ZÁPIS

z návštěvy delegace výboru petičního, pro lidská práva a národnosti

Přítomni: posl. J. Pavela, P. Buzková, J. Drápela, M. Hubová, J. Ortman, J. Machalík.

I. Delegace výboru byla přijata španělským ombudsmanem p. Alvárez de Miranda Torres, 1. zástupkyní ombudsmana pí. Margarita Retuerto Buades,

2. zástupcem p. Antonio Rovira Viňas.

Úvod provedla p. Margarita Retuerto Buades: institut "O" byl zakotven v nové Ústavě r. 1978 a v r. 1981 byl rozšířen čl. 4 Ústavy ústavním zákonem. První "O" byl zvolen na konci r. 1992 a úřad ustaven od 1. 1. 1993.

Dosud byli tři "O", mandát mají na 5 let. Po 13 letech fungování úřadu je "O" velice vážená osoba ve Španělsku, hned po královské rodině. "O" má vždy 2 zástupce, přičemž oba musí potvrdit parlament. První "O" vytvoří image instituce. Musí mít absolutně čistý štít a nesmí mít politické ambice a musí současně reprezentovat ideály země. Musí to být osoba schopná dialogu.

Rozprava:

J. Pavela - seznámil zástupce úřadu "O" s tím, že VPLPN pracuje od počátku volebního období na návrhu zákona o ochránci veřejných práv, neboť v naší Ústavě není zakotven; nyní je předložen sněmovně k prvému čtení a výbor úřad "O" považuje za nutný a účinný nástroj ochrany lidských práv. VPLPN chce získat argumenty k obhájení zákona ve sněmovně, neboť odpůrci mimo jiné tvrdí, že v současné polit. rozbouřené situaci budeme těžko hledat osobu pro tento institut.

M. Retuerto - zákon musí pevně zaštítit nezávislost instituce vůči tlakům politických stran, na kterou všichni poukazují. Dále je to imunita, povinnost úřadů poskytovat informace, neslučitelnost s polit. funkcí. Je třeba kvalifikovaná 3/5 většina hlasů na zvolení i odvolání "O", nebo musí dojít ke konsensu, aby nebylo možno při změně vlády ovlivnit, zrušit atd. V Evropské Unii je z 15ti států 12 států s úřadem "O". Zatím není v Belgii, Itálii, Řecku. V Itálii jsou regionální "O", v Belgii se bude zřizovat (zatím ve fázi na MV a předsed., zda parlament otevřel debatu není informována). "O" je kompetentní šetřit v těchto oblastech: veškeré státní orgány, vláda, 18 autonomních oblastí a jejich parlamenty, 8.000 obecních úřadů, armáda (nemohou kontrolovat to, co se týká národní obrany), justiční úřady (soudy a soudní poroty nemohou, ale soudy jako úřady mohou kontrolovat). Omezení je v čl. 14 - národ. bezpečnost a v čl. 17 - soudní řízení.

V roce 1983 byl jeden "O", 2 zástupci, 4 technické síly a došlo na úřad 30.000 podání. Nyní, po 13 letech je instituce stabilizovaná, respektovaná, neoblomná a je považována za nutné završení demokracie. Je nutné zvolit jednoduchý způsob pomoci občanům, nelze demokracii zredukovat na to, že občan jde jednou za 4 roky k volbám.

V současnosti 70% stížností je kladně vyřešeno, není nejdůležitější najít viníky, ale řešení. Pokud však zjistí podezření z tr. činu, podají trestní oznámení. Plní dvě funkce - řeší konkrétní stížnosti a prevenci. Občané potřebují instituci, kam se mohou jednoduše obrátit a dostanou srozumitelnou odpověď.

J. Drápela - Jak získali budovu? Jak dlouhá byla parlamentní diskuse, než byl "O" zřízen? Ze které oblasti státní správy je nejvíce podání?

