Neautorizováno !

(11.40 hodin)
(pokračuje Filip)

Protože by museli respektovat i druhou část zákona o dělení federace, o vytvoření prozatímního Senátu, a to se tady tenkrát v České národní radě, která se předělala na Poslaneckou sněmovnu, nehodilo.

Druhá věc je, o tom, jestli bylo ústavní, nebo neústavní, je rozhodnuto. Vy jste rozhodli jako poslanci konkrétně o tom, že to je neústavní. To, že to je nelegitimní, to bylo jasné a to tady řekl pan profesor Jičínský zcela přesně, protože v té době platil zákon o referendu, referendum nebylo využito, protože z něho měly obě politické reprezentace, jak česká, tak slovenská, strach. (Potlesk v levé části sálu.)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Skončila série faktických poznámek. V tuto chvíli je řádně přihlášený do rozpravy pan kolega Votava. Připraví se pan kolega Kužvart.

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já nebudu pokračovat ve sporu, který je tady veden mými předřečníky, nebudu na ně tedy ani reagovat, chtěl bych pouze říci také pár poznámek k projednávání vládního návrhu ústavního zákona o celostátním referendu tak, jak já to vidím a cítím.

Předložení tak zásadního návrhu ústavního zákona do legislativního procesu představuje v ústavněprávní rovině v zásadě již bezmála takový poslední z několika málo kroků, aby o některých zásadních otázkách veřejného zájmu, veřejného života mohli rozhodovat sami občané našeho státu, a to svým přímým vlastním hlasem. Vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu se tak stane takovým tím posledním kamínkem, ale zcela významným, vloženým do již patnáct let budované mozaiky demokratického a právního sátu. A myslím si, že představuje vyvážený přístup k respektování suverenity lidu na straně jedné a suverenity jím ustavených vrcholných orgánů státní moci na straně druhé. Je také projevem moderního trendu volit v závislosti na podmínkách a okolnostech způsob uplatňování státní moci buď přímo lidem, nebo nepřímo jeho volenými zástupci.

Institut referenda není v moderních demokratických státech v žádném případě chápán jako nástroj zpochybňující jakýkoli systém parlamentní demokracie. Myslím si, že Parlament vždy zůstane vrcholným orgánem moci zákonodárné, tedy i s monopolem zákonodárné činnosti. Myslím si, že je však třeba mít stále na zřeteli, že tím, od něhož i Parlament odvíjí svoji existenci a legitimitu pro svoji činnost, vždy byl, je a bude výhradně lid, občané České republiky. Podle mého hlubokého přesvědčení je tedy oprávněné podpořit vůli lidu, aby mohl spravovat některé zásadní věci veřejné, a to přímo, aby měl také možnost sám a přímo vyjádřit svoji vůli. Myslím si, že není v žádném případě žádoucí, aby to byl právě lidem volený Parlament, který by měl bránit projevovat tuto svoji vůli.

S ohledem na to, co jsem právě řekl, a s ohledem na skutečnost, že přijetí obecného ústavního zákona o referendu předpokládá již léta naše stále nenaplněná ústava, předložený návrh ústavního zákona podpořím. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní je přihlášený pan poslanec Miloš Kužvart, po něm vystoupí pan kolega Jiří Pospíšil.

Poslanec Miloš Kužvart: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych udělal jenom několik poznámek. Za prvé mne svým způsobem velmi udivilo vystoupení jedné předřečnice shodou okolností ze současné vládní koalice, která vystoupila pro mne jako tedy právního laika svým způsobem s kuriózním názorem, že prostě není možné, aby hlasovalo jenom nějakých pár procent lidí. Ostatně tady před chvílí zaznělo, že v senátních volbách v druhém kole ten mandát je získán nějakými deseti, dvanácti procenty hlasujících. Objevují se pochopitelně v novinách úvahy, že ten mandát není silný, ale prostě je. A ten senátor je právoplatně zvolen a je na těch, kteří nešli k volbám, aby si vyčítali, že k nim nešli. Totéž se týká jakýchkoli obecných voleb.

