5.

Zápis sněmu Swatomartinského w Praze, jímž pan Aleš Wřešťowský z Risenburka za zpráwce králowstwí Českého wolen jest.

W Praze, 1433, 22 Dec. (Z rkp. Česk. Museum.)

We jméno pána našeho Jesu Krista, jenž jest pokoj náš, a jemuž wšeliké koleno klání se, nebeských, zemských i pekelních, buď sčastně, Amen.

My páni a hauptmané wojsk a zemané, města i obce králowstwie Českého a markrabstwie Morawského, i se wšemi přidržícími našimi we při čtyř artikuluow spasitedlných, o něž sme se zasadili, wyznáwáme wšichni společně a jednostajně tiemto listem obecně wšem, ktož jej uzřie anebo čtúc uslyšie : že znamenawše mnohé, rozličné a weliké nesnáze, búře, záhuby, wálky a jiné rozličné neřády králowstwie Českého a markrabstwie Morawského škodliwé a w nich kterakkoliwěk wzniklé, žádajíce zdrawého rozumu a společného rozjímáme wší pilností a wážnú opatrností, i také (z) přirozené naší powinnosti dlužni jsúce ty neřády w řád, búře w swornost a wálky w poklid uwesti, boží chwálu a jeho zákon swatý zwelebiti a rozšířiti, obecné dobré téhož králowstwie Českého a markrabstwie Morawského uwesti, naprawiti, upokojiti, upewniti a utwrditi, sněm obecní nynie na den S. Martina w Praze městě sobě wšichni wespolek uložiwše: napřed práwa řádná sprawedliwá i wšecky swé swobody na budúcie časy sobě ohrazujíce, bez úrazu a bez útisku wšelikterakého sobě je w celosti zachowáwajíce, takowú úmluwu a smlúwu společně a jednostajně učiniwše wstúpili sme:

