Neautorizováno !


 

(14.00 hodin)

(pokračuje Ambrozek)

Já bych chtěl upozornit na ty klíčové. Za klíčové novely zákonů považuji část 27. a 28., které se zabývají rušením školských úřadů a přenosem kompetencí na kraje a ke kterým určitě bude nejvíce pozměňovacích návrhů. Za důležitou považuji i část 38., to je novela stavebního zákona, kde se krajům dávají kompetence v pořizování a schvalování územních plánů velkých územních celků. Poté se jedná o část 47., to je zákon o pozemních komunikacích, který v návaznosti na převod okresních správ a údržeb silnic do majetku dává krajům i kompetence ve správě silnic druhé a třetí třídy a může vykonávat výkon státní správy pro stát u silnic třídy první.

Ostatní resorty v této první fázi reformy spíše jen utrousily nějaké kompetence, proto ty ostatní novely navrhují v podstatě velmi drobné přesuny kompetencí z ministerstev zemědělství, životního prostředí, kultury, práce a sociálních věcí - to už bude asi všechno. V přechodných ustanoveních se řeší nějaké další drobnosti.

Já bych chtěl říci, že při přepisu zákona ve spolupráci s Ministerstvem vnitra došlo přece jenom k asi třem chybám, které si dovolím přednést v podrobné rozpravě jako legislativně technické, protože to jsou úpravy, které výbor schválil, ale v tom sněmovním tisku jsou špatně uvedeny. Poté si dovolím v podrobné rozpravě přednést ještě několik návrhů, které vznikly na resortech. Když si resorty přečetly, co vlastně navrhly, měly potom potřebu to různě opravovat, což učinily už na našem výboru, a některé úpravy z resortů, které považuji za správné, přednesu v podrobné rozpravě.

Na závěr bych chtěl shrnout, že tento zákon považuji za jeden z klíčových, a na výsledné znění tohoto zákona musí pak navázat zákony o určení daní, protože podle toho, kolik krajům dáme kompetencí, musíme jim k tomu také přidělit finanční prostředky. Velmi úzkou vazbu má tento zákon na zákon o převodu majetku.

Výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vzít jako základ pro projednávání komplexní pozměňovací návrh 426/2. Chtěl bych kolegy uklidnit, protože i když je to napsáno jako nový text, ta změna se týká jenom menší části novel zákonů, a to především těch nejdůležitějších, o kterých jsem se zmínil ve své zpravodajské zprávě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Ambrozkovi. Nyní prosím pana poslance Václava Pícla.

 

Poslanec Václav Pícl: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené dámy, vážení pánové, vládní návrh zákona o zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, uvedený v tisku 426, iniciativně projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, který s tímto návrhem vyslovil souhlas ve znění přijatém výborem pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, s několika pozměňovacími návrhy.

Usnesení výboru bylo všem poslancům rozesláno jako tisk 426/1.

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu přijal a doporučuje Poslanecké sněmovně celkem 11 pozměňovacích návrhů, a to k části 27 vládního návrhu zákona, který mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.

Na úvod mé zpravodajské zprávy mi dovolte uvést několik důležitých faktů. Faktů vypovídajících o šíři a dopadu reformy veřejné správy, faktů, které by nás měly vést při projednávání uvedených zákonů k uvážlivým a zodpovědným rozhodnutím. Pro někoho to bude pouhá statistika. Pro mě to jsou živí lidé, živý organismus, který představují naše školy a školská zařízení.

Reforma veřejné správy ve školství se bude týkat 11 500 ředitelství škol a školských zařízení zřizovaných obcemi, z toho 9 300 zálohových organizací, tedy bez právní subjektivity, jejichž zaměstnanci - zhruba 80 tisíc lidí - by měli v rámci pracovněprávních vztahů v první etapě reformy změnit zaměstnavatele a přejít pod okresní úřady.

Pro vaši úplnou představu uvádím, že obce spravují nyní 22 000 zařízení všech typů včetně jejich součástí, jako jsou školní družiny, školní jídelny a další. V rámci škol, které bude zřizovat kraj, se jedná o 2 700 škol a školských zařízení, z toho 500 je bez právní subjektivity, a tudíž jejich zaměstnanci by měli v oblasti pracovněprávních vztahů také změnit zaměstnavatele a přejít pod krajský úřad. Reforma se tedy bude týkat celkem 229 000 zaměstnanců škol a školských zařízení, z toho 153 000 pedagogických pracovníků, 76 000 nepedagogických pracovníků a také 2 300 zaměstnanců školských úřadů.

Za velmi důležitou informaci považuji i to, že novými krajskými úřady bude jenom na mzdy a odvody z mezd přidělováno přes 43 miliard Kč.

A nyní mi dovolte vrátit se k projednávanému návrhu vládního zákona. Rád bych vás seznámil s odůvodněním dle mého názoru významných přijatých pozměňovacích návrhů uvedených v tisku 426/1.

K bodu 2. Do § 5 se navrhuje vložit ustanovení, aby vedoucího odboru krajského úřadu odpovědného za výkon správy v oblasti školství, mládeže a tělovýchovy v kraji jmenovala a odvolávala rada kraje se souhlasem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a obdobný způsob byl uplatněn při jmenování a odvolávání vedoucího referátu okresního úřadu odpovědného za výkon státní správy v oblasti školství, mládeže a tělovýchovy v okresech.

Doplněk se opírá o tyto argumenty: I po rozsáhlé decentralizaci zřizovatelských funkcí škol a školských zařízení z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na kraje tento resort bude nadále využívat významnou část prostředků státního rozpočtu, a to pro výdaje na platy a náležitosti s nimi související, na učebnice a učební pomůcky, přičemž stát by měl zabezpečit na všech úrovních efektivní kontrolu hospodaření s těmito prostředky. Hospodaření s těmito prostředky a kontrolu nad jejich vynakládáním by měli garantovat vedoucí okresních školských referátů a školských odborů krajských úřadů, odpovědní jak zastupitelským orgánům, tak i ministerstvu.

Vedoucí školského odboru na krajském úřadu a vedoucí školského referátu na okresním úřadu musí též zajišťovat dodržení jednotlivých principů vzdělávacího a výchovného procesu ve školách a školských zařízeních, za jejichž realizaci na celostátní úrovni nese odpovědnost ministerstvo. Musíme respektovat skutečnost, že i když má státní správa a samospráva společné zájmy, nejsou tyto zájmy totožné. Vzájemná sebereflexe státní správy a samosprávy bude ku prospěchu obou z těchto linií.

K bodu 3. Návrh nevychází z vládního návrhu, ale z pozdější verze tohoto ustanovení po projednání ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. V § 6 se navrhuje zavést, aby orgán kraje v přenesené působnosti zpracovával a každé dva roky upřesňoval dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy v kraji a každoročně zpracovával a zveřejňoval výroční zprávu o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy v kraji. Náš pozměňovací návrh požaduje, aby oba zmíněné dokumenty schvalovalo zastupitelstvo kraje a poté byly zaslány ministerstvu. Uvedená úprava má zvýšit provázanost koncepce rozvoje vzdělávací soustavy na územní úrovni a odstranit nežádoucí duplicity za jednotícího spolupůsobení ministerstva. Zároveň má problematiku stavu a rozvoje vzdělávací soustavy přiblížit krajským a obecním zastupitelům, pedagogické veřejnosti a občanům.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP