Neautorizováno !

(14.50 hodin)
(pokračuje Suk)

Na závěr mi dovolte v této mé úvodní řeči pouze podotknout, že částečný invalidní důchod se vyměřuje na základě zdravotního stavu a to by tedy mělo být jediné kritérium pro to, aby byl, či nebyl přiznán v příslušné výši. Pokud tyto mé argumenty a mých kolegů předkladatelů vezmete za své, budu vám velice vděčný, když propustíte tento návrh zákona do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Lubomíru Sukovi, který tento návrh uvedl za předkladatele, a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní předsedající. Vážená nepřítomná vládo, vážení kolegové, vážené kolegyně. Návrh zákona je obdobný se zněním pozměňovacího návrhu, který jsem osobně předložil při druhém čtení tzv. balíčkového vládního návrhu zákona, tisk č. 396/2, v září roku 2003. I dnes, i tehdy jsem rovněž deklaroval střet svých zájmů.

Konstatuji jako zpravodaj pro první čtení, že krácení či odejmutí částečného invalidního důchodu v souvislosti s výškou výdělku je proti principu pojistného systému a dnes už jde o poslední relikt, neboť krácení či odejmutí se neuplatňuje při souběhu výdělku u plných invalidních důchodu a od roku 2004 ani u starobních důchodů, a dokonce ani u rodičovského příspěvku. K různému režimu v různém případu k řešení těchto souvislostí nevidím opodstatnění. Problém je dostatečně popsán v důvodové zprávě i ve vystoupení předkladatele a já se s těmito hodnocením ztotožňuji.

Stanovisko vlády sice návrh neodmítá, ale vnáší dle mého mínění zavádějící informace či požadavky. Proč na jedné straně vláda konstatuje, že tento nárok, který vychází ze solidárního - podtrhuji pojišťovacího důchodového systému, neznamená odškodnění nepříznivého zdravotního stavu, avšak jen zajištění částečné náhrady příjmů v případě menšího výdělku, ale u jiných důvodů toto opatření neplatí? Proto jsem přesvědčen, že by se Poslanecká sněmovna s tímto nerovným přístupem měla vyrovnat cestou zákona. Dále, proč vláda sděluje, že uživatelům je umožněna přiměřená výdělečná činnost? Co to je - přiměřená? Vždyť v dnešním tržním hospodářství jsou tito občané limitováni právě touto stanovenou přiměřeností. Pokud si mohou vydělat více, hledají možnost vedlejšího plnění, a stát tak přichází o daně i odvody do sociálního a zdravotního systému. To je rozumné?

Vláda také hovoří o změkčování a zneužívání. To je přeci ale problém, jak už tu podotkl pan předkladatel, posudkové lékařské služby, a ne důvod k omezování důchodu, resp. výdělku ze zákona. Proč totéž vládě nevadí u jiných dávek, o kterých jsem se zmínil? Přitom těžko můžeme měřit, kolik by si občan vydělal, kdyby invalidní nebyl.

V závěru vláda konstatuje, že zvýšené nároky na státní rozpočet odporují záměrům reformy veřejných rozpočtů. A znovu se musím zeptat: proč to nevadí vládě u jiných dávek, proč to nevadí u různých typů odškodnění? Ono totiž dnes nejde o to, že by to vyvolalo potřebu nároku na státní rozpočet. Jde vpravdě o to, že by do státního rozpočtu např. za rok 2004 plynul menší přebytek z výběru na důchodové pojištění o cca 2 %, tj. o 230 milionů korun, ale na druhé straně by se tento přebytek, jak zde bylo již zmíněno, ve výši cca 10,7 miliardy zvýšil o odvody z vyšších příjmů.

A když jsme u těch čísel, dovolte mi ještě pár informací. Česká správa sociálního zabezpečení každoročně vede náročnou agendu pro zjišťování příjmů 150 tisíc částečných invalidních důchodců. Režijní náklady činí hrubým odhadem pro toto zjišťování 6,2 milionu korun. Jen na poštovném to je 1 670 000 korun. A kde je agenda zaměstnavatelů a okresních správ a kde jsou odvolací řízení, dokonce i soudní žaloby? No a jaký je celkový efekt? Z tohoto počtu asi 96 % vrácených tiskopisů je pouze u 2,24 % důchodců zastaveno vyplácení a u 1,56 % kráceno vyplácení na 50 % důchodu. Stojí vůbec tato půlroční námaha za to? Bylo by dále zajímavé vyčíslit, kolik procent těchto důchodců utíká do tzv. šedé ekonomiky a o kolik financí tak státní rozpočet přichází na výběrech daní a odvodů.

Za zmínku také stojí skutečnost - jak již zde řečeno, a já uvedu jiný příklad - že pokud přijde o zaměstnání např. od ledna částečný invalidní důchodce, ale v minulých letech překročil limit příjmů, nebude mít ani důchod ani mzdu a spadne do sociální sítě, a tento stav bude trvat až 18 měsíců, než Česká správa sociálního zabezpečení důchod přizná po dalším kole prověřování příjmů ve druhém čtvrtletí následujícího roku. Zopakuji - 18 měsíců! Uznejte sami, vážené kolegyně, vážení kolegové, zda tento stav odpovídá vašim záměrům, záměrům zákonodárců.

Proto doporučuji tento návrh postoupit k projednání ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a do dalších čtení v Poslanecké sněmovně. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu a jako první se do této rozpravy hlásí ministr práce a sociálních věci Zdeněk Škromach. Prosím, máte slovo, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Byť se to může zdát podivné v těchto prostorách, ale musím říci, že tento návrh má v sobě velmi racionální jádro, a myslím si, že i z pozice ministra práce a sociálních věcí doporučuji, abychom se tímto návrhem zabývali, protože jsem přesvědčen o tom, že zjednodušení toho systému, tzn. v podstatě možnost, aby i u částečných invalidních důchodů nebyla podmínka omezení výdělku, protože stejně nakonec většina těchto lidí utíká do černé a šedé ekonomiky a v podstatě své příjmy nepřiznává. Ušetřila by se administrativa. V podstatě možná že by se zvýšil i výběr pojistného, výběr daní z legálních příjmů těchto lidí. Takže ačkoliv znovu říkám, může to být podivné, kdy poslanci opozice podávají návrh na změnu zákona, tak myslím, že v těchto věcech, které jsou rozumné, je dobré asi hledat společné jádro, a nabízím i ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí spolupráci při doformulování tohoto návrhu zákona tak, aby mohl vstoupit do účinnosti co nejdříve.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře, a prosím nyní paní poslankyni Alenu Páralovou, která je další přihlášenou do této rozpravy.

Poslankyně Alena Páralová: Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové. Zdravotně postižení lidé, kteří pobírají plný invalidní důchod a starobní důchod, si mohou přivydělat neomezenou částku. Na druhé straně zdravotně postižení lidé, kteří pobírají částečný invalidní důchod, si mohou přivydělat pouze částku omezenou. Rozdíl v podmínkách pro invalidní a pro částečně invalidní důchodce je možno pokládat za diskriminaci. Částečně invalidní lidé musí neustále hlídat, aby jejich mzda nepřekročila, byť o pár korun, stanovenou částku, protože by jim byl částečný invalidní důchod odebrán.

***