Studie

ISSN 2533-4131

 

Sociální politika a zdravotnictví / Zdravotnictví

5.432 Srovnání přístupu vybraných zemí k doplňkové a alternativní medicíně (Dokument PDF, 854 KB)
Autoři: Markéta Nováková, Magdalena Zachová
(srovnávací studie, 4/2024, 49 str.)
Srovnávací analýza se věnuje popsání přístupu sledovaných zemí k problematice doplňkové a alternativní medicíny z hlediska její profesní regulace, požadavků na vzdělání a toho, zda mohou být výkony doplňkové a alternativní medicíny hrazeny státní zdravotnickou službou nebo ze zákonného zdravotního pojištění. Sledovanými zeměmi jsou Francie, Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Spojené království a Švýcarsko.

5.417 Regulace přístupu mladistvých k energetickým a slazeným nápojům ve vybraných zemích (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Markéta Nováková
(srovnávací studie, 10/2022, 38 str.)
Cílem práce bylo zmapovat, zda ve vybraných státech existuje regulace přístupu k energetickým nápojům potažmo slazeným nápojům obecně ve vztahu k mladistvým. Vybranými státy byly Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Spojené království a Švédsko. Předmětem studie bylo dále i zhodnocení možné regulace přístupu k energetickým nápojům z hlediska práva EU.

5.412 Právní úprava povinného očkování ve státech EU - komparace států EU a Spojeného království, současný stav (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 12/2021, 25 str.)
Studie obsahuje právní úpravy států, které zavedly nebo právě zavádějí povinné očkování proti covidu-19. Obsahuje podrobné zpracování zejména francouzské, německé, rakouské a lotyšské regulace. Studie dochází k tomu, že většina států usiluje o to, aby vakcinace byla podmínkou pro přístup do zaměstnání.

5.400 Harm reduction v kontextu závislosti na nikotinu - opatření harm reduction a přístup vybraných evropských států (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Magdalena Zachová
(studie, 1/2021, 20 str.)
Tato práce se zabývá tématem harm reduction. V první kapitole je tento pojem krátce představen. Druhá kapitola se zaměřuje zejména na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES. Třetí kapitola nabízí přehled strategií a přístupů vybraných členských států Evropské unie.

5.398 Zdravotnická data - sběr a zveřejňování, otevřená data (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Magdalena Zachová
(studie, 11/2020, 35 str.)
Práce se zabývá tématem zdravotnických dat. V první kapitole je představen pojem otevřených dat a zmíněny jsou rovněž některé benefity, které otevřená data přináší. Druhá kapitola se věnuje sběru a zveřejňování zdravotnických dat ve vybraných členských státech Evropské unie. Pozornost je kladena zejména na instituce, které data sbírají a zveřejňují. Práce se rovněž zaměřuje na to, zda jsou zdravotnická data zveřejňována v otevřeném formátu.

5.382 Právní úprava radiofarmak v ČR, Slovensku a Rakousku se zaměřením na neregistrovaná radiofarmaka vyráběná v malém rozsahu (Dokument PDF, 850 KB)
Autoři: Michal Pohl, Marta Krausová
(srovnávací studie, 9/2018, 21 str.)
Radiofarmaka jsou léčivé přípravky obsahující jeden nebo více radionuklidů využívané v rámci nukleární medicíny k diagnostickým i terapeutickým účelům. Kromě radiofarmak vyráběných průmyslově nebo za užití registrovaných radionuklidových kitů, generátorů a prekursorů, které podléhají registraci (market authorization) podle zákona č. 378/2008 Sb., o léčivech (respektive podle směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků), je možné radiofarmaka též připravovat v malém rozsahu a pro individuální potřebu (small-scale radiopharmaceuticals). Úprava těchto radiofarmak nepodléhá registraci a je v členských státech EU rozdílná. Tato práce se ve své první části zabývá právními předpisy upravujícími radiofarmaka na úrovni EU, včetně výjimky z úpravy směrnice, která umožňuje přípravu radiofarmak v malém rozsahu na lékařský předpis nebo v lékárně podle lékopisu. V další části se práce komplexně věnuje české právní úpravě radiofarmak vyráběných v malém rozsahu na základě § 79 zákona o léčivech a dále též dalším „výjimkám“ z povinnosti registrace léčivých přípravků, jakož i samotnému procesu registrace. Poslední část práce se zabývá úpravou radiofarmak vyráběných v malém rozsahu na Slovensku a v Rakousku.

