Studie

ISSN 2533-4131

 

Hospodářství a obchodní právo / Rozpočty

2.128 Návrh státního rozpočtu na rok 2024 - základní parametry (Dokument PDF, 824 KB)
Autoři: Daša Smetanková, Klára Jankovská
(studie, 10/2023, 25 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších parametrů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2024. První část je věnována shrnutí základních parametrů, výdajovým prioritám vlády a výdajovému rámci. Následuje část věnovaná makroekonomické predikci, ze které návrh rozpočtu při odhadu příjmů vychází. Studie se rovněž věnuje vývoji zadlužení, deficitu a fiskálním cílům vlády. Hlavní část přináší základní přehled a analýzu příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2024 z několika hledisek např. ve srovnání s rokem 2023. Závěr práce přináší přehled výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

2.127 Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2022 - základní parametry (Dokument PDF, 2 MB)
Autor: Klára Jankovská; Daša Smetanková
(studie, 8/2023, 35 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2022. První část je věnována zhodnocení ekonomického vývoje v ČR a v Evropě v roce 2022. Následuje shrnutí základních parametrů hospodaření vlády ČR v roce 2022. Jádro práce se věnuje analýze příjmů a výdajů rozpočtu, a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2022, tak vůči hospodaření v roce 2021. Struktura textu vychází ze struktury návrhu státního závěrečného účtu za rok 2022.

2.125 Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2021 - základní parametry (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Klára Jankovská, Daša Smetanková
(studie, 9/2022, 36 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2021. První část je věnována zhodnocení ekonomického vývoje v ČR a v Evropě v roce 2021. Následuje shrnutí základních parametrů hospodaření vlády ČR v roce 2021. Jádro práce se věnuje analýze příjmů a výdajů rozpočtu, a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2021, tak vůči hospodaření v roce 2020. Struktura textu vychází ze struktury návrhu státního závěrečného účtu za rok 2021.

2.123 Nový návrh státního rozpočtu na rok 2022 (únor 2022) - základní parametry (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Tereza Krček, Daša Smetanková
(studie, 2/2022, 19 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších parametrů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 a srovnává je s původním návrhem SR 2022 představeném v říjnu 2021. První část je věnována shrnutí základních parametrů a výdajovým prioritám vlády. Následuje část věnovaná makroekonomické predikci, ze které návrh rozpočtu při odhadu příjmů vychází. Studie se rovněž věnuje vývoji zadlužení a deficitu. Hlavní část přináší základní přehled a analýzu příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2022 ve srovnání s původním návrhem 2022 (říjen 2021). Závěr práce přináší přehled výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

2.122 Návrh státního rozpočtu na rok 2022 - základní parametry (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Klára Jankovská
(studie, 11/2021, 26 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších parametrů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022. První část je věnována shrnutí základních parametrů, výdajovým prioritám vlády a výdajovému rámci. Následuje část věnovaná makroekonomické predikci, ze které návrh rozpočtu při odhadu příjmů vychází. Studie se rovněž věnuje vývoji zadlužení, deficitu a fiskálním cílům vlády. Hlavní část přináší základní přehled a analýzu příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2022 z několika hledisek např. ve srovnání s rokem 2021. Závěr práce přináší přehled výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

2.121 Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2020 - základní parametry (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Klára Jankovská
(studie, 8/2021, 34 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2020. První část je věnována zhodnocení ekonomického vývoje v ČR a v Evropě v roce 2020. Následuje shrnutí základních parametrů hospodaření vlády ČR v roce 2020. Jádro práce se věnuje analýze příjmů a výdajů rozpočtu, a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2020, tak vůči hospodaření v roce 2019. Struktura textu vychází ze struktury návrhu státního závěrečného účtu za rok 2020.

2.118 Návrh státního rozpočtu na rok 2021 – základní parametry (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 11/2020, 30 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších parametrů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021. Zákon o státním rozpočtu na rok 2021 je předkládán za mimořádných okolností pandemie covid-19 a s tím souvisejícího ekonomického poklesu. To ovlivnilo jeho přípravu i předložení. První část je věnována shrnutí základních parametrů, výdajovým prioritám vlády a výdajovému rámci. Následuje část věnovaná makroekonomické predikci, ze které návrh rozpočtu při odhadu příjmů vychází. Studie se rovněž věnuje vývoji zadlužení, deficitu a fiskálním cílům vlády. Hlavní část přináší základní přehled a analýzu příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2021 z několika hledisek např. ve srovnání s rokem 2020. Závěr práce přináší přehled výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

2.119 Evropský semestr a státní rozpočet při projednávání v Poslanecké sněmovně PČR (Dokument PDF, 0 MB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 11/2020, 13 str.)
Studie se věnuje problematice evropského semestru a jeho propojení na rozpočtový proces, a to zejména při jejich projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. ES představuje cyklus koordinace rozpočtové a hospodářské politiky s cílem předcházet případným ekonomickým výkyvům v jednotlivých zemích EU a proto by měl být úzce propojen se státním rozpočtem. V úvodu je objasněn princip a smysl cyklu ES a popsány jsou jednotlivé dokumenty ES. Následně je stručně popsán cyklus ES a zapojení PS PČR do jeho projednávání. Práce dále přibližuje propojení ES a národního rozpočtového procesu při jejich projednávání v PS PČR. Na závěr přináší také informace týkající se ES 2021, který byl v důsledku reakce na koronavirovou krizi mírně pozměněn.

2.117 Globální ekonomické krize: Přístupy a východiska (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Tereza Krček
(srovnávací studie, 9/2020, 33 str.)
Studie shrnuje přístupy hospodářských politik vybraných států v době velké hospodářské krize, která ovlivnila světové hospodářství ve 30. letech 20. století, a také v období finanční krize mezi roky 2007 až 2009. Dochází k závěru, že opatření, která podpoří oživení ekonomiky a způsobí nárůst konsolidovaného hrubého dluhu sektoru vládních institucí, mohou být ku prospěchu celé ekonomiky, avšak za přísně stanovených podmínek. Podpůrná opatření by měla být dobře rozmyšlena, efektivně nastavena a zejména by měla v budoucích letech vzniklý dluh snížit. To se v některých evropských státech velmi dobře podařilo, v jiných nikoli.

2.116 Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019 - základní parametry (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 7/2020, 30 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019. První část je věnována zhodnocení ekonomického vývoje v ČR a v Evropě v roce 2019. Následuje shrnutí základních parametrů hospodaření vlády ČR v roce 2019. Jádro práce se věnuje analýze příjmů a výdajů rozpočtu, a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2019, tak vůči hospodaření v roce 2018. Struktura textu vychází ze struktury návrhu státního závěrečného účtu za rok 2019.

1.500 The Role of the Parliament in the Budget Scrutiny Process (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Daša Smetanková, Marija Micevska Lazarova
(studie, 12/2019, 58 str.)
This joint research paper is prepared as a comparative study with purpose to examine the practices of the parliamentary budget control, not only in the Republic of North Macedonia and the Czech Republic, but also in other selected countries from their neighboring regions – Republic of Austria, Republic of Croatia, Republic of Poland, Republic of Serbia, the Slovak Republic and Republic of Slovenia.

2.114 Návrh státního rozpočtu na rok 2020 - základní parametry (Dokument PDF, 0 MB)
Autor: Daša Smetanková
(informační podklad, 10/2019, 23 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších parametrů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020. První část je věnována shrnutí základních parametrů, výdajovým prioritám vlády a výdajovému rámci. Následuje část věnovaná makroekonomické predikci, ze které návrh rozpočtu při odhadu příjmů vychází. Studie se rovněž věnuje vývoji zadlužení, deficitu a fiskálním cílům vlády. Hlavní část přináší základní přehled a analýzu příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2020 z několika hledisek např. ve srovnání se schváleným státním rozpočtem na rok 2019. Závěr práce přináší přehled výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

