Neautorizováno !

(14.20 hodin)
(pokračuje Exner)

Podíly zisku v poměru k hrubému domácímu produktu v eurozóně se v současné době blíží nejvyšší hodnotě za posledních 25 let. Na druhou stranu podíl mezd se snižuje každým desetiletým obdobím. Dosahuje se tak rozsáhlé redistribuce od práce ke kapitálu a to je jeden z hlavních výsledků strukturálních reforem prováděných Evropskou unií, stejně jako členskými státy.

Podobně nabádání k realismu v sociální politice včetně záměru dále prodlužovat aktivní pracovní věk znamená zhoršování sociálních parametrů. Prohlubují se příjmové diferenciace a také nejistota osob, které jsou na sociální politice v širším slova smyslu závislé. Koneckonců i cíl, který zde citoval pan místopředseda vlády, dosáhnout, aby výdaje na výzkum a vývoj představovaly 3 procenta hrubého domácího produktu, kterýžto cíl se stal také součástí právě dnes projednávaného vládního prohlášení, je tedy Českou republikou převzat, ale dlouhodobě není ani v základních parametrech naplňován. Bohužel také dnes se vláda hlásí ke 3 procentům, ale neřekla, jakého podílu z HDP na výzkum a vývoj bude dosaženo v návrhu rozpočtu na rok 2006, což je jediný rozpočet, který tato vláda může ovlivnit. Vláda se hlásí k neoddiskutovatelné a široce kritizované Bolkesteinově směrnici o liberalizaci služeb bez rozboru dopadů v České republice.

Já se domnívám, že je ale potřeba také některé věci zcela jednoznačně podpořit. Domnívám se, že je naprosto správné, jestliže se nyní podporuje důraz na větší zapojení členských zemí a zlepšení monitoringu na úrovni Evropské unie i členských zemí. Skutečně, bez aktivní politiky v členských zemích se nemůže dosáhnout změny v tom dosud velmi laxním plnění celkem správných cílů Lisabonské strategie. Podobně si myslím, že je správné, aby konkrétní úkoly byly zahrnuty do komunitárního lisabonského programu a aby také byly vytvořeny národní programy reforem, protože jedině konkrétní stanovení dílčích cílů může posunout celý problém k jeho konečnému řešení. Koneckonců si myslím, i když souhlasím s tím, že v zásadě celá debata o této problematice obsahuje o mnoho víc slov než skutků, že je správné, abychom především požadovali, aby v národním programu reforem České republiky, který právě začíná být zpracováván, bylo dosaženo vyváženosti hospodářského, sociálního a ekologického rozměru a aby byl plánován rozvoj se zaměřením na odstranění nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyřazení a na zajištění soudržnosti a rovnoměrného vývoje jak v České republice, tak v celé unii. Některé tyto věci se jakoby na první pohled vytrácejí.

Ještě bych chtěl podpořit také takovou věc, která se asi bude jevit jako naprosto vedlejší. Skutečně s Evropskou unií, a také v této oblasti, k nám přišly úplně nové pojmy. Někdy bohužel způsob překladu a určitý návyk, hantýrka, která se vžívá, působí, že ztrácíme přehled, o co opravdu jde. Uvedu některé pojmy, které se objevují v tisku 968-E.

Tak například dokončit vnitřní trh. Redukce výše státní pomoci a její přesměrování na horizontální cíle. Dříve jsme měli plošné cíle. Jestli se horizontálním cílem myslí výzkum a inovace, pak jsem samozřejmě pro. Přesto bychom to mohli snad říci jednoznačněji. V České republice se má vést diskuse se všemi relevantními stranami. Nevím, jestli se myslí politické strany - pravděpodobně také - ale zřejmě se myslí i další účastníci, kteří by mohli do tohoto procesu promluvit. Byl bych pro, aby případně pan místopředseda vlády vyjasnil, s kterými relevantními stranami v České republice chceme o tomto problému mluvit. Máme integrovat vnější a vnitřní rozměry pro udržitelný rozvoj. Vím, jaké jsou vnitřní rozměry auta a vnější rozměry auta, ale jaké vnitřní a vnější rozměry budeme integrovat do udržitelného rozvoje, si nejsem úplně jist. Podobně se na dvou místech mluví o pákovém efektu na vnitrostátní rozpočty. Podobně se má využít specifických rysů členských států. Vznikají nové instituce - Evropská výzkumná rada, Evropský technologický institut. Nic proti tomu, ale je tady obava, aby spolu s některými dalšími institucemi nevzrostla zbytečně byrokracie kolem této problematiky. Máme organizovat technologické platformy, máme zajišťovat něco, čemu se říká strukturovaná finanční pasivita. Mluví se o účinných službách obecného ekonomického zájmu, aniž by byly jakkoli specifikovány. Máme optimalizovat lidský kapitál. Mluví se o rovnováze strategie a součinnosti. Rovnováha může být mezi dvěma věcmi, které se dají do rovnováhy dát, ale strategie a součinnost jsou skutečně nesouměřitelné věci, tím spíše, že se pokračuje v té konkrétní větě "mezi jednotlivými složkami mechanismu". A tak by šlo postupovat dál.

Chtěl bych také vyzvat vládu, aby se zamyslela nad tím, jestli v parlamentu by neměla být také prodiskutována a parlament seznámen podobnou formou s doprovodným dokumentem, který byl přijat v rámci usnesení Evropské rady, a to je Evropský pakt mládeže.Tady je to jenom jako zmínka v dokumentu, má být přílohou, přílohu jsme však nedostali. Domnívám se, že také tady jde o významný dokument, který by bylo dobře na různých místech v České republice prodiskutovat.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, na základě toho se připojuji k požadavku, aby vláda České republiky k projednání do Poslanecké sněmovny před konečným schválením a postoupením orgánům Evropské unie předkládala víc takovýchto dokumentů. Konkrétně se domnívám, že bychom měli v rámci usnesení, které vám bylo jménem našeho klubu rozdáno na lavice už před dvěma dny, požadovat, aby byla předložena stanoviska vlády ke komunitárnímu lisabonskému programu a dalším strategickým dokumentům souvisejícím s lisabonským programem, resp. s Lisabonskou strategií. V Evropském parlamentu už v současné době probíhá debata o hlavních směrech hospodářské politiky Evropské unie a o směrech zaměstnanosti Evropské unie, což jsou dva základní dokumenty, na které se odvolává také právě předložený dokument schválený Evropskou radou. Domnívám se, že je potřeba podpořit stanovisko výboru pro evropské záležitosti, aby byl v parlamentu před konečným schválením a postoupením orgánům Evropské unie prodiskutován i národní program a prodiskutovávány také jeho změny. Koneckonců bychom v parlamentě měli diskutovat i o zprávách naplnění Lisabonské strategie pro orgány Evropské unie a o zprávách, které právě zpracovávají orgány Evropské unie.

V podrobné rozpravě potom jen oznámím předložení návrhu usnesení, který byl poslancům již rozdán.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Exnerovi. Slova se ujme pan poslanec Stanislav Fischer, připraví se pan poslanec Miroslav Beneš.

Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, nechci rozebírat znovu to, co obsahuje předložený dokument, ale stručně bych se chtěl zmínit o některých záležitostech, které v tom dokumentu nejsou.

Když jsem ho dostal do rukou a seznamoval jsem se s ním, byl jsem zklamán, protože název dokumentuje střednědobé hodnocení a očekával jsem, že tam bude rozbor a analýza toho, čeho bylo dosaženo za uplynulých pět let a do jaké míry se podařilo splnit ty cíle, které úměrně době byly stanoveny.

***