5.381 Péče o duševně nemocné (Dokument PDF, 667 KB)
Autoři: Eva Balounová, Jana Francová, Michal Pohl
(srovnávací studie, 5/2018, 44 str.)
Práce Parlamentního institutu analyzuje právní úpravu péče o duševně nemocné ve vybraných evropských zemích. Vzhledem k tomu, že se jedná o obsáhlou problematiku, zaměřuje se práce zejména na poslední trendy. Je zkoumáno, zda ve vybraných zemích proběhla v poslední době určitá reforma či rozsáhlá novela v této oblasti a pokud ano, jaké jsou aktuální trendy a směry těchto změn. Je také analyzován systém právní úpravy péče o duševně nemocné, tedy zda existuje zvláštní legislativa týkající se této problematiky (př. zvláštní zákon). Konečně byl kladen důraz na opatření prováděná směrem k lepší dostupnosti péče, deinstitucionalizaci péče, poskytování komunitní péče, integraci nemocných do společnosti, péči o duševně nemocné na pracovišti a ve školách, atp. Byly také analyzovány snahy o zlepšení a posílení práv pacientů a o zlepšení postavení osob starajících se o osoby s duševní poruchou. Práce rovněž závěrem obsahuje odkazy na další relevantní studie.

5.368 Použití léčivého přípravku mimo schválené indikace nebo pro jinou skupinu pacientů („off-label“) v EU a ve Francii (Dokument PDF, 0 MB)
Autoři: Michal Pohl, Darina Šimková
(studie, 9/2016, 17 str.)
Tato práce Parlamentního institutu se zabývá některými aspekty použití léčivých přípravků v režimu off-label podle unijního práva a rovněž podle právní úpravy ve Francii. Jde o problematiku předepisování léčivého přípravku v jiných indikacích nebo u jiné skupiny pacientů, než vyplývá z jeho schváleného povolení k uvedení na trh. Francie je uváděna jako příklad státu, kde je tato praxe rozšířená. Práce nejprve popisuje právní úpravu EU a následně pak vnitrostátní úpravu ve Francii, která navazuje na požadavky stanovené unijním právem. Popisuje konkrétní důvody, jež mohou vést k předepsání léčivého přípravku nad rámec jeho povolení k uvedení na trh a které jsou často legitimní. Podrobněji popisuje tzv. Doporučení k dočasnému použití (RTU), což je model regulace předepisování léčivých přípravků nad rámec jejich schválených indikací nebo podmínky pro použití, který je ve Francii uplatňován. Práce vysvětluje např., který subjekt je oprávněn k vydání RTU, jaký postup jeho vydání předchází a jakým způsobem probíhá sledování pacientů, jimž byl léčivý přípravek aplikován, pokud se jedná o jeho účinnost a bezpečnost. V neposlední řadě se práce věnuje také podmínkám úhrady léčivého přípravku v rámci RTU z veřejného zdravotního pojištění. V závěru pak práce stručně hodnotí přínosy a negativa související s existencí režimu Doporučení k dočasnému použití (RTU) ve Francii.

