26.

Zdeňka ze Šternberka list odpowědní a stížný proti králi Jiřímu.

Na Zeleně hoře, 1467, 2 Mart. (Kopie arch. Třeb.)

Najjasnějšiemu kniežeti a pánu, panu Jiřiemu králi Českému a markrabí Morawskému, pánu milostiwému.

Najjasnějši králi a pane, pane milostiwý! Službu swú Waší Milosti wzkazuji.

Jakož mne Waše M^t o tomto sněmu bohdá neduowodně haněl, žebych já jednal, aby město Střiebro wypáleno bylo, a že ste toho, kterýž to na mne prawí u wězení od roku jměli a jmáte, a že ste mne w tom šanowali, jako úředníka wysokého, pána zemského a služebníka swého: jakž jsem žiw, Waším služebníkem přikázaným sem nebyl; i sprawedliwě ste mne šanowali, neb jistě wiete, že tiem winen nejsem. Ale ponewadž na mne smyšlené a neduowodné jiné wěci prawíte: by to prawda bylo, dáwno byste toho na mne nebyli tajili. Také mne dotýkáte, žebych Wám čtyřikráte přísahu učinil: toho nikdy nedowedete. Udělal sem přísahu do raddy: a dokudž sem radiewal, radiewal sem práwe před bohem i před lidmi, ježto ste Wy toho čest i tato koruna miewali počestnější a užitečnější než nynie. A kterýžť úřad zemský mám, za krále Ladislawa slawné paměti pána našeho milostiwého, jehož duši pán buoh rač milostiw býti, učinil sem wedle úřadu swého přísahu. Potom za Wás ji sem neobnowowal: než tak ste mne při prwní přísaze nechali. A bych pak obnowil, protoť sem bohdá proti přísaze swé ani proti úřadu swému nic neučinil. Než Wy králi rádi byšte mi k hanbě mluwili: ale děkuje pánu bohu nemáte co w prawdě. Také ste řeč postawili o Wittemberském; dobře že sem se w těch we wšech wěcech měl jako dobrý člowěk, chtě rád widěti, aby pod Wámi země zkažena nebyla na práwiech, swobodách i na statciech; i nemáte mne proč haněti. Také mne dotýkáte, že bych já zawedl ty dobré lidi u Wiedně u šturmu. Ufám to bohu, bohdá, že sem já jakžiw žádného nezawedl. Takéť sem já lidmi newládl než swými. Nebť jest tu Ciesařowých třikrát wiece dobrých lidí bylo, než Wašich; a kteřížť sú Waši byli, těmiť jest syn Wáš kněz Viktorín wládl. Než hrdlem swým já co sem měl učiniti, wedlé jiných dobrých lidí učinil sem, jako dobrý člowěk; ježto jest swědomo mnoho dobrým lidem těm kteříž sú při tom byli, a snad některým líto ktož mi toho nepřáli. Než jest wěc wědomá mnoho dobrým lidem, co jest kněz Albrecht slawné paměti o té wěci rozpráwěl o nás mezi dobrými lidmi, co ste Wy JM^ti z swého wojska rozkázali; ježto tomu muožete rozuměti, skrze Wás-li sú ti dobři lidé o swá hrdla zawedeni, čili skrze koho jiného? A také mne dotýkáte, žebych já kletby anebo processy na Wás jednal. Wiete to králi dobře, od kolika let Wás napomínají Otec Swatý prwnější i nynější, i jiní znamenití preláti; a o které wěci Wás napomínali přísahami Wašimi, pečetí Waší, i jiných dobrých znamenitých lidí pečetmi. I chcete to na mé přátely a na mne uwesti, čím jste sami winni. Také wiete to dobře, když ste takowé přísahy a zápisy na swatém čtení činili, pod pečetí Waší, i jiných znamenitých osob pečetmi se zapisowal: žeť sú přátelé moji ani já o tom nic newěděli, a za to mám, i wšechna země, kromě těch několika osob, kteříž sú s Wámi tu a při tom byli. Také mne dotýkáte o měšťanech Plzeňských, žebych já je k sobě přiwinul. Wiemť já to dobře, žeť město Plzeň mé nenie. A když ste se Wy města Plzeňského chtěli zmocniti a ty wěci puosobiti, za to mám že ste to od Plzeňských šíře slyšeli, proč sú se toho dopustiti nechtěli. Tehdyť sem já té chwíle u weliké nemoci a kázni boží ležal, o těch wěcech nic newěda. Oniť sami o swú čest mluwiti budú. Než králi, najdete toho wiece na dobrých lidech, žeť se nebudú chtieti dáti swé duše připrawowati Waším zawedením. Jakož ty wěci široce w jiných zemiech w této zemi již jdú a již se hlásí a ohlašují. A proč na tuto zemi kletby jdú? A teď Wám přiepis toho wyznánie posielám, na čem jest ten zločinec umřel; a kteří sú dobří lidé při tom byli, při jeho smrti. A Wy ste mě krajčiemu Wašemu Martinkowi haněti kázali, bez winy; a když o to w neděli s bratrem mým p. Michalcem služebníci moji mluwili, kterak Wáš krajčí listy o mně po pranéřích tepe i jinde mne nešlechetně a neprawě haněje, abyšte to zastawili a nedali mi takowé neslýchané křiwdy činiti: králi, měli ste se w tom jako ten, ježto se s Waší wolí dalo. Neb i potom na mne ten krajčí listy bil, dotýkaje mne mnohými i nešlechetnými zradami, i rodu mého bez winy; jakž o tom dobře wiete. A jáť bych králi také dosti chlapuow nalezl, kteřížby Wás ještě wiece haněli, než mne Wáš krajčí haní. A wiete dobře, že mi se we wšem weliká křiwda děje. I muožete rozuměti tomu, žeťbych já také uměl rozkázati psáti: ale ještě nechci. Neb mi jest mé cti tak žel, jako komu na swětě. 

Dále, králi, nechtěli ste slyšeti poselstwie našeho, kteréž od urozených přátel mých i mne učiněno jest na ten sněm do Prahy bylo; neb jest s těmi pány a zemany na tom w Hradci zuostáno, abychom na ten sněm poslali. A kdož zlý nebo dobrý chtěl o nás co zlého mluwiti a nás haněti, tu sú wšickni wyslyšáni byli a swobodu jměli ; ježto před bohem i před lidmi weliká křiwda nám se dála. A ten Bohuše z Drahobuzic mluwil před Wámi, žeby poselstwie naše pletichané a klamawé bylo. To ste Wy králi ty wšechny wěci přezřeli, a dali ste nám takú křiwdu činiti, bez boha a bez práwa. Netoliko také poselstwie o zemské dobré a o naši sprawedlnost, ale o jiné desetkrát lehčejší wěci ciesař Římský JM^t, duostojnější jsa nežli Wy králi, milostiwě služebníky naše wyslyšal a wyslýchá, i jiní křesťanšti králi Jich M^t. I protož králi, poněwadž jsi pán náš tak nemilostiwý, a že slyšíte ty, kteříž nás bez winy hanějí, a našich sprawedliwostí slyšeti nechtiece: ale musíme se tu poddati, kdež se nám tak dobře stane jako těm, kdož o nás křiwě a neprawě mluwie. Ex Zelená Hora, feria secunda post dominicam Oculi, anno etc. LXVII^o.

Zdeněk ze Šternberka, najwyšší purkrabie Pražský etc.