Neautorizováno !


 

(18.00 hodin)
(pokračuje Rujbrová)

V případech, které mají vazbu na projednávaný zákon, jsou informováni cestou poslaneckých klubů poslanci, aby si případně mohli v nich obsažené náměty osvojit, a také prostřednictvím vystoupení zástupce výboru je informována i Poslanecká sněmovna. Připomínky k orgánům státní zprávy jsou řešeny dotazy na kompetentní ministerstva. V jednom případě vyzval výbor poté, co s odpovědí nebyl spokojen, ministerstvo, aby věc vyřešilo a podalo následně výboru zprávu. Petice, které se týkají obecnějších problémů, bývají někdy námětem kulatých stolů petičního výboru, k nimž jsou přizváváni odborníci na danou problematiku. Náměty, které se týkají činností jiných výborů, jsou těmto výborům postupovány.

Ráda bych v této souvislosti upozornila, že stále častěji je impulsem k podání petice silně medializované téma, které zaštiťují známí umělci nebo jiné osobnosti veřejného života. Paradoxní je, že se nejvíce píše o peticích, které vlastně peticemi vůbec nejsou. Jde o petice organizované prostřednictvím internetu. Je k tomu třeba upozornit, že petiční zákon požaduje určitou identifikaci osob, které petici podporují, a to sdělením jména, příjmení a bydliště. Anonymní podání prostřednictvím internetu tento požadavek nesplňuje a petiční výbor je, pokud alespoň některé z těchto podání obdrží v písemné podobě, za petice nepovažuje.

Z pověření petičního výboru navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vzala předloženou zprávu na vědomí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyně. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Písemné přihlášky do rozpravy nemám, takže se zdá, že rozpravu mohu ukončit.

Přistoupíme k rozpravě podrobné. Do té se hlásí paní poslankyně Zuzka Rujbrová.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane místopředsedo, asi z formálních důvodů bych měla zopakovat návrh na usnesení, aby tedy Sněmovna vzala předloženou zprávu na vědomí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pokud se nikdo nehlásí, končím i podrobnou rozpravu a přistoupíme k hlasování o usnesení, tak jak jste ho právě přednesla.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 91 a ptám se, kdo s návrhem usnesení souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Hlasovalo 103 poslanců, 92 pro, nikdo proti, takže usnesení bylo přijato.

 

A já mohu poděkovat předsedkyni petičního výboru Zuzce Rujbrové a skončit projednávání bodu, který nese pořadové číslo 57.

 

Dámy a pánové, nyní budeme projednávat bod č.

 

59.
Zpráva České národní banky o měnovém vývoji za rok 2004

 

Zprávu předkládá guvernér České národní banky, který je v tomto případě oprávněn účastnit se schůze Sněmovny a musí mu být uděleno slovo podle § 3 odst. 2 zákona o České národní bance. Takže pana guvernéra Zdeňka Tůmu tady vítám.

Připomínám, že podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je Česká národní banka povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji.

Nyní prosím pana guvernéra Zdeňka Tůmu, aby uvedl zprávu, kterou jsme obdrželi pod názvem Zpráva o inflaci - leden 2005. Takže, pane guvernére, máte příležitost ke svému vystoupení.

 

Guvernér ČNB Zdeněk Tůma: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k tomu, že jsme projednávali celkem nedávno, zhruba před pěti týdny, zprávu za první pololetí minulého roku, tak si dovolím být velmi stručný. V únoru jsem upozorňoval i na momentální problémy, před kterými stojí měnová politika a česká ekonomika, takže ani v tomto bodě nebudu mluvit příliš dlouho.

Co se týká druhého pololetí a zejména konce roku, inflace se pohybovala poblíž středu cílového pásma. Dopad vysokých cen energetických surovin a kovů do domácích cen, který byl poměrně často diskutován, byl do značné míry tlumen pevnějším kurzem koruny k americkému dolaru.

