Studie
ISSN 2533-4131
Bezpečnost / Policie a další bezpečnostní sbory
3.268 Regulace soukromého bezpečnostního sektoru (Dokument PDF, 1 MB)Autor: Magdalena Zachová
(srovnávací studie, 8/2022, 31 str.)
Studie nastiňuje, jakým způsobem je právně regulován soukromý bezpečnostní sektor ve vybraných evropských státech. V práci jsou představeny relevantní právní předpisy, které upravují činnosti prováděné bezpečnostními agenturami a aktivity soukromých detektivů. Studie popisuje podmínky provozování soukromé bezpečnostní činnosti a konkrétní požadavky, jež jsou kladeny na bezpečnostní pracovníky.
1.227 Právní regulace legálního odposlechu členů parlamentů ve vybraných státech Evropy (včetně vazeb na úpravu imunity) (Dokument PDF, 338 KB)
Autoři: Marie Vlčková, Jitka Havlenová, Jindřiška Syllová
(studie, 7/2013, 34 str.)
Většina analyzovaných států dovoluje odposlechy poslanců za stejných podmínek jako ostatních občanů (a to jak poslechy policejní, tak odposlechy tajných služeb). Pouze v omezeném počtu zemí poslanecká imunita pokrývá i odposlechy a je pro ně nutno získat souhlas určitého orgánu parlamentu. V několika málo zemích je zvláštní úprava odposlechů poslanců založena na tom, že je povoluje jiný orgán než parlamentní komora, odlišný však od orgánu, který je povoluje pro ostatní občany. Pokud se týká kontrolního orgánu odposlechů, většina států žádný parlamentní orgán nemá. Kontrolní orgány na půdě parlamentu mají většinou postsocialistické státy (komise nebo výbory).
5.293 Právní úprava postavení policejních agentů (Dokument PDF, 221 KB)
Autor: Hana Veselá
(studie, 1/2010, 12 str.)
Práce se zabývá použitím institutu agenta ve vybraných zemích a jeho zakotvením v právním řádu. Srovnávány jsou evropské úpravy (agent kontrolor) s odlišnou úpravou ve Spojených státech (agent provokatér). Zvláštní část práce se zabývá relevantními rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Použití skrytého (tajného) vyšetřovatele - agenta se změněnou identitou patří mezi zvláštní vyšetřovací postupy, které podléhají zpřísněné kontrole. Jejich použití totiž zasahuje do soukromí osob, které jsou pomocí této metody vyšetřovány. Mezi zvláštní vyšetřovací prostředky patří nejenom použití agenta se změněnou identitou, ale také odposlechy, odposlechy telefonních hovorů, sledování dat v elektronickém styku (včetně jejich rozšifrování), a pod.
5.286 Odebírání vzorků DNA, nakládání s nimi a následná identifikace osob (Dokument PDF, 258 KB)
Autor: Hana Veselá
(studie, 3/2009, 16 str.)
Práce se zabývá srovnáním právních úprav analýzy vzorků DNA pro potřeby policejních vyšetřování v České republice a ve vybraných evropských státech. Je popsán odběr vzorků DNA a jeho uchovávání, a dále DNA databáze v jednotlivých státech a jejich právní úprava.
5.285 Právní úprava instalace kamerových dohlížecích systémů a právní úprava uchovávání záznamů z kamerových systémů a používání záznamů (Dokument PDF, 304 KB)
Autoři: Jindřiška Syllová, Jan Pulda
(srovnávací studie, 1/2009, 15 str.)
Právní úprava problematiky kamerových dohlížecích systémů a videozáznamů je rozložena do několika právních oborů. Instalace systémů pro účely vnitřní bezpečnosti státu je obvykle upravena v policejních zákonech. Právní úprava v některých zemích umožňuje instalaci kamer za účelem bezpečnosti i jiným subjektům než policejním sborům, pak je obvykle tato úprava obsažena v obecním zřízení. U přípustnosti použití kamerových systémů v soukromých objektech je nutno zejména rozlišovat, zda jde o veřejnosti (nebo mnoha osobám) přístupné místo či zda se jedná o čistě soukromý prostor. Právní úprava uchování a používání videozáznamů z kamer je obsažena ve většině států v zákonech na ochranu osobních údajů. Je přitom třeba určit, v jakém okamžiku se stává videozáznam osobním údajem. Pokud kamery nepoužívají záznamové zařízení, ale dochází jen k jejich sledování v reálném čase, nebo pokud nejsou záznamy použitelné jako zdroj osobních údajů z jiných důvodů, pak se legislativa určená pro ochranu osobních údajů na činnost kamerových systémů pravděpodobně nevztahuje. Pokud je tomu opačně, pak všechny shora uvedené systémy musí odpovídat zákonným ustanovením na ochranu osobních údajů. Instalace dohlížecích systémů na pracovních místech je specifickou částí problematiky, kde se akcentuje zejména souhlas pracovníků i jiných osob, ochranu míst soukromého použití (toalety), ochranu záznamů před zneužitím, identifikace pracovníka kontroly aj. Podobně je tomu u použití systémů ve školách. Práce obsahuje přehled právní úpravy v evropských státech, které představují různé řešení této problematiky. Vzhledem k tomu, že jde o obor rychle se rozvíjející, bude práce postupně doplňována o další poznatky.
3.071 Vízová amnestie v evropských zemích (Dokument PDF, 291 KB)
Autor: Eva Částková
(studie, 5/2008, 14 str.)
Vízová amnestie, jakožto jedna z možností regularizace nelegální migrace (tzn. legalizace nelegálních imigrantů) je používána mnoha evropskými státy jako nástroj migrační politiky státu. Potřebu řešit postavení nelegálních imigrantů v Evropě pociťuje nejen většina evropských států, ale tato otázka je diskutována i na mezinárodní úrovni. V nedávné době se problematice regularizace nelegální migrace věnovala Rada Evropy a v důsledku španělské regularizace z roku 2005 se tato tematika projednávala i na půdě EU. V úvodu práce jsou uvedeny argumenty svědčící pro používání regularizačních programů i proti němu tak, jak vyplývají ze zprávy Rady Evropy z 6. června 2007. Těžiště práce spočívá v přehledu regularizačních programů, které proběhly v posledních letech ve Španělsku, Francii, Belgii, Řecku, Itálii, Lucembursku, Portugalsku, Spojeném království a v Polsku a v bližší charakteristice některých z nich. Zejména je uvedeno časové trvání programů, jejich podmínky, cíl, ke kterému směřovaly a výsledná efektivita.
5.271 Otázky spojené se začleněním Prümské úmluvy do právního rámce ES/EU (Dokument PDF, 255 KB)
Autor: František Čakrt
(studie, 4/2007, 8 str.)
Posilování přeshraniční policejní spolupráce je důležitým kompenzačním opatřením v souvislosti s odstraňováním kontrol na vnitřních hranicích. Pro Českou republiku je v dnešní době prioritou zapojení do schengenského prostoru, a proto je obecná podpora iniciativy na posílení přeshraniční policejní spolupráce přirozeným důkazem naší odhodlanosti stát se plnohodnotným členem schengenské spolupráce. Návrh rozhodnutí Rady č. 6002/07, o vystupňování přeshraniční spolupráce, zejména při potírání terorismu a přeshraniční trestné činnosti, ze dne 6. února 2007, takové posílení nabízí a v současné době se na evropské úrovni jedná o jeho konečné podobě. Cílem této práce je přiblížit vývoj spojený s Prümskou úmluvou, která je základem zmíněného návrhu rozhodnutí Rady č. 6002/07 a která, protože se dá předpokládat, že nebude návrhem převedena do právního rámce EU celá, bude i nadále mezi jejími signatářskými státy fungovat. Práce se zaměřuje na obsahovou stránku předkládaného návrhu rozhodnutí, stejně jako na způsob, jakým má k přenesení Prümské úmluvy do práva ES/EU dojít.
3.064 Struktura policie ve vybraných státech EU
Autor: Eva Medková
(studie, 3/2007, 54 str.)
Obsahem práce je nástin uspořádání policejních sil ve čtrnácti státech Evropské unie, konkrétně v Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Itálii, Irsku, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Rakousku, Řecku, Španělsku, Švédsku, Velké Británii a České republice. Práce se věnuje popisu struktury policie a jednotlivých sil, které ji tvoří (civilního a případně i vojenského charakteru) z pohledu územního i kompetenčního uspořádání a z pohledu celkového řízení. Důraz je přitom kladen na hierarchicky nejvyšší řídící úrovně (včetně ministerské), od nichž se vlastní struktura odvíjí. Jednotlivým zemím jsou věnovány samostatné kapitoly, které se dále člení v případě existence více policejních sil, ať již federálních a zemských v případě federací, věcně specializovaných, či těch, jejichž kompetence jsou územně či jinak omezeny. Zvláštní přílohou k tomuto textu jsou organizačními schémata vztahující se k jednotlivým policejních složkám. Příloha je dostupná elektronicky na adrese: http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-064_prilohy.pdf
5.263 Právní úprava ochrany svědka v rámci trestního řízení a možnosti snížení trestu výměnou za spolupráci s orgány činnými v trestním řízení (Dokument PDF, 624 KB)
Autoři: Tereza Burianová, Martin Kavěna
(srovnávací studie, 1/2007, 38 str.)
Boj proti organizovanému zločinu a proti dalším formám závažné trestné činnosti vyžaduje právní nástroje, které usnadní orgánům činným v trestním řízení získávání informací, které mohou vést k odhalování a objasňování takovéto trestné činnosti. V prvé řadě je nutné motivovat svědky, aby poskytli potřebné informace. Ochota svědků spolupracovat může být podpořena nabídnutím vhodné ochrany, resp. nabídnutím určitých úlev, pokud sami spáchali trestný čin (možnost snížení trestu, dohoda o imunitě). Práce srovnává právní úpravu ve vybraných státech EU a v USA.
3.058 Problematika právní úpravy používání operativní techniky (Dokument PDF, 314 KB)
Autor: Petra Bartáková
(srovnávací studie, 12/2006, 20 str.)
Práce se zabývá problematikou používání operativní techniky ve Finsku, Francii, Německu, Norsku, Rakousku, Slovensku, Švédsku a Velké Británii. U každé země jsou definovány nástroje spadající pod pojem operativní technika a jsou vymezeny jednotlivé instituce, které mohou konkrétní nástroje používat. U každé země je také popsán povolovací mechanismus pro použití operativní techniky, kontrolní mechanismus a způsob nakládání s výsledky pátrání, zejména ve vztahu ke třetím osobám.