2.113 Performance budgeting - rozpočtování zaměřené na výkonnost (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Daša Smetanková, Tereza Krček
(srovnávací studie, 9/2019, 30 str.)
Studie se věnuje problematice performance budgeting, tedy rozpočtování zaměřeného na výsledky. Zjednodušeně představuje performance budgeting mechanismus, který má propojit financování s měřitelnými výsledky a systematicky využívat informace o výkonnosti, pro zlepšování efektivity, účelnosti a hospodárnosti veřejných financí. Prvky PB jsou společně s performance managementem implementovány již od poloviny 20. století avšak PB získal vyšší pozornost zejména v návaznosti na krizi a nutnosti zaměřit se v rozpočtech na úspory. PB patří mezi principy dobré rozpočtové správy podle OECD. Studie se dále věnuje implementaci PB v jednotlivých zemích. Rakousko zavedlo performance budgeting v rámci rozsáhlé reformy rozpočtového procesu v letech 2009 a 2013. V rámci reformy vznikla na parlamentní úrovni Parlamentní rozpočtová služba (Parliamentary Budget Office, PBO), jejímž cílem je posílit podporu poslanců při výkonu kontrolní rozpočtové funkce. Estonsko zavádí PB společně s reformou strategického plánování a řízení v rámci reformy státní správy v současnosti. Nizozemsko je jednou ze zemí, které zaváděly prvky PB již v minulém století, přičemž svůj systém rozpočtování neustále vyvíjí a modifikuje na základě provádění ex post evaluací zavedených nástrojů. Podobně dlouhodobě využívá PB v rámci svého rozpočtového cyklu také Švédsko. Naopak v Irsku došlo ke změnám v rozpočtování v reakci na dluhovou krizi. Na Slovensku provádí ad hoc ex post revize veřejných výdajů Útvar hodnota za peniaze na Ministerstvu financí.

2.111 Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018 - základní paramentry (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 5/2019, 30 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018. První část je věnována zhodnocení ekonomického vývoje v ČR a v Evropě v roce 2018. Následuje shrnutí základních parametrů hospodaření vlády ČR v roce 2018. Jádro práce se věnuje analýze příjmů a výdajů rozpočtu, a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2018 tak vůči hospodaření v roce 2017. Struktura textu vychází ze struktury návrhu státního závěrečného účtu za rok 2018.

2.110 25 let vývoje české a slovenské ekonomiky - základní makroekonomické ukazatele, trh práce, měnová politika ad. (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Tereza Krček, Daša Smetanková
(srovnávací studie, 1/2019, 23 str.)
Srovnávací studie vznikla k 25. výročí vzniku samostatné České republiky a Slovenska. Studie srovnává ekonomiky dvou zemí především na základě vývoje vybraných ekonomických ukazatelů, a to od jejich rozdělení. Věnuje se základním makroekonomickým ukazatelům (HDP a inflace), trhu práce (nezaměstnanost, zaměstnanost, příjmy), dále veřejným rozpočtům a měnové politice. Zkoumá, zda a jak rychle se ekonomiky obou zemí přibližují.

2.109 Návrh státního rozpočtu na rok 2019 - základní parametry (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Daša Smetanková, Tereza Krček, Jan Vlna
(srovnávací studie, 11/2018, 46 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších parametrů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019. První část je věnována shrnutí základních parametrů a víceletým výdajovým rámcům. Dále se práce věnuje makroekonomické predikci, budoucímu vývoji ekonomiky a zadlužení, deficitu a fiskálním cílům vlády. Poslední část přináší základní přehled a analýzu příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2019 z několika hledisek např. ve srovnání se schváleným státním rozpočtem na rok 2018. Závěr práce přináší přehled výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

2.107 Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2017 - základní parametry (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 8/2018, 31 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2017. První část je věnována zhodnocení ekonomického vývoje v ČR a v Evropě v roce 2017. Následuje shrnutí základních parametrů hospodaření vlády ČR v roce 2017, také např. ve vztahu k plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií. Jádro práce se věnuje již samotné analýze příjmů a výdajů rozpočtu, a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem tak vůči hospodaření v roce 2016. Struktura textu vychází ze struktury návrhu státního závěrečného účtu za rok 2017.

2.105 Návrh státního rozpočtu na rok 2018 - základní parametry (Dokument PDF, 606 KB)
Autoři: Daša Smetanková, Dominika Dubská
(studie, 11/2017, 23 str.)
Studie navazuje a její text vychází z řady produktů Parlamentního institutu věnovaných rozpočtové politice, přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších parametrů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2018. První část je věnovaná shrnutí základních parametrů a víceletým výdajovým rámcům. Dále se práce věnuje makroekonomické predikci, budoucímu vývoji ekonomiky a zadlužení, deficitu a fiskálním cílům vlády. Poslední část přináší základní přehled a analýzu příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2018 z několika hledisek např. ve srovnání s návrhem státního rozpočtu na rok 2017. Závěr práce přináší přehled výdajů jednotlivých kapitol státní rozpočtu.