Reag. M. Retuerto - úřad "O" začínal v jedné místnosti parlamentu. Při výběru budovy pomohla vláda, úřad "O" budovu zrekonstruoval, což stálo méně než postavit novou budovu. V r. 1978 zakotveno v Ústavě se záměrem zaručit veškeré mechanismy ochrany lidských práv, tedy Ústavní soud a "O" ve smyslu švédského modelu v čl. 54 Ústavy, poté práce na zákoně do r. 1981, kdy schválen zákon o "O". V prosinci 1982 byl parlamentem zvolen první "O"; v r. 1983 směrnice o ochránci.

Rozpočet je samostatná kapitola (předloží ho sám "O"), je parlamentem schvalován, nikoliv kontrolován a je zakotven do státního rozpočtu. Auditor, který kontroluje rozpočet obou komor parlamentu, kontroluje také rozpočet úřadu "O". V současnosti mají 40 právníků, 60 úředníků, 120 osob technic. personálu, ochranu zajišťují bezpeč. služby MV.

Rok 1994 - 18.000 stížností, 1995 - 15.000 stížností (stíž. jednotlivců i kolektivní - strojvůdci ohledně důchodů, MŠ školné, žádosti o speciální statut pro města, dále ze sociální oblasti, prodlení soudů, stížnosti na MV, cizineckou policii).

"O" mají také v 8 autonomních oblastech, je volen regionálním parlamentem (Galicie, Baskicko, Aragon, Katalánie, Valencie, Andalusie, Aragon, Kastilia + Leo).

p. A. Miranda - ani pro Španělsko nebyl institut "O" tradiční; praxe ukázala, že "O" byl zárukou, že demokracie se konsolidovala.

J. Machalík - zabývají se problematikou nezletilých dětí?

Reag. M. Retuerto - osobně se specializuje na tuto oblast - problémy nezl. s policií, nezletilí cizinci, dětské domovy, cikánské děti mají přechodové školy, úrazy nezl. dětí a jejich odškodnění, psych. léčebny, internáty. 1 zástupce "O" se zabývá právě těmito problémy nezletilých.

J. Ortman - Končí-li mandát "O", končí i všichni úředníci (čl. 35)? Jaká je vazba soudu a "O" - může vstupovat "O" pouze z hlediska lhůt? V české Poslanecké sněmovně je značná nedůvěra v institut "O", proto jako první krok volíme návrh zákona, měnit Ústavu je zcela neprůchodné.

Reag. M. Retuerto - při zřizování "O" se namítalo, že bude v ústavním systému "O" spíše překážet a významní právníci tvrdili, že bude tato instituce nadbytečná.

Nyní -po 13 letech - pochyby zmizely - instituce posloužila jako doplnění možnosti "rychlého práva" pro občany. V mnoha zemích se volí cesta postupných kroků, např. v Argentině, kde byl zřízen prezidentským dekretem a nyní v této zemi bude v říjnu t.r. 6. mezinárodní kongres "O". Doporučení "O" jsou závazná morálně, "O" nevítězí, ale přesvědčuje. "O" překládá výroční zprávu, kde je seznam "neposlušných úřadů". Nový tr. zákon - zakotvuje skutkovou podstatu "tr. čin nezodpovědění ombudsmanovi"; při prodlení v soudních sporech se "O" obrací na soudní Radu a žádají, aby v této věci jednala - zjišťuje, zda jde o tech. nedostatky nebo interpetační rozdíly.

Zjistí-li např. špatné zacházení s vězni, či zadrženými (čl. 25 zákona), obrací se okamžitě na st. zástupce a ten je povinen zahájit šetření. Informace o stavu lidských práv lze ve Španělsku zjistit ze Zprávy ústřed. rady soudců, Zprávy nejvyšš. stát. zástupce a Zprávy "O". Nemůže docházet ke konkurenci těchto tří institucí, ale musí se doplňovat.

