37.
Zápis pánůw kraje Plzeňského o hájení sebe proti Husitům.
Bez místa, 1426, 28 Oct. (Kopie arch. Třeboň.)
My Hynek Krušina ze Šwamberka, zpráwce kraje Plzeňského, Henrich z Plawna, hofrichtéř říše, pán na Kunswartě, Henrich z Elsterberka, Wilém z Risenberka odjinud ze Skály, Purkart a Jan bratřie z Kolowrat seděním na Bezdružicích, Zdeněk z Drštky purkrabie na Týně Horšowském, Burian a Jan bratřie z Gutštýna, Wilém z Nečtin seděním na Komberce, Iwan z Bubna, Jindřich z Metelska purkrabie na Tachowě, Jindřich z Jiwian purkrabie na Přimdě, Jan Štěpanowec z Wrtba, Sezema z Kocowa, Bušek Calta z Kamennéhory, města Plzeň a Tachow:
Oznamujem před každým žiwým člowěkem, ktož tento list uzřie anebo čtúc uslyšie, že sme znamenali weliké ukrutnosti, mordy, pálenie a rozličné bezprawie beze wšie milosti w zemi České, a zwláště w kraji našem Plzeňském, od ukrutných kacéřów a nepřátel wšeho křesťanstwie; i učinili sme takowúto umluwu:
Najprwé, aby ižádný z nás swrchupsaných sobě s nepřátely cérkwe swaté, KMti pána našeho dědičného, wšeho křesťanstwie, tudiež i našiemi nepřátely, umluw ižádných ini přímeřie nečinil ani měl; a wšak takto, jestližebychom co w tom KMti pána našeho milostiwého počestného, toho kraje tudiež i swého dobrého, příměřím a umluwami mohli zjednati, to abychom wšickni jednostajně učinili, jeden druhého po sobě nepoostawuje.
Také aby ižádný z nás swým lidem nedopúštěl, by holdy nepřátelóm dáwali, ani od nepřátelských lidí sami přijímali, než je hubili stále a statečně až do toho wšeho což máme, swých hrdel w tom ižádnú měrú nelitujíce. Pakliby kto holdy dáwal, buďto jeden člowěk, nebo dwa, aneb celá wes, ježtoby řádně dowedeno bylo: to aby nad nimi bylo pomštěno zřetedlně skrze pána jich, podlé rozkázanie zpráwce swrchupsaného a raddy k němu w tom listu wydané. Pakliby pán jeho nebo jich toho nepomstil nebo pomstiti nechtěl: tehdy my wšichni swrchupsaní máme na toho pána i na jeho lidi sáhnúti, a toho pomstiti jakožto nad nepřátely.
Také jest umluweno, abychom wsichni jednostajně swých chudých lidí bránili polem, tak aby žádný pro nárok doma sedě druhému jeho lidem neuškodil ani pobral; také abychom silničných lúpežów nedopúštěli a nočních wýbojów bránili. Pakliby na koho skutek takowý byl doweden, toho abychom wsichni nad nim jednostajně mstili bezewsie milosti.
Také dále jest umluweno, aby každý z nás, buď pán neb panoše, man nebo město, podlé swého statku a jměnie, jeden druhému ku pomoci byl zhóru bezewšeho wymlúwánie.
Opět jest zjednáno a umluweno, jestližeby kto z nás swrchupsaných, anebo z těch, ktoby swój list přiznawací k těmto wěcem swrchupsaným pod swú pečetí k tomuto listu hlawniemu položil, buď pán nebo panoše, man nebo městský, nebo ktož, od nepřátel poražen nebo jat byl, toho wšichni jednostajně máme wězněm nepřátelským jemu rowným wyprawiti z wězenie bezewšeho wymlúwánie.
A také sme umluwili, aby žádný z nás jeden na druhého mocí nesahal, buď pán neb panoše, neb ktožkoliwěk, než aby byli ohledáni od zpráwce swrchupsaného a raddy jeho, a na nich dosti měli.
Dále sme umluwili, jestližeby kterého z nás swrchupsaných potřebie bylo, tomu abychme wsichni jednostajně pomohli, a ihned bez meškánie s jezdnými i s pěšími wzhóru byli.
Také jestližeby kto z jiného kraje na kterého z nás swrchupsaných sáhl mocí a bezpráwně, proti takowému máme sobě wšichni pomoci wedle rozkázanie zpráwce a raddy jemu přidané.
Také cožby od nás swrchupsaných w kraji nepřátelóm wzato bylo, to aby z země nebylo hnáno, dodáno ani prodáno, než w kraji zuostalo.
Také jest umluweno a zjednáno, jestližeby kto z nás jednoho anebo dwa wiece kleitowal s powolením zpráwce našeho swrchupsaného, ten má gleit úplně a cele od nás zdržán býti bez přerušenie odewšech, jakožby od nás ode wšech swrchupsaných byl nebo byli gleitowáni. Pakliby kto z nás takowý gleit zrušil kterak koliwěk, to aby opraweno bylo podlé rozkázanie zpráwce našeho a raddy k němu wydané.
Také dále jest umluweno, aby jich swrchupsaných nepřátel našich žádný nefirdrowal, ani se za nepřátelské zbožie přimlúwal, ani za swé lidi, kteřížby jim potřeby, buďto obilé, suol anebo jiného cožkoliwěk wezli, a w tom kde na cestách k nim swrchupsaným nepřátelóm znamenitých byli naloženi.
Také smluweno jest, jestližeby kto ten byl, ježto nám w tom proti nepřátelóm swrchupsaným nechtěl pomáhati, a listu swého k těmto umluwám přiznawajícieho pod swú pečetí k tomuto listu hlawniemu nepoložil, a k těm ke wšem kusóm swrchupsaným se skutečně neukázal: na toho máme sobě wšichni jednostajně pomáhati, a jeho za nepřietele jmieti.
Také sme swolili wšichni jednostajně, slibujíce urozeného pána p. Krušinu zpráwce našeho swrchupsaného i raddy podepsané k němu přidané we wšem poslušni býti, když a kolikrátby nám kázal proti nepřátelóm wzhóru býti, bezewšie wýmluwy, se wší swú mocí, jiezdnými i pěšími, ktož pro starost i pro mladost budú moci jíti, buďto se wšemi, nebo polowicí aneb třetinú, tak jakžby nám on swrchupsaný pán p. Krušina zpráwce náš rozkázal; a za to aby žádný z nás s swých lidí peněz ani daruow nebral, než jim chutně jíti kázal podlé rozkázanie swrchupsaného.
Také my wšichni swrchupsaní přidáwáme k radě urozenému pánu p. Krušinowi, swrchupsanému zpráwci našemu, urozeného pana Purkarta z Kolowrat seděním na Bezdružicích, Buriana z Gutštýna, Jindřicha z Jiwian purkrabí na Přimdě, Jana z Wrtba řečeného Štěpanowec, s jichžto radú urozený pán p. Krušina (má) činiti a jednati ty wšecky wěci swrchupsané.
A to wšecko, což swrchupsáno stojí, slibujeme my sobě wšichni swrchupsaní pode ctí a pod naší wěrú dobrú křesťanskú cele, úplně a stále, bezewšie zlé lsti a odpory držeti, tak jakož swrchupsáno stojí. Toho wšeho na potwrzenie a lepší jistotu wšichni swrchupsani swé sme wlastnie pečeti s dobrým naším powolením k tomuto listu přiwěsili. Jenž jest dán anno domini M°CCCC°XXVI, in die Simonis et Judae apostolorum.