřebié bylo, pod pokutu leženie swrchupsaného; a ktožby tento list měl s dobrú wolí wělitelów našich nadepsaných, ten má také práwo plné ke wšemu tomu, což jest psáno w tomto listu, jakožto wěřtelé naši nadepsaní. A také my jistci a rukojmě swrchupsaní wšichni jednostajně přijímáme k sobě w toto přímiřé křesťanské slowútné Jana Žižku z Kalicha, Benedu z Křiwsúdowa, Zdeňka z Lukawce, Kamareta z Žirownice, paní Annu z Frimburka, Lomnici, Přibíka z Klenowého, Jana z Pajreka, Protiwu z Lomče, a opatrné purkmistry, konšely i obce měst Klatow a Sušice. A slibujem za ně za wšecky k wěřitelóm našim nadepsaným, pode ctí a pod wěrú a pod základem peněz swrchupsaných, že to přímiřie nadepsané wěřitelóm našim nadepsaným úplně zdržie a zachowají, wěrně, ctně a křesťansky, se wšemi swými, jakož jest swrchupsáno. A také jestližeby kto aneb kteří wedle wěřitelów našich nadepsaných chtěl nebo chtěli w  tomto přímiří s námi státi se wšemi nadepsanými, ten i ti mají w toto příměřie přijati býti, když nám urozený pán Oldřich z Rosemberka, Wilém z Potenšteina a Jan z Risemburka listem otewřeným na Piesek dadúc wěděti pod pečetmi swými a pod základem w tomto listu položeným, za ně se přiznají. A jestližebychom co mluwili proti wěřitelóm našim nadepsaným, kdyžby nám pro přerušenie a nezdrženie příměřie swrchupsaného anebo pro neplněnie, jakož tento list swědčí, láli a přimlúwali: tobychme učinili proti swé cti a wieře, a nám žádné práwo proti nim a proti listu tomuto nemá spomocno býti. A tomu wšemu na swědomie a wětší jistotu pečeti swé wlastnie s naším wědomím a přiznáním dobrowolně přiwěsili sme k tomuto listu. Jenž jest dán léta ot narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého čtyrmezcietmého, tu neděli po narození matky božie.