Neautorizováno !

(14.40 hodin)

Veřejný ochránce práv Otakar Motejl: Děkuji, pane předsedo. (Hluk v sále.) S plným vědomím toho, že má slova nebudou všemi slyšena, doufám, že ti, kteří je slyší, je také uslyší. Proto se na vás obracím bezprostředně před tím.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Promiňte. Vážení kolegové, já bych opravdu velice stál o to, abychom se vůči panu doktoru Motejlovi chovali s určitým respektem. Prosím, aby zde neprobíhala debata mimo tu, která se tu má nyní konat. Velice vás žádám, abyste se posadili na místa, abychom vyslechli vystoupení pana doktora Motejla.

Prosím, máte slovo.

Veřejný ochránce práv Otakar Motejl: Děkuji, pane předsedo, ještě jednou. Vážená Poslanecká sněmovno, s vědomím, že nebudu všemi slyšen, prosím, aby ti, kteří to slyšet chtějí, věnovali několik minut pozornost před zahájením hlasování o pozměňovacích návrzích a před hlasování o novele zákona o veřejném ochránci práv.

Vítám tuto novelu, protože v ní vesměs vidím příznivý fenomén nikoliv pro fungování Kanceláře a naplnění této funkce, ale pro naplnění smyslu veřejného ochránce v tom směru, jak je navržena rozšířená působnost. Jde skutečně o to, aby se osobnost Kanceláře rozšířila jednak co do formy, to znamená, aby kromě řešení individuálních stížností bylo úkolem Kanceláře zabývat se systematicky sledováním situací zejména v těch objektech nebo v těch místech, kde lidé jsou zdržováni ať už na základě úředního výroku, nebo na základě objektivní skutečnosti, neboť je mimo jakoukoli pochybnost, že právě v těchto objektech a v těchto místech může skutečně docházet k poměrně významným a zcela nelegitimním omezením jejich práv, jejich osobní svobody, jejich svobody disponovat se svým osudem a se svým majetkem.

Proto bych nepovažoval za šťastné řešení, pokud by mělo být vyhověno návrhu, který odezněl ve druhém čtení - aby tento návrh novely byl zamítnut.

Na druhé straně chci rozhodně podpořit vládní osnovu a nepřijde mi v této situaci skutečně za moudré a adekvátní vyhovět pozměňovacím návrhům paní poslankyně Rujbrové, která se snaží rozhodující smysl této novely nějakým způsobem omezit.

Je mi jasné, že tím limitujícím momentem určité nedůvěry k tomuto rozšíření byla zejména představa vyjádřená v pozměňovacích návrzích, která se týká účasti pověřených odborníků na provádění šetření v tomto rozšířeném kompetenčním okruhu. Dospěl jsem k závěru, že abych předešel dohadům a rozpakům nad touto rozšířenou kompetencí, s vědomím té velké osobní odpovědnosti, kterou bych na sebe vzal, nebudu souhlasit a nebudu podporovat návrh, aby v zákoně bylo výslovně stanoveno zmocnění, abych pro šetření v této rozšířené kompetenci používal pověřené odborníky, zejména potom z nevládních organizací. Není to dobré řešení, ale je to pragmatické řešení. Není dobré proto, že všeobecně v moderní občanské společnosti převládá tendence laicizovat kontrolní mechanismy, rozšířit a prohloubit věrohodnost kontrolních mechanismů pro účast široké veřejnosti. Ale chápu, že v oblasti tak citlivé, jako jsou vězeňská zařízení včetně vazebních věznic, jako jsou zařízení u policejních cel, mohou vzniknout určité pochybnosti, jak je naše současná společnost více či méně vyspělá, o nevěrohodnosti tohoto postupu. Rozhodně však tyto obavy, jak je víceméně reflektuje pozměňovací návrh paní poslankyně Rujbrové, jsou podle mého názoru za této situace už nadbytečné. Jsem přesvědčen o tom, že není vhodné, aby byla osnova upravena ve smyslu, který ona navrhuje.