J. Pavela - jak nakládají se stížnostmi evidentně psychic. nemocných?

Reag. M. Retuerto - 52% stížností přijato, z toho 74% řešeno kladně. Ty co nejsou přijaty, musí být osobně vyřízeny a odpovězeny, případně radí, kam se má pisatel obrátit.

P. Buzková - cesta stížnosti v úřadu?

J. Drápela - je návaznost na regionální "O"?

M. Retuerto - bylo předloženo jakési desatero "O" na KBSE:

1/ "O" byl zvolen, aby konsolidoval demokracii. Proto, aby došlo k polit. konsensu.

2/ Obsah poslání - obrana občan. práv, ek. a soc. právo, tzn. právo na bydlení, vzdělání.

3/ Dvojjedinnost je zakotvena v čl. 54 a 103 Ústavy.

4/ Na obranu ZP míněna předl. Habeas corpus a solidy - je-li něco protiústavní, postupujeme Úst. soudu.

5/ Charakteristika "O" - ústavní institut, kvalifik. většina, přímé spojení

s parlamentem, 5 let funkční období, 2 zástupci, "O" i zástupci mají imunitu - kontrolují veškerou správu s výjimkou soudů a nár. obrany.

6/ Neexistují další žádné podmínky u stěžovatelů, každá stížnost musí být individuelně přezkoumána neformálním šetřením. Navštěvuje úřady, kasárna, vězení.

7/ "O" má ústavní pravomoc dát stížnost na protiústavnost zákona.

8/ Vydává zprávu, která projde komisí a poté plénem parlamentu.

9/ "O" autonomních oblastí nejsou delegáty centrálního "O", jsou voleni a kontrolují ve svém regionu. Mají koordinační porady. Občan nemusí znát právo "O", ale "O" musí znát právo.

10/ Institut "O" je pevný, jasně definovaný, pro občana.

Poté bylo delegaci výboru názorně předvedeno jak podání občanů putuje po budově úřadu "O".

II. Dále výbor navštívil úřad ombudsmana Portugalska v Lisabonu.

Výklad provedl ombudsman p. dr. Meneres Pimentel.

Úřad existuje 20 let, "O" je volen na 4 roky (možno 2x za sebou), volen 2/3 většinou parlamentu, je nezávislý na polit orgánech. Ochraňuje spravedlnost a ZLPS.

V současnosti probíhá volba nového "O". V parlamentu je petiční výbor, jehož náplní jsou spíše polit. otázky, LP spadají do kompetence "O".

"O" má 2 zástupce, zabývá se 5 tématickými oblastmi:

ústav. záležitosti + LP; ekonomie, finance, práce; sociální záležitosti; státní správa; spravedlnost, vnitro, obrana. Dále také ústavní stížnost a podnět státnímu zástupci. V posledních letech mají přibližně 3.500 - 4.000 stížností ročně.

J. Pavela - seznámil portugal. "O" s tím, že VPLPN připravil návrh zákona o veřejném ochranci práv a na této cestě si poslanci ověřují, zda je koncepce zákona správná. Návrh bude v únoru předložen k prvému čtení sněmovně a nyní VPLPN získává argumenty, kterými by oponenty přesvědčil.

P. Buzková - pravomoc "O" vůči soudům?

Reag. zástupce "O" - i zde je toto velice delikátní otázka a není zcela exaktně vyřešena. Stížnosti, které "O" dojdou na soudy, jsou předávány Soudní radě. "O" nemůže do soudního rozhodování zasahovat, ani navrhovat žádné kroky, s výjimkou návrhů Ústavnímu soudu. Může požádat Soudní radu, aby doporučila urychlené vyřizování. Ve vztahu k úředníkům soudu nemá "O" žádné omezení.

Nyní byl zpracován návrh, aby "O" mohl dávat podání Nejvyššímu správnímu soudu.

J. Ortman - Kolikrát byla podána "O" ústavní stížnost? Jaké jsou pravomoci Státní rady ve které je "O" členem? Počet pracovníků Úřadu "O" a kolik je právníků?

