Neautorizováno !
(16.10 hodin)
(pokračuje Čurdová)
Bylo by to nesmírně složité, nesmírně komplikované. Výkaznictví a administrativa, která by připadla pro učitelky nebo zaměstnance mateřských škol, by byla nesmírně obtížná.
Myslím si, že my jsme zde od toho, abychom zjednodušovali svými zákony, které předkládáme, život, ne abychom ho ještě více a zbytečně komplikovali. Proto vás, vážení kolegové a kolegyně, žádám, abychom zamítli pozměňovací návrhy, které předložil Senát, a schválili původní poslaneckou verzi. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ČSSD.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se hlásí paní poslankyně Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, musím říci, docela mě mrzí, že jsme se takto pustili do tzv. ideologického souboje, protože podle mého názoru je to jen o zdravém rozumu a o logice a o ničem jiném. To, že Senát k návrhu zákona, který se původně týkal rodičovského příspěvku, přidal také zrušení povinnosti bezplatně hradit dětem v posledním ročníku školky účast v mateřské škole a jejich tzv. vzdělávání, jak říkal pan poslanec Zeman, to vychází z něčeho jiného než z reality všedního dne. Samozřejmě se nestane nic jiného, než že to budou hradit rodiče ostatních dětí. My jako Sněmovna na to buď zareagujeme a upravíme to zpět do způsobu, který bude spravedlivější z našeho pohledu, nebo pro to hlasovat nebudeme.
Je to samozřejmě věc názoru, ale připadá mi zcela absurdní diskutovat tady o tom, jestli je pro děti a rodiče výhodnější, aby to bylo čtyři hodiny denně, nebo 80 hodin v měsíci, protože to je přece naprosto dynamický způsob rozložení této doby, který musí vyhovovat naprosto všem. Jak dětem, které tam přijdou na jeden celý den, nebudou vytrhávány právě z režimu, o kterém zde mluvila paní poslankyně Čurdová, nemůže to vznášet větší nároky na evidenci dětí, protože už dnes tam děti buď přijdou, nebo nepřijdou. Neexistuje žádná povinnost, aby děti chodily do školky každý pracovní den. Když to těm rodičům vyhovuje, mohou i dnes zůstat doma. Naopak to matce umožní, aby třeba dva dny v týdnu si vyřídila záležitosti, které potřebuje, ať už se týkají jejích profesních nebo dalších záležitostí, a dítě strávilo v pohodě den v školce. Zatímco v modelu, který původně navrhovali navrhovatelé, to může být jen po určitou a přesně ohraničenou část dne. Myslím, že tam daleko spíš je dítě vytrháváno z kolektivu, když školu musí opustit. Samozřejmě že každému vyhovuje něco jiného. Pokud bude převážné většině matek a dětí vyhovovat, aby to byly čtyři hodiny denně, tak to prostě budou čtyři hodiny denně. Je to vlastně jen rozšíření nabídky rodičům, dětem a v podstatě i školce, všem zúčastněným, aby se dohodli na režimu, který bude co nejvíce vyhovovat všem.
Prosím vás, abyste to zvážili bez jakýchkoli ideologických balastů a podpořili pokud možno senátní verzi, protože vychází z reálných praktických zkušeností všedního dne. Děkuji vám.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se hlásí paní senátorka Palečková.
Senátorka Alena Palečková: Děkuji, pane předsedo. Velmi stručně využiji této příležitosti k tomu, abych odpověděla na některé věci, které zde v rozpravě padly.
Za prvé bylo řečeno, že úprava čtyř hodin denně je myšlena pro děti. Já si tím nejsem vůbec jistá, protože děti mezi třetím a čtvrtým rokem - nevím, jaký pro ně má zvláštní význam, když stráví každý den ve školce čtyři hodiny. To jsou ještě poměrně malé děti. O tom by se dalo debatovat někdy v tom posledním předškolním roce.
My jsme to pojali spíš jako nástroj rodinné politiky, protože ze všech statistik vyplývá, že zatímco u nás je bezdětných žen zaměstnáno největší procento z evropských zemí, u matek malých dětí toto procento strmě klesá na téměř nejnižší úroveň v Evropě. Je to právě proto, že je velmi malá možnost zaměstnávání na krátké úvazky, na jednodenní nebo dvoudenní pracovní úvazky, které ženě umožňují, aby neztratila kontakt se svojí profesí. Spíše jsme to pojali jako nástroj rodinné politiky, protože nástrojů v této oblasti máme velmi málo.
Co se týče zatížení školek administrativou, jasně jsem deklarovala, že zákon nijak neurčuje ředitelkám školek, že musí přijmout dítě každý den na jinou hodinu. To je věc dohody mezi rodiči a školkou, jaký režim vyhovuje. Pak administrativa bude velmi snadná. Pokud tam Pepíček bude chodit dvakrát týdně na den a Mařenka jednou týdně na jeden den, tak si myslím, že evidence se dá opravdu velmi snadno zvládnout.
To je všechno, co jsem k tomu chtěla říci. Jak jsem řekla již předtím, rozhodování záleží na vás.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se hlásí paní poslankyně Orgoníková.
Poslankyně Hana Orgoníková: Vážení kolegové a kolegyně, velice krátce. Jen bych chtěla připomenout, že vlastně původní návrh zákona byl o tom, že dítě mohlo chodit do mateřské školy pět dnů v měsíci. Byla to podmínka pro pobírání rodičovského příspěvku. My tuto podmínku rozšiřujeme. Rozšiřujeme ji tak, že říkáme, že dítě může chodit do školky na čtyři hodiny denně. Byla bych ráda, abychom si uvědomili, že je to opravdu ve prospěch dítěte, které od tří let se musí dostávat již do kolektivu svých vrstevníků. Toť vše. Prosím, vás, abyste podpořili návrh zákona ve sněmovní verzi. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: V rozpravě zaznělo všechno, co - předpokládám - mělo zaznít. Nikdo dál se nehlásí. Rozpravu končím.
Nevím, jestli chce říci někdo něco na závěr. Pravděpodobně ne. Ale měl bych vás všechny odhlásit. Proto vás všechny odhlašuji, zároveň vás přivolávám. Až se všichni vrátí do naší sněmovny, měli bychom hlasovat.
Přistoupíme k hlasování podle § 97 odstavec 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Přednesu vám návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 658/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 658/7."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout toto usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 27. Přítomno 191, pro hlasovalo 84, proti hlasovalo 82. Tento návrh nebyl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.
Budeme tedy hlasovat znovu, a to podle § 97 odstavec 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy potřebujeme souhlas 101 poslance. Kvorum 101 je nastaveno a já mohu přednést návrh usnesení, které zní takto:
"Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 658/6."
***