Najprwé z wuole společné a jednostajné nás wšech urozeného pána Alše z Risenburka a z Wřešťowa za zpráwci králowstwie Českého a markrabstwie Morawského wolili sme a wyzdwihli; k němužto ze wšech nás swrchupsaných dwanácte osob jemu k raddě wywoliwše přidali sme. A jemu s tú raddú moc w tomto listu psanú dali sme a mocí tohoto zápisu dáwáme: aby napřed cti a chwály boží, obecního dobrého a upokojení zemí našich swrchujmenowaných wěrně hleděl, jednal a puosobil zřízeně wedje sprawedlnosti, bez útiskuow práw, řáduow a swobod našich napřed wymluwených a ohrazených; a zwláště čtyř swatých a swětlých prawd, w zákoně božím založených a w čtyřech artikulech zawřených, o něž jsme se s boží pomocí w tomto králowstwí a markřabstwí doufawše pánu bohu zasadili, a pro jich zwelebení newymluwné práce, nesnáze, krwe wyléwání i náklady podstúpili. Z nichžto prwní artikul jest: aby přijímání božího tela a krwe jeho swaté užitečné a spasitedlné pod obojí zpuosobú, totiž chleba a wína, wšem wuobec křesťanuom w králowstwí Českém a markrabstwí Morawském a na místech těch lidí, ktož se nás w té při přidrží, přebývvajícím, od kněží řádných swobodně bylo podáwáno. Druhé: aby wšichni hřiechowé smrtedlní a zwláště zjewní skrze ne, na něžto sluší, rozumně a podlé zákona božího kroceni byli, trestáni a wyhlazowáni. Třetí: aby slowo boží od kněží božích a jahnuow wěrných swobodně a wěrně bylo kázáno. Čtwrtý: že nesluší knežstwu času zákona nowého nad zbožím časným. swětsky panowati. Těch aby wěrně, snažně a statečně hájil a bránil i je šířil, a sám i s tú raddú skutečně je držal, a jiné wšecky k tomu wedl a přidržal; k tomu také wšecky zlosti, neřády, neprawosti we wšech stawích aby tupil, rušil a kazil, sprawedlnost wšem činil, zemi Českú a Morawskú w poklid, w swornost, lásku a w jednotu křesťanskú uwodil a pokojil, a řády wšecky naprawowal. A jestližeby kto nebo kteří swéwolně búře a nesnáze činil nebo činili, aneb jeden na druhého sahal bezpráwně: toho neb takowé má před se a před raddú swú obeslati a přiwolati, a je má rozsúditi podlé sprawedlnosti. Pakliby kto jeho nálezuow a súdu trpěti nechtěl, má na toho nebo na takowé neposlušné mocí sáhnuti a k sprawedliwému připrawiti. A čemužby sám učiniti nemohl, má jemu ten kraj k tomu raden a pomocen býti, w kterémžby kraji toho potřebí bylo. Pakliby i s tím krajem k tomu učiniti nemohl; ale jiní krajowé, kteřížby od něho k tomu byli napomenuti a obesláni, jmají jemu také w tom radni a pomocní býti. Také moc má sudce po krajinách usazowati lidi hodné a poznalé ; a cožby ti nemohli w krajích skonati a zjednati, to má na něho na zpráwci a na jeho raddu wznešeno býti, a na jeho rozsúzení aneb rozkázaní přestati. A jestližeby kteří páni, rytieři nebo panoše měli sami mezi sebú oč činiti: to týž zpráwce s raddú od nás společně již wydanú má wedle jich práw zemských je děliti a súditi. A též jestližeby město které s městem anebo s lidmi městskými a jim poddanými jměl kto nebo kteří co činiti, a sprawedlivvost by se wedle řáduow jích prwé nestala: jmá to zpráwce s raddú swú též společně podlé práw jich městeckých děliti a rozsúditi. A tak jednomu každému, i wojskám i jiným wšem wespolek, ten řád má zachowán býti wedle každých řáduow jich práw. Také jednostajně na tom sme zuostali a swolili se, aby wšichni páni a hauptmané, rytieři, panoše, města, wšecky obce, neb kteréžkoliwek osoby držie kterákoliwěk zboží králowská, biskupská, proboštská, kanownická, klášterská, mnišská nebo jeptišská anebo kterážkoliwěk zboží zádušní, počnúce na S. Jiří, ježto najprwé přijde, jemu zpráwci našemu swrchupsanému desátú kopu anebo desátý groš z toho wydáwali. A těch peněz wybrání aby bylo podlé zřízení toho zpráwce s raddú jemu přidanu. A též i od Hory Kutny jmenowané aby jemu zpráwci našemu swrchupsanému bylo také wydáwáno. A pakliby o která zboží napřed jménowaná která nesnázka  neb odpor byl, tak žeby se někdo bránil kterým práwem: to aby bylo opatřeno týmž zpráwci s raddú jemu přidánu, tak aby se w tom žádnému křiwda ani útisk nestal. A jestli pak žeby kto z zboží swrchupsáných co zatajil, aby se toho zboží tím sám odsudil Také i jiné wšecky wěci, kteréžby koliwěk mohl přiwesti ku požitku králowstwí a markrabstwí, žádného bezpráwně neutiskaje, jemu s raddú jeho porúčíme. O čemžby pak do S. Jiří s raddú sobě přidánu měl ten úřad wésti, takto sme zuostali : aby wšichni wuobec bez wýminky páni a