Reag. zátupce "O" - za toto volební období byly ústavní stížnosti: r. 1992 - 3;

r. 1993 - 12; r. 1994 - 8 až 9; r. 1995 - 7. Výsledek byl zhruba 1: 1. Souvisí to i s tím, že "O" se obrací na Ústavní soud i se zákonodárnými podněty.

"O" je členem Státní rady. Je to poradní orgán prezidenta republiky ve vyšším státním zájmu. Svolává ji prezident, považuje-li to za potřebné. Musí ji však svolat, pokud zamýšlí rozpustit parlament. "O" ve Státní radě zastupuje občany. Za poslední 4 roky se Státní rada sešla 2x (Maastricht a Východní Timor).

Celkem je v úřadu 35 právníků a cca 60 administrativních pracovníků.

(102 - 103 zam. i s řidiči.)

J. Drápela - Jsou zde i regionální "O"?

Reag. zást. "O" - regionální "O" nejsou, nyní se jedná o rozšíření na autonomní oblasti. "O" kontroluje všechna místa, ale nemá tam sídlo.

J. Machalík - Problematika práv dětí, nakolik je zde aktuální?

Reag. zást. "O" - je zde oddělení, které se na tyto problémy specializuje. Telefonní linka pro děti je zdarma.

J. Ortman - Platové zařazení a kvalita zaměstnanců? Neodvolatelnost "O"?

Reag. zást. "O" - první "O", známý bojovník proti totalitnímu režimu byl jmenován prezidentem republiky v r. 1975 před vypracováním Ústavy. Vzápětí však byl jmenován min. vnitra, aby připravil svobodné volby, poté byla uzákoněna neodvolatelnost.

Soudci jsou nejlépe placenými státními zaměstnanci. Plat právníka v úřadu "O" je 1/2 platu soudce 2. instance. "O" má plat obdobný ministru. (Soudce Nejvyššího soudu má vyšší plat než ministr.)

P. Buzková - V návrhu zákona VPLPN má ochránce relativně úzké kompetence, počítá se s postupným rozšiřováním. Rozšiřovali také kompetence, jakým způsobem získal autoritu ve veřejnosti?

Reag. "O" dr. M. Pimentel - Od začátku měl "O" značné kompetence, rozšířeny byly v r. 1991 a počítají s dalším rozšířením. Doporučil, aby se zástupce VPLPN zúčastnil v květnu 1996 na Kypru jako pozorovatel zasedání Evropské rady "O" a zde by mohl předložit a vysvětlit návrh zákona VPLPN. Sám návrh prostuduje a dá připomínky.

M. Hubová - Jaké typy stížností dochází?

Reag. zást. "O" - 30% na státní úřady. Původně byly úspěšní na 50%, nyní již na 70% (po vyloučení těch neopodstatněných). "O" vlastně také občanům vysvětluje, že úřady mají pravdu. "O" jsou ve všech demokratických společnostech.

III. Výbor byl přijat zástupci ústavní komise Shromáždění republiky p. José Leitao a p. Luis Narques Guedes.

Úvod provedl p. José Leitao - Portugalsko nemá národnosti, již několik století existuje portugal. stát ve stejné podobě. Přistěhovalci splynuli, jsou všichni jedné -portugalské - národnosti a mají všichni stejná práva. Jsou zde problémy společenského začlenění přistěhovalců z portugalsky mluvících zemí Afriky a z Brazílie, vláda se snaží jim situaci ulehčit. Přínos přistěhovalců je kladně hodnocen. Jediný problém - přistěhovalci z Rumunska. Většina žádostí je zamítnuta, jedná se spíše o ekonomickou emigraci a Portugalsko se řídí evropskými úmluvami.

Petice mohou občané zasílat individuální i koletivní. Podle obsahu ji studuje příslušná komise shromáždění.

L. N. Guedes - Portugalsko není vzhledem ke své poloze tranzitní zemí, na 10 mil. obyvatel je pouze 200.000 přistěhovalců. Problémy však byly před 20 lety, kdy byla vlna přistěhovalců z bývalých portugalských kolonií. Zákony je toto řešeno zhruba před 3 - 4 lety.