Další významná informace je, že v březnu letošního roku publikované odhady Českého statistického úřadu korigovaly meziroční růst české ekonomiky v jednotlivých čtvrtletích roku 2004 směrem nahoru. Růst v závěrečném čtvrtletí činil 4,3 %, resp. 4 % za celý rok 2004. Pozitivní zpráva je, že růst byl tažen především investicemi, zatímco konečná spotřeba rostla jen velmi mírně a v samotném čtvrtém čtvrtletí dokonce mírně poklesla. K růstu české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí přispíval poprvé po více jak dvou letech zahraniční sektor.

Základním východiskem pro naše rozhodování ve čtvrtém kvartálu byla makroekonomická prognóza, kterou Bankovní rada projednala koncem října 2004. Naše rozhodování se vzhledem ke zpoždění vlivu měnově-politických opatření na inflaci orientovalo na plnění inflačního cíle v období konec roku 2005 až první kvartál 2006. S prognózou byl tehdy konzistentní mírný nárůst úrokových sazeb v delším období. Bankovní rada nicméně ke změnám měnově-politických úrokových sazeb v průběhu čtvrtého čtvrtletí nepřikročila. Vyhodnocení prognózy neindikovalo nutnost tyto sazby měnit.

V lednu jsme publikovali novou prognózu, která očekává shodně s předchozími prognózami v loňském roce slušný hospodářský růst kolem 4 % v letech 2005 a 2006. Ten by měl být tažen především růstem investic a vývozu. Ve srovnání s říjnovou prognózou se nicméně posouvá horizont uzavření mezery výstupu na počátek roku 2006; dříve jsme předpokládali, že odchylka skutečného vývoje od potenciálu bude mizet už kolem pololetí roku 2005. Toto posunutí je důsledkem pomalejšího odeznívání poptávkových protiinflačních tlaků, které byly zapříčiněny zejména posílením kurzu koruny a přehodnocením zahraničního oživení směrem dolů.

S lednovou makroekonomickou prognózou a jejími předpoklady je konzistentní mírný pokles úrokových sazeb v první polovině roku 2005, s tím, že jejich postupný růst se odkládá na první polovinu roku 2006. Nicméně nelze předvídat, jak se budou vyvíjet rizika v letošním roce, takže je třeba brát v potaz, že hovoříme o prognóze, a nikoli o predikci toho, jak bude Bankovní rada rozhodovat a jak se budou konkrétně vyvíjet měnově-politické sazby a vůbec sazby na finančním trhu.

Myslím, že na úvod by to stačilo, a jsem pochopitelně připraven zodpovědět vaše případné otázky.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane guvernére. Připomínám, že k tomuto bodu jsme obdrželi usnesení rozpočtového výboru č. 509, které uvede zpravodaj tohoto výboru poslanec Martin Kocourek.

 

Poslanec Martin Kocourek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane guvernére, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych k této přednesené zprávě České národní banky o inflaci za leden 2005 neboli o měnovém vývoji za rok 2004 pouze podotkl, že i z úvodního slova pana guvernéra vyplynulo, že se nic zaznamenáníhodného pro tuto Sněmovnu neudálo ve druhém pololetí roku 2004. I v tomto duchu se neslo jednání rozpočtového výboru na toto téma, které se shodou okolností konalo na půdě České národní banky.

Proto dovolte, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z jeho 41. schůze ze dne 9. března 2005 č. 509, ve které rozpočtový výbor vzal na vědomí materiál Zpráva České národní banky o inflaci - leden 2005 (o měnovém vývoji za druhé pololetí roku 2004), předložený Českou národní bankou, a za druhé, rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: " Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci - leden 2005 (o měnovém vývoji)."

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Martinu Kocourkovi. Otevírám všeobecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí, takže všeobecnou rozpravu končím.

Otevírám podrobnou rozpravu. Pan poslanec Kocourek se hlásí o slovo.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP