Studie
ISSN 2533-4131
Veřejná správa / Státní správa
5.319 Svobodný přístup k informacím v EU a ve vybraných státechAutoři: Eva Tetourová, Petra Mylková, Michal Pohl, Radek Píša
(srovnávací studie, 5/2018, 26 str.)
Práce se zabývá aktuálně velmi diskutovanou problematikou svobodného přístupu k informacím, a to zejména z pohledu přístupu vybraných států k poskytování informací ve veřejném sektoru. Pozornost je věnována v prvé řadě právní úpravě tohoto tématu na úrovni Evropské unie, jejíž legislativa podstatným způsobem ovlivňuje úpravu této problematiky v jednotlivých členských státech. Další část práce je pak věnována přehledu podmínek pro přístup k informacím ve vybraných evropských státech, a to především ve vztahu k subjektům, které mají právo o informace žádat, druhu informací, na které mají právo, orgánům, které jsou povinny informace poskytovat, či postupu jednotlivých subjektů v procesu poskytování informací a jeho kontrole.
5.373 Snižování byrokratické zátěže v evropských zemích (Dokument PDF, 517 KB)
Autor: Barbora Mičicová
(srovnávací studie, 6/2017, 15 str.)
V práci je uveden přehled orgánů státní správy odpovědných za snižování byrokratické zátěže ve vybraných evropských zemích a přístup Evropské unie k této otázce.
5.374 Digitalizace státní správy v evropských zemích (Dokument PDF, 518 KB)
Autor: Barbora Mičicová
(srovnávací studie, 6/2017, 17 str.)
V práci je uveden přehled orgánů státní správy odpovědných za digitalizaci státní správy ve vybraných evropských zemích.
5.305 Přímá volba starostů (Dokument PDF, 274 KB)
Autoři: Štěpán Pecháček, Martin Kuta
(studie, 10/2014, 12 str.)
Studie srovnává postavení přímo volených starostů v Maďarsku, v Polsku, na Slovensku a ve Spolkové republice Německo. Konstatuje, že přímá volba starosty představuje model, kde je větší důraz kladen na exekutivu. Přímá volba starostů posiluje jejich politickou autoritu a postavení, jejich mandát je silnější než v případě zvolení zastupitelstvem Dochází zde k silné personifikaci odpovědnosti v osobě starosty. Přesto se postavení starostů v jednotlivých zemích liší. Jde zejména o jejich vztah k volenému zastupitelskému orgánu a o jejich pravomoci v oblasti přenesené působnosti při výkonu veřejné správy.
5.347 Španělský zákon o státní službě: Zákon 7/2007 o základním statutu státního zaměstnance z 12. dubna 2007 (Dokument PDF, 346 KB)
Autor: Jan Fousek
(překlad, 7/2014, 40 str.)
Pracovní překlad španělského zákona o státní službě vznikl v rámci pracovní stáže studenta Fakulty politických věd a sociologie Universidad de Granada ve Španělsku.
5.328 Etické kodexy ve státní správě ve vybraných zemích EU (Dokument PDF, 283 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(srovnávací studie, 8/2012, 31 str.)
Etický kodex je soubor pravidel či zásad, kterými se orgány státní správy a všichni její zaměstnanci řídí. Smyslem etického kodexu je zavést pravidla, která jsou platná pro všechny zaměstnance orgánů státní správy. Etické chování je přitom spojeno nejen s objektivními pravidly chování v rámci etických kodexů, ale je spojeno i se subjektivním pocitem jedince, jak by se měl v té které situaci chovat. Důležitým předpokladem pro úspěšné následování pravidel etických kodexů je ovšem dostatečná podpora nadřízených orgánů ve státní správě, podporující politické klima a silná vůle pro dodržování těchto pravidel jako motivační prvek.
5.324 Přístup veřejnosti k platům vysokých úředníků ve vybraných státech (Dokument PDF, 332 KB)
Autoři: Marie Beranová, Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 12/2011, 23 str.)