5.327 Vývoj politiky Evropské unie a České republiky v oblasti e-zdravotnictví v letech 2004 až 2012 (Dokument PDF, 384 KB)
Autor: Martin Kavěna
(studie, 6/2012, 23)
Studie popisuje vývoj politiky Evropské unie a České republiky v oblasti elektronického zdravotnictví v letech 2004 až 2012. Obsahuje shrnutí i podrobný popis jednotlivých iniciativ a kroků orgánů EU (akční plány, závěry Rady EU a ministerská prohlášení, odborné komparativní a vědecké studie financované z prostředků EU, doporučení Komise) v této oblasti a současně poskytuje podrobný přehled koncepčních materiálů, které vznikaly paralelně v České republice ve stejném období za působení jednotlivých ministrů zdravotnictví - od ministryně Marie Součkové až po současného ministra Leoše Hegera (tj. od původní koncepce čipových karet, dočasného návratu k papírovým zdravotním knížkám, až po současné iniciativy v oblasti elektronizace). Studie dále popisuje současnou právní úpravu elektronických zdravotních záznamů (které mohou, ale nemusejí nahrazovat klasickou zdravotnickou dokumentaci), právní úpravu elektronické preskripce, jakož i právní úpravu národního zdravotnického informačního systému a národních zdravotních registrů.

5.314 Dobrovolná sterilizace žen v Evropě (Dokument PDF, 231 KB)
Autoři: Vojtěch Lovětínský, Petra Mylková
(studie, 5/2011, 12 str.)
Práce se zabývá komparací právních úprav vybraných evropských států týkajících se možností provedení lékařského zákroku sterilizace na žádost pacientky jako formy antikoncepční metody. Zhruba od 70. let dochází k postupnému přijímání zákonů, které umožňují podstoupit sterilizaci na základě dobrovolné a svobodné vůle pacientky. Komparace srovnává zejména podmínky, na jejichž splnění právní úpravy vážou možnost provedení tohoto zákroku. Právní úprava v České republice v porovnání s úpravami ostatních zpracovaných zemí zakotvuje poměrně přísné požadavky a omezení, za nichž může být sterilizační zákrok proveden, zatímco jiné, zejména severské země, volí výrazně liberálnější přístup a ponechávají toto rozhodnutí na pacientce samotné. Společným znakem většiny úprav je pak zvýšená ochrana mladistvých či právně nezpůsobilých pacientek při podávání žádostí o provedení sterilizačního zákroku.

5.279 Určení hodnoty bodu, výše úhrad a objemu poskytnuté péče (hrazené z veřejného zdravotního pojištění) z hlediska ústavnosti a úmluv o lidských právech (Dokument PDF, 409 KB)
Autoři: Vladimíra Pejchalová Grünwaldová, Katarzyna Krzyžanková, Jindřiška Syllová
(studie, 10/2007, 32 str.)
Předkládaná studie se zabývá problematikou určení hodnoty bodu, výše úhrad a objemu poskytnuté péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění z hlediska ústavnosti a úmluvu o lidských právech. Podle autorčina názoru podloženého odbornou literaturou lze na rámcové smlouvy pohlížet jako na akty soukromého práva i jako na akty veřejného práva. Je nutno rozlišovat mezi vztahem soukromoprávním, tj. vztahem mezi příslušnými zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami vznikajícím na základě rámcové smlouvy jako aktu soukromého práva, a vztahem veřejnoprávním, tj. povinností adresátů podzákonného právního aktu – v daném případě vyhlášky jako normativního aktu veřejného práva, jehož obsah rámcová smlouva tvoří - řídit se jejími ustanoveními. Z toho vyplývá, že Z uvedeného vyplývá, že rámcové smlouvy mohou ukládat povinnosti zdravotnickým zařízením pouze na základě zmocnění zákonem, v jeho mezích a při zachování základních práv a svobod. Rámcové smlouvy nesmí překračovat meze základních práv a svobod dané zákonem. Studie obsahuje i rámcovou komparaci s vybranými evropskými zeměmi.

5.059 Systém zdravotnictví ve skandinávských zemích, Izraeli a Kanadě
Autor: Ing. Eva Procházková
(informační podklad, 7/1995, 15 str.)
Popis systému zdravotnictví, zejména financování systému a způsob pojištění ve vybraných zemích.