33.

Umluwy Zdické o upokojení a očištění země z nářku, uložení nowého sněmu etc.

Bez datum, we Zdicích, 1424, m. Oct. [Srown. Archivu toho díl I, stránku 19-20.] (Kopie a formule porušená arch. Třeboň.)

My páni, rytieři, panoše, města i obce, we jméno božie na sněmu obecním we Zdicích sebraní, wyznáwáme tiemto listem etc. že znamenawše mnohé rozličné a weliké nesnáze, búře, záhuby i jiné rozličné neřády králowstwí Českému škodliwé, ohyzdné, a w něm kterakkoliwěk wzniklé, žádajíce wší naší zdrawého rozumu pilností a wážnú opatrností, a z přirozené našie powinnosti jsúce dlužní, ty jisté neřády w řád, búře w swornost, wálky w poklid uwesti, a tuto zemi Česku z nároku křiwého očistiti, a tady chwálu boží zwelebiti a rozploditi, obecné dobré téhož králowstwie Českého naprawiti, upewniti i utwrditi: sněm obecní na středokraty we Zdicích mezi Berúnem a Žebrákem učiniwše, wšichni wespolek k tomu patřiece, kudyby tato koruna Česká bohdá newinně zhyzděná a nařčená bezpráwně, od takowých neřádných powěstí i ohyzd i nárokuow najpoctiwěji mohla očiščena býti, a také dalších záhub a škodliwostí mezi sebú w této zemi České dopustiti nechtiece, w takowúto umluwu a smlúwu na témž sněmu s urozenými pány A. B. C. etc. s druhé strany wnikli sme a wstúpili, a mocí tohoto listu wnikujem a wstupujem:

Najprwé, že sme sněm obecní wšie České zemi umluwili w městě Kúřímě na středupostie, ježto nynie najprw přijde; na kterémžto sněmu ohlášenie a slyšenie swobodné, pokojné, bezpečné, bez podstrkuow, bez haněnie i bez wšelikakého utistěnie má býti, a těm kusóm, o kteréž se druhá strana zapřela jest, písmem swatým odpieráno má býti před těmi wšemi obcemi. K kterémužto sněmu a k tomu ohlášení i slyšení s swú stranú, s pány, rytieři, panošemi i městy, s mistry, kněžími i s obecními lidmi máme i slibujem státi, a těm kusóm druhé strany skrze swé mistry a kněží zjewně písmem swatým zákona božieho máme odpierati proti mistróm a kněžím odpórciem druhé strany; tak, že čtenie swaté a zákon boží toho ohlášenie a slyšenie i odpieránie má rozdielce býti.

Dále také k takowému ohlašení a slyšení i odpierání s strany naší má wydáno býti osob bohobojnýcb, múdrých a rozumných padesáte, z pánów, rytieřów, panoší, měst i obcí rowným počtem; a druhá strana také padesáte osob bohobojných a rozumných z pánów, rytieřów, panoší, měst i obcí týmž během a rowným počten má wydati. A ti wšichni společně při tom ohlášení a slyšení mají přiseděti, a wážně s pilností poslúchati, a dówody i odpory obojie strany znamenati a wážiti, a dówoduow stálejších písma swatého wedle zákona božieho a čtenie swatého mají, kteráž strana powede, pochwáliti; a kteréhožby písma swatého a dówodów stálejších zákona božieho těch sto posluchačów na to od obú stranú wywolených pochwálili jednostajně anebo wětšie strana z nich, na tom mají obě straně přestati; a k tomu písmu swatému a k dówodóm stálejším tak pochwáleným máme i slibujem beze wšech wýmluw i odpierání přistúpiti jednostajně, a to skutečně wésti, přijieti, twrditi, hájiti i brániti proti každému žiwému člowěku, ktožby nás od toho dobrého a pochwáleného tisknuti chtěl. A jestližeby těch sto posluchačów společně w pochwálení w kterém kusu stálejších dówodów písma swatého se dělili, a smluwiti a swoliti se nemohli: tehda těch padesáte s naší strany mají z sebe čtrmezcietma osob wywoliti a wybrati, osm z pánów, osm z rytieřów a panoší, a osm z měst, a druhá sjtrana tolikéž a týmž během i obyčejem. A těch bez dwú padesáte s obú stranú tak wybraných mají a budú mieti plnú moc, dówoduow stálejších z písma swatého zákona božieho pochwáliti; a kterýchž dówodów písma swatého stálejších pochwálé jednostajně anebo wětšie strana z nich, to máme i slibujem pod základem dolepsaným s obú stranú přijieti, držeti, wésti, a skutečně činiti i brániti, tak jakož swrchupsáno stojí.