Práce se zabývá otázkou přístupu veřejnosti k platům vysokých úředníků. Jedná se o komparativní studii, která porovnává míru přístupu veřejnosti k platům vysokých úředníků ve vybraných státech. Cílem práce je zjistit jednotlivé právní úpravy a přístupy a vybraných zemí k poskytování údajů o platech vysokých státních úředníků třetím osobám. Jak z komparace vyplývá, většina států dosud považuje údaj o výši vypláceného individuálního platu úředníka (s výjimkou platů ústavních činitelů, které nekolísají, například platů poslanců, ministrů, soudců apod., tedy platů, jejichž celá výše je dána předpisem) za osobní údaj, který je takového charakteru, že je chráněn před povinností poskytovat ho podle zákona o poskytování informací ve veřejné správě. Ze zkoumaných států umožňují získat informaci o specifickém platu včetně jména úředníka především severské země jako Švédsko a Finsko. V žádném z těchto států však nejsou tyto individuální platy souhrnně uveřejňovány ani nejsou souhrnně veřejně přístupné. Nově se k této skupině států připojilo Slovensko. V Itálii byly platy vysokých úředníků uveřejněny v důsledku reformy veřejné správy, která proběhla v roce 2009 a jejímž cílem bylo zvýšení transparentnosti italské veřejné správy. Specifickou právní úpravu má Litva, kde jsou na internetu publikovány průměrné platy zaměstnanců na stejné pracovní pozici v určitém úřadě nebo organizaci. V případě, že na této pozici pracuje v dané organizaci pouze jedna osoba, je vyžadován její souhlas s uveřejněním takovéto informace. Další přístup k této problematice se momentálně vytváří ve Velké Británii, kde se uveřejňují nikoliv vyplacené přesné platy, ale vyplacené roční platy v intervalu 5000 liber. V Nizozemsku jsou úřady a právnické osoby, které jsou z větší části financovány státem, povinny sdělovat výši platů, pokud převyšují hranici odvozenou od průměrného ministerského platu.V některých státech, jako například v Norsku, se uveřejňují jen platy manažerů institucí a firem, navázaných na stát, pokud to vyžadují obchodně právní předpisy upravující transparentnost hospodaření. Práce dále obsahuje shrnutí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2011 s komentářem A. Furka k rozsudku a na evropské úrovni shrnutí právního případu řešeného Evropským soudním dvorem ze dne 20. 5. 2003.
1.202 Parlamentní kontrola nejvyšších kontrolních institucí ve vybraných zemích EU (Dokument PDF, 343 KB)
Autoři: Marcela Cupalová, Martin Kavěna
(srovnávací studie, 9/2011, 21 str.)
Studie obsahuje srovnávací a ústavněprávní analýzu právní úpravy odpovědnosti nejvyšší kontrolní instituce vůči parlamentu. Materiál srovnává právní úpravu ve vybraných státech EU a v České republice nejen z hlediska uplatňovaných kontrolních mechanismů, ale i z hlediska základního principu konstitucionalismu a souvisejících zásad odpovědnosti a dobré správy. Práce dovozuje, že je-li zvažováno přijetí podrobnější zákonné úpravy v ČR, která by upravovala výkon kontroly NKÚ ze strany Poslanecké sněmovny, není nezbytné vycházet z toho, že tato kontrola musí být i v budoucnu pojata jako výkon veřejné správy v materiálním smyslu (tedy jako kontrola podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole): kontrola NKÚ ze strany Poslanecké sněmovny implicitně plní i jiné neméně důležité cíle (kromě zajištění odborné kontroly hospodaření), které vycházejí ze zásad parlamentního práva a které mohou být lépe zajištěny při užití specifických parlamentních kontrolních mechanismů.
4.021 Posuzování vlivů na životní prostředí (Dokument PDF, 271 KB)
Autor: Daniela Dupláková
(studie, 1/2011, 23 str.)
Studie popisuje problematiku posuzování vlivů na životní prostředí, a to prostřednictvím rozboru norem mezinárodního, evropského i národního práva. Studie se podrobně zabývá problematickými body české úpravy, které mají za následek řízení vedené Evropskou komisí proti České republice, resp. v současné době již odsuzující rozsudek Soudního dvora v této věci.
5.300 Liniové stavby ve vybraných státech EU (Dokument PDF, 375 KB)
Autoři: Jan Pulda, Jindřiška Syllová
(studie, 10/2010, 20 str.)