J. Pavela - Národnosti jsou v ČR vnímány zcela odlišně, problémy s přistěhovalci jsou v souvislosti s rozpadem Jugoslávie a SSSR. Značné procento občanů České republiky se hlásí k jiným národnostem než českým a toto vede často k neshodám. Mimo VPLPN se tím zabývá Rada vlády ČR pro národnosti.

J. Leitao - Ve věci rozdílných práv jiných státních občanů Portugalsko kupř. na základě smlouvy s Brazílií zvýhodňuje tyto občany, oproti ostatním cizincům. Předpokládá se vývoj v této věci, existuje již i evropské občanství - občanů EU.

J. Drápela - Jak velká byla imigrační vlna po osvobození kolonií a jak dlouho trvala asimilace "repatriantů"?

Reag. J. Leitao - V prvé vlně 1975 - 1976 se bez problémů vrátilo 750.000 občanů Portugalska; druhá vlna - po upevnění nezávislosti nových zemí r. 1977 trvá do současnosti. Jde často o příbuzné imigrantů z prvé vlny, jsou to však již přistěhovalci, neboť se stali občany nových států. Nyní se snaží novými zákony toto řešit.

P. Buzková - Postavení ústavní komise ve shromáždění, jaké má vazby na orgány vně, např. spolupráce s ombudsmanem? Nepřekrývají se kompetence komisí ve shromáždění?

Reag. J. Leitao - Kompetence komisí jsou jasně definované, není problém koordinace s ostatními komisemi. Kompetence nesplývá s Ústavním soudem nebo s "O", komise pokud jde o ústavnost upozorňuje, ale poslední slovo má Ústavní soud.

J. Pavela - Problém Romů ze Slovenska v České republice vyplývá z toho, že po přestěhování neuměli akceptovat nové podmínky, které jim společnost poskytla (nové byty, domky, práce) a majoritní část obyvatelstva se proto proti nim zatvrzovala. Je to nyní problém složitý.

P. Buzková - V současnosti je mnoho Romů, kteří se snaží začlenit, ale právě díky ostatní skupině nepřizpůsobivých mají ztíženou pozici. V ČR došlo ke zevšeobecnění a negativnímu náhledu lidí na celou tuto komunitu. Vznikly extremistické organizace s rasovým zaměřením, došlo i k několika rasovým vraždám. Ministerstvo vnitra se touto složitou věcí zabývá, zatím se to však příliš nedaří.

J. Leitao - Do Portugalska cikáni přicházeli od 16. století a po r. 1820 začali být považováni za portugalské občany a to je chrání před některými formami diskriminace. Před 2 lety chtěla jedna radnice zakázat pobyt cikán. občanům, státní zastupitelstvo je ochránilo a radnice zákaz musela zrušit. Všichni cikáni mluví portugalsky a mnoho z nich již 30 let žije na jednom místě, problém s docházkou dětí do školy mají také.

IV. Delegace VPLPN byla přijata předsedou Shromáždění republiky p. António Almeida Santos. V úvodu sdělil, že některé petice, mající více podpisů projednává plénum Shromáždění republiky.

Ombudsman má vysokou podporu Shromáždění republiky a doporučení "O" jsou zpravidla akceptována. "O" je považován za důležitý nástroj účasti občanů na veřejném životě. Uvažují o novele ústavy, kde by zvýšili podíl občanů na řízení státu (různé druhy referenda - rozšíření jejich oblastí). Existuje také právo každého občana dát soudu návrh na zákaz výrobku či činností poškozujících životní prostředí nebo památky. Je snaha v nejrůznějších oblastech vtáhnout občany do veřejného života.

V závěru uvítal návrat České republiky do rodiny demokratických zemí s tím, že Portugalsko podpoří kandidaturu České republiky do Evropské Unie.