2.098 Evropský rozpočtový rámec, rozpočtové instituce a rozpočtové rámce v ČR a ve vybraných zemích EU (Dokument PDF, 0 MB)
Autoři: Daša Smetanková, Renáta Čermáková, Karolína Bucifalová
(srovnávací studie, 8/2017, 28 str.)
Studie se věnuje evropskému rozpočtovému rámci, představuje jeho vývoj a implementaci jednotlivých opatření, jako je dluhová brzda, výdajový strop nebo automatický korekční mechanizmus apod. Navazuje představením a komparací rozpočtového rámce vybraných evropských zemí, a to jak zemí eurozóny tak zemí, které podobně jako ČR neplatí eurem. Studie také představuje nově přijatý rozpočtový rámec ČR v rámci zákona o rozpočtové odpovědnosti. Z rozpočtového rámce jsou především vyzdviženy tzv. fiskální rady, kterým se text věnuje jak v obecné rovině (jejich významem, cílem a úkoly), tak také konkrétně jak na úrovni EU a ve vybraných evropských zemích.

2.104 Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2016 - základní parametry (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Daša Smetanková, Josef Vácha
(studie, 6/2017, 31 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2016. První část je věnovaná zhodnocení ekonomického vývoje v ČR a v Evropě v roce 2016. Následuje shrnutí základních parametrů hospodaření vlády ČR v roce 2016, také např. ve vztahu k plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií. Jádro práce se věnuje již samotné analýze příjmů a výdajů rozpočtu, a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem tak vůči hospodaření v roce 2015. Struktura textu vychází ze struktury návrhu státního závěrečného účtu za rok 2016.

2.103 Návrh státního rozpočtu na rok 2017 - základní parametry (Dokument PDF, 542 KB)
Autoři: Daša Smetanková, Josef Vácha
(studie, 11/2016, 17 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších vybraných parametrů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017. První část je věnovaná shrnutí základních parametrů, priorit vlády a víceletým výdajovým rámcům. Dále se práce věnuje makroekonomické predikci nejen MF ČR, budoucímu vývoji ekonomiky a zadlužení, deficitu a fiskálním cílům vlády. Poslední část již přináší základní přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2017 z několika hledisek např. také ve srovnání s návrhem státního rozpočtu na rok 2016.

2.102 Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2015 - základní parametry (Dokument PDF, 781 KB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 6/2016, 26 str.)
Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2015. První část je věnovaná zhodnocení ekonomického vývoje v ČR a v Evropě v roce 2015. Následuje shrnutí základních parametrů hospodaření vlády ČR v roce 2015, také např. ve vztahu k plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií. Jádro práce se věnuje již samotné analýze příjmů a výdajů rozpočtu, a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem tak vůči hospodaření v roce 2014. Struktura textu vychází ze struktury návrhu státního závěrečného účtu za rok 2015.

2.097 Mandatorní výdaje státního rozpočtu (Dokument PDF, 822 KB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 12/2015, 17 str.)
Práce analyzuje vývoj mandatorních výdajů státního rozpočtu České republiky od roku 1995. Sleduje vývoj těchto povinných výdajů v souvislosti s růstem výdajů státního rozpočtu. Analyzovány jsou jednotlivé složky mandatorních a quasi mandatorních výdajů (sociální transfery, zdravotní pojištění, penzijní připojištění, stavební spoření, dluhová služba, mzdy organizačních složek státu a příspěvkových organizací atd.). Zaměřuje se především na změny legislativy, které ovlivnily nárůst nebo pokles mandatorních výdajů a tím i výši výdajů státního rozpočtu.