Já bych chtěl upozornit, že v devadesátých letech tehdy existující pravicové strany si dávaly předvolební hesla jako např. naším lídrem je volič. Já si myslím, že právě ta rozprava tady ukazuje, jakým způsobem už tehdy myslely vážně tato svá hesla, tyto své přísliby. Podle mého názoru je téma obecného celostátního referenda, téma přímé demokracie naprosto organicky tématem demokratické levice, demokratické levice kdekoli na světě. A je logické, že sociální demokraté tento vládní návrh podpoří.

Já si myslím, že to, co tady zaznívá, ty stesky, že lidé se neúčastní demokratických procesů, bohužel je pravda i v těch referendech, která již mají svou vlastní právní úpravu, v těch místních, lokálních. Tady mi dovolte jenom připomenout jednu nepříliš starou zkušenost s referendem v Brně o přesunu jejich nádraží, kdy bohužel i přes výzvy nejrůznějších aktivistů nakonec nebyla účast na referendu dostatečná, ale je to prostě vina nás všech. A tady mnohokrát zaznělo z úst mých předřečníků, že je tady problém s politickými mechanismy jako takovými, jakým způsobem vlastně lidé vnímají moc, jakým způsobem vnímají politickou reprezentaci. A já pevně věřím, že do budoucna už nebude možné to chápání ryze totalitní, totiž - nechte to na těch nahoře.

Velice žádám a prosím Sněmovnu, aby tento zákon podpořila. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan poslanec Jiří Pospíšil, připraví se pan kolega Miroslav Beneš. Prosím o klid v jednacím sále.

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já mám víceméně faktické poznámky k vystoupení svých kolegů. Já jsem záměrně v úvodu svého vystoupení řekl, že se jedná o problém, který bychom měli diskutovat bez emocí, problém odborný, nikoli problém pouze ideologický. A mám obavu, že výroky jako strach z lidí, demokracie neúplná atd. věcné diskusi nad tímto případným novým institutem nebo doplněním tohoto institutu do našeho ústavního pořádku příliš nepomáhají. Přece pokud se podíváme na zahraniční ústavní modely, pak je nutné říci, že existují dva legitimní modely, buď přímá demokracie, nebo zastupitelská demokracie. Oba modely jsou legitimní, žádný z nich neznamená, že jeden je jaksi morálnější, správnější, blíže lidem, a že ten druhý by byl jakoby lidem vzdálenější. Některé ústavní systémy oba modely kombinují.

A já a někteří moji kolegové, například doktorka Parkanová, jsme zde upozorňovali na to, že předložený návrh zákona podle nás může způsobit určité problémy, může oslabit odpovědnost představitelů výkonné moci a může narušit průběh ústavních mechanismů. To jsou legitimní postřehy nebo námitky, a pojďme o nich diskutovat. A já budu velmi rád, pokud kolegové z levice tyto argumenty vyvrátí, pokud poukáží na to, že nehrozí nebezpečí, že se rozmělní odpovědnost představitelů výkonné moci, a pokud jaksi ukáží, že ten model povede ke zkvalitnění výkonu veřejné moci v tomto státě.

Já si myslím, že bychom měli diskutovat o konkrétních alternativách, problémech a úskalích předloženého návrhu, a ne zde pouze podle mého názoru demagogicky tvrdit, že zde někdo má strach z lidí, nebo že demokracie neúplná atd. To si myslím, že opravdu není korektní, protože nikdo nikdy neřekl, že zastupitelská demokracie je méně demokratická než demokracie přímá.

Stejně tak kolega Jičínský zde některé mé výroky určitým způsobem interpretoval podle mne úmyslně jinak, než jsem je řekl. Já jsem neřekl, že strach z referenda je podmíněn tím, že by je aktivní menšiny zneužily. Já jsem řekl, že v navrženém zákoně, kde není stanovena povinná účast pro platnost, hrozí, že menšina voličů rozhodne o nějaké zásadní věci proti vůli většiny voličů, resp. proti vůli neúčastnící se většiny voličů.

***