Neautorizováno !

(16.10 hodin)
(pokračuje Němcová)

Zahajuji hlasování pořadové číslo 180. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 180 z přítomných 134 pro 89, proti 15. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že návrh jsme přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Lhůta pro jeho projednání ve výboru byla zkrácena na 30 dnů. Končím projednávání bodu č. 53 sněmovního tisku 921 v prvém čtení. Děkuji jak panu navrhovateli, tak panu zpravodaji.

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho schváleného pořadu schůze. Je jím bod

54.
Návrh poslanců Tomáše Kvapila, Ludvíka Hovorky, Miroslavy Němcové
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb.,
o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích,
a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti
s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 922/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 922/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl opět pan poslanec Tomáš Kvapil. A prosím o klid v jednací síni!

Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych ještě jednou před vás předstoupil s úvodním slovem, a to k sněmovnímu tisku 922.

Takzvané státní příspěvky na individuální bytovou výstavbu byly poskytovány od 1. ledna 1986 na základě vyhlášky č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální výstavbě a modernizaci rodinných domků ve vlastnictví. Vyhláška byla v dalších letech celkem šestkrát novelizována. Smysl poskytování státních příspěvků spočíval ve státní finanční podpoře družstevní a individuální bytové výstavby. Tato podpora byla realizována na základě smlouvy, kterou s občanem stavebníkem uzavíraly původně národní výbory, po jejich zrušení pak okresní úřady, orgány měst vykonávajících působnost okresních úřadů - to se týkalo Plzně-města, Brna-města a Ostravy, a Magistrát hlavního města Prahy. Státní příspěvky při splnění podmínek stanovených ve zmíněné vyhlášce a zakotvených v konkrétních smlouvách měly nenávratný charakter. Jejich výše v konkrétních případech obvykle činila 70 až 120 tisíc Kč.

Příslušný úřad na základě vyhlášky vykonával působnost týkající se zejména uzavírání a změn těchto smluv, sledoval plnění podmínek uvedených ve smlouvách, v případě jejich porušení vyžadoval vrácení státního příspěvku, vydával souhlas k převodu rodinného domku nebo bytu na jiného před uplynutím stanovené lhůty /ta byla stanovena na dobu nejméně osmi let od kolaudace/, mohl upouštět od vymáhání vrácení příspěvku a navrhovat Ministerstvu financí výjimky z podmínek uvedených ve vyhlášce.

V souvislosti se zrušením okresních úřadů nepřešla výše uvedená působnost vyplývající z vyhlášky z okresních úřadů, případně orgánů měst vykonávajících působnost okresních úřadů, na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ze zákona č. 320/2002 Sb. však po zániku okresních úřadů vznikla příslušnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových hospodařit s majetkem státu, včetně práv, se kterými byly příslušné hospodařit okresní úřady do dne svého zániku. Úřad je proto příslušný vymáhat pohledávky státu, které již v důsledku porušení povinností vznikly, tj. pokud se jedná o oblast poskytování státního příspěvku stavebníkům podle vyhlášky, vymáhat vrácení poskytnutého příspěvku. Při této činnosti však úřad nepostupuje podle zmíněné vyhlášky, neboť podle právní platné úpravy působnost okresních úřadů, kterou mohly podle této vyhlášky vykonávat, na něj nepřešla. Úřad proto nemůže podat Ministerstvu financí návrh na povolení výjimky podle § 33 odstavec 1 citované vyhlášky, ani sám od vymáhání vrácení příspěvku upustit, ani podle § 17 odstavec 1 písmeno b) vyhlášky dohodnout v odůvodněných případech lhůtu delší než 10 let ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí státního příspěvku do nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí.

Z výše uvedeného vyplývá, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, na rozdíl od okresních úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy, ve smyslu vyhlášky není příslušným úřadem. Jediným příslušným úřadem v tomto je nyní podle platné právní úpravy Magistrát hlavního města Prahy. To ovšem znamená, že stavebník, jehož stavba se nachází na území hlavního města a který uzavřel smlouvu o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu, je ve svých důsledcích v jiném, zpravidla výhodnějším postavení než stavebníci na ostatním území České republiky. Proto se navrhuje, aby kompetence týkající se všech uvedených smluv o individuální bytové výstavbě, které měly okresní úřady, byly svěřeny Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

To je tedy mé úvodní slovo. Chtěl bych vás, kolegyně a kolegové, požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení. Vznikla určitá polemika nad tím, zda tato kompetence má být svěřena Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a otázka, zda by tuto působnost neměly vykonávat finanční úřady. Chtěl bych zde říci, že proti takovéto změně se v žádném případě nebráním, proti tomuto návrhu, jsem připraven v rámci druhého čtení ji i podpořit. Mám však za to, že je nutné v prvoinstančním nebo řekl bych v režimu co nejblíže těm občanům stavebníkům vybrat vhodný úřad, který bude v těchto věcech kompetentní a bude mít plnou pravomoc k příslušným rozhodnutím.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Michala Haška.

Poslanec Michal Hašek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vládo, dovolte mi, abych se stručně vypořádal se svou úlohou zpravodaje k sněmovnímu tisku 922. Jak již sdělil sněmovně můj předřečník, zástupce předkladatelů pan poslanec Kvapil, skupina šesti poslanců předložila tento návrh zákona Poslanecké sněmovně dne 10. března letošního roku. Domnívám se, že samotný obsah předkládané novely byl dostatečně odůvodněn předkladatelem, proto se soustředím ve své zpravodajské zprávě na sdělení některých zásadních bodů ze stanoviska vlády. Rovněž toto bylo předloženo jako sněmovní tisk 922/1 všem poslankyním a poslancům Poslanecké sněmovny.

Vláda na svém jednání dne 6. dubna 2005 projednala a posoudila tento návrh zákona a vyjádřila s návrhem nesouhlas, přičemž důvody svého nesouhlasu rozdělila do tří oblastí.

Za prvé se vláda neztotožnila s právním názorem, že stávající postup, který se týká rozhodování o povolení výjimky z povinnosti vrátit státní příspěvek na individuální bytovou výstavbu v případě nedodržení smluvních podmínek, znevýhodňuje občany, kteří takovou smlouvu uzavřeli s okresními národními výbory nebo okresními úřady, proti občanům, kteří takovou smlouvu uzavřeli s orgány měst vykonávajícími působnost okresních úřadů anebo Magistrátem hlavního města Prahy, protože existuje podle zákona 219 možnost prominout dluh anebo upustit od vymáhání tohoto dluhu.

***