1.202 Parlamentní kontrola nejvyšších kontrolních institucí ve vybraných zemích EU (Dokument PDF, 343 KB)
Autoři: Marcela Cupalová, Martin Kavěna
(srovnávací studie, 9/2011, 21 str.)
Studie obsahuje srovnávací a ústavněprávní analýzu právní úpravy odpovědnosti nejvyšší kontrolní instituce vůči parlamentu. Materiál srovnává právní úpravu ve vybraných státech EU a v České republice nejen z hlediska uplatňovaných kontrolních mechanismů, ale i z hlediska základního principu konstitucionalismu a souvisejících zásad odpovědnosti a dobré správy. Práce dovozuje, že je-li zvažováno přijetí podrobnější zákonné úpravy v ČR, která by upravovala výkon kontroly NKÚ ze strany Poslanecké sněmovny, není nezbytné vycházet z toho, že tato kontrola musí být i v budoucnu pojata jako výkon veřejné správy v materiálním smyslu (tedy jako kontrola podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole): kontrola NKÚ ze strany Poslanecké sněmovny implicitně plní i jiné neméně důležité cíle (kromě zajištění odborné kontroly hospodaření), které vycházejí ze zásad parlamentního práva a které mohou být lépe zajištěny při užití specifických parlamentních kontrolních mechanismů.

3.097 Změna zakládacích smluv EU - zavedení evropského mechanismu stability (Dokument PDF, 218 KB)
Autoři: Marcela Cupalová, Daniela Dupláková
(studie, 1/2011, 10 str.)
Smlouva o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy (dále jako SEU), jež vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, v čl. 48 odst. 6 nově upravuje možnost zjednodušeného přijímání změn části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy (dále jako SFEU). V současné době je na evropské úrovni projednáván první návrh změny SFEU, jenž má být uskutečněn prostřednictvím zjednodušeného postupu. Impulsem k této změně byla snaha o zajištění finanční stability členských států Evropské unie, které jsou zároveň součástí eurozóny (Evropský mechanismus stability). Studie v první části přináší výklad vnitrostátní procedury schvalování zjednodušené změny Smlouvy a ve druhé části popisuje samotný mechanismus stability, který má být touto procedurou zaveden.

1.208 Projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích (Dokument PDF, 224 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(srovnávací studie, 8/2010, 7 str.)
Práce pojednává o procesu projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích EU a v Norsku. Zaměřuje se zejména na skutečnosti, který orgán má pravomoc tyto účty prověřovat, jak probíhá proces projednávání, jaké jsou lhůty pro schválení závěrečného účtu a jaká je případná odpovědnost či závaznost rozhodnutí parlamentu. Dospívá přitom k závěru, že téměř ve všech zemích sestavuje závěrečný účet ministerstvo financí, pouze v Norsku existuje pro tento účel zvláštní orgán a v Rakousku účet sestavuje Účetní dvůr. Vesměs také platí, že závěrečný účet není závazný, nevyplývají z něho žádné sankce vůči vládě (ve smyslu vyslovení nedůvěry), opakovaná nebo vážná negativní kontrolní stanoviska obsažená v závěrečném účtu mohou mít ovšem personální dopady např. pro jednotlivé ministry.

2.094 Odpovědné rozpočtování ve vybraných zemích (Dokument PDF, 376 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(informační studie, 4/2010, 19 str.)
Práce se zaměřuje na úpravu odpovědného rozpočtování v jednotlivých zemích Commonwealthu a v Latinské Americe, kde tyto zákony byly přijaty. Zatímco v anglosaských zemích (zejména v USA) mají tyto zákony poměrně dlouhou tradici, v Latinské Americe byly obvykle přijímány spíše v nedávné době, a to většinou v souvislosti s problémy veřejných rozpočtů. Po analýze a komparaci úpravy odpovědného rozpočtování v jednotlivých zemích dochází práce k závěru, že latinskoamerické zákony jsou obvykle podrobnější, konkrétněji specifikují cíle a povinnosti vlády a většinou zahrnují i zřízení a financování určitého „stabilizačního“ fondu, jehož prostředky mají pomáhat v době ekonomického poklesu. Z analýzy dále vyplynulo, že ve federacích je odpovědné rozpočtování na federální úrovni upraveno obvykle spíše v obecné rovině, popř. federální legislativa upravuje především transparentnost informování o stanovených cílech a jejich plnění vládami. Konkrétnější úprava je pak ponechána v rukou jednotlivých států federace. Některé federace byly ovšem nuceny přistoupit k podrobnější federální úpravě, aby deficity jednotlivých států federace příliš nezatěžovaly centrální rozpočet. Obecně platí, že zákony o odpovědném rozpočtování obvykle stanoví určité cíle a limity, které musí exekutiva plnit, a pokud je v daném roce neplní, musí to napravit v letech následujících. Rozpočtová omezení mohou postihovat celou zemi, sankce typu ztráty části mzdy nebo zákazu výkonu politické funkce obvykle postihují konkrétně osobu (ministra, guvernéra), která svůj úřad zadlužila. Kromě analýzy přijaté legislativní úpravy práce také hodnotí efektivnost přijatých opatření, a to jednak na základě odborných studií, jednak podle empirických výsledků snižování veřejného zadlužení.

