Neautorizováno !
(10.40 hodin)
(pokračuje Kasal)
Kdo souhlasí s tím, aby návrh projednal zahraniční výbor, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování pořadové číslo 213, které jsem zahájil. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 144 poslanců, 96 pro, nikdo proti. Návrh byl schválen.
Nyní v hlasování pořadové číslo 214 rozhodneme o přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 145 poslanců, pro 71, proti dva. Návrh nebyl přijat.
Neznamená to ovšem, že se ústavněprávní výbor touto normou nesmí zabývat. Připomínám známou věc.
Skončilo první čtení tohoto návrhu.
Nyní se budeme věnovat dalšímu bodu, kterým je bod
74.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
s ratifikací Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků
/sněmovní tisk 923/ - prvé čtení
Úvodní slovo přednese ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, sněmovní tisk 923 znamená návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků. Tato dohoda je jednou z dílčích dohod Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, tzv. Bonnské úmluvy, jejíž smluvní stranou se Česká republika stala v roce 1994. Dohoda byla sjednána v roce 1995 v Haagu a vstoupila v platnost 1. listopadu roku 1999.
Sjednání dohody bylo vyvoláno především potřebou zastavit pokles početnosti stěhovavých druhů vodních ptáků a jejich stanovišť a zajistit jejich využívání na principu udržitelnosti v oblasti, kde probíhají migrace těchto populací vodních ptáků. Stěhovaví vodní ptáci jsou obzvláště zranitelní, neboť migrují na velké vzdálenosti a jsou existenčně závislí na mokřadech, jejichž rozloha se zmenšuje a jsou ničeny v důsledku činnosti člověka. Jenom připomínám, že u nás se to samozřejmě týká např. čápů, a jistě si pamatujete, jak jsme často sledovali jejich osudy na cestách na zimoviště v Africe či v Asii a kolik z nich se nevrátilo. Stejně tak se to týká populací vodních ptáků ze Skandinávie, kteří naopak zimují u nás.
Proto je cílem dohody mezinárodně koordinovaná ochrana výzkumu a monitorování stěhovavých vodních ptáků na rozsáhlém území Afriky, Evropy a části Asie.
Opatření a závazky vyplývající České republice jako smluvní straně nejsou v rozporu se současnou platnou legislativou České republiky, která se vztahuje jak k ochraně přírody, tak k myslivosti. Provádění dohody v České republice bude zajišťovat Ministerstvo životního prostředí a počítáme s výborem složeným ze zástupců Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Co se týká příspěvků do rozpočtu dohody, na které jsou tady často dotazy, tak pro Českou republiku by mělo jít odhadem o příspěvek ve výši 2700 dolarů pro rok 2006, takže nic dramatického.
Ptáci představují z hlediska mezinárodní ochrany přírody prioritní skupinu. Jedním z nejvýznamnějších legislativních opatření Evropské unie zaměřených na ochranu přírody je právě směrnice o ochraně volně žijících ptáků. Tato předložená dohoda je jedním z nástrojů mj. k provádění této směrnice.
Dohoda je zároveň projednávána v Senátu, kde výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí doporučil Senátu Parlamentu ČR vyslovit s ratifikací souhlas.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Václav Nájemník.
Poslanec Václav Nájemník: Dámy a pánové, možná že tato smlouva bude mnohým připadat nedůležitá, ale já si myslím, že tomu tak není. Pokud chceme opravdu zodpovědně zacházet s naší krajinou, musíme chránit tažné ptáky, neboť jsou jedním z nejdůležitějších bioindikátorů kvality životního prostředí. Zároveň kvalita ochrany tažných druhů je snadno pozorovatelná a vypovídá o kulturnosti naší společnosti. Znakem vyspělosti dlouhodobých kontinuálních demokratických systémů není jen ekonomická úspěšnost, ale i kvalita péče o kulturní statky, a tím je bezesporu i kvalita životního prostředí. Nesmírně důležitá je tato situace také v tom, že ochrana těchto druhů je také mezinárodně propojená a kontrolovatelná. Nelze chránit tažné ptáky jenom na území jednoho státu, jedná se tam vždycky o souhru, o spolupráci více států po celé trase migrace ptáků. Na ochraně přírody je patrné, kam patříme, pokud se týče našeho přístupu také k životnímu prostředí v Evropské unii.