Dále  že  při   tom  sněmu toho ohlášenie  a slyšenie nemá býti žádných ústrkuow a žádné jiné wěci, ani kterých hanění a upominání, ani listów lácích a haniwých nemá bito   ani metáno   býti,  ani  které jiné  wěci  při tom  sněmu  před  tiem ohlášením a slyšením ani w tom nemají jednány býti, dokudž ti kusowé druhé strany miesta konečného, tak jakož nahoře psáno, nebudú mieti.

Dále když ty božské wěci konec a miesto wezmú, tehda o jiné swětské a časné wěci, a zwláště o ta zbožie dědičná, w těchto wálkách s obú stranu odjatá anebo oholdowaná, i wýsluhy, kteréžby řádné byly podlé běhu této země, má mluweno býti a konáno lidmi s obú stranú k tomu wydanými, a na těch máme a slibujem přestati o takowé wěci.

Dále že k tomu sněmu ohlášení a slyšení pány, rytieře, panoše, města i obce, doktory, mistry i kněží, Čechy i cizozemce, kterýchž strana druhá potřebowati bude máme a slibujem gleitowati, a list gleitowní šest neděl před tiem sněmem w starém městě Pražském na rathaus w moc purkmistrowu a konšelskú položiti.

Dále že wšecka zbožie dobytá a holdowaná i jiná kterážkoliwěk, kterýchž sú s obú stranú před těmito umluwami w držení byli a požíwali, že ještě s obú stranú takowých zboží mají w držení býti, a jich týmiž řády a obyčeji požíwati, jakož sú před těmito umluwami požíwali, až do S. Jiřie najprw příštieho, úroky nynějšie swatohawelské na zbožích takówých holdowaných, na lidech, wedle milosti, tak jakož jest před těmito umluwami obyčej byl wybierati, wybierajíce. A jestližeby kteří lidé z které wesnice pro nedostatky a chudobu úroków swatohawelských dáti nemohli anebo nechtěli, na takowé lidi od ižádné strany ižádným obyčejem ukrutným, jakžto pálením a neřádným bráním pro nedánie úroków nemá saháno býti, než má jim toliko dobytek zajat býti, a po zajetí hned zase takowým lidem má dobytek na rukojmích propuštěn býti do čtyř neděl, a w těch čtyřech neděléch mají úroku ti lidé dobyti, a tomu od kohož sú wyručili dáti. A ten, jehož jsú lidé, má býti obeslán, že těm lidem pro nedánie úrokuow ten dobytek se zajímá.

Dále, aby wšichni úrokowé swatojirští, kterékoliwěk straně holdowaní, buďto kněžští nebo dědiční, aby takowí úrokowé od obojie strany prwé nebyli na lidech wybieráni, jeliž ten den na S. Jiřie, tak jakož obyčej ty jisté úroky od staradáwna byl wybierati.

Dále aby kniežata Míšeňská w tomto příměří proti nám ani proti této zemi ižádné pomoci lidem jiezdným nebo pěším nedáwali, ani kterými jinými wěcmi nepřátel našich nefurdrowali, jestližeby podlé nás w příměří wstúpiti chtěli.

Dále že proti cizozemcóm, i proti těm, ktožby tyto umluwy rušiti chtěl, těch wšech lidí druhá strana sobě ku potřebě požíwati móž a je zbierati, kterýchž sú prwé před těmito umluwami požíwali; a jiní lidé naši, kteřížby dobrowolně jim ku pomoci proti takowým nepřátelóm jeti nebo jíti chtěli, toho jim od strany našie nemá bráněno býti.