Práce se zabývá procesem přípravy a povolování významných liniových staveb. Autoři dochází k závěru, že všechny uvedené státy upravují, ve srovnání s běžným stavebním řízením, zvláštním způsobem přípravu a povolování velkých liniových. V žádném z analyzovaných států však neexistuje komplexní úprava určená společně pro všechny druhy liniových staveb.
1.208 Projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích (Dokument PDF, 224 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(srovnávací studie, 8/2010, 7 str.)
Práce pojednává o procesu projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích EU a v Norsku. Zaměřuje se zejména na skutečnosti, který orgán má pravomoc tyto účty prověřovat, jak probíhá proces projednávání, jaké jsou lhůty pro schválení závěrečného účtu a jaká je případná odpovědnost či závaznost rozhodnutí parlamentu. Dospívá přitom k závěru, že téměř ve všech zemích sestavuje závěrečný účet ministerstvo financí, pouze v Norsku existuje pro tento účel zvláštní orgán a v Rakousku účet sestavuje Účetní dvůr. Vesměs také platí, že závěrečný účet není závazný, nevyplývají z něho žádné sankce vůči vládě (ve smyslu vyslovení nedůvěry), opakovaná nebo vážná negativní kontrolní stanoviska obsažená v závěrečném účtu mohou mít ovšem personální dopady např. pro jednotlivé ministry.
5.280 Hazardní hraní distančním způsobem ve vybraných státech (Dokument PDF, 302 KB)
Autoři: Jana Linková, Michal Částek, Petra Kubařová
(studie, 12/2007, 15 str.)
Práce přináší přehled právních úprav vybraných zemí týkajících se hraní hazardních her s důrazem na možnost distančního provozování hazardních her. Autoři se zaměřují na povinnosti provozovatelů, omezení vztahující se k uživatelům, ochranu dětí a mladistvých a pravomoci dozorujících orgánů. Zvláštní část práce je věnována daňovým úpravám distančních hazardních her v jednotlivých zemích.
1.184 Proces sestavování státních závěrečných účtů ve vybraných evropských zemích (Dokument PDF, 226 KB)
Autor: Michal Částek
(studie, 8/2007, 20 str.)
Předložená komparativní studie se věnuje postupu při sestavování a schvalování státních závěrečných účtů ve vybraných evropských zemích. Studie byla zpracována na základě odpovědí národních parlamentů na otázky, které položil Parlamentní institut prostřednictvím databázového systému ECPRD, tak na základě dostupných internetových pramenů a odborné literatury. Studie nastiňuje možné důsledky vyplývající jak z případného neschválení státních závěrečných účtů tak z pochybení státních orgánů při hospodaření s veřejnými prostředky.
5.257 Reforma regulace v dokumentech OECD a Evropské unie (Dokument PDF, 346 KB)
Autor: Jana Francová
(informační podklad, 2/2006, 28 str.)
Práce mapuje reformní dění v oblasti regulace a to na základě aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Evropské unie, které se potenciálem reformy regulace intenzivně zabývají. Činnost OECD v oblasti reformy regulace je zaměřena na pomoc vládám usilujícím o zlepšení kvality regulace odstraněním zbytečných překážek hospodářské soutěže, inovací a hospodářského růstu. Reformy podporuje vydáváním svých doporučení, přehledů a zpráv o situaci v jednotlivých zemích, tematickými diskusemi (zahrnujícími sektorové analýzy, mezinárodní databázi regulace) a spoluprácí s nečlenskými zeměmi. Provedení reformy regulace OECD doporučila svým členům již v roce 1997. V posledním desetiletí se na poli reformy regulace výrazně angažuje i Evropská unie. Její program „Better regulation“ neboli „Lepší právní úprava“ a související aktivity mají napomoci obnovit důvěru občanů členských států EU v důležitost integračního procesu a dosáhnout cílů stanovených lisabonskou strategií.
1.051 Instituce ombudsmanského typu v Německu a Rakousku
Autor: JUDr. Vladimír Sládeček
(informační studie, 11/1993, 7 str. + příl.)
Instituce ombudsmanského typu.