Neautorizováno !

(15.50 hodin)

Poslanec Karel Šplíchal: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já jsem vůbec nerozuměl panu zpravodaji, že je to otázka uzákonění něčeho, co prostě není připomínkou. Já se domnívám, že je to právě výzva k tomu, abychom budoucím generacím připomněli významné dny, na kterých stojí i historie tohoto národa. A pokud jsem se v této zemi narodil, tak si tyto významné dny budu připomínat. Já nechci, aby to bylo uzákoněno, aby to někdo ctil. Já chci, aby to bylo vidět, aby si to budoucí generace uvědomovaly. Proto se k tomu hlásím.

Proto jsem i já navrhoval Den vítězství. Ne z toho důvodu, že se budu s někým přít, jestli je to Den osvobození, nebo Den vítězství, ale že je to otázka budoucnosti. A v tom je ten význam pro budoucí čas. Já se nebudu s nikým přít o tom, jestli zákon je vnucováním určitého názoru. Já se domnívám, že je to konstatování toho, co bylo, a že pokud jsme se v této zemi narodili, tak by bylo důstojné, kdybychom na to nezapomněli. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Karlu Šplíchalovi. Nemám žádnou další přihlášku do rozpravy, ale o slovo se ještě hlásí pan zpravodaj Bohuslav Záruba.

Poslanec Bohuslav Záruba: Děkuji. Paní místopředsedkyně, já nechci o tom s panem kolegou Šplíchalem nějak polemizovat. Já s tím naprosto souhlasím. Jenom tvrdím jednu věc: Jestliže dáme něco do zákona, tak bychom zákon měli dodržovat. Jestliže ale k tomu nepovedeme naši mládež, jestliže skutečně naše mládež nedostane do povědomí odmala v učebnicích, v učebních osnovách to, že skutečně máme být na co pyšní, tak zákon nám nic nevyřeší. Já naprosto souhlasím s tím, že máme být hrdí na svoji minulost, ale minulost nemůžeme deklarovat zákonem. To je můj názor.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za tuto připomínku a zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do otevřené obecné rozpravy. Nevidím takovou přihlášku, rozpravu končím. Zeptám se na případná závěrečná slova nejprve paní navrhovatelky. Ani pan zpravodaj nemá zájem vystoupit.

Počkám chvilku, než přijdou naši kolegové, a budeme hlasovat nejprve o předloženém návrhu na zamítnutí tohoto zákona.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 174. Kdo je pro návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona? Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování pořadové číslo 174 z přítomných 147 poslanců pro 38, proti 84. Tento návrh nebyl přijat.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Zeptám se, zda má někdo další návrh na přikázání. Nevidím takový návrh. Přistoupíme tedy k hlasování.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 175. Kdo je pro návrh na přikázání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu? Kdo je proti tomuto návrhu na přikázání?

V hlasování pořadové číslo 175 z přítomných 149 poslanců pro 107, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Končím prvé čtení bodu 50 sněmovního tisku 905. Děkuji paní navrhovatelce i panu zpravodaji.

Oznamuji, že náhradní kartu č. 1 má pan poslanec Jan Vidím.

Budeme se věnovat dalšímu bodu schváleného pořadu schůze, kterým je bod 53, což je

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 921/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Tomáš Kvapil. Prosím o klid v jednací síni.

Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, dovolte mi, abych uvedl tento bod, sněmovní tisk 921.

K návrhu novely zákona o obcích mě vedla podle mého názoru dnes paradoxní situace, a to v případě, že určitá část obce na základě místního referenda rozhodla o svém osamostatnění. Podle dnes platné úpravy na základě tohoto referenda nebo jeho výsledku může nově obec vzniknout jednou za čtyři roky, a to ke dni 1. ledna následujícího roku po komunálních volbách. Považuji tuto situaci za velmi paradoxní, protože je potřeba si uvědomit, že občané v referendu rozhodnou v prvním funkčním roce obecního zastupitelstva o osamostatnění určité části a je nutno čekat nejméně tři roky na to, až bude 1. leden následujícího roku po dalších komunálních volbách.

Chtěl bych říci, že po tuto dobu vznikají poměrně složité vztahy v obcích, neboť zastupitelstvo mateřské obce pochopitelně do oddělované části nebude investovat ani korunu. Je to řekl bych docela i pochopitelné, nicméně pro nově vznikající obec zase těžko stravitelné. Navíc je potřeba si uvědomit, že v řádných komunálních volbách občané, kteří už mají být součástí nové obce, volí zastupitelstvo nejprve na podzim, v listopadu, své mateřské obce, pak 1. ledna vznikne nová obec a zhruba po dvou měsících si zvolí nové zastupitelstvo.

Proto navrhuji novelu zákona o obcích, a to v tom slova smyslu, aby podle výsledků místního referenda a splnění dalších zákonných podmínek, jako je nejméně tisíc obyvatel pro nově vznikající obec, mohla tato de facto i de iure vzniknout vždy k 1. lednu každého kalendářního roku.

Vláda ve svém stanovisku vytýká, že v důvodové zprávě je mylně uvedeno, že nebude tento návrh znamenat nějaký nový nárok na veřejné rozpočty nebo na státní rozpočet, neboť každé komunální volby znamenají určitý výdaj pro státní rozpočet. Já mám za to, že toto tvrzení vlády je nesprávné, neboť tento projednávaný návrh novely zákona o obcích nezavádí nově možnost rozdělení obcí. To už je v dnešním zákoně. Pouze odstraňuje nelogičnost, kdy takto nově vzniklá obec může podle zákonných důvodů, požadavků a předpokladů vzniknout.

To je mé úvodní slovo. Já vám předem děkuji za podporu tohoto zákona a ještě bych chtěl navrhnout, aby byla, bude-li propuštěn do druhého čtení, zkrácena lhůta ve výborech na projednávání na 30 dnů. Děkuji.

***