5.

Odpowěd od krále Jiřího daná celému sněmu na napředpsané stížnosti jednoty panské.

W Praze, 1465, 25 Sept. (Z rkp. Rosenberského.)

"Odpowěd králowská."

1. Jakož teď někteří páni stranně dotýčí nás, prawiece i rozpisujíce mezi jiné pány a zemany i města, a jakož oswědčují sě, žebychom my uradiece se s některými osobami, ježto na těch osobách nezáležie zemské wěci a swobody pánuow  a zeman,  a uradiece  se   s nimi,  žebychom   to tepruw na pány wznášeli etc.

Odpowěd králowa: Toto se nám nezdá by tak bylo, ani sě w tom pamatujem, bychom my s některými takowými osobami rady miewali aneb na nich co zawazowali, a což sě s nimi uradíme, abychom to teprw na pány wznesli. Neb to wšichni wiete, kterak jsú páni, rytieři, zemané i města woleni a wybráni do našie raddy; a což sě obecných zemských wěcí dotýče, že sme wždy rady jich wšech w tom požíwali a ještě s boží pomocí požíwati mieníme. Pakli přes to které takowé osoby wědie, ať je jmenují; abychom netoliko my, ale i wy wšichni abyste to slyšeli a tomu porozuměli, budemliť my tu w čem scestni, čili kto jiný. Neb to wědie ti, kteřiž w našie raddě býwají, kteráž wěc obecně před nás přijde, žeť napřed každého kážem tázati, a což sě komu zdá, aby tomu radil wolně, a každý že jest slyšán beze wšeho útisku a okřikowánie; a což sě tu swolé jednostajně, že na tom býwá přestáno, ponewadž se wšech wuobec takowý běh dotýče. Ale nám sě jest nezdálo za podobné, jim dáti w radu stranně a po rotách odstupowati o to, což sě dotýče obecného dobrého: než což jest obecných wěcí, aby ze spolka wšickni wěrně a prawě radili i pomáhali, ponewadž se wšech dotýče, jakož sě jest i prwé za našich předkuow přiházelo. Pro něž sě nám zdá, že ti páni, kteříž toto poselstwie k nám teď stranně dějí a rozpisují, od nás ještě odpowědi nemajíce; a kterým úmyslem, pán buoh wšech srdce zná: námť sě wždy zdá, žeť sú to mohli prwé učiniti, když sú se sem sjiežděli, wšie wolnosti bez útisku požíwajíce, wedlé řádu a práwa. 

2. Item jakož prawie, žebychom chtěli proti Wratislawským Bratřie přijieti, při tom pokládajíce, žeby sě mohlo mnoho zlého státi etc.

Odpowěd králowa: Pomysltež na to wšichni, co sě nám i wám i koruně této neprawě a nesprawedliwě děje od Wratislawských, k hanbě a k weliké škodě. Kteřížto z dáwna k koruně České příslušejí, a i za našeho kralowánie sem do Prahy přijewše nám sú wěrnost a člowěčenstwie prawé slibowali; a potom sú toho wšeho nezdrželi, ani držeti chtie; a w čí naději, toť potom tajno nebude. A předepsaní páni, kdežby nám z powinnosti a wedle přísah swých měli proti nim radni a pomocni býti, jakož sú prwé řékali tak činiti, i činili a radili: tu teď toho žádají, aby proti wšemu řádu i práwu, a nám i wám a této koruně k weliké škodě a k hanbě, w pokoji odpočíwali. Ježto my s pomocí boží a wás wšech radú je k miestu přiwesti mieníme, buď skrze bratřie neb kterakžkoliwěk jinak, jako lidi naše neposlušné a k této koruně připojené. Ježto to bohdá wšecko máme úmysl učiniti k dobrému a poctiwému této koruny, a našemu i wás wšech wespolek. 

