Studie

ISSN 2533-4131

 

Právo / Občanské právo, rodinné právo

5.378 Kolektivní právní ochrana ve vybraných členských státech EU (Dokument PDF, 975 KB)
Autor: Darina Nezkusilová
(srovnávací studie, 7/2019, 27 str.)
Práce se zabývá kolektivní právní ochranou ve vybraných zemích EU. Nejdříve se stručně věnuje dosavadnímu vývoji právní úpravy na úrovni EU, kde bylo s ohledem na komplexnost této problematiky a rozdílnost právních řádů a právních tradic jednotlivých členských států přijato prozatím pouze doporučení, z něhož vyplývají zásady, na nichž by členské státy měly své systémy kolektivní právní ochrany založit, pokud se je rozhodnou ve svých právních řádech zavést. Právní úprava kolektivní právní ochrany se v členských státech v mnoha aspektech liší. Rozdílné jsou např. oblasti práva, v nichž lze v jednotlivých členských státech kolektivní právní ochranu uplatňovat. Tyto oblasti zpravidla zahrnují ochranu investorů, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí nebo ochranu hospodářské soutěže, avšak jednotlivé členské státy kolektivní právní ochranu zpravidla připouštějí jen v některých z těchto oblastí, přičemž mezi nimi existují rozdíly v tom, o které oblasti se jedná. Nejednotnost lze spatřovat i v tom, jaké nároky lze prostřednictvím kolektivní žaloby uplatnit. V některých členských státech lze podat pouze zdržovací žalobu, jejímž cílem je dosáhnout soudního zákazu určitého protiprávního jednání podnikatele, v jiných je naopak možné podat i žalobu na náhradu škody. V členských státech existují různé přístupy i k aktivní legitimaci subjektů, které mohou žalobu jménem skupiny poškozených nebo v jejich zastoupení podat. V neposlední řadě mezi členskými státy existují různé přístupy i v tom, jakým způsobem se poškození připojují ke skupině žalujících. Kolektivní právní úprava může být založena buď na principu „opt-in“, kdy se poškození ke skupině žalujících připojují na základě svého aktivního projevu vůle nebo naopak na principu „opt-out“, podle něhož jsou poškození automaticky součástí žalující skupiny, pokud výslovně neprojeví svoji vůli ji opustit. Existují i členské státy, v nichž je kolektivní právní ochrana založena na kombinaci obou těchto přístupů. Práce se stručně zabývá i otázkami náhrady nákladů řízení, možnostmi financování kolektivní právní ochrany ze strany třetího subjektu a rozdělení vymoženého nároku na náhradu škody mezi poškozené.

5.372 Evidence bydliště vlastních občanů ve vybraných státech Evropy, včetně navazující lidskoprávní judikatury nejvyšších soudů ČR (Dokument PDF, 390 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, spolupráce Pavel Raus
(srovnávací studie, 6/2017, 11 str.)
V Evropě existují různé systémy registrace bydliště občanů států. Francouzský systém pochází z domicilu, tedy původního bydliště resp. domovského práva člověka. Každý občan podle tohoto systému musí mít svůj domicil, jehož úlohou je péče o občany. Z domicilů se vytváří databáze občanů a je na něj navázán systém evidence občanů a občanské průkazy. Domicil je zároveň používán v jiných právních oborech včetně sociálního zabezpečení. Podobný systém je v Belgii. Německý systém je založen na prvotním technicko-administrativním hlášení bydliště jednotlivých občanů a dalších obyvatel. Systém umožňuje více druhů pobytu (hlavní, vedlejší bydliště). Na bydliště jsou pak navázány další právní obory (procesní řády apod.), ovšem nikoliv bezpodmínečně. Některé právní předpisy mají vlastní konstrukci bydliště. Podobný jako v Německu je systém evidence v ČR, v Rakousku a na Slovensku. Ve Švédsku má Daňový úřad kromě daňových úkolů i pravomoci v evidenci obyvatel a jejich bydlišť.

5.358 Výživné a zálohové výživné ve vybraných evropských státech (Dokument PDF, 533 KB)
Autoři: Renáta Zahořáková, Michal Pohl, Barbora Obračajová
(srovnávací studie, 7/2015, 17 str.)
Práce představuje komparaci právní úpravy výživného ve vybraných státech Evropy. Zaměřuje se na popis právní úpravy výživného v jednotlivých státech a na podmínky pro poskytování zálohového výživného. Součástí práce je také srovnání s právní úpravou a praxí v České republice.