2.093 Nálezy evropských kontrolních institucí (Dokument PDF, 199 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 10/2009, 8 str.)
Existují čtyři základní typy národních nejvyšších kontrolních institucí: model ”dvora”, tj. kontrolní instituce disponující soudními funkcemi (zejména ve Francii, Itálii, Lucembursku, Portugalsku, Řecku, Španělsku a Rumunsku), model ”kolegiálního orgánu” (především v Německu a Nizozemsku), model kontrolního úřadu vedeného generálním auditorem (zejména v Dánsku, Irsku, Kanadě, ve Spojeném království a v USA) a ”skandinávský model”, tedy model kontrolního úřadu působícího v rámci vládních orgánů (Finsko a Švédsko). Z této hrubé kategorizace se poněkud vymyká rakouský kontrolní úřad, vedený prezidentem, s kontrolní působností na ústřední, regionální a místní úrovni. Studie uvádí formy nálezů kontrolních institucí ve vybraných zemích ze všech výše uvedených čtyř kategorií.

2.092 Dopady světové ekonomické krize na veřejné rozpočty v zemích EU a vývoj českých veřejných financí (Dokument PDF, 521 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 9/2009, 31 str.)
Práce analyzuje dopady světové ekonomické krize na ekonomický vývoj ekonomik EU s důrazem na stav veřejných financí. Dále se zaměřuje na stav českých veřejných financí a upozorňuje na hlavní problémy a rizika spjatá s narůstajícícm veřejným zadlužením. Analyzuje také příčiny, průběh a důsledky krize pro rozpočet - včetně úsporných opatření - ve dvou z nejvíce zasažených zemí - v Lotyšsku a Maďarsku. Příloha obsahuje přehled přijatých protikrizových opatření ve vybraných zemích EU.

2.091 Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993 - 2008 (Dokument PDF, 607 KB)
Autor: Ing. Josef Palán
(informační studie, 5/2009, 20 str.)


2.090 Finanční rámec po roce 2013 (Dokument PDF, 304 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 3/2009, 10 str.)
Víceletý finanční rámec zobrazuje priority unijní politiky ve finančním vyjádření a má zajistit střednědobou konzistentnost politiky, předvídatelnost zdrojů pro unijní politiky a rozpočtovou disciplínu, tj. že výdaje budou vydávány správným způsobem a v rámci limitů přístupných zdrojů. Současný finanční rámec EU pro období 2007 - 2013 byl schválen po dlouhém přípravném a vyjednávacím procesu v květnu 2006. Protože Evropská Unie v současnosti čelí novým úkolům a problémům (změna klimatu, energetická bezpečnost, migrace, ale také případná další rozšíření aj.), dohodly se v roce 2006 Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise na zásadním přezkumu rozpočtu EU. Komise byla vyzvána k "provedení komplexního hloubkového přezkumu zaměřeného na všechny aspekty výdajů EU, včetně společné zemědělské politiky, a zdrojů, včetně úlevy pro Spojené království, a k následnému podání zprávy v letech 2008/2009.

