20.
Druhá pamět pana Jana z Rosenberka o jednání swém u krále Jiřího, (po kterémžto s králem se smířiw, od jednoty panské odstaupil).
1466, m. Mai. (Z konceptu w arch. Třeb.)
Léta etc. LXVIho třetí neděli w postě. Když sme se w Budějowicích s pány, rytířstwem, s přátely našimi sjeli a obecné dobré zemské jednali, tu sme spolu mluwili a jednali ty wěci. A o ty wěci mluwíce a jednajíce, mnohé řeči byly sú mezi námi, až bylo přišlo na listy a cedule s obú stran; a z toho byl přišel konečný rozstrk; wšak tak potom, že sme se swolili, opustiwše cedule, jednostajně jednosworně abychom wšickni ze spolka stáli, což se dotýče práw, swobod i oswobozenie wšie země, abychom wšickni stáli oni wedlé nás a my wedlé nich; i také Karlšteina, klenotuow, koruny, privilegia, aby tak chowáno bylo, jako za JKMti předkuow; a jestližeby co wiece nalezeno a wyhledáno w těch práwiech bylo, než oč my stojíme: tehdy wěřime JKMti, že nás ráčí při tom při wšem zuostawili, zachowati a držeti; a byloliby co kde jinam odloženo, to aby zase k tomu bylo položeno; a my cožkoliwěk JKMti učiniti máme wedle práwa a z powinnosti, to chcme rádi učiniti. A na ty kusy sme wšichni jednostajně swolili, abychom do Prahy jeli, a tu se se wšemi pány, s rytířstwem, než k KMti přistúpíme, srownali, my s nimi a oni s námi; a tu abychom se sešli a prwé spolu rozmluwili, a rozmluwíc z jedné wuole abychom spolu předstúpili, a zespolka wšickni prosili a žádali, aby JKMt ráčila nás při těch našich práwiech, swobodách a oswobození zachowati a držeti jako pán náš milostiwý.
A také jest k nám mluweno ode pánów w Budějowicích, chcemeli JKMti oprawiti, jestližebychom co učinili proti JKMti neb proti práwu a řádu: a my že sme řekli wedle práwa a řádu učiniti a oprawiti JKMti i každému dobrému. Wšak tak, aby JKMt ráčil prwé obecné wěci naprawiti. A jestližeby JKMt ráčil kterému z nás winu dáwati nebo nám: tehdy abychom měli w tom příjezdu wuoli odpowiedati neb nechati. Pakliby se nám nezdálo, abychom mohli gleitu požiti a na swá obydlé odjeti; a po tom odjezdu řekli sme JKMti i každému dobrému prawi býti, jako swrchu psáno stojí.
Item když sme do Prahy přijeli, tehdy w sobotu na den S. Kříže (3 Mai) na Králowě JMti dwoře w dole u weliké swětnici tu sme se wšickni sešli s pány s rytířstwem i s obcí; a to jakož sme se smluwili w Budějowicích, to sme na ně wznesli skrze p. Zajiece a p. Kostku, mluwiec k nim, abychom spolu w tom stáli, jakož jest pak zemská wěc, ježto se nás i wšie země dotýče, a s JKMtí zespolka mluwili a prosili. Tu sme se wšickni spolu smluwili a swolili, abychom před JKMt předstúpili, a z jedné wuole JKMti prosili se pány, s rytieřstwem a se wší obcí, aby JKMt ráčila nás nechati a držeti při našich práwiech, swobodách a wyswobození, jakož JKMti předkowé předky naše zachowali sú a drželi. A na to wšickni zespolka páni, rytieřstwo i wšecka obec prosili mne, abych od nich s KMtí mluwil a prosil a to z jedné wuole. A na to sme přistúpili před KMt. A když sem powědel wedle jich žádosti a poručenie: tu sú wšichni řekli, že to jich jest wšech wuole a k tomu swolujem; a tu jest žádný neodepřel. Tu KMt ráčil dáti odpowěd: žeť to prawé a sprawedliwé, a že sprawedliwého žádáme, a že to chce rád učiniti. A při tom byli s mocí Olkmar od kněze biskupa a Wrabský od p. Zdeňka i od jiných pánów, kteříž sú tu s mocí při tom byli. A na to JKMt mluwil, chcemeli JMt při jeho duostojenstwí, práwiech, swobodách a podlé desk a nálezów panských držeti a zachowati, abychom to JKMti powěděli. A my sme řekli: že chcme rádi JKMti zachowati při JMti práwiech, jakožto pána našeho milostiwého, jediné aby prwé JKMt ráčil naprawiti zemské wěci. A JKMt řekl, že to ráčí učiniti a naprawiti. A my sme wšickni JKMti zespolka děkowali, jako pánu swému milostiwému.
