Neautorizováno !
(11.10 hodin)
(pokračuje Bublan)
Tento zákon má samozřejmě ještě nejistý výsledek, myslím zákon o vojenských službách, a bude to dlouho trvat. Ještě je zde otázka Senátu, jak se k tomu postaví. Přimlouval bych se za to, abychom tuto změnu přijali novelou zákona o telekomunikacích. Bude to i transparentnější.
Pan poslanec Frank zde mluvil o platbách. Ano, má zcela pravdu. Evropská unie připravuje směrnici, která bude zavazovat všechny státy Evropské unie, aby jejich operátoři uchovávali data po určitou dobu a za určitých podmínek. Také data, která budou obsahovat určité prvky. Bude to stát dost peněz. Na radě ministrů pro justici a vnitro se vedla debata, kdo to bude platit. K mému velkému překvapení většina států se vyslovila v tom směru, že si to zaplatí operátor sám, že to nebudou platit policejní složky nebo zpravodajské služby, ale bude v nákladech operátora - za to, že může provozovat tuto telekomunikační činnost na území tohoto státu. My samozřejmě v našem zákoně o telekomunikacích takovéto ustanovení nemáme. Teď se v nějakých vyhláškách jedná o tom, jakým způsobem bude policie platit tyto úkony a kolik to bude stát. To je možná další otázka k zamyšlení do budoucna.
K tomu, co říkal pan poslanec Klas. Vládní návrh zákona obsahoval oprávnění pro Bezpečnostní informační službu i pro Vojenské zpravodajství. To, že to bylo vyňato, stalo se to ve výboru pro obranu a bezpečnost a dalších výborech, takže vládní návrh v tomto směru byl dokonalý, resp. alespoň dokonalejší a toto ustanovení v sobě obsahoval.
Policie České republiky samozřejmě může provádět odposlechy, pane poslanče, víte ale sám dobře nejlépe, že tak činí podle trestního řádu, nikoliv podle zvláštních zákonů, jak to dělají zpravodajské služby. Jestliže dnes Český Telecom dal najevo, nebo dokonce ukončil některé odposlechy, zítra to může být i jiný operátor. V tomto směru bych chtěl mít daleko větší jistotu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní má slovo pan zpravodaj.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v obecné rozpravě vystoupili dva poslanci, přitom poslanec Václav Frank podal návrh na zamítnutí návrhu zákona v prvém čtení. V případě, že tento návrh neprojde, vrátit návrh zákona předkladateli zákona k dopracování.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Souhlasím s vámi. Budeme hlasovat o návrhu kolegy Franka nejprve na zamítnutí předloženého návrhu. Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se všichni znovu zaregistrovali vašimi identifikačními kartami.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 70. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 133 pro hlasovalo 32, proti 80. Návrh nebyl přijat.
Nyní rozhodneme o druhém návrhu kolegy Franka, a to vrátit předložený návrh navrhovateli k dopracování.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 71. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 135 pro návrh 47, proti 68. Ani tento návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání a poté návrhem pana zpravodaje na zkrácení lhůty k projednávání o 30 dnů. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Má někdo jiný návrh? Ne.
Zahájil jsem hlasování číslo 72. Kdo souhlasí s tímto návrhem na přikázání? Kdo je proti?
Z přítomných 137 pro návrh 129, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Pan zpravodaj navrhl zkrátit lhůtu k projednávání o 30 dnů. A to je poslední hlasování v rámci prvního čtení návrhu zákona, které budeme absolvovat.
Zahájil jsem hlasování číslo 73. Kdo je pro návrh zkrátit lhůtu k projednání o 30 dnů? Kdo je proti?
Z přítomných 137 pro návrh 70, proti 44. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.
Tím končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.
Ještě relativizuji ukončení projednávání tohoto návrhu v prvním čtení do doby kontroly hlasovacího zařízení. - Nevidím námitku. Platí tedy konstatování, že tento návrh jsme v prvním čtení projednali, přikázali ho k projednání výboru pro obranu a bezpečnost a zkrátili lhůtu k jeho projednání o 30 dnů.
Zahajuji projednávání bodu
44.
Návrh poslanců Petra Krilla, Lubomíra Suka a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 897/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 897/1. Prosím zástupce navrhovatelů pana kolegu Petra Krilla, aby předložený návrh uvedl.
Poslanec Petr Krill: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, novelu zákona číslo 94/1963 Sb., o rodině, jejíž písemné znění máte ve sněmovním tisku 897, předkládáme z toho důvodu, že v poslední době dochází k častějšímu využívání, dalo by se někdy říci i zneužívání ustanovení § 92 odstavec 1 zákona o rodině, který stanoví, že rozvedený manžel, který není schopen se sám živit, může žádat od svého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu dle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Nedohodnou-li se, rozhodne soud o výživném na návrh některého z nich. Právo na výživné zanikne podle § 94 odstavec 1, jestliže oprávněný manžel zemře nebo uzavře nové manželství nebo podle odstavce 2 téhož paragrafu poskytne jednorázovou částku na základě písemné dohody.
Nárok uplatňují v poslední době manželé, kteří při žádosti o sociální dávky musí doložit, že využili všech možností se o sebe postarat, a požádat bývalého manžela o výživné je jednou z těchto možností. Považujeme za absurdní, aby často i po více než deseti letech od rozvodu byl z ničeho nic jeden z manželů požádán o plnění povinnosti vyživovat bývalého manžela, který do té doby vedl nezávislý a samostatný život. Tato nečekaná skutečnost nepříznivě zasáhne do života dosud dobře fungující rodiny včetně dětí. Jedinou šancí je prokázat, že bývalý partner je schopen se uživit, což je v případě, že se neviděli více než deset let, složité. Pokud se obě strany nedohodnou, rozhodne soud. A je lhostejné, zda povinným manželem je muž, nebo žena.
***