hauptmané, rytieři, panoše, města i wšecky obce ze wšech zboží, kterýchž kto w držení jest, bez wýminky po dwú groši s lánu zberúc jemu zpráwci našemu dali, a to aby bylo úročníkuom na úrocích sraženo pro polehčení té příliš zhubené chudiny. A to wybírání aby hned šlo tímto obyčejem: aby týž zpráwce náš buďto z raddy jemu přidané, nebo ktožby se jemu zdál, po krajích rozeslal, a ti nebo ten s úředníkem toho pána, nebo kohožby se dotýkalo, aby tu daň wybral;ato aby šlo ne z práwa, ale z milosliwé pomoci pro obecné dobré. To wšak i jiné aby žádnému jeho práwóm a swobodám neškodilo k časóm budúcím. Dále kdyžby koliwěk sněmu obecného pro potřebu králowstwí Českého a markrabstwí Morawského potřebí bylo: ten zpráwce s raddú jemu již danú jmá moc sněm obecný položiti, a k tomu sněmu máme i powinni jsme bez odpory wšelijaké wšichni býti. Pakliby jeho w celém tomto roce potřebí nebylo: tehda od dání tohoto listu w roce jmá wždy týmž zpráwci a jeho raddú sněm obecný položen býti; a ktomu sněmu společně se sjedúce, máme ten řád námi řádně společně wolený a wyzdwižený i jeho tu zpráwu opatřiti a w ni nahlédnuti, a túž zpráwu s tú raddú shlednúc potwrditi aneb změniti, a w lepší zpuosob k obecnému dobrému uwesti, ač se nám bude zespolka hodné a potřebné zdáti. Také jestližeby ten zpráwce s tú raddú jmel která kdy poselstwí od koncilium, papeže, císaře nebo od kterých králuow a knížat, ježtoby se nás a králowstwí našeho neboli markrabstwí Morawského wuobec dotýkalo: takowá poselstwí aby na nás na wšecky wznešena byla, a byloliby toho potřebí, aby i o to sněm položen byl. Také byloliby kdy potřebí kterých osob zpánuow, rytířuow, panoší z země nebo z wojsk, z měst aneb z obcí, a byli zpráwci naším a jeho raddú obesláni pro které zemské dobré a pokojné neb potřebné: mají býti bez wymlúwáni, kamžby byli obesláni. Též také gleity, kteréžby týž zpráwce s tú raddú dal nebo dáwal, máme wšichni zdržeti a zachowati bez přerušení. Pakliby kto nebo kteří proti těm gleitóm co učinil nebo učinili, máme wšichni o to státi a se přičiniti, aby se wždy těm gleitóm dosti stalo. A také smlúwy a příměří má moc činiti a kteréžby příměří neb úmluwy učinil, ty máme a slibujem wšichni zachowati a držeti bez porušení. A znamenitě moc má přikázati, aby groš dobrý stříbrný rázu Pražského s hodnú přísadú u Hory byl dělán, jakož jest bylo za krále Wáclawa dobré paměti;, a ten aby byl odewšech brán bez odpírání. Také jiné wšecky mince falešné aby přestaly, kdežbykoliwěk byly w zemi naší, kromě té obecné u Hory; pakliby kto w tom byl nalezen, nad takým aby bylo pomštěno jako nad falešníkem zjewným. Také silnicem zádawy a překážení aby nedopúštel, pro užitek obecného dobrého. A kteříž kněží protiwíce se swrchupsané při swaté z swých měst jsú odběhli: ti aniž také i jiní, kteřížby swrchupsaných prawd swatých nepřijali a skutečně newedli, aby k slúžení a kázaní i jiných swátostí přisluhowání nebyli dopuštěni. A jestližeby pán buoh zpráwce nadepsaného w tom času neuchowal: tehda radda již wolená a k němu přidaná jmá moc míti a tu zpráwu zachowati, a sněm obecný wšem nám uložiti; a k němu máme a dlužní jsme wšichni býti. Kteréžto umluwy našie swolení předepsaná my wšichni swrchupsaní slibujeme pod najwyšším a pod najwážnějším základem, cti a wiery naší křesťanské zbawení, cožby nám nadepsaný zpráwce s raddú jemu přidánu wedle těch swolení zřídil, zjednal, wyřekl, zpósobil, wypowěděl a rozkázaly anebo z nás komu přikázal: to my wšecko bez meškání wěrně přijieti, učiniti a poslušní toho býti máme. A zwláště také w tom, kdyžbychme wšichni anebo někteří z nás od téhož zpráwce a raddy jemu dané obesláni a napomenuti byli ku pomoci a k obraně země České, Morawské také aneb zwláštnie krajiny které: tehdy slibujem wšichni osobně býti, anebo swú moc poslati a wzhóru býti, a kdež nám rozkázáno bude, se postawiti a přikázaní jeho naplniti, bez odporu a wymlúwání wšelikterakého, pod pokutami napřed swolenými a zapsanými. Paklibychme my anebo kto z nás umluw a swolení již psaných w čem nezdrželi : tehdy w pokutu napřed jmenowanú upadli sme beze wšeho na nás seznánie dalšieho. Tomu wšemu na swědomie a jistotu i na potwrzenie a ku pewnosti pečet obecnú králowstwí Českého s naším wšech společným swolením přiwěsili sme k tomuto listu. Jenž jest dán w Praze, w sněmu našem obecném, léta od narozenie syna božího tisícého čtyrstého třidcátého a třetího, w úterý po S. Tomáši apoštolu božím.