Zvláštní kapitolou je potom pozměňovací návrh předložený paní poslankyní Orgoníkovou. To trochu vybočuje z rámce rozšíření působnosti a autority Kanceláře. Je to opatření, které je velice podle mého názoru pragmatické a začíná být aktuální. Je to opatření, které by mělo vlastně překlenout jakési stadium mezivládí mezi skončením funkčního období stávajícího veřejného ochránce práv a volbou nového. Koncepce zákona o veřejném ochránci práv, jak je to univerzálně považováno všeobecně, je vlastně výkon funkce jednotlivcem, jedním člověkem, který je v dostatečně demokratickém režimu touto funkcí pověřen a také ji vykonává. Přestane-li fungovat tento jednotlivec, ztrácí ten institut do doby, než bude nahrazen někým, smysl.

V současné době přichází do mé Kanceláře zhruba kolem čtyř a půl tisíc stížností ročně. To znamená, pravidelný přísun, který reprezentuje několik set stížností každý měsíc, v období mezi koncem jednoho funkčního období a volbou nového veřejného ochránce práv může znamenat do jisté míry paralyzování tohoto aparátu a do značné míry potom může způsobit to, co by rozhodně nemělo v Kanceláři veřejného ochránce být. Totiž průtahy. Značná část stížností na veřejnou správu, se kterou se na mě občané obracejí, jsou stížnosti na nečinnost a na průtahy. Není nic absurdnějšího než o stížnostech na průtahy rozhodovat v průtazích. A v tomto směru se domnívám, že navržená úprava, jak překlenout ono období mezi koncem jednoho a začátkem druhého funkčního období, je úprava rozumná, přiměřená a do značné míry adekvátní.

S politováním musím konstatovat, že nepovažuji za moudré pozměňovací návrhy pana poslance Hrnčíře, který v intencích určitého negativního postoje k celé problematice navrhuje vlastně redukci a omezení působnosti veřejného ochránce práv nad řekl bych rámec, který by byl nějakým způsoben rozumný nebo který by byl věcně odůvodnitelný.

Pokud se týká pozměňovacího návrhu pana poslance Koudelky, domnívám se, že v jedné své části řeší tentýž problém, jako je návrh paní poslankyně Orgoníkové, s tím, že její návrh je koncepčně a legislativně lepší. Tím mám na mysli ono ustanovení o přechodu, resp. reakci na skončení funkčního období. V další části potom, pokud konstruuje institut asistentů veřejného ochránce práv, tam skutečně nemám žádný důvod s tímto návrhem nesouhlasit, i když je to návrh, který svým způsobem je i pro mne novinkou.

Nemohu se dostatečně přesvědčivě vyjádřit ke zbytku pozměňovacího návrhu pana poslance Koudelky z toho prostého důvodu, že je to novela trestního řádu, kterou chápu, že je sice nutná a rozumná, ale s agendou, kterou jsem zákonem pověřen, žádným způsobem nesouvisí.

Dovoluji si vás proto, páni poslanci a paní poslankyně, požádat, abyste při úvahách o tom, jakým způsobem se postavíte k této novele, respektovali i slova, která jsem vám v upřímném přesvědčení, že vyjadřuji nejen svůj osobní názor, ale že vyjadřuji do jisté míry ideu instituce, kterou respektuji, abyste tato slova vzali v patrnost a svým rozhodováním a hlasováním dali průchod novele v tom rozsahu, který je skutečně funkční a rozumný.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu doktoru Motejlovi, veřejnému ochránci práv. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Je to rozprava ve třetím čtení, ve které navrhovat lze již opravy legislativně technických, gramatických chyb apod.

Pokud se nikdo nehlásí do této rozpravy, rozpravu ukončím, případně požádám o závěrečné slovo navrhovatele, zpravodaje. Ale nikdo z nich už vystupovat nebude.

***