Studie
ISSN 2533-4131
Nevládní organizace / Církve
5.346 Majetkoprávní aspekty vztahu mezi státem a církvemi ve vybraných evropských zemích (Dokument PDF, 370 KB)Autor: Petr Kolář
(studie, 4/2014, 14 str.)
Studie se dotýká zejména majetkoprávních dispozičních práv církví a církvemi založených společností ve vybraných evropských zemích. Obsahově práce vychází z již dříve zpracované rozsáhlé studie Parlamentního institutu č. 5.159 z r. 2000, která se dotýká širších aspektů vztahů státu a církví. Zároveň tato práce reflektuje nově vydané konfesně právní tituly odborné literatury, které se dané problematiky dotýkají. Jedná se zejména o sborník Náboženství a veřejná moc v zemích Evropské unie, který byl vydán nákladem Ministerstva kultury v Praze v r. 2009.
5.343 Vybrané aspekty projednávání legislativních návrhů dotýkajících se problematiky církevních restitucí v České republice (Dokument PDF, 286 KB)
Autor: Petr Kolář
(studie, 2/2014, 10 str.)
Studie představuje některé aspekty projednávání legislativních návrhů v oblasti problematiky církevních restitucí v České republice.
5.284 Ústavní konformita účelového určení finančních náhrad církvím (Dokument PDF, 347 KB)
Autoři: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová, Jindřiška Syllová
(studie, 1/2009, 10 str.)
Návrh zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi by teoreticky mohl obsahovat účelové omezení využití kompenzační náhrady. Posudek pojednává o tom, zda – pokud stát má zákonem zmírnit křivdy a částečně vrátit majetek - je ústavně přípustné, aby zároveň vyžadoval, aby byl tento majetek určen pro účely, které sám považuje za prospěšné. Účelem omezení nemůže být (jako je tomu u nadací) zachování darovaného majetku účelu, který chce jeho původní vlastník. Účelem je tedy pouhá obava z autonomního využití kompenzací církvemi. Má tato obava své opodstatnění například v historickém kontextu? Do určité míry ano. Podle konfesních předpisů v 19. století státní správa dohlížela na uchování jmění kostelů (tzv. záduší) i na obročí, zákony upravovaly i určitou formu daně z majetku obročí, která sloužila na uhrazení potřeb Katolické církve. Posudek dochází ke konstatování, že úprava výhradního použití kompenzací na neziskový sektor nemá žádný cíl nebo účel, který by odpovídal ustanovením Ústavy a Listiny nebo veřejnému zájmu. Čl. 16 odst. 4 Listiny nevylučuje a priori účelové omezení využití církevních kompenzací. Jejich účelové omezení však musí být omezeno na tu jejich část, která je nezbytná pro účely podpory kultu a musí být určeno právě pro účely kultu. Zbylá část finančních kompenzací může být účelově omezena jen z velmi malé části tak, aby nebyla omezena nezávislost církví na státu, a za takovým účelem, který je úměrný případnému omezení. Mezinárodní lidskoprávní judikatura přitom zastává názor, že stát vlastním uvážením a prostřednictvím demokraticky přijatého zákona nejlépe určí, jak restituovat nespravedlivě zabavený majetek.
5.159 Postavení církví ve vybraných státech Evropské Unie
Autor: Mgr. Petr Kolář
(informační podklad, 9/2000, 72 str.)
Tato práce Parlamentního institutu obsahuje komparativní srovnání vybraných konfesněprávních úprav v Evropě. Zaměřuje se na problematické okruhy ve vztahu státu a církví, které tvoří předmět vzájemných dohod a smluv, ať už mezinárodních nebo přijatých na národní úrovni. Výklad k úpravám jednotlivých států vždy vychází z načrtnutí historického vývoje, který vymezuje specifickou situaci toho kterého státu. Dále se zabývá oblastí pramenů konfesního práva, jež jsou často včleněny do textu ústav a dalších zákonů, otázkou právního postavení církví a náboženských společností a jejich financováním, které je nezřídka předmětem sporů mezi představiteli církevní a státní moci. Konečně je vždy věnována pozornost úpravě manželského práva a působení církví v armádě, školství, médiích a dalších veřejných institucích. Závěr práce tvoří přílohy obsahující grafické znázornění náboženské příslušností v zemích EU a tabulka naznačující skladbu finančních zdrojů na krytí nákladů činnosti církví v jednotlivých evropských státech.
1.117 Jurisdikční moc v církvi
Autor: Mgr. Petr Kolář
(informační studie, 2/1999, 31 str.)
Systém a struktura materiálů přijímaných Svatým stolcem a Římskou kurií. Legislativní postup v Římské kurii.