7.
Psaní zboru Basilejského, jimž napomíná stawy králowstwí Českého, aby námluwy na sněmu swatomartinském učiněné ku konci dowesti hleděli.
W Basilei, 1434, b. d. (Z překladu w rkp. Šternb.)
"List swatého sboru Basilejského, w němžto napomíná swětské i duchownie osoby w Čechách bydlejície, aby drželi smlúwu, kteráž jest mezi nimi a wšim křesťanstwem učiněna skrze jich wyslance a naše mistry i kněžie, et sequitur".
Swatněswatý zbor Basilejský w duchu swatém práwě sebraný, obecní cierkew okazuje: Alšowi z Risemburka, jinak z Wřešťowa, a jiným králowstwie Českého pánóm, městu wětšiemu Pražskému, urozeným rytieřóm, městóm i obcem téhož králowstwie, jednotu a pokoj w Kristu Ježíšowi. Uslyšewše a srozumewše, kteréžto milý cierkwe syn mistr Martin Bernéřów, Turonenského děkan kostela, jeden z orodowníkuow našich k wám poslaných, nám zwěstowal, kterak wydané skrze něho artikule mezi wámi a posly našimi smluweny a dáním rukú mezi sebú potwrzeny sú, a že wy pokoje a jednoty žádostiwi se ukazujíce, na takowých artikulech smluwených dosti majíce, slíbili ste wiec ižádných nesnází newmietati, než že chcete k konání dlužnému smluwené wěci přiwesti: welikú radostí sme se radowali, dieky weliké za ty wěci wšemohúciemu bohu, jenž jest pokoje a jednoty milowník, wzdáwajíce. A když ty dni utěšené a wšem žádúcie přišlo poselstwie o plném přistúpení najwyššieho biskupa k tomuto swatému zboru učiněném, a také že i Řekowé hotowi jsú k tomuto swatému zboru poslati poselstwie slawné, jakožto orodowníci naši tam wyslaní nám sú odepsali: radosti radostem byly sú přispořeny. Pak po těch našich wyslanców od toho králowstwie uslyšewše odjezd, welmi sme se diwili;a když ti wyslanci naši přijeli, tak jich jakož také Martina kněze z Chrudima, wyslance wašeho, ty artikule před námi čtúcieho rozprawením, těch artikulów pewnému s obú stranu skonání i wšem jiným wěcem obapolně sepsaným i také přikázanie dokonánie těch wěcí, kteréžto smluweny jsú, srozoměli sme jasně; a protož usúdili sme wás. nabádati a napomenuti, jakožto i přítomného listu řádem napomínáme, nabádáme i ponúkáme, abyste slibóm wašim dost činiece, na dřiewe řečených artikulech smluwených i potwrzených chtěli zuostati a je wésti, wšecko prodlenie odwrhúce. Obak boha wšech poznatele wzýwáme súdci, nebe i země buďte swědci, že wšecky zlé wěci, kteréžto z roztrženie a zbořenie následowalyby, wašie wině wší wěcí budú připsány. A pak k tomu, což skrze řečeného wašeho wyslance jest waším jménem žádáno, takto sme umienili odpowědieti, že těch wěcí, kteréž jsú smluweny a potwrzeny, nesplniwše aniž znamenie kterých žádostí pokoje a jednoty w skutce od wás okázawše, nébrž wražedlným trápením wrúce, zwláště proti Plzeňským, něco jiného, ježto w dřieweřečených artikulech se nedrží, abyste od nás žádali, dosti zdá sě neslušné; ale ty wěci, kteréž již sú smluweny a potwrzeny, k skutku přiweďte, jakož jste dlužní. A tehdy když prawú a púhú a čistu jednotu a pokoj že ste wy přijeli poznáme, a že máte zřetedlně a skutkem, a jiné wěci w těch artikulech držené že skutečně naplníte, ač co k spasení duší wašich a k dobrému stawu wlasti wašie požádáte: toť swatý sbor ducha swatého wedením rozmyslí sě i učiní, což k spasení duší wašich a k dobrému stawu té země pozná lépe užitečné. Dáno léta božieho tisícieho čtyrstého třidcátého čtwrtého.