3. Item, jakož dotýčie o synu našem, žebychom jej chtěli w Čechách králem učiniti za swého žiwota etc.

Odpowěd králowa: Také wiete, že netoliko syna našeho, ale i sami sebe králem sme nemohli udělati, leč jest k tomu pánuow, rytieřuow, zeman i měst wšech powolenie bylo. A z toho muož každý rozuměti, cožť smy jednali neb jednati bychom chtěli, žeť bychom toho nechtěli jednati proti řádu a práwu a bez wuole wás wšech. Pakliby přes to kto co jiného sobě smýšlel, proti nám snad scestně příčiny hledaje, nechť to powie a prowede, tak abyste tomu wšickni porozuměti uměli, budeliť prawdu mluwiti: pakli jinak, abyste to také uměli wážiti.

4. Item, jakož prawie o M. Rokycanowi a o jeho kněžiech, žeby búřili proti nim etc.

Odpowěd králowa: Také wiete, že takowá búřiwá a hanliwá kázanie jim i druhé straně wždyckyť sme zapowiedali a zapowiedáme, nebť se nám welmi nelíbie od obojí strany. A teď proto nynie kázali sme M. Rokycanowi wšecky kněžie do Prahy swolati, přikazujíce dále, aby wšech wýtržkuow nechajíce i stáli w kompaktatiech; a oni sú to slíbili učiniti. Pakliť kto přes to učiní, buď této neb oné strany, zeť toho žádnému trpěti nebudemy.

5. Item, jakož žádají, abychom je wedle řčenie a přísahy, kterúž sme zemi učinili, zachowali při práwiech, řádiech, obyčejiech a swobodách etc.

Odpowěd králowa: Čehožť na nás k sobě žádají, ať nás w témž proti sobě zase zachowají wedlé swých slibuow a přísah. Neb my bohdá zachowali sme se i zachowáwáme, aby každý při swých práwiech, swobodách a řádiech zachowán byl. Pakli přes to zdá se jim anebo komu, žebychom z čeho wystúpili, nechť to prowedú přede wší zemí, myť jsmy to hotowi naprawiti. Pakliby oni také scestní nalezeni  byli, ať též zase učinie a naprawie, poněwadž se obecných wěcí dotýče.

6. Jakož dotýčí o pomociech a o úrociech etc. Jestliže ste kterú učinili,   to ste učinili k našie žádosti a prosbě, a z swé dobré wuole; ježtoť su někteří nám k tomu sami radili. A přes to pak, wšak smy to wždy dále obracowali k obecnému dobrému, jakožbychom to okázati chtěli, ač by toho potřebie bylo.  A netoliko k obecnému dobrému, ale i k zwláštniemu každému našeho zemanina aneb města, kdežby se jemu křiwda a bezprawie dálo od kohokoliwěk proti práwu, žeťbychom netoliko takowé berně, ale i našeho wlastnieho chtěli proň powážiti, a jeho nedati utisknúti.

7. Item, jakož nás dotýčí o wojnách, a prawiece, žebychom my se ustanowiece s malým počtem, i hned obsielali pány a rytieřstwo, aby táhli na wojnu etc.

Odpowěd králowa: Newieme kde to mienie neb mienili; tuli když sme ciesaři ku pomoci jeli, tu jest nebylo času o to sněmuow dělati, neb jest ta wěc welmi rychle byla přišla. A toť sme také proto učinili, když sě jest ciesaři pánu našemu a přieteli křiwda weliká dála od JMti poddaných, jakožto od Wiedeňských, když sú JMti u Wiedni na hradě dobýwali, i chtěli sme JMti w tom poslúžiti a pomoci jako pánu swému; jakož smy tak učinili, a skrze to této koruně a zemi mnoho dobrého přiwedli.

8. Item, jakož  dotýčí o odúmrtech, žebychom některé brali aneb rozdáwali proti práwuom etc.

Odpowěd králowa: Nedáwaliť sme ani dáwáme nikdá cizieho, než toliko naše práwo, ačbychom které měli, ale wždy bez pohoršenie jiných práw. A to naše práwo komuž dáme, súdie páni u dworských desk aneb u zemských wedle práwa a úřaduow swých; ježto to wšie země tajno nenie. A ti někteří páni, ježto tyto cedule rozpisují, sami sú slawné paměti krále Ladislawa předka našeho i Nás za takowé odúmrtí prosili, sobě i swým služebníkuom.

9. Item, jakož dotýči, žebychom po lecjakýchs rejstrách na swobodné dědiny manstwie uwedli.

Odpowěd králowa: Tohoť nenie. Neboť rejstra ta, kteráž sú nalezena na Karlsteině a při dskách, dobře stará jsú, po kterýchž sě manstwie ukazuje; a wedle toho my smy kázali našemu prokuratorowi sahati na many, a kteříž sú sě manstwie odpierali; i toho sme sami nesúdili, ale na súd dworský neb zemský toho sme podáwali, aby to súzeno bylo. A ty pane Zajíče, jsa sudí náš, nikdy si toho na nás newznesl, by to lehká neb leckakás rajstra byla, a takbychom tebú najwiec zmýleni byli: ale prawils nám, že ta rejstra ležie při dskách a téhož písaře rukau psány jakož i dsky.

10. Item o minci, jakož prawie, že jie nechtie w jiných zemiech bráti etc.

Odpowěd králowa: To muož dowedeno býti, že mince naše srownáwá se zrnem se wšemi zeměmi okolními, a ještě wýše. Také na sněmu o hromniciech kterak jest bylo, to také muožte pamatowati. A při tom jest rada naše téměř wšecka byla, kterak sú o to obesláni měli býti Ciesař i Miešenský i jiní, o srownánie mince; a to jest námi nikdá nescházelo, ani ještě sjíti má.

11. Item, jakož dotýčí o listy, swobody a obdarowánie zemská, i korunu a klénoty zemské, že za předkuow našich to jest býwalo w moci w panské, a kterémuž pánu bylo swěřeno a poručeno, že jest ten přisáhl s tiem wěrně a prawě učiniti pánuom, rytieřstwu i wšie obci.

Odpowěd KMti: Také wědomé jest, že smy to položili w moc urozeného tehdáž Viktorína z Kunstatu a z Poděbrad, syna našeho, aby s tiem wěrně a práwě udělal zemi, ačby nás pán buoh smrti neuchowal. A to sme také oznámili prwé, i tehdáž když sme chtěli na pole wytrhnúti Cies. Mti. A ač jest koliwěk předepsaný syn náš již wyššieho duostojenstwie dosáhl, jakožto kniežetstwie, protoť panstwie i zbožie w Čechách má a dobře jest usedl, aby wedle přísahy swé zemi wěrně a práwě učinil. Pakliťby přes to chtěl kto jemu z čeho winu dáti, máť to před sebú; wšak jest každému ku práwu dobře usedl.

12. Item,  jakož w jednom kusu dotýči nás pamatujíce, poněwadž prwní králi předci WMti a jsúce cizozemci, nám jsú swobod přičíněli, abychom i my jsúc Čech, též učinili, a jich přičíněli a neujímali etc.

Odpowěd králowa: Již musíme mluwiti, ačkoli welmi těžké jest samému se chwáliti, ale poněwadž nás dotýči, jižť musíme prawdu powědieti. Ufámeť pánu bohu, že sme na tom wždycky byli, abychom swobod této zemi a koruně přičíněli; jakož sme to při těchto wěciech kteréž prawiti budeme, znamenitě učinili:

Najprw. Wědomá wěc jest, že koruna tato zawázána jest byla, krále odjinad nebrati, nežli z kniežetstwie Rakúského; při kterémžto zawázaní mnohých pánuow pečeti byly sú přiwěšeny. A my s pomocí boží tu sme swobodu zjednali koruně, že kniežata Rakúská to sú práwo propustili a jeho sě odřekli nikdy wěčně sě na to netáhnuti ani nařiekati; a Ciesař jakožto knieže Rakúské též jest učinil, a jakož Ciesař Římský toho jest majestátem swým potwrdil, tak že jste již wyswobozeni, že kdyžby krále nebylo, a o koho by ste sě swolili, ten má králem býti; ježto ste toho prwé neměli.

Druhé, že Ciesař chtěl hajtmany saditi do zemí našich k koruně příslušejících, ačkoli práwa jest k tomu neměl wedle oswobozenie koruny, ale také nebyl jest zawázán aby toho činiti neměl: ale již tak sme zjednali, že Ciesař sám se i swé budúcie Ciesaře a krále Římské k wěčnosti zawazuje, žádných hajtmanuow saditi, ani kterých wěcí řiediti w zemiech k koruně České přislušejíciech.

Třetí: Jakož králowé Čeští a koruna byli sú k tomu zawázani, kdyby král Římský k korunowání na ciesařstwie táhl, aby jemu bylo posláno tři sta oděncuow neb tři sta hřiwen střiebra: tak sme zjednali, že jest prawú toho polowici doluow spuštěno k wěčnosti; tak že nejsme zawázani my ani koruna wiece poslali než puol druhého sta oděncuow, neb puol druhého sta hřiwen střiebra dáti.

Čtwrté: Králowé Čeští byli k tomu zawázani, kdežbykoli aneb kamžkoli Ciesař dwuor položil, že sú musili tam jeti; ježto jest to bez wšelikých škod a nákladuow nemohlo býti: ale my takto sme zjednali, že my ani budúcí králi Čeští nebudú zawázani ke dworu jinam jezditi, než do dwú měst toliko, do Normberka a do Pamberka, kteréž k králowstwie Českému blízko příležie.

Páté toto sme k dobrému a poctiwému této koruně přiwedli, jestližeby ciesař nynější bez dědicuow mužského pohlawí umřel, že kniežetstwie Rakúské na korunu Česku má připadnúti. Pakliby sě přihodilo, žeby kto práwem sprawedlnost k témuž knížetstwí okázal, proto nemá knížetstwie Rakúské od koruny České puštěno býti, jediné lečby prwé sto tisíc zlatých uherských králi Českému a koruně bylo dáno a položeno tu, kdežbykoli králem Českým bylo ukázáno. A na tyto wšecky kusy mámy listy s zlatú bullú a majestáty ciesařskými zapečetěné a utwrzené, a ty jsú položeny na Karlštejně.

Nuž pohleďtež na to wšickni, žeť sme bohdá nic swobod neujali, ale že sme jich přičinili wiece nežli kdy koruna Česká jich měla od Ciesaře Karla až do této chwíle. Protož jest nás nebylo potřebie tak stranně dotýkati: nebť smy tak učinili a jednali wždycky, cožby bylo k dobrému a poctiwému králowstwie toho a koruny; a ještě činiti a jednati budem, buď komu libo nebo žel, s pomocí boží etc.

Item nazajtřie we čtwrtek (26 Sept.) zemané wšichni jednostajně dali sú odpowěd skrze p. Buriana Trčku dobře přísnú, prawiece že sú toho napřed psaní páni neměli učiniti, a široce přísné na ně domlúwajíce a prawiece, což jest jim KMt wčera za odpowěd dal, že w tom wedle JKMti státi miení do těch hrdel a statkuow, jako wedle pána swého milostiwého; to rozumějíce, že jim ani jinému žádnému od KMti bezprawie žádné sě jest nedálo ani děje, než oni že sú toto poselstwie stranné sobe smyslili proti JKMti bez wuole jiných pánuow, rytieřuow, zeman i měst; ježto takowá wěc obecnie, kteráž se wšie země dotýče, mělaby jednána býti s powolením wší země, ale ne stranně a wýtržně, jakož sú předepsaní páni učinili.

Item páni Pražané i wšecka města jiná wedle nich dali sú odpowěd skrze p. Samuele takowúto: že wedle pánuow zeman i jiných pánuow, kteříž se KMti přidržejí, chtie radni i pomocni býti KMti do těch hrdel i do statkuow, jako pánu swému najmilostiwějšiemu. A při těch při wšech řečech prwé psaných byl jest napřed jmenowaný p. Jan Zajiec, kterýž jest poselstwie toto stranné a wýtržné dál a jednal.



Přihlásit/registrovat se do ISP