2.087 Reforma rozpočtu EU (Dokument PDF, 277 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 10/2008, 14)
Evropská Unie v současnosti čelí novým úkolům a problémům jako je změna klimatu, energetická bezpečnost, migrace, ale také případná další rozšíření, proto se Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise dohodly v roce 2006 na zásadním přezkumu rozpočtu EU. Komise byla vyzvána k provedení komplexního hloubkového přezkumu zaměřeného na všechny aspekty výdajů EU, včetně společné zemědělské politiky, a příjmových zdrojů EU, zahrnujících i úlevu pro Spojené království, a k následnému podání zprávy v letech 2008/2009. Práce se v úvodu zabývá směřováním prostředků v rámci současné finanční perspektivy pro období 2007 – 2013 a podává přehled obecných návrhů Evropské komise k revizi rozpočtu, které komise předložila veřejné debatě ve svém Sdělení Reformovat rozpočet: změnit Evropu. Dále analyzuje jednotlivé výdajové kapitoly a podkapitoly rozpočtu. Zaměřuje se především na jejich přínos k plnění cílů Lisabonských strategie, tj. ambiciózního cíle EU stát se do roku 2010 „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s větším počtem lepších pracovních míst a s větší sociální soudržností“ a především na dva prioritní cíle, které byly stanoveny při přehodnocení Lisabonské strategie v březnu 2005, tj. růst a zaměstnanost. Identifikuje také témata, která budou pravděpodobně diskutována při přezkumu rozpočtu, včetně postojů jednotlivých členských zemí, a pravděpodobné scénáře dalšího vývoje jednotlivých politik a jejich financování. Další část práce se zabývá příjmovou stránkou rozpočtu, především oblastmi, které budou při přezkumu pravděpodobně diskutovány a uvádí také stanoviska jednotlivých členských států. Poslední část nastiňuje na příkladu Spolkové republiky Německo relativní shodu ve stanoviscích jednotlivých politických stran v rámci zemí EU.

1.184 Proces sestavování státních závěrečných účtů ve vybraných evropských zemích (Dokument PDF, 226 KB)
Autor: Michal Částek
(studie, 8/2007, 20 str.)
Předložená komparativní studie se věnuje postupu při sestavování a schvalování státních závěrečných účtů ve vybraných evropských zemích. Studie byla zpracována na základě odpovědí národních parlamentů na otázky, které položil Parlamentní institut prostřednictvím databázového systému ECPRD, tak na základě dostupných internetových pramenů a odborné literatury. Studie nastiňuje možné důsledky vyplývající jak z případného neschválení státních závěrečných účtů tak z pochybení státních orgánů při hospodaření s veřejnými prostředky.

1.162 Projednávání státního rozpočtu v parlamentech vybraných zemí Evropské unie (Dokument PDF, 291 KB)
Autoři: Michal Částek, Josef Palán
(srovnávací studie, 10/2006, 18 str.)
Studie se věnuje postupu projednávání rozpočtu v parlamentech deseti vybraných zemí Evropské unie s parlamentní formou vlády. Cílem práce je zejména ukázat, zda mohou poslanci či jiné zainteresované subjekty předkládat ve sledovaných národních parlamentech pozměňovací návrhy k navrhovanému vládnímu rozpočtu (k výši jeho výdajů a příjmů, popř. ke změně jeho struktury) v jednotlivých fázích jeho projednávání. U států, u kterých se nám podařilo získat údaje, je v závěru uveden počet schválených pozměňovacích návrhů v závěrečném hlasování o státním rozpočtu a procentuální vyjádření podílu peněžního vyjádření schválených pozměňovacích návrhů poslanců na HDP dané země. Ze studie můžeme vysledovat, že „britsko-skandinávský model“ schvalování rozpočtu se opírá o silné pravomoci exekutivy, poslanci tak disponují omezenými možnostmi pozměňovat vládní předlohy rozpočtu. Navíc poslanci koaličních stran plně respektují vládní návrh rozpočtu a během jeho projednávání v parlamentu již nepředkládají pozměňovací návrhy. Na druhé straně v zemích jako Belgie, Estonsko a Slovensko mají poslanci větší možnosti i vůli ovlivňovat výdajovou stránku rozpočtu při schvalování státního rozpočtu, o čemž svědčí i fakt, že při schvalování rozpočtu na rok 2005 v jednotlivých parlamentech se finanční vyjádření pozměňovacích návrhů podílelo více než jedním promile na jejich HDP. Ve většině sledovaných zemí mohou pozměňovací návrhy předkládat jak skupiny poslanců, strany či jednotliví poslanci, pouze ve Švédsku může předkládat pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu rozpočtu pouze skupina poslanců či politická strana, jednotliví poslanci pozměňovací návrhy podávat nemohou.