Možná že se to asi neočekává ode mne, protože jsem z ODS, ale já rozhodně tento zákon budu podporovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavu Nájemníkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášena paní poslankyně Kateřina Konečná.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já přestože plně chápu důvody, které tady řekl jak pan ministr, tak pan zpravodaj o důležitosti této dohody, tak si dovolím vám navrhnout, abychom přerušili projednávání tohoto návrhu, a to do doby, než bude doplněna důvodová zpráva.
Faktem zůstává, že přestože my všichni máme povinnosti vyplývající nám z toho, když předkládáme jakýkoliv zákon, stejně tak jako je musíme dodržovat a musí je dodržovat vláda, tak Ministerstvo životního prostředí již poněkolikáté zapomíná na vyčíslení nákladů dohod. Zapomíná na to, že když nám uvádí, že bude muset vyčlenit nějaké pracovníky, kteří se o tuto dohodu nebo o její plnění budou muset starat, tak že by nám možná mělo říci, zdali to budou pracovníci, kteří dnes jsou již zařazeni na Ministerstvu životního prostředí, či zcela noví pracovníci, kteří budou potřeba, a tím pádem dojde ke zvýšení mzdových nákladů. To, že pan ministr tady před chvíli pronesl sumu 2700 dolarů a koneckonců tvrdí o ní, že není příliš velká, s tím já se možná mohu ztotožnit v případě, kdybychom nevěděli všichni, že z rozpočtu Ministerstva životního prostředí je na podobné smlouvy a dohody stále více peněz, a to, podle jakých předpisů či podle jakých kvocientů jsou tyto sumy vypočítány, se nedovíme.
Žádám tudíž Ministerstvo životního prostředí, aby doplnilo předkládací zprávu pro Poslaneckou sněmovnu, a poté si myslím, že můžeme s klidným svědomím prohlasovat to, aby tato dohoda byla ratifikována. Do té doby se obávám, že to nikdo z nás udělat nemůže.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Hlásí se pan poslanec Koníček.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Sněmovně je předkládán český překlad dohody, který se ale liší od anglického originálu v rozsahu příloh. V příloze č. 2 - druhy vodních ptáků, na které se vztahuje dohoda, je v anglické verzi uvedeno 170 druhů vodních ptáků, v české verzi je těchto druhů uvedeno 236 a v předkládací zprávě není tento rozdíl nijak vysvětlen. V příloze č. 3 tabulce 1 je taktéž rozdílný počet druhů v české a anglické verzi.
Protože v čl. 17 dohody není česká verze uvedena jako platná, chtěl bych, aby pan ministr tento rozpor vysvětlil.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji Vám, pane poslanče. Jsou nějaké další přihlášky do rozpravy? Pokud ne rozpravu končím. Vystoupí pan ministr Libor Ambrozek, potom pan zpravodaj.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Oceňuji samozřejmě zájem kolegů poslanců o tuto dohodu. Nicméně bych chtěl odpovědět paní kolegyni Konečné, že na žádné z úmluv a dohod, ke kterým Česká republika přistupuje v oblasti životního prostředí, nejsou přijímání noví pracovníci ani vyčleňováni, protože pro Ministerstvo životního prostředí platí, stejně jako pro všechny ústředí orgány státní správy, snižování počtu pracovníků o dvě procenta ročně. To znamená, nejenom že nejsou navyšovány počty pracovníků, ale naopak jsou přesně podle přidělených kvót snižovány.
***