5.337 Sankční funkce náhrady škody (Dokument PDF, 354 KB)
Autoři: Martin Kavěna, Petra Bartošková
(srovnávací studie, 12/2013, 17 str.)
Srovnávací stude se zabývá otázkou, zda a v jakém rozsahu může institut náhrady škody plnit i sankční funkci (v občanském soudním řízení). V angloamerickém právu jde o zvláštní typ reparace, kdy nad rámec běžné náhrady škody může soud rozhodnout o povinnosti povinného uhradit poškozenému určitou sankční částku, zejména pokud způsobil škodu bezohledným či zavrženíhodným chováním. I v kontinentálních státech začínají soudy přiznávat určitý represivní a odstrašující účel kompenzace. Jde např. o zohlednění represivního účelu při stanovení výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Ve specifických případech pak německé soudy rozhodují o tom, že dlužné pojistné plnění může být navýšeno o sankční částku, pokud pojišťovna jednala ve špatné víře, když bezdůvodně odmítla vyplatit pojistné plnění.

6.029 Informační podklad k zákonnému opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (Dokument PDF, 503 KB)
Autor: Michaela Kučerová
(informační podklad, 11/2013, 8 str.)


5.335 Úprava soužití stejnopohlavních párů ve vybraných zemích (Dokument PDF, 336 KB)
Autoři: Petra Bartošková, Karel Hlaváček, Martin Kavěna, Jan Němec, Eva Tetourová
(srovnávací studie, 8/2013, 17 str.)
Práce přináší přehled o právní úpravě soužití stejnopohlavních párů ve vybraných zemích v Evropě i mimo Evropu. Zaměřuje se především na vztah soužití stejnopohlavního páru s institutem manželství, zejména na způsob úpravy tzn. zda existuje zvláštní právní norma či zda došlo ke zrovnoprávnění statusu stejnopohlavních párů rozhodnutím soudu. Práce se dále zabývá možností adopcí dětí stejnopohlavními páry.

5.318 Postup při řešení společného jmění manželů v insolvenčním řízení v rámci předlužení (Dokument PDF, 276 KB)
Autor: Martin Kavěna
(studie, 7/2011, 12 str.)
Práce se zabývá účinky insolvenčního řízení na majetek v SJM v případě úpadku jednoho nebo obou manželů, a to s přihlédnutím k aktuální odborné literatuře a judikatuře. Studie uvádí jednotlivé způsoby řešení úpadku manželů (zejména konkurs a oddlužení, event. reorganizace u OSVČ), vč. procesních otázek souvisejících s podáním insolvenčního návrhu a návrhu na oddlužení. Práce dále popisuje postup při uplatnění pohledávky náležející do SJM, jestliže jsou manželé v postavení věřitelů.

5.304 Ochrana nabytí vlastnictví k věci v dobré víře (Dokument PDF, 275 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(studie, 1/2011, 8 str.)
Vlastnické právo k věci (movité i nemovité) vzniká převodem práva (kupní smlouvou či jinak) jen tehdy, pokud převodci (zciziteli) vlastnické právo k téže věci v době převodu svědčilo. Uplatňuje se tak zásada „nemo plus juris ad alium transfere potest quam ipse habet“ („nikdo nemůže převést na druhého více práv než má sám“). Dobrou vírou se obvykle rozumí to, že nabyvatel nevěděl a nemohl vědět (resp. nevěděl i když dodržel péči řádného hospodáře, nebo nevěděl, aniž by se dopustil hrubé nedbalosti – podle modelů, které jsou popsány dále), že věc není ve vlastnictví zcizitele (prodávajícího). Dále jsou rozpracovány i otázky dobré víry v souvislosti s registrem nemovitostí.

5.205 Provozní doba ve službách (Dokument PDF, 139 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(informační podklad, 1/2010, 4 str.)
Právní úprava provozní doby ve službách včetně omezení provozní doby v období svátků a dnů pracovního volna ve vybraných státech.

5.268 Exemplární náhrada škody v angloamerických a kontinentálních právních řádech (Dokument PDF, 326 KB)
Autor: Martin Kavěna
(studie, 4/2007, 18 str.)
Exemplární náhrada škody (angl. punitive damages, exemplary damages) je pojem, který se v angloamerickém právu užívá k označení náhrady škody s represivní funkcí v rámci občanskoprávního řízení. Jde o situaci, kdy soud rozhodne, že žalovaná strana musí nejen nahradit skutečnou újmu, kterou způsobila žalující straně, ale i zaplatit částku, která má represivní i odstrašující funkci. Kromě anglosaských států existuje jen několik států s kontinentální právní tradicí, které umožňují v omezeném rozsahu ukládat exemplární náhradu škody. Práce poskytuje přehled platné právní úpravy v angloamerických jurisdikcích (Velká Británie, Austrálie, Nový Zéland, USA, Kanada) a v některých kontinentálních jurisdikcích (Québec, Filipíny, Itálie, Brazílie) a dále zmiňuje přesun k soukromoprávní regulaci jako vhodnějšímu nástroji pro vynucování práva v Evropské unii.




ISP (příhlásit)