Také dále jest wymluweno, kdyžby druhá strana k obraně zemské proti cizozemcóm wojensky táhli, že mohu sobě potřeby kupiti a k jedení bráti, kromě wozów špižowánie a stád zajímáme; a pro takowé potřeby jimi twrze ani města nemají dobýwána býti.

Také kněžie, kteříž sú před těmito umluwami w swém obydlí a u swých far nebyli, aby i w těchto umluwách ještě nebýwali, a kteříž sú byli, aby na tom miestě zóstali. Desátkuow dále na lidech aby newybierali a jich nenapomínali, ale jich páni i holdowníci s těmi desátky učiňte, jakž se jim bude widěti za podobné.

Také kněžie mohú a mají mieti plnú swobodu z posádky na posádku, z města do města, ze wsi do wsi, jíti a jeti bez překážky, nekážíc.

Také dále lidé obojieho stawu w službě božie a na kázanie, kamž se jim líbiti bude, mají swobodu plnú mieti choditi i jezditi, a toho od jich pánów nemá bráněno býti.

Dále, jestližeby která posádka nebo který zámek w České zemi z našie strany w těchto našich umluwách, od ohlášenie těchto umluw mezi námi dokonaných we čtyřech neděléch, konečně státi nechtěl, nebo je chtěl rušiti a swú wuoli proti těmto umluwám mieti: takowého máme k tomu připrawiti a jej obehnati, a straně druhé máme na takowého buřiče dwa tisíc branného jiezdného i pešieho ku pomoci k dobýwání dáti a wyslati. Pakliby který zámek takowý, jenžby w těch umluwách státi nechtěl, na pomezí byl, a druhá strana jej obehnala a retuňku potřebowali, tehda my swé zámky osadiece, walně každý s swú mocí máme jim ku pomoci táhnúti; kterúžto pomoc we dwú nedělí od napomenutie, kdyžby toho potřebie bylo, máme jim wyprawiti.

Dále kdyžbychom na tom poli spolu byli, tu nemáme žádných podstrków ani haněnie ani rúhání proti sobě činiti, ani kterých neřáduow, jakožto kostek, lánie, newěstek a piesní oplzlých nemáme dopúštěti. A jestližeby se kto takowých wěcí dopustil, k takowému hauptmané mají učiniti, a to bez meškánie oprawiti.

Také u kteréhožby takowého zámku ležáno bylo, že we dwú mílí okolo toho zámku pomoc od lidi po dwadceti groších s lánu má učiněna býti těm, jenžby tu leželi, jedně straně polowici, a druzě straně druhú polowici, a w tom dále lidem neškodiec. A jestližeby se to leženie prodlilo, a ta pomoc stačiti nemohla, ale wedle swolenie starších tudiež dále aby sazeno bylo obyčejem swrchupsaným.

Twrzí ani hraduow zbořených, ani zámkuow wypálených, těch oprawowat nemáme. A také kteřížby hradowé w těchto wálkách dobyti byli, ti aby nebyli bořeni; a nowých hraduow dělati nemáme, ale začatí mohu býti děláni.

Dále wšichni neřádowé, jakožto strahowánie, lúpežowé i bezprawie wšelikteraká i jímánie aby přestala; než ktobys kým co činiti měl, aby hledal jeho řádem a práwem w našie i w jich straně.

Dále poprawa sprawedliwá má býti prowolána, propuštěna i wedena takowú wýmluwú, kdyžby který neb kteří byli od strany k našie straně zjímáni, že máme dáti wěděti na ten zámek, z kteréhožby byli ti zjímaní, aby při tom byli pro swědomie, a w tom zlí aby mezi námi swobody neměli. A také posádky nepřátelské aby nebyly ižádným kusem firdrowány.

Také sme se swolili, abychom my z swé strany wydali osm, a druhá strana osm k ohledání a ku oprawení těch wěcí, kteréžby se škodné staly w příměří; a ti mají toho mocni býti a to konati.