Neautorizováno !

(10.30 hodin)
(pokračuje Křeček)

Takže já samozřejmě v tuto chvíli nechci vést úvahy nad tím, zda navrhovaná právní úprava je, nebo není v rozporu se směrnicí Evropské unie, zejména čekáme-li na novou směrnici.

Doporučuji, abychom tento návrh zákona propustili do druhého čtení s tím, že pokud bude přikázán ústavněprávnímu výboru a také rozpočtovému výboru, posoudíme rozpor s evropskými směrnicemi, případně pozměníme tento návrh zákona podle nové směrnice.

Potom navrhnu prodloužení lhůty na projednávání. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Stanislavu Křečkovi. Nyní prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Eva Dundáčková, která je zpravodajkou pro prvé čtení.

Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedající, několik málo přítomných ministrů, dámy a pánové, dovolte mi, abych zde přednesla svou zpravodajskou zprávu k tisku 896, který je krátkou, téměř technickou novelizací zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

My jsme tedy naposledy novelu zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti projednávali jako sněmovní tisk 260, a to více než rok. Možná si někteří z vás na to vzpomenou. Projednávali jsme jej tak dlouho právě proto, že hlavní a zásadní změnou poslední novely bylo rozšíření okruhu povinných osob o takové, které se ve své činnosti tedy mohou setkat s legalizací výnosů z trestné činnosti anebo k ní mohou být zneužity. Zákon jim aktivně uložil zapojit se do boje proti tomuto nebezpečnému jevu. Okruh těchto osob byl stanoven tak široce, že pod něj spadli auditoři, daňoví poradci, externí účetní, soudní exekutoři, notáři a advokáti. Zejména u těch posledních pak Sněmovna vyslovovala velké pochybnosti, nakolik je to v rozporu s ústavním právem na obhajobu a se zachováním mlčenlivosti vztahu, tedy klienta na jedné straně a advokáta na straně druhé. Nakonec po dlouhých rozpravách a mnoha pozměňovacích návrzích také advokáti i notáři zůstali mezi okruhem osob, které jsou povinnými subjekty ve smyslu tohoto zákona.

Musím poctivě říci, že tento nový návrh zákona, který předkládá pan poslanec Křeček, nikterak nemění tuto zásadní věc, na které se Sněmovna svým většinovým hlasováním shodla, jakkoliv můj osobní názor na to byl jiný. Omezím se teď pouze na svou zpravodajskou zprávu a řeknu, že i mne v tomto smyslu překvapilo vyjádření vlády, která hned v prvním odstavci konstatuje, že navrhovaná právní úprava výrazně mění uvedenou novelou upravené postavení advokátů a notářů a znamená návrat ke stavu, kdy advokáti a notáři oznamovací povinnost při tzv. praní špinavých peněz uloženu neměli. To budiž řečeno dvakrát a nahlas, že něco takového není pravda.

První čtyři body tohoto návrhu jsou víceméně opravdu technickou úpravou, která znamená přesunutí některých ustanovení. Jediná větší a zásadní změna spočívá v novém § 14 v úpravě některých ustanovení, která se vztahují jak na advokáty, tak na notáře, a to z toho důvodu, že postavení jak advokáta, tak notáře je výrazně jiné než ostatních profesí uvedených dosud v § 4 odst. 7 zákona, tj. externích účetních, auditorů, daňových poradců a podobně, a to právě pro ony povinnosti, které ve vztahu advokát - klient, notář - klient tyto právní profese mají.

Není také pravda, že by tato novelizace nějakým výrazným způsobem narušovala povinnosti, které jsou nám stanoveny směrnicemi. Spíše musím říci, že tak jak jsem si četla vyjádření vlády, domnívám se, že možná jde o nepochopení, či o jazykový nesoulad, o výklad, neboť ve vyjádření vlády se tvrdí, že v nově navrženém ustanovení § 14 je stanovena výjimka z oznamovací povinnosti a informační povinnosti advokáta ve věci podezřelého obchodu, pokud jde o informace, které získal od klienta nebo o klientovi v souvislosti s jeho zastupováním v řízení před soudy nebo orgány veřejné správy, přičemž ve vyjádření vlády se tvrdí, že v samotné směrnici je to omezeno pouze na získané informace v souvislosti se soudním řízením. Pokud si vezmete do ruky směrnici, tak zjistíte, že to je v řízení soudním a jiném a že je to opravdu otázka jazykového výkladu či překladu této směrnice.

Protože neshledávám u žádného z bodů, které tady popsala vláda, žádný důvod pro to, abychom se nezabývali touto novelou zákona, je to opravdu otázka technické úpravy, zpřesnění některých ustanovení, doporučuji tuto novelu vaší pozornosti a prosím také já, abyste ji propustili do druhého čtení.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, paní poslankyně. Otevírám rozpravu obecnou. Přihlášky do této rozpravy nemám, takže ji končím. Po krátkém zazvonění přistoupíme velmi pravděpodobně, nechce-li nikdo již vystoupit, k hlasování o přikázání a to bude jednoduché, protože organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Odhlásím vás, poprosím o novou registraci.

V hlasování, které má pořadové číslo 61, rozhodneme o návrhu organizačního výboru na přikázání návrhu k projednání ústavněprávnímu výboru.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 61. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování skončilo. Hlasovalo 109 poslanců, z nichž 108 bylo pro, nikdo proti, takže návrh byl přikázán ústavněprávnímu výboru.

Děkuji paní poslankyni Dundáčkové. Gratuluji panu poslanci Křečkovi k dílčímu úspěchu.

Nyní se budeme věnovat bodu

Z pověření vlády uvede tento materiál ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek.

Ministr pro místní rozvoj ČR Jiří Paroubek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, dovolte mi stručně uvést návrh novely zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území.

Cílem předložené novely je využít zkušenosti získané především při řešení obnovy území po povodních v roce 2002 k celkovému doladění, zjednodušení a zpřehlednění platné právní úpravy. Tomu by mělo napomoci zejména zapracování obsahu části prováděcího předpisu nařízení vlády č. 399/2002 Sb. do zákonné úpravy, zpřesnění některých užívaných pojmů a lepší vymezení upravovaných postupů.

V této souvislosti bych rád zdůraznil nově navrhované umožnění prodloužit lhůty stanovené krajům pro shromáždění a zpracování požadovaných podkladových informací při územně a časově rozsáhlejších živelních pohromách nebo je sjednotit tak, aby strategie obnovy území mohla být připravena souběžně pro území několika krajů postižených toutéž postupující živelní pohromou. Dámy a pánové, kdo jste zažili povodeň v roce 2002 - přímou zkušenost z povodně z roku 1997 nemám, ale z roku 2002 mám - tak mi dáte jistě za pravdu, že prostě v nějakých urychlených termínech není možné takovéto předklady dávat, protože jsou pak od samého počátku neúplné. I z hlediska rozumnosti je myslím takto připravená novela rozumná.

***