25.
Přednesení králowské na sněmu o berni a o pomoc proti neposlušným i buřičúm.
Bez datum, w Praze r. 1437. (Kopie arch. Třeboň.)
Najprwé, milí páni, jakož ste nás sem přiwedli, a nás za pána s waší dobrú wolí přijali jednostajně, i nám řekli, jakož sami to pamatowati muožte, že nám raditi chcete i pomoci, ačby sě nám kto protiwiti mienil: již pak widíte, žeť Hradčené, Roháč i jiní den ote dne wždy wiecež a wiecež protiwie sě a zemi hubie, a my k tomu což sme mohli až do té chwíle, to sme učinili našimi náklady wlastními, a ještě sme newiděli aniž widíme, by sě nám pomocí kterú swým nákladem, jakož nám řečeno jest, kto ukázal. Pak sami rozuměti muožete, zeť toho již my dále stačiti nemuožem, žádných požitkuow z této země nemajíc, než což se obieráme otjinud dosti těžce, to wše pro této země užitečné a obecné dobré rádi wždy trpiece. Protož žádámeť ot wás i prosíme, abyste ty wěci dobře znamenajíc, nám radili i pomohli, kterak lomu dále máme učiniti, abychom mezi wámi stačiti mohli, I wěřímeť wždy, že nám radu a pomoc učiníte, ne pro naše, ale waše wlastnie i.této wšie země dobré. Neb sami znamenati muožete, žeť my tuto wlastnie ižádné kořisti nehledíme, než toliko obecného a zemského dobrého.
A jakož sami wiete, kterak již božím darem nalezeno jest, aby póhonowé a súdowé před se šli, jakož s pomocí boží puojdú; rozumiete také, žeť mezi lidmi mnoho těžkých záščí jest, a snadby někteří mohli otpierati tokowým nálezóm a súdóm, jakož sami wiete, že i za dobré paměti bratra našeho krále Wáclawa weliká proto býwala jest nesnáz, že což nálezuow sě stalo, druhdy nebyli dotiščeni jakož slušalo, a mybychme pro mír a dobré této země téhož se nerádi dopustili, jakož sme wám to řekli; a jakož sme pak s waší wolí sem přijeli a léto minulé i tuto zimu zde byli, tyto wěci zemské a dobré wší pilností jednajíce: tak sme sobě umienili, že bohdá w zemi ostati mieníme, dokudž nás potřebie bude. Neb poněwadž sme sem přijeli, ne pro naše kořisti, jakož sme dřéwe řekli, ale pro obecné dobré: nehodiloťby sě nám tak odjeti a zemi w búřiech ostawiti, aniž toho učiniti mieníme, ač nám k tomu pomuožte; než bohdá sě k tomu s waší pomocí přičiniti, aby tato země zase wznikla a pokoje požíwala, jakož ufáme pánu bohu, že sě to stane.
Protož ješčeť žádáme, abyste nám ty pomoci, kteréž ste sami jménowali, učinili, abychom stačiti mohli. Neb wiete, žeť nám to rčeno jest i naděje plná dána, dřiewe ješče nežli do země přijeli sme. A na to sme sě tak ubezpečili, wěřiece wám, že to učiníte; tak jakž sami widíte, žeť to bude ne naše wlastnie, ale waše i wšie země dobré; wezmúce před sě, žeťbychom bez takowých po nocí těm wěcem nic učiniti ani stačiti nemohli.