A na to sme prosili, aby JKMt jednomu pánu zemskému zachowalému hradu Karlšteina, klenoty, korunu, privilegia w moc dal; a ten pán aby pánóm, rytieřstwu i wšie zemi přísahu učinil, aby s tiem wěrně a práwě učinil. A JMt řekl, žeť to opatřil knězem Viktorinem. A na to sme sobě uprosili potaz; i wyšli sme na sieň, a tu poradiwše se, i zuostali sme na tom, aby knězi biskupowi a ku pánóm přátelóm našim wysláno bylo. I prosili sme p. Zajiece aby k nim jel, a jich prosil, aby sami ráčili přijeti k tomu; a jim se jest nezdálo přijeti. Tu jest kněz Viktorín slíbil pánóm, rytieřstwu i wší zemi s tiem wěrně a práwě učiniti až do wyhledánie práw, swobod a wyswobozenie. A ta wěc jest tak zuostawena až do wyhledánie.
Tu a potom prosili sú opět wšickni kniežete kněze Konrada a p. Jana Bezdružického, aby jeli ku pánóm, knězi biskupowi, p. Zdeňkowi na Rúdnici, a jich prosili ode pánuow i od rytieřstwa, aby do Prahy přijeli. Tu kněz Konrad a p. Jan přijewše zase, i dali tu odpowěd od nich, že se jim přijeti nezdá.
Potom po wišech wěcech zemských zjednánie, což se dotýče pánów, rytieřstwa i wšie obci práw, swobod a oswobozenie, tu jest p. Jan Zajiec mluwil, a při tom sú byli kněz biskup Olomúcký a páni, o Plzeňské, aby mohli také u pokoji zachowáni býti. Na to jest kněz biskup Olomúcký s pány s KMti mluwil, aby Plzeňští mohli při pokoji zachowáni býti, a JKMt (aby) ráčil se k nim milostiwě mieti, a jich při pokoji zachowati, a to do Sw. Hawla.
A na to KMt ráčil odpowěd dáti, že jich chce do S. Jana w pokoji nechati; a w tom kněz biskup a p. Zdeněk aby k JMti přijeli, nezdáli se jim do Prahy přijeti, ale na některý zámek JMti aby přijeli. Toho se nezdálo knězi biskupowi a p. Zdeňkowi i těm pánóm, jakož spolu sú w záwazku, učiniti. A toho jest p. Zajiec od nich odpieral ode pánów těch, a to se p. Jaroslawem a se p. Ilburkem; a žeby páni newěděli nač lidí odbyti, a žeby toho nemohli učiniti, než aby stánie Plzeňští měli do Sw. Hawla pokojné. Na to p. Jan z Rožemberka prosil kniežat i pánów, aby ráčili wedle něho prositi KMti, aby JKMt ráčil s nimi milostiwě naložiti a jich w pokoji do Sw. Hawla nechati; a to aby bylo mocně přestáno na knězi Konradowi i na pánech. A na tu prosbu JMt ráčil jest dáti odpowěd, jakož toho cedule nížepsaná šíře w sobě ukazuje etc. (A.) [Wiz dále číslo 21].
A ta cedule již nadepsaná donesena jest na Rúdnici k knězi biskupowi a ku pánóm; a tu ode pánów při p. Zajieci dodána jest jim. A opět se jim toho učiniti nezdálo. A na to p. Zajiec přinesl jest jiné cedule od kněze biskupa a ode pánów z Rúdnice, jakož pak ty cedule šíře w sobě obsahují etc.
A když se podlé těch cedulí nemohlo srownati, tehdy KMt k žádosti kniežat a pánów ráčil jest slowy řéci, a řekl před kniežaty a přede pány a před p. Zajiecem, že Plzeňských chce nechati w pokoji až do Sw. Hawla a w pokojném stání, jakož cedule panská nížepsaná šíře ukazuje. A na ta slowa již psaná opět p. Jan Zajiec k knězi biskupowi i ku pánóm na Rúdnici jest jel a ta slowa na ně wznesl. A přijew zase i řekl, že se jim toho přijieti nezdálo: ale přinesl jest cedule, kterakby JKMt měl s pány i s Plzeňskými w dobrotiwé stánie wstúpiti, jakož ty cedule teď nížepsané w sobě šíře ukazují, a zase též páni a Plzeňští k JMti. A na ty cedule JKMt také jest cedule swé ráčil wydati, a těch